Mýty z druhé světové války a jejich uvedení na pravou míru

Francie se vzdala bez boje

Francouzi bojovali několik týdnů a měli asi 150 000 obětí. Nebyli zbabělci, ale Němci je prostě převálcovali… I tak bylo zničeno 800 německých tanků. Francouzské velení bylo špatné, stejně tak zásobování a taktika, nicméně vojáci bojovali, jak to šlo.

Hitler nechal Brity u Dunkirku utéct

Podle tohoto mýtu nechal Hitler v roce 1940 utéct domů na 330 000 Britů z expedičních sborů. Prý proti nim vlastně nic neměl. Bylo to jinak – to, že Britové unikli z obklíčení, vyšlo z aktuální vojenské situace. Prostě se jim manévr povedl a o pár let později se do Francie vrátili a Hitlera porazili.

Vracející se Američané nechali v Belgii tisíce aut

Američtí vojáci prý nemohli domů odvést auta ukořistěná v Německu, tak je podle tohoto mýtu nechali v belgických lesích. Hrbitov aut skutečně existuje, ale jsou v něm i auta z 60. a 70. let, takže je tam určitě nemohli nechat vojáci na cestě domů v polovině čtyřicátých let.

Hřbitov aut v Belgii

Hitler vyhrál boj o NSDAP o jeden hlas

Tohle je nesmysl, v roce 1923 Hitler zvítězil ve volbách o místo vůdce své strany drtivě 553:1. V roce 1933 pak NSDAP nezískala majoritu, ale ujala se vlády.

Jamašitovo zlato

Japonský generál měl prý za války na Filipínách schovat mnohatunový zlatý poklad, pocházející z válečného rabování. Neexistují ovšem důkazy, že by obrovský poklad existoval, natož aby byl nalezen.

Hitler tancoval radostí, když byla Francie poražena

A prý byl při tom dokonce natočen na kameru. Pravda je taková, že Hitler při přijímání kapitulec udělal jeden prazvláštní krůček zpět – byl totiž dost naměkko. Spojenecká propaganda pak tohoto pohybu využila a sestříhala záběr, na kterém Hitler vypadá, jako by tancoval bláznivý irský tanec jig.

Německá ponorka se potopila kvůli poruše toalety

U-1206 prý skončila na dně moře kvůli experimentální toaletě, do které se dostala voda. Pravda byla složitější. Voda z toalety se dostala do baterií, chemická reakce otrávila vzduch a ponorka se musela u skotského pobřeží vynořit. Tak byla napadena a poškozena, pak jí kapitán nařídil potopit.

Jednotky SS byly árijskou chloubou

Nožná na začátku války. Jak se blízil její konec, do jednotek SS se dostal skoro každý. Od roku 1923 tyto jednotky chránili Hitlera, později je Himmler změnil ve významnou bojovou elitní sílu. Samí Árijci, páchající ty nejhorší válečné zločiny. Jen polovina z tohoto tvrzení byla koncem války pravdivá. Už začátkem 40. let vznikaly severské divize SS, složené ze skandinávských a pobaltských antikomunistů. Později přibyli Chorvati, Ukrajinci, Španělé, Francouzi, Rumuni, dokonce se uvažovalo o dobrovolnících z Británie. Prý celých 60 % esesáků nebylo německé národnosti. A ví se o tom, že koncem války bránili Berlín proti Sovětům Francouzi, kteří měli panický strach ze zajetí a raději umírali.

Stalin nařídil nasazení opičích vojáků

Tenhle mýtus je jako ze sci-fi knížky. Stalin prý zadal svým vědcům nesplnitelný úkol – měli vytvořit novou rasu, napůl člověka a napůl opici. Tento supervoják by pak byl nasazen proti německým jednotkám. Pokusy s oplodňováním šimpanzice lidským spermatem sice v polovině dvacátých let prý opravdu probíhaly, ale genetik Ilja Ivanov se dál nedostal. Později utekl před Stalinovými čistkami a sám sovětský diktátor o těchto experimentech nevěděl.

Dejte jim celých devět yardů

Tolik prý měřily pásy s municí do stíhaček. A nebo jde také o rozměr baseballového hřiště, a existují další vysvětlení, používaná mnoho desetiletí. Tato hláška byla používaná piloty Mustangů, když chtěli nabít zbraně. Nábojové pásy se ale neměřily na délku, ale na počet nábojů. Kde se vzala tato míra, se už asi nikdy nedozvíme, ale co znamenalo “devět yardů”, věděl každý, kdo se za války motal kolem amerických a britských letadel.

