Hannah Arendtová byla židovskou filozofkou a za pozornost stojí jistě celé její dílo, ovšem příznivce historie druhé světové války a zejména ty, kteří se chtějí dozvědět něco víc o holokaustu, by měla nejvíc zaujmout kniha Eichmann v Jeruzaleme. Nejde ani tak o reportáž ze soudu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, probíhajícím počátkem šedesátých let minulého století, jako o velmi komplexní pohled na mašinérii vyvražďování Židů během druhé světové války.
Hlavním tématem letošního třetího čísla revue Paměť a dějiny je Rusko. Hned v úvodním textu se Tomáš Sniegoň věnuje tomu, jak současní Rusové vnímají období stalinského teroru a dobu gulagů. Popisuje, jak onu dobu vykládají oficiální místa, kde a jak jsou připomínány miliony obětí režimu. Ze studie plyne, že současný ruský stát stále postrádá nějakou oficiální a jednotnou politiku připomínání zločinů páchaných za komunistické éry. Kritický pohled se stále příliš nenosí, a to přesto, že prezident Putin prý nedávno podpořil vybudování nového památníku obětem stalinské éry v Moskvě.
Timothy Snyder je velmi známý a respektovaný americký historik a spisovatel. Některé jeho knihy jsou celosvětovými bestsellery a i u nás si čtenář na první dobrou vybaví spíš než novinku Obnova národů jeho dílo Krvavé země. Snyder je specialistou na dějiny východní Evropy a právě prostřednictvím Obnovy národů tuto svojí pověst vrchovatě naplňuje.
Vladimír Čermák ve své knize 1968 Kořeny tragédie shrnul dění okolo Pražského jara a pouze krátce a chronologicky v jedné z kapitol. Mnohem zajímavější částí jsou jeho analýzy situace prostřednictvím pamětí důležitých osobností historie a celosvětových politických událostí. Název Kořeny tragédie byl vybrán perfektně, autor skutečně jde ke kořenům, sleduje souvislosti a hlavně se věnuje tomu, jak byly události tehdy a i později oficiálně vysvětlovány lidem. Popisuje takzvané “psychologické operace”, tedy ovlivňování lidí a jejich mínění.
Druhé letošní číslo revue Paměť a dějiny se celkem pochopitelně zabývá děním v Československu v roce 1968. Hned v úvodním textu se autor Tomáš Vilímek věnuje Pražskému jaru a následným reakcím východnoněmecké společnosti. Dozvíme se z něj, jak na okupaci Československa reagovali oficiálná přestavitelé NDR a také běžní východní Němci. Text se zabývá i účastí, nebo spíše neúčastí východoněmeckých vojáků na okupaci. Pravdou asi je, že východoněmecké pluky stály na hranicích a k nám se vlastně až na ojedinělé výlety vojáků za hraniční čáru nedostaly. I když spisovatel Heinrich Böll se tehdy nacházel v Praze a referoval, že své východní krajany v uniformách viděl i na pražském předměstí. Mohl se mýlit, nebo narazit na nějaké průzkumníky, kdo ví, jak to tenkrát opravdu bylo.
Slyšeli jste někdy od prarodičů vyprávět o Pérákovi? Já ano, moje babička mi v dětství tuto mytickou postavu fantoma, který měl na nohách pružiny a proháněl po Čechách nácky, popsala věrně. Věděla, že jde vlastně o pohádku, ale stejně jako ostatní s radostí hltala vyprávění o jeho smyšlených dobrodružstvích. Co jiného se také dalo za Protektorátu dělat, že?
Výstava Mumie světa je skvělou atrakcí pro fanoušky historie a záhad. Velmi atraktivní téma je přitom zpracováno poctivě a citlivě, bez snahy o senzaci. Důraz je kladen na to, aby si návštěvník odnesl co nejvíce poznatků z nejrůznějších období lidských dějin a uvědomil si, že mumie, to není jen starověký Egypt a balzamovaná těla faraonů a kněží. Pokud se na hodinu až dvě (podle toho, jak pečlivě budete číst popisky exponátů nebo poslouchat audioprůvodce) ponoříte do světa mumií a budete pozorně vnímat exponáty i atmosféru, dozvíte se mnoho zajímavostí, o kterých jste před návštěvou výstavy neměli ani tušení.
První letošní číslo mého oblíbeného čtvrtletníku Paměť a dějiny je nabité skvělými texty, které se týkají hlavně období Protektorátu. Myslím si, že stejně jako já si články užijete a dozvíte se mnoho nového. Úvodním textem je článek autorů Vajskebra a Krčmáře o ohlasech stalingradské bitvy v protektorátním veřejném mínění. Pánové podrobně mapují náladu veřejnosti a i oficiální protektorátní stanoviska a zveřejňované informace.
Ian Kershaw je známý a historik, jehož knih vynikají propracovaností a čtivostí. Novinka Do pekel a zpět: Evropa 1914 – 1949 je přesně taková, jde o dílo shrnující období první poloviny dvacátého století (tedy obě světové války) v Evropě. Pokud si jí přečtete, máte šanci získal ucelený pohled na velmi smutné období evropských dějin.
Pokračování textu Kniha: Do pekel a zpět: Evropa 1914 – 1949
Poslední číslo roku 2017 revue Paměť a dějiny je z pochopitelných důvodů z velké části věnováno událostem roku 1948. Hned první text se tomuto vymezení výrazně vymyká, ale věnuje se dalšímu, asi mnohem méně sledovanému výročí.
