Čtu noviny. Fakt.

Zvláštní shodou náhod došlo k tomu, že jsem za poslední týden četl pravidelně aktuální vydání celostátního deníku. No, abych byl konkrétnější – prázdninový týden trávíme v domě rodičů manželky a ti mají už několik desítek let předplatné. Takže jsem neodolal a do novin nahlédl. I když to není moderní (všechno je stejmě daleko rychleji k mání na internetu, že?)  a ty noviny patří mediálnímu magnátovi, který má prsty snad ve všech oblastech podnikání a o politice ani nemluvě. Takže by ty noviny měly být v mnoha věcech zaujaté a zcela od věci by nemuselo být ani označení za hlásnou troubu jednoho politického uskupení.

Noviny
foto: clipartpanda.com

Pokračování textu Čtu noviny. Fakt.

Kniha: Mezi východem a západem

Anne Applebaumová se stala mojí oblíbenou autorkou hned, jakmile jsem přečetl první knihu od ní – šlo o populární Gulag, za který dostala v roce 2004 Pulitzerovu cenu. Jako druhé její dílo pro přečtení jsem zvolil knihu Mezi východem a západem. Podtitul “Napříč pohraničím Evropy” je dostatečně výmluvný – jde totiž cestopis, který autorka napsala na základě svojí cesty od Kaliningradu do Oděsy.

Mezi východem a západem

Pokračování textu Kniha: Mezi východem a západem

Video: Poslechněte si motory skvělých letadel z druhé světové války

V tomhle prefektním videu si můžete poslechnout, jak zněly motory známých letadel z druhé světové války. Poslechněte si P-51 Mustang, Spitfire (Merlin V-12), Messerschmitt Bf 109E-3 (Daimler-Benz 601), Fw-190 (BMW-801), P-47D Thunderbolt a Grumman F6F Hellcat (Pratt & Whitney R-2800), Fieseler Storch, Polikarpov I-16, Po/U-2 a Mitsubishi Zero.

Zdroj: https://www.warhistoryonline.com/war-articles/listen-wwii-aircraft-engines-mitchell-mustang-tomahawk-hellcat-zero-etc.html

V americkém Ohiu objevili dům starý 4000 let

Archeologové z Clevelandu v americkém Ohiu objevili obydlí indiánských kmenů, staré přibližně 4000 let. JDe konkrétně o podlahu, jejíž pravidelný tvar napovídá, že tehdejší obyvatelé Ohia si stavěli domy, které byly uskupeny ve vesnice.

Indiánský dům v Ohiu

Jak je vidět na fotografiích, zachována zůstala pouze podlaha, tu vědci označují za nejstarší podlahu severu Ameriky. Archeologové netuší, jak si říkali obyvatelé vesnice ani jakým jazykem mluvili, jediné informace o nich mají z nálezů na místě vykopávek.

Indiánský dům v Ohiu

Zdroj: http://www.cleveland.com/avon-lake/index.ssf/2015/07/museum_teams_unearth_4000-year.html

V Norsku byl nalezen nádherný vikingský meč

Meč, objevený v hrobu na jihu Norska, musel patřit velmi bohatemu muži, žijícímu v období sklonku nadvlády Vikingů nad severem Evropy. Meč je 94 cm dlouhý, a i když železo podléhá korozi, rukojeť je velmi dobře zachována. Zdobí ji stříbro, zlato a měď, na čepeli byly objeveny zbytky kůže a dřeva, meč tedy pravděpodobně spočíval v pochvě.

Vikingský meč
Foto: Ellen C. Holthe, Museum of Cultural History, University of Oslo

Zdroj: http://www.ablogabouthistory.com/2015/07/30/viking-sword-found-in-norway/#sthash.qUnP8Bql.Sgq2RVtQ.dpbs

Dokument: Dekret kutnohorský


Dekret kutnohorský je listina omezující vliv cizinců na pražské univerzitě vydaná 18. ledna 1409 za vlády Václava IV., na jejím vzniku se podílel především Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice, přední členové reformní skupiny na univerzitě. Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. „Národy“ na středověkých univerzitách byly spolky sdružující studenty a eventuálně profesory podle země jejich původu. Český národ na pražské univerzitě zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z Čech, Moravy (tedy i německy hovořící), Uher a Sedmihradska. Dekret se týkal pouze třífakultního učení, ne právnické univerzity. (Wikipedia)


Dekret kutnohorský, vyhotovení z roku 1414 pro Jana Husa, foto: Wikipedia
Dekret kutnohorský, vyhotovení z roku 1414 pro Jana Husa, foto: Wikipedia

Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český

Pokračování textu Dokument: Dekret kutnohorský

Národní muzeum představuje své největší poklady ve vestibulu metra

Od dnešního dne naleznou obyvatelé i návštěvníci Prahy ve vstupním vestibulu stanice metra Muzeum celkem 13 výstavních vitrín, ve kterých Národní muzeum představuje své objekty, výstavy a další zajímavosti. Především se však v jednotlivých vitrínách seznámí s desítkou nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, mezi které nepochybně patří hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, kostra plejtváka myšoka nebo vzácný Jenský kodex.