Ve Francii bojovali proti Američanům Korejci, na straně Němců

Během dne D, tedy při vylodění Spojenců ve Francii, bylo zajato několik Korejců. To je pravda pravdoucí, opravdu šlo o etnické Korejce. Němci měli zoufalý nedostatek vojáků a proto se do jejich uniforem dostávali opravdu kuziozní národnosti. Jak se dostali do uniforem Wehrmachtu Korejci? Původně bojovali proti Japoncům, v zajetí byli naverbováni do japonské armády, potom je zajali Rusové a v zajateckém záboře si je nakonec našli Němci…

V Rusku jsou doteď k nalezení obrovské hory lidských kostí

Na východní frontě umíraly miliony lidí a nebyl čas pohřbívat. Okolo fronty se tedy kupily mrtvoly, jsou i místa, kde bylo naskládáno třeba 300 000 těl. V osmdesátých letech byla tato místa objevována a zkoumána. Fotky, které se pak objevily, byly falešné a stála za nimi pravicová propaganda. Hory z kostí v Rusku nenajdete, tedy alespoň ne v té podobě, jak byly prezentovány světu. Každopádně ale na místech bojů je krajina opravdu samá kost a pozůstatek bitev.

Britové bombardovali falešná německá letiště falešnými bombami

Podobné historky se vyprávějí i o první světové válce. V roce 1940 prý v Holansku Němci postavili falešné letiště a vybavili ho dřevěnými maketami letadel. Brotivé o podfuku věděli a aby to dali Němcům stylově najevo, shodily na atrapy letadel dřevěné atrapy bomb. A pak se tento příběh jenom dál zasazoval do nových kulis, třeba do Berlína v roce 1943 a i jinam. William Shirer a jeho kniha Berlin Diary, popisující výše uvedenou historku mají jeden problém – neexistuje důkaz ani svěděctví, že se něco podobného stalo. Za vším může docela dobře stát propaganda, která za války na obou stranách pracoval velmi dobře.

Hitler měl jen jedno varle

Další dílo propagandy, o tom, kolik varlat má Hitler, se zpívalo i v písničce. Hitler byl během první světové války zraněn na Sommě a lékař, který ho ošetřoval, přísahal, že budoucí vůdce nacistů o jedno varle přišel. Šlo o nepodložený výmysl, který podpořila sovětská propaganda v 70. letech – i Sověti tvrdili, že Hitlerovo tělo, které po několika desetiletích exhumovali a zkoumali, bylo tímto způsobem poznamenáno. Hitler měl podle všeho varlata dvě.

Japonci se chtěli vzdát, než na ně Američané shodili atomové bomby

Jedno je jisté, situace v Japonsku byla v srpnu roku 1945 velmi komplikovaná. Z dobových dokumentů je ale jisté, že japonský císař a jeho velitelé chtěli bojovat dál a chystali pokusy o zvrácení válečné situace. Připravovali se na odražení americké invaze, se kterým počítali v listopadu… Pravdou je, že oběti v Hirošimě a Nagasaki nebyly tak vysoké, jak by mohly být oběti pokračující války, a to na stranách Japonců i Američanů.

Zdroj: https://www.warhistoryonline.com/war-articles/love-it-16-wwii-facts-that-just-arent-true.html

Něco o fašismu a německém fašismu, zvaném nacismus

Kdysi, cca 1920, si západní svět kladl otázku jak dál. Feudalismus, konzervativismus, buržoazní přístup ani náboženské systémy nebyly schopny plnit úlohu nosné filozofie nebo nosného sociálního a hospodářského systému. Ani států ani hospodářských mocí. Rozvoj metodiky hospodářství i veřejného poznání si s těmito, tehdy již klasickými, metodami nevystačil. Tam, kde se je pokusili uchovat uměle, docházelo k hospodářské stagnaci a sociálnímu napětí, často doprovázenému určitou mírou ztráty suverenity ve prospěch rozvinutějších regionů.

Na cestu SSSR, k diktatuře proletariátu, západ nastoupit nechtěl.

Vznikaly tedy různé nové postupy a metody vládnutí a hospodaření, snažící se vyjít vstříc nové době. V různých regionech různé, podle podmínek a vlivů v nich panujících.

