Dokument: Poslední dopis Josefa Mašína

Na výstavě V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren jsou důležitou součástí expozice artefakty související s osobnostni protektorátního odboje. Vystaven je i moták s posledním dopisem Josefa Mašína (jednoho ze Tří králů) se vzkazem dětem, sepsaný a uschovaný v cele před popravou v roce 1942.

Drahé moje děti!

posílám Vám poslední svůj pozdrav před svým odchodem na věčnost. Poslední má myšlenka platí jen Vám a to mne nejvíc tíží, neboť jste ještě dosud malé a potřebovaly byste mé největší péče. Bohužel Vás musím opustit. Dnes ještě nechápete vše, ale až budete starší, jistě mne pochopíte.

Bojoval jsem za Vaší drahou vlast a národ proti odvěkým naším nepřátelům – Němcům, kteří naší vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat. V tomto boji jsem podlehl. Věřím však pevně, že naše svatá věc zvítězí.

….

Chlapci, mám ještě jedno přání. Jeden z Vás se ujme rodného statku. Ovšem, není to žádná podmínka. Nebudete-li mít chuti, nemusíte. Tím končím, mé nejdražší děti! Líbám Vás v duchu všechny, i s Vaší mamičkou. Buďte šťastni.

Váš milující otec. Vlasti zdar!

Zdroj: http://www.totalita.cz/odbsk/odbsk_masin.php

Kniha: Gulag – Historie

Svoje rozsáhlé mezery v problematice historie Ruska, konkrétně období minulého století, jsem se rozhodl napravit četbou knihy Gulag: Historie od známé autorky Anne Applebaumové. Tato novinářka a autorka knih zabývající se východní Evropou poměrně systematicky za Gulag získala v roce 2004 Pulitzerovu cenu, těžko si tedy můžeme předestavit lepšího průvodce obdobím od konce první světové války do pádu železné opony. Kniha se sice zabývá hlavně tábory nucených prací, ale poskytuje i poměrně detailní popis politické situace v Sovětském svazu a života lidí, kteří měli to štěstí, že v táborech neskončili.

Anne Applebaumová, Gulag: Historie

Pokračování textu Kniha: Gulag – Historie

Chcete vidět umělé oko K. H. Franka a další protektorátní artefakty?

Když jsem zde nedávno upozorňoval na novu výstavu V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren, probíhající v prostorách žižkovského Armádního muzea, věděl jsem, že se na ní musím co nejdřív zajít podívat. Podařilo se mi to poměrně brzy, zde je tedy pár fotek a poznámek z mojí návštěvy expozice.

Měl jsem štěstí, protože tu hodinu, kterou jsem na výstavě byl, se nedostavila žádná školní výprava, takže jsem si expozici prošel sám, bez jakéhokoliv vyrušování. Kromě pracovníků muzea jsem nepotkal živou duši.

Výstava představuje jak “běžný” život v Protektorátu – tedy oblékání, potravinové lístky, zábavu mládeže a tak dále, tak i prostředí odboje a příběhy hrdinů, kteří byli vězněni a popraveni.

Vyhláška o zřízení Protektorátu

Nejznámějšími ze sedmi představovaných uvězněných jsou Josef Mašín a gen. Alois Eliáš. V jejich celách je připomínají cenné památky (Mašínův moták se s posledním vzkazem rodině a generálova vycházková hůl) a audionahrávky. I příběhy dalších vězněných, například “západního” parašutisty a dívky, která s rodinou pomáhala atentátníkům z operace Anthropoid, stojí za pozornost.

V každé místnosti je vždy průvodní tabule s popiskem na vybrané téma. Je možné číst si o protektorátní mládeži nebo o nacistech, kteří stáli za represemi proti českému národu. Exemplární popravy a represivní aparát jsou popsány detailně, zajímavým údajem je minimálně 8 000 českých občanů popravených za protektorátních dob. Jsou zde zmíněny příběhy odbojářů, například Jana Smudka. