Mrkněte se na web http://rarehistoricalphotos.com/, objevil jsem ho náhodou a předpokládám, že i vy si v tom obrovském množství fotek z nejrůznějších historických období a míst najdete to, co vás zajímá. Fotky jsou samozřejmě opatřeny komentáři, i ty stojí za přečtení.
Přijďte si zhotovit tradiční řemeslný výrobek do Národopisného muzea!
Prostor: Národopisné muzeum Národního muzea, Letohrádek Kinských, Kinského zahrada 98, Praha 5
Chcete si uplést ošatku z orobince? Naučit se zdobit kraslice tradičním způsobem? Vyřezat vlastní dřevěnou figurku? Nebo vyzkoušet některou jinou z tradičních rukodělných technik? Přijďte si do Národopisného muzea vyzkoušet rukodělné dovednosti našich předků. Jsou pro Vás připraveny dílny pod vedením lidových řemeslníků a znalců tradičních výrobních postupů.
Nenechte si ujít ani zábavné Tradiční řemeslné dílny pro děti. Oba kurzy vždy probíhají ve stejný den v jiný čas. Každá skupina má však své téma i lektory. >> Více informací a program Tradičních řemeslných dílen pro děti
Pokud se zajímáte o antiku, doporučuji skvělý web http://www.antickysvet.cz/. Je obsáhlý a skvěle psaný, určitě se na něj podívejte.
Náhodou jsem narazil na perfektní web – Encyklopedii dějin města Brna. Jde o interaktivní (tedy prolinkovaný) seznam osobností, ulic (zaujme třeba přehled pojmenovaní určité ulice v čase), objektů a událostí. Tím pádem umožní uživateli hledat různé dějinné souvislosti. Pokud vás Brno zajímá, určitě jde o cenný zdroj informací, který může pomoci při plánování výletu. Novinky z encyklopedie můžete odebírat na Twitteru.
10:00–16:00 – den plný informací, her a zážitků: návštěvníci si budou moci vyzkoušet práci archeologů a antropologů v terénu, dozvědět se novinky ze světa české i světové archeologie a zjistit, kde a jak lidé na našem území v minulosti žili. Od archeologického výzkumu nanečisto, přes odkrytí a dokumentaci kostrového hrobu až po určování věku či pohlaví kostry nebo ohledání pravěké zlomeniny. V archeologické laboratoři se pokusí slepit keramickou nádobu a určit její stáří. Z dávných řemesel si děti i dospělí budou moci vyzkoušet drcení obilí, tkaní na stavu i destičkách, barvení textilu, ražbu keltských mincí či výrobu drátěných šperků. Nahlédnou i do pravěké kuchyně nebo zjistí, jak hodovali staří Řekové, k čemu všemu je dobrý olivový olej i to, jak vypadal běžný den v římské legii.
Pokračování textu Program Mezinárodního dne archeologie (17. říjen 2015)
Během podzimních měsíců bude možné navštívit v Praze kryt Folimanka v rámci Dne otevřených dveří.
Podzemní protiatomový kryt vznikl během 50.-60.let 20.století, kdy byl vytvořen jako kryt civilní ochrany v ulici Pod Karlovem. Kryt má chodby, které jsou dlouhé 125 metrů, v nich jsou čtyři studny, v krytu je také ošetřovna, toalety, sprchy a agregát na výrobu elektřiny.
Prohlídky se konají vždy od 9 do 15 hodin, termíny jsou 17.10., 14.11. a 19.12.
Po loňském zkušebním ročníku, kdy pořadatelé s potěšením zjistili, že zájemců o archeologii je u nás dost a dost, dokončují nyní přípravy druhého ročníku. Cílem je nabídnout tuto formu zábavy a poučení ve větší míře veřejnosti v regionech a přitom ale udržet míru aktivit v Praze. S pomocí nadšených kolegů z nejrůznějších institucí se to začíná dařit.
Pokračování textu Blíží se Mezinárodní den archeologie a s ním akce pro veřejnost (17. říjen 2015)
Tenhle web se může hodit, pokud hledáte, kde je pohřben někdo ze slavných a známých lidí. V databázi jsou samozřejmě i někteří vojáci a politici.
Web historyextra.com má speciální sekci plnou nejrůznějších kvízů, týkajících se historie. Určitě si mezi nimi najdete svůj šálek kávy.
Pokud vás zajímá osobnost Jana Palacha, určitě si prostudujte web janpalach.cz, na který jsem nedávno náhodou narazil. Za tímto multimediálním projektem stojí kromě jiných historik Petr Blažek a najděte na něm množství textů, dokumentů a fotek týkajících se Jana Palacha a činu, který se rozhodl spáchat. Neexistuje vhodnější místo, kde byste si o Palachovi mohli přečíst všechno pohromadě.
Webové stránky představují životní příběh studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí. Svým šokujícím činem chtěl vyburcovat domácí veřejnost z rezignace, do které se začala propadat necelých pět měsíců po srpnové okupaci Československa. Palachův protest měl mimořádný ohlas nejen v domácím prostředí, ale i v zahraničí. Dodnes je jméno českého studenta známé po celém světě. Na těchto stránkách jsou zmíněné události představeny různým způsobem. Vedle historických textů, dobových fotografií a archivních dokumentů je možné přemýšlet nad jejich odkazem také prostřednictvím filmových, televizních a rozhlasových dokumentů. (citace z webu)