V USA se pokusili uchovat volnou buržoazní soutěž doplněnou vírou lidu v Boha. S katastrofálním výsledkem Černého pátku a následujícím New Dealem, z jehož principů a poučení čerpají dodnes. Na okraj, Novaja ekonomičeskaja politika již tehdy založila první krůčky k demokratizaci dělnických systémů, ne ideologicky, ale proto, že bez toho to prostě nešlo.

Ve Francii, poučeni osudem krále a komunardů i krizemi z rent a krizemi z populační exploze, již zakládali symbiózu socialistického státu a soukromých mocí.

Velká Británie potřebovala konzervativismus k vládnutí Commonwealthu a volnou buržoazní soutěž pro hospodářství, vznikl tedy poměrně šťastný mix liberalismu a konzervativismu.

Státy, jejichž hospodářství stálo na mořeplavbě, rybolovu, obchodu a zemědělství, modernita tolik nezasáhla, zachovaly si tedy klasický konzervativní systém království+církev (Španělsko, Portugalsko, Holandsko, Dánsko).

Předmětem zájmu tohoto článku jsou některé okolnosti fašismu a nacismu, poučné i pro dnešní dobu.

Německo a Itálie totiž nesly podobné znaky. Agilní průmysl, který vyrobil sebevědomý proletariát, silné zemědělství a rybolov, nepodstatné příjmy a rozlohy kolonií, nesjednocená šlechta, společný jazyk ale mnoho kulturně odlišných regionů, obrovská prohra ve WWI se ztrátou víry obyvatel v Boha i panstvo, a další.

V této situaci Garibaldiho odkaz nestačil a Italové přišli s fašismem, ideologií, sjednocující národ hrdostí na svou minulost Římské říše a dočasně zvyšující akceschopnost komunit odhozením solidarity a snadným centrálním řízením prostřednictvím držitelů fasces, sdružujícím ve svých rukách vůči členům svých družin moc zákonodárnou, soudní i výkonnou. Ve shodě s tradicí starého Říma. Navíc držitelé fasces často pocházeli z míst, ve kterých působili, tedy pro družiny stanovovali pravidla vycházející z místních zvyklostí, tedy pro voliče byli přitažliví. Termín držitel fasces pro tyto mocné lídry vznikl z toho, že ve starém Římě jako symbol své moci nosili u pasu sekyru omotanou pruty, zvanou fasces. Tolik o prostém pohledu na fašismus.

Německo s nadšením přijalo princip obdivu k Říši Římské. Jenže bylo v jiné situaci než Itálie. Jeho integritu nikdo nezpochybňoval a obyvatelstvo bylo uvyklé disciplíně z dob absolutismu. Prvotním úkolem bylo povznesení hospodářství a způsobu vládnutí na úroveň, zajišťující mu sebezáchovu a svéprávnost. Základ akceschopného systému družin řízených držiteli fasces byl přejat od předků z doby Velkého Říma a od Italů. Protože prvotním úkolem bylo povznesení hospodářství a zároveň mezinárodně silný stát, měly velké slovo při zavádění nového systému vládnutí cechy, průmysl a branné moci. Tak se stalo, že německý fašismus získal vlastní formu, v níž pravidla pro družiny držitelé fasces určovali často podle pravidel cechovních a se zvýšeným ohledem na loajalitu. To byl základ budoucí katastrofy. Elitářství cechovního přístupu v tomto případě nevyloučilo ty slabší nebo ty, kteří nevyhovovali kontrášům, z cechu, ale z občanské společnosti. A navíc, zbytek světa už od klasického cechovního způsobu organizace utíkal pro jeho zkostnatělost, neschopnou reagovat dostatečně rychle na vývoj poznání. To je důvod, proč Německo někdy v 1936 zjistilo, že majetek okradených slabších, vyhnaných nebo povražděných, je prožrán a struktura hospodářství a státu je totálně nesmyslná, neumožňující trvale udržitelný rozvoj.
Tehdy měli Němci dvě možnosti, buď spadnout do hluboké hospodářské a systémové krize a pomalu a poučeně začít znova, bez debility fašismu, nacismu a středověkých tradic, nebo se vydat na lup. Vydali se na lup a protože lidskost přímo či nepřímo ztratili již ve 30. letech, ztratili tvář a na dlouhá léta i svéprávnost. Délku doby, po kterou nesměli vychovávat vlastní děti neznám přesně, ale pokud vím, ještě v 60. letech německé školství učilo podle osnov vypracovaných spojenci a bylo pod jejich dohledem. Rok, kdy dostali plné právo vládnout si svobodně sami též nevím, ale Prusko, pokládané za nejzvrácenější, až po 1989 a i v západní části byl život pod určitou kontrolou spojenců ještě v 1988.

