Archiv štítku: Občanské sdružení PANT

EUSTORY: Soutěž pro středoškolské studenty

Milí studenti a učitelé, PANT opět po roce vyhlásil v září 2016 již desátý ročník mezinárodní dějepisné soutěže pro studenty středních škol EUSTORY. Cílem soutěže je probudit u studentů středních škol zájem o historii prostřednictvím jejich vlastního bádání a sepisování, letos na téma „Místo, osobnost či událost, které utvářely historii“.

Pokračování textu EUSTORY: Soutěž pro středoškolské studenty

Kniha: Chtěli jsme být svobodní…

Tématika Varšavského povstání v roce 1944 mě začala zajímat až v poslední době. Jde o velmi smutnou kapitolu historie druhé světové války. Pokud i vás zajímá, co se vlastně během těch několika týdnů srpna a září 1944 ve Varšavě dělo, doporučuji knihu Chtěli jsme být svobodní… Proč byste si jí měli přečíst? To se dozvíte v této recenzi.

Chtěli jsme být svobodní...

Pokračování textu Kniha: Chtěli jsme být svobodní…

Diskuze: Teorie a praxe politiky dějin. Polská zkušenost (zrušeno)

Diskuze: Teorie a praxe politiky dějin. Polská zkušenost

  • Termín: 19.4.2016 od 16 hodin
  • Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3
  • Hosté: Jan Ołdakowski a Dariusz Gawin z Muzea Varšavského povstání, Jakub Jareš
  • Moderuje: Ondřej Matějka

Pozor, diskuze se ruší, hosté nemohou z důležitých důvodů přijet.

Pokračování textu Diskuze: Teorie a praxe politiky dějin. Polská zkušenost (zrušeno)

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Kniha: Mezi východem a západem

Anne Applebaumová se stala mojí oblíbenou autorkou hned, jakmile jsem přečetl první knihu od ní – šlo o populární Gulag, za který dostala v roce 2004 Pulitzerovu cenu. Jako druhé její dílo pro přečtení jsem zvolil knihu Mezi východem a západem. Podtitul “Napříč pohraničím Evropy” je dostatečně výmluvný – jde totiž cestopis, který autorka napsala na základě svojí cesty od Kaliningradu do Oděsy.

Mezi východem a západem

Pokračování textu Kniha: Mezi východem a západem

Kniha: Pětačtyřicátý

Vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky Moderní-dějiny.cz připravil ku příležitosti sedmdesátého výročí skončení druhé světové války knihu (nebo přesněji řečeno odborný materiál pro výuku o konci druhé světové války na našem území) Pětačtyřicátý.

Pětačtyřicátý

Jde o publikaci z nové metodické řady Moderní dějiny a má pomoci učitelům dějepisu s docela ožehavou tématikou konce války, revoluce, osvobození a následného vypořádání se s Němci. Tento monotématický materiál nabízí komplexní pohled na problematiku z několika úhlů pohledu.

Na úvod je čtenář vybaven daty a fakty v přehledu základní chronologie. Dozví se tedy, kdy a kde co se v období od března do října 1945. Následují texty známých a erudovaných historiků. Například Jiřího Pernese o přechodu mezi vlivy nacistickými a sovětskými nebo Tomáš Jakla o Pražském povstání. Zavedené mýty o Československu v roce 1945 boří a vysvětluje Vít Smetana, následují tématické eseje, neméně zajímavé.

Sekce Konec války a nové Československo obsahuje metodické rady pro učitele, tedy rady, jak zajímavě toto téma s žáky probrat a jak je zapojit “do hry”. Zde jsou popsána praktická cvičení, která mají žáci plnit formou úkolů. Závěr války v Československu je osvěžen citáty a úryvky ze všech zúčastněných stran, například úryvky z rozhlasových výzev, pohled Vlasova, německých velitelů i generála Eisenhowera. Obsáhleji je zmíněna i problematika únosů českoslovenkých občanů do SSSR, tedy aktuálně hodně propíraná řádění sovětských komand NKVD, která šla po nepohodlných lidech hned po osvobození a bez souhlasu či vědomí domácích autorit. Zmiňováno je i chování Čechů k Němcům po skončení války, tedy dlouho tabuizovaná věc, násilí páchané takzvanými Revolučními gardami a tak dále…

Zajímavým úkolem pro žáky je analýza dobové fotografie. Autoři se ptají kdo na ní je, zda je to fotografie dokumentární či aranžovaná, zda je možné ji považovat za historický pramen.  Na druhé stránce je fotografie neořízlá, s mrvolou na zemi, působící úplně jinak. Žáci a studenti se tak na vlastní kůži mohou přesvědčit, jak snadné je “manipulovat” s výkladem událostí. Neméně zajímavou sekcí je popis Pražského povstání pomocí vzpomínek účastníků více či méně angažovaných a úkoly z nich pro žáky vyplývající. Tento materiál prostě učí žáky a studenty myslet a analyzovat.

Poslední částí materiálu je soubor dobových pramenů, jsou tam vyhlášky, fotografie, zápisy z kronik, novinové titulky, mapky a například i vybrané pasáže z Benešových dekretů či ukázky protiamerické propagandy.

Tato publikace o konci války na našem území čtenáře velmi šikovně uvede do problematiky a upozorní ho na důležité “drobnosti”, o kterých se nejen ve školách doposud asi moc nemluvilo. Otázkou je, zda budou mít vyučující ve školách chuť a čast trávit více hodin výuky touto jednou velmi krátkou (byť moc důležitou a pro osud naší země klíčovou) epizodou našich dějin. “Pětačtyřicátý” je totiž materiál, který by bylo škoda prosvištět za jednu hodinu…

Díky za poskytnutí materiálu k recenzi patří Občanskému sdružení PANT.