Hříšní mniši se v lázni oddávají rozkoši. Iluminace z Jenského kodexu
Hříšní mniši se v lázni oddávají rozkoši. Iluminace z Jenského kodexu. Foto: Národní muzeum

Pokračování textu Národní muzeum představuje své největší poklady ve vestibulu metra

V rukopisu ze 14. století objevili podivnou postavu, připomínající Yodu ze Star Wars…

Historici Damien Kempf a Maria L. Gilbertová z British Library objevili v jednom ze středověkých rukopisů obrázek postavy, připomínající Yodu ze Star Wars. Zjištění samozřejmě přispívá k popularizaci středověkých materiálů u mladší, o historii se příliš nezajímající generace.

Yoda ze 14. století v rukopisu British Library

Pokračování textu V rukopisu ze 14. století objevili podivnou postavu, připomínající Yodu ze Star Wars…

Dokument: Benešovy dekrety

Tak zvané Benešovy dekrety je souhrnný (a částečně kritizovaný) název pro dekrety, podepsané prezidentem republiky Edvardem Benešem, přijímané československou vládou v exilu a v prvních měsících po návratu do Československa.

Mezi 21. červencem 1940 (v Londýně) a 27. říjnem 1945 (v Praze) vyšlo celkem 143 dekretů, v tom 17 ústavních dekretů (podle jiných údajů 141 dekretů). Na dobu tzv. prozatimního zřízení ČSR (tedy na dobu v exilu) připadá 45 dekretů (v tom 11 ústavních dekretů), od dubna 1945 do října 1945 bylo vydáno dalších 98 dekretů (v tom 6 ústavních dekretů).

Všechny tyto dekrety presidenta byly ratihabovány (tedy dodatečně vyhlášeny za platný zákon) Prozatímním Národním shromážděním ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. Toto se netýkalo několika dekretů povahy jmenování osob do různých funkcí, které nebyly číslovány a kterých se ratihabice netýkala. (Wikizdroje)

Edvard Beneš, dekret - podpis
Prezident republiky dr. Edvard Beneš podepisuje jeden z dekretů, foto: bojovnici.cz

Pokračování textu Dokument: Benešovy dekrety

Jak jsem pilotoval Messerschmitt Bf 109

Kdo by se nechtěl proletět v některé z legendárních stíhaček druhé světové války. No, asi by se pár jedinců, kteří by tuto nabídku odmítli, našlo, ale já mezi ně rozhodně nepatřím. Sluší se, abych hned na začátku prozradil, že jsem neletěl ve skutečné stíhačce Messerschmitt Bf 109. Šlo o simulátor, ovšem velmi realistický a propracovaný. Seděl jsem v kokpitu, opocenýma rukama svíral knipl, trápil se s nožním řízením, zapomínal zasunovat podvozek a při přistáních mi díky dokonalému zpracování simulace vstávaly chlupy na rukou.

Vezměme to ale pěkně popořádku. Před pár dny se mě moje milá manželka zeptala, jestli vím o tom, že v Praze je simulátor Messerschmittu. Nevěděl jsem. Pokud vás zajímá, proč se moje manželka zabývá leteckými simulátory a jak se o tom vůbec dozvěděla, odpověď je velmi prozaická. Nabídku zahlédla na Slevomatu, zrovna když tam kupovala pobyt v Krkonoších… Tudy tedy vedly nevyzpytatelné cesty osudu ke splněné mého pubertálního snu. Ano, i já patřím k těm, kteří jako kluci chtěli pilotovat stíhačku. Napsal jsem tedy provozovatelům simulátoru, zda bych si ho mohl vyzkoušet, výměnou za zveřejnění recenze na tomto blogu. Odpověď přišla rychle a jistě už tušíte, že byla kladná. Domluvili jsme si tedy temín a já se začal nehorázně těšit.

Simulátor Messerschmitt  Bf 109

Pokračování textu Jak jsem pilotoval Messerschmitt Bf 109