Proč to sem celé píšu?

Je ve Vašem životě někdo, kdo se Vás ve Vašem občanském životě, tedy mimo pracovní dobu a pracovní smlouvu, snaží podrobit vlastnímu systému zákonů, odlišnému od státní soustavy zákonů, vymáhá na Vás dodržování tohoto vlastního systému zákonů a trestá Vás pokud jej neuposlechnete? Snaží se někdo řídit Váš občanský život (mimo pracovní dobu a pracovní smlouvu)? Vězte, že tito lidé (nebo subjekty) v minulosti přiváděli regiony, ve kterých působili, do katastrof a ohrožují životní úroveň Vaši i Vašich potomků. Stejně Vás i Vaše potomky dříve nebo později ohrozí na životě.

Fašismus tedy je, když je občanská společnost rozdělena do skupin (družin) a tyto družiny mají své lídry, kteří, každý nad svou družinou, vykonávají více či méně úplnou moc zákonodárnou, výkonnou i soudní. Nebo alespoň dvě z těchto mocí současně.

Nacismus je tedy fašismus doplněný o další vlastnosti. Z nich ta nejpodstatnější je, že občané jsou rozděleni nejen do družin, vedených mocnými lídry, ale jsou rozděleni i do skupin, z nichž každá má jinou úroveň státní soustavy zákonů.

Zdroje: učebnice dějepisu a občanské nauky pro ZŠ a SŠ

Fotky: Nejkrásnější stíhačky druhé světové války

O tom, která stíhačka druhé světové války byla nejlepší, se vedou spory mnoho desítek let. Mezi kandidáty patří i některé ze zástupců v seznamu níže. Tento seznam se trochu vymyká, nejde o to, která stíhačka byla nejlepší, nejrychlejší, nejnebezpečnější… – ale o to, jak moc se stíhačky líbí autorovi tohoto seznamu. Pořadí není dané, jde prostě o přehled hezkých stíhaček druhé světové války. Užijte si to a pokud chcete, napiště do komentáře, který stroj se líbí vám a do seznamu ho doplním. Fotky jsou z anglické Wikipedie.

Pokračování textu Fotky: Nejkrásnější stíhačky druhé světové války

10 známých veteránů korejské války. Astronauti, herci a Johnny Cash

O tom, že v různých válkách dvacátého století bojovali i známí herci, hudebníci, politici a nebo sportovci jsem už psal. Teď jsem narazil na seznam deseti zajímavých osobností, které sloužili v korejské válce, samozřejmě jde o Američany a Brity. Zde je desítka slavných veteránů korejské války.

1. Neil Armstrong

První člověk, který se prošel po povrchu Měsíce, sloužil u letectva. 3. září roku 1951 byl jeho F9F Panther sestřelen protiletadlovou obranou a jedenadvacetiletý Armstrong se katapultoval. V Koreji létal u námořnictva skoro celý rok, absolvoval 78 misí a dostal 3 vyznamenání.

2. Edwin “Buzz” Aldrin

Armstrongův kolega z posádky Apolla 11 byl za korejské války oceňovavým stíhacím pilotem. Absolvoval West Point a letectvo posílil jako jeden z nejlepších studentů v ročníku. Do Koreje přišel po Vánocích roku 1951 a odlétal na známé stíhačce F-86 Sabre celkem 66 bojových misí. Sestřelil dva ruské Migy.

3. Sir Michael Caine 

Známý herec se do britské armády v Koreji dostal v květnu 1951. Sloužil u královských mušketýrů, dokonce v první linii. Boje na život a na smrt zažil opravdu zblízka, prý se účastnil nebezpečných nočních hlídek v zemi nikoho. V roce 1953 onemocněl malárií, vrátil se domů a začal studovat herectví. Cainova první role byla stylová, hrál britského vojína ve filmu “A Hill in Korea”, natáčelo se po válce v roce 1956.

