Orlando Figes v knize Revoluční Rusko 1891-1991 přistupuje k tématu ruské revoluce velmi netradičně a zeširoka, což z jeho díla tvoří perfektního průvodce vývojem Ruska a později Sovětského svazu v uvedeném období. Autor neopomíná všechny důležité události, které předcházely a následovaly klíčovému roku 1917.
Druhá polovina 19. století, zejména její závěrečná třetina, byla dobou mimořádného urbanistického, architektonického a technického rozmachu Prahy, zásadní etapou její proměny z provinčního města rakouské monarchie v rušné, pulsující velkoměsto nově se probudivšího národa, oplývajícího sebevědomím a kulturní a hospodářskou silou. Vždyť jen počet obyvatel Prahy a jejích předměstí se v průběhu druhé poloviny 19. století téměř zdvojnásobil a dosáhl dvou set tisíc. Růst počtu obyvatelstva a hospodářský rozmach si vynutily stavbu nových mostů, komunikací, moderní pouliční dopravy, železnice a železničních nádraží. Nutnost vzdělání stále širších vrstev obyvatelstva si vynutila stavbu základních, ale i středních a vysokých škol. Rostoucí národní sebevědomí vedlo k zakládání spolků, výstavbě sokoloven a měšťanských besed, ale i radnic, peněžních ústavů a bank.
Odrazem národního sebeuvědomění byla i postupná proměna vztahu ke stavebním památkám minulosti. Symbolem kulturní síly národa se stala výstavba Národního divadla, Národního muzea a dalších kulturních zařízení, symbolem rostoucí hospodářské síly pak Velká jubilejní výstava v roce 1891. Výstava Zlatá Praha má za cíl provést návštěvníky Prahou šedesátých až osmdesátých. let 19. století, a seznámit ho s jejími proměnami, tak jak byly zachyceny v ilustracích a textech v té době vydávaných českých obrázkových časopisů Zlatá Praha, Květy a Světozor. V jejím rámci bude vydána rovněž stejnojmenná publikace.
Místo:
Hlavní budova muzea
Termín:
5. 12. 2018 – 31. 3. 2019
Zdroj: TZ MHMP
Vystěhovalci z Evropy mířili do Spojených států amerických z různých důvodů. Šlo zejména o socio-ekonomické emigranty, nejdříve reagující na různé dějinné události, například potlačení revolucí v roce 1848, velký hladomor v Irsku v letech 1845-1849 a zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku roku 1848 (patentem Ferdinada I.).
Mezi lety 1760 a 1840 začalo docházet k zásadním změnám ve výrobních procesech. Ruční práci nahradily stroje, mechanizace a chemické látky. Industrializaci podpořil rozvoj využívání parních strojů (patent Jamese Watta z roku 1765), rozšířila se produkce železa a vznikly první továrny v dnešním slova smyslu.
Na skvělý projekt OldNYC se prostě musíte podívat. Na mapových podkladech Googlu vznikla vrstva podobná Street View, vytvořená z osmdesáti tisíc historických fotek. Bohužel není možné ulice “procházet”, ale díky značkám na mapě se můžete jednoduše podívat, jak vybrané místo vypadalo před více než stovkou let.
Použité fotky pocházejí z kolekce veřejné knihovny v New Yorku (The New York Publib Library).
Můj oblíbený web War History Online vydal nedávno článek plný více či méně známých informací o Adolfu Hitlerovi. Některé body asi není možné nazvat informacemi, spíš jde o shrnutí jeho počínání, ale rozhodl jsem se i tyto části překládat.
Jméno (tedy přesněji řečeno přezdívku) Buffalo Bill asi budete znát. Víte, že jde o člověka, který to uměl s puškou a koňmi a proháněl se po prériích Divokého západu. Buffalo Bill, vlastním jménem William Frederic Cody, byl ale nejenom bájnou postavou z levných románů. Jeho osud je velmi zajímavý a dokonce spojený i s některými z českých a moravských měst.
William Cody se narodil 26. února 1846 v Iowě, v jedenácti letech opustil rodinu a začal se živit sám. Stal se honákem dobytka a lovcem bizonů (odtud pochází jeho pozdější přezdívka, která ho proslavila i v Evropě), rýžoval zlato a také jezdil s Pony Expressem, tehdejší americkou koňskou poštou. Během americké občanské války byl průzkumníkem, přežil bitvy s Indiány a naučil se skvěle střílet. Po válce masakroval bizony po tisících a jejich maso prodával železničním dělníkům.
Pokračování textu Buffalo Bill řádil v Brně a Jihlavě, do Prahy ho nepustili
Od 27. dubna 2016 mají návštěvníci v Muzeu Bedřicha Smetany možnost vidět novou výstavu Národního muzea s názvem Putování za rodokmenem Bedřicha Smetany. Ta umožňuje díky poutavé ikonografii nahlédnout do historie dvou manželství významného hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Základem výstavy jsou genealogické stromy a také různé zajímavé rodinné předměty a kuriozity. Veřejné slavnostní zahájení výstavy se uskuteční v úterý 26. dubna 2016 od 17 hodin za přítomnosti Smetanova pravnuka Petra Heyduška a prapravnuka Zdeňka Schwarze.
Pokračování textu Výstava: Putování za rodokmenem Bedřicha Smetany (27. 4. 2016 – 24. 4. 2017)