4. Ed McMahon

Televizní celebrita sloužila jako letecký instruktor u mariňáků během druhé světové války, bojů se ale neúčastnila. V únoru roku 1953 by v té době již z televize známý McMahon povolán do Koreje. Létal na pozorovací Cessně nad nepřátelskými liniemi a hlásil dělostřelectvu, kde jsou příslušné cíle. Létal i pět misí za den a byl oceněn šesti vyznamenáními.

5. John Glenn

Budoucí kosmonaut a americký senátor odlétal v Pacifiku 59 bojových misí během druhé světové války, také u mariňáků. Po začátku války v Koreji se vrátil do kokpitu stíhačky a prošel dvě várky nasazení na stíhačkách F9F Panther a F-86 Sabre. Během posledních devíti dnů korejské války sestřelil 3 Migy. V roce 1962 se stal prvním Američanem na oběžné dráze Země.

6. Ted Williams

Slavný baseballista během kariéry sportovce odpálil rekordních 521 homerunů. Letecký vácvik absolvoval už během druhé světové války, do bojů se ale nezapojil. Do války v Koreji odcházel jako obrovská sportovní hvězda, v sezóně 952 si zahrál šest zápasů a pak ho čekalo 39 misí ve válce. Několik letů absolvoval jako křídlo slavného Johna Glenna. Jeho letoun byl několikrát zasažen, jednou dokonce nouzově přistál bez podvozku.

7. Casey Kasem

Americký DJ studoval státní univerzitu v Detroitu, když byl jako dvacetiletý v roce 1953 povolán do armády. V Koreji ovládal vzduch, i když trochu jinak, jak by nás napoprvé napadlo. Působil totiž v rádiu amerických ozbrojených sil jako DJ a hlasatel. Dá se říci, že jeho kariéra hudebního znalce a průvodce americkou hitparádou začala ve válečném rádiu. Nejdřív ho poslouchaly tisíce vojáků, později doma miliony hudebních fandů.

8. James Garner

Ve svých memoárech Garner tvrdí, že byl prvním obyvatelem Oklahomy povolaným do korejské války. Jmenoval se James Bumgarner, ale příjmení si zkrátil, aby si ho lidé jako herce lépe zapamatovali. V americké armádě sloužil u pěchoty v pátém regimentu. Tato jednotka zaznamenala během bojů velmi těžké ztráty. Garner byl zraněn šrapnelem, a toto zranění nebylo jediné. Purpurové srdce (vyznamenájí pro zraněné) dostal dvakrát. V roce 1956 debutoval ve válečném filmu “The Great Escape.”

9. Charles Rangel

Dlouholetý americký kongresman z Manhattanu byl do americké armády povolán po neúspěšném studiu na střední škole v roce 1948. Sloužil u dělotřelecké jednotky složené bez výjimky z černochů, během jedné z bitek na korejské frontě se mu podařilo osvobodit 40 kamarádů z čínského obklíčení. A to přesto, že byl zraněn střepinou. Dostal Purpurové srdce a Bronzovou hvězdu za udatnost, velmi ceněné vyznamenání. Po návratu z války dostudoval střední školu, práva a stal se z něho bojovník za lidská práva. V roce 1970 pak usedl v Kongresu.

10. Johnny Cash

Obrovská hudební hvězda má také zkušenosti z Koreje, i když ne přímo válečné. Do amerického letectva vstoupil jen několik týdnů po začátku války. Stal se radistou, výcvik prodělal v západním Německu, specializoval se na odposlech komunikace nepřátel. Podle svých pamětí byl prvním Američanem, který se dozvěděl o smrti Stalina. Monitoroval totiž rádiovou komunikace Sovětů zrovna v pravou chvíli. Jeho práce byla vysoce kvalifikovaná, aráda neměla mnoho odborníků jeho kvalit. Už během služby v Koreji začal skládat písničky a cvičit na kytaru. V roce 1954 se usadil v Memphisu a o rok později podepsal velký kontrakt s vydavatelstvím Sun Records.

Zdroj a fotky: http://www.history.com/news/10-famous-korean-war-veterans

Výlet: Stadice – Pomník Přemysla Oráče

Máte rádi staré české pověsti? I kdyby ne, tak určitě znáte tu o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi. Na místo, kam podle pověsti nechala Libuše poslat pro Přemysla (zástupce později vládnoucího rodu Přemyslovců) svojí delegaci, se můžete zajet podívat. V polích kousek od vesnice Stadice (v severních Čechách kousek od Ústí nad Labem) je k vidění krásný památník, připomínající počátky dějin Čechů (více o Přemyslovi najdete na Wikipedii).

Stadice

Právě na tomto místě podle pověstí Přemysl oral pole (nebo podle některých dohadů pluhem označoval hranici svého území) a byl zastižen poselstvím kněžny Libuše, která ho zvala k sobě do Prahy, jelikož byl vyvolen vládnout Čechům.

Stadice

Místo, kde byl v roce 1841 postaven pomník této události (jak to bylo ve skutečnosti se už nikdy nedozvíme, ale i pověsti jsou koneckonců pro historiky zdrojem informací) je nyní poměrně těsně obtesáno dálnicí. Stromy, které místo chrání od okolního, dnes rušného světa, poskytují stín a protihlukovou zábranu. I když je z jedné strany pole a z druhé silnice a ještě za ní dálnice, jde o mimořádně klidné a důstojné místo. Návštěník se dozví základní informace z tabule a pak může nerušeně kráčet k pomníku, který je tvořen železným pluhem na podstavci s reliéfy, zobrazující bájnou událost.

Stadice

Natuším, jak moc je památník Přemysla Oráče navštěvován turisty o prázdninách a školními výpravami během školního roku. Když jsme se na památník byli podívat my, nikoho jiného jsme nezahlédli. Možná to byla náhoda, možná pravidlo. Když se budete nacházet v okolí, určitě si tohle krásné a klidné místo nenechte ujít. Já osobně mám pověsti rád a těch pár minut u památníku Přemysla Oráče znamenalo, že jim věřím zase o trochu víc.

Stadice na mapě:


Tip: Máte-li rádi místa spojená s rannými českými dějinami a s pověstmi, mohl by vás zajímat Lechův kámen u Kouřimi.


Správy o koncentračných táboroch nacistov v svetových médiach

Napriek značnému skepticizmu a nedôvere aj zahraničné médiá už minimálne od roku 1942 uverejňovali správy hovoriace o deportáciach a následnom vyvražďovaní.

13. októbra 1942 denník Newcastle Morning Herald and Miner´s Advocate 1 uverejnil krátku správu s titulkom « Will be no Jews in Reich in 1943 »2 Správa bola uverejnená na základe Štokholmskej správy. Najskôr píše o Židoch žijúcich v Nemecku, hovorí však aj o aplikácii rovnakého plánu na zvyšok okupovanej Európy3. Správa sa zmieňuje aj o tom, že nemecká vládnuca vrstva je sama prekvapená gigantickosťou svojho plánu, rovnako aj veľmi vlažnou reakciu zo strany zahraničia.

Newcastle Morning a Herald Miners' Advocate, 13. října 1942
Newcastle Morning Herald and Miners’ Advocate, 13. října 1942

Pokračování textu Správy o koncentračných táboroch nacistov v svetových médiach

Tipy: Co se ještě bude dít na hradech, zámcích a ostatních památkách v červenci 2015?

Požitky pro oči, uši, mlsné jazýčky, citlivé nosy i šikovné ruce nabízejí v hlavní sezoně hrady, zámky i ostatní památky ve správě NPÚ. A k tomu velkou porci romantiky, tajemna, prázdninové atmosféry a letní pohody.

Bál na zámku Velké Losiny
Bál na zámku Velké Losiny

Státní zámek Kratochvíle, letošní hlavní sídlo projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, který tradičně dbá na vysokou kvalitu nabízených kulturních akcí, chystá v sobotu 18. července od 19 hodin autorské čtení knihy Vladimíra Václavka Šamanská pohádka doprovázené hrou Ondřeje Smeykala na didgeridoo.

O týden později, 25. července od 20 hodin, se v zahradě zámku již popáté otevře Tančírna, tradiční hudební a taneční večer se swingovým bigbandem ZatrestBand.

Požitky pro oči nabízí například

2.–6. července státní zámek Rájec nad Svitavou: Svatojánské kvítí. Tradiční výstava letních květin a bylin kvetoucích v období svatého Jana a také rostlin z našich luk a zahrad, které mají léčivé a zázračné účinky. Výstava je součástí prohlídkové trasy.

4.–6. července státní zámek Opočno: Svátky růží. Šestý ročník prohlídek zámku provoněných bohatými historickými vazbami ze stovek květin, zejména jejich královny – růže.

5. a 6. července státní zámek Hrubý Rohozec: Móda sedmi staletí. Prohlídky zámku s průvodci v dobových kostýmech, kdy v každé místnosti čeká jiný průvodce, takže i výklad je pestrý, netradiční, neboť skupinu si postupně předá více průvodců.

18. a 19. července státní zámek Frýdlant: Mimořádné zpřístupnění hradní věže, téměř 300 schodů a krásný pohled na město i panorama Jizerských hor. Věž je srdcem a centrem Frýdlantska, nejstarší zdejší památkou, starým „majákem“ pro všechny poutníky a kupce na staré stezce z jižní Evropy směrem na sever.

Požitky pro uši nabízí například

18. července od 19 hodin státní zámek Hrádek u Nechanic: Folk a country na nádvoří zámku. Koncert slavné hradecké folkové a tragedy country skupiny Lokálka se koná za každého počasí.

18. a 19. července, 25. a 26. července vždy od 15 hodin stání zámek Hluboká nad Vltavou: Romantická kytara na Hluboké. Jiří Voborský a skladby Johana Strausse, Josepha Kaspar Mertze, Josepha Kreutzera, Francisco Tárrega, Antonio Rubira, Antonína Dvořáka, Felixe Mendelssohna a Charlese Gounoda.

22. července Květná zahrada v Kroměříži: Hudba v zahradách zámku Kroměříž. V nově zrekonstruovaném skleníku Květné zahrady, v rotundě a ve sněmovním sále zazní skladby z dosud nevyčerpané unikátní hudební sbírky zámeckého archivu, které představí František Macek společně s violoncellistou České filharmonie Václavem Petrem.

25. července státní hrad Švihov: Blue Romantic Cimbal. V kouzelné atmosféře hradu zazpívá nad cimbálem Roman Veverka balady a hity populární i lidové hudby. V nové podobě zní tvorba Pink Floyd, U2, Eltona Johna, Stinga, Beatles a dalších. Hraje se za každého počasí, připravena je “mokrá varianta” vystoupení.

25. července státní hrad Krakovec: Vystoupení Ora pro nobis s Oldřichem Janotou. Koncert vokálně akustické kapely.

Požitky pro jazyk a nos nabízí například

do 31. října státní zámek Náměšť nad Oslavou: Stolování na zámku. Nové aranžmá představuje prostřený stůl na šlechtickém sídle v 19. a 20. století v mnoha jeho variacích, určených roční i denní dobou, módou i aktuální rodinnou situací šlechtických majitelů.

1. července – 31. října státní hrad Pernštejn: Hradní stolování v průběhu staletí. Výstava v interiérech hradního paláce představuje rekonstrukci historických tabulí od středověku do začátku minulého století a znázorní stravovací pořádek šlechty i stolování personálu, a to nejen ve dnech slavnostních, ale i všedních a postních.

18. července Soubor staveb lidové architektury v Příkazích – Hanácké Skanzen: Vaření domácího piva a výroba domácího másla. Názorná ukázka vaření piva, ochutnávání sladů, výroba a ochutnávka másla. A chybět nebude ani hudba, zpěv, dobré jídlo a pivo.

Požitky a zážitky pro ruce a tělo nabízí například

4. července státní zámek Velké Losiny: Zámecký bál. Druhý ročník bálu v historických kostýmech na slavnostně vyzdobeném renesančním nádvoří za hudebního doprovodu Filharmonie z Hradce Králové.

11. – 12. července státní hrad Buchlov: Buchlovské kování. Již devátý ročník kovářského sympózia. Nádvořím se roznese zvuk kovadlin a vůně ohně a železa z patnácti výhní, soutěže pro kovářské týmy i pro návštěvníky a výstava kovaných plastik z minulých ročníků.

12. července státní hrad Kunětická hora: Hrad řemeslníků. Festival tradičních lidových řemesel, velký prodejní trh na nádvoří i v paláci.

Letní dávku romantiky, tajemna a speciální zážitky nabízí například

4. července státní zámek Lysice: Myslivecká romance. Noční  kostýmované prohlídky s příběhem o jednom pytlákovi, panstvu a životě na zámku i v polesí.

4. a 5. července státní hrad Grabštejn: Letohrádky. Prohlídky hradu s kostýmovanými průvodci, bohatý doprovodný program (hudba, divadlo, žonglérská čísla a vystoupení zvířat z Veterinární základny Chotyně, stánky s dobrotami i drobnými suvenýry). Pro cizince cizojazyčné texty k prohlídce hradu.

10. a 11. července státní zámek Náchod: Večerní prohlídky s „Černou paní“. Jedinečná atmosféra zámeckých komnat po setmění. Prohlídky ve 21, 22 a v případě zájmu i ve 23 hodin budou oživené scénkami z historie zámku a hudebními vstupy. 

18. a 19. července státní zámek Mnichovo Hradiště: Zahradní slavnost k poctě Albrechta z Valdštejna, ukázky života šlechty v baroku, noční prohlídky

18. července skanzen Zubrnice: Pouť na sv. Maří Magdalénu – procesí a mše svatá, řemesla, trhy, hudba, tancovačka, občerstvení

18. a 19. července státní zámek Hrádek u Nechanic: Přijelo panstvo…! Veselé historky ze života na zámku před 100 lety v podání herců ochotnických divadel a hostů (kostýmové prohlídky). Expozice zámku se slavnostní květinovou výzdobou. Sobotní odpolední a večerní program na nádvoří zámku: od 15 do 17 hodin floristická dílna, od 19 hodin koncert folkové skupiny Lokálka z Hradce Králové.

22. července státní zámek Konopiště: Večerní prohlídky zámku a Růžové zahrady, nahlédnutí do tzv. Růžového hraběnčina pokoje a reminiscence svatebního dne

25. července státní zámek Krásný Dvůr: Dvorské slavnosti Jana Rudolfa, historické prohlídky zámku, trhy na nádvoří

24., 25. a 31. července státní zámek Lednice: Noční prohlídky. Je každoročním zvykem, že na několik letních večerů se lednický zámek promění v místo, kde se můžete potkat s kýmkoli a čímkoli. Letos vás (ne)tradiční noční prohlídky vezmou na divokou výpravu do české historie, a to v podobě dosud nevídané. Pojďte se podívat na příchod prvních Slovanů, husity i národní obrození! Svou účast přislíbil praotec Čech, kněžna Libuše, kat Mydlář i Božena Němcová.

11. a 12. července státní zámek Slatiňany: Pokrok nezastavíš. Speciální prohlídky, při kterých projdete zámek doslova “od sklepů až po půdy”. Prohlédnete si unikátně dochované technické zázemí a navštívíte hned několik zajímavých prostor, které nejsou běžně přístupné veřejnosti. Podíváte se i do knížecí oratoře v kostele sv. Martina, která je se zámeckou budovou spojena krytou dřevěnou chodbou a za příznivého počasí vystoupáte na zámeckou věž. Začátek prohlídky vždy v 10.30, 12.30 a 14.30 hodin.

1. července  –  30. září státní hrad Kunětická hora:  Velká výstava rekvizit a kostýmů z televizního seriálu Arabela. Kunětická hora alias Rumburakův hrad si „zahrála“ coby sídlo Mekoty, Blekoty, Chechoty, Jekoty a dalších známých postaviček. Mezi desítkami vystavených předmětů z Říše pohádek i světa lidí nemohou chybět cestovní plášť a samozřejmě kouzelný prsten. Exponáty z výstavy „Arabela“ se poté vrací zpět do fundusu České televize. Kunětická hora je nadlouho poslední možností k jejich zhlédnutí. Pan Majer doporučuje!

Zdroj: TZ NPÚ

Čo prinieslo svedectvo Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera vtedajšiemu svetu

“Je nepopierateľnou skutočnosťou, že Nemci úmyselne a systematicky vyvraždili milióny civilistov – Židov, rovnako ako aj kresťanov – z celej Európy”

Vrba a Wetzler týmto výrokom deklarujú, že Nemci sa nezameriavajú iba na jednu etnickú skupinu, ale ich zámerom je vyvraždiť aj ďalšie skupiny, napr. kresťanov. Doterajšie správy, ktoré boli uverejnené, hovorili výlučne o židovskej otázke, teda Vrba a Weztler prinášajú historicky presnejší pohľad.

Rudolf Vrba a Alfred Wetzler
foto: flashtrafficblog.wordpress.com

Pokračování textu Čo prinieslo svedectvo Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera vtedajšiemu svetu

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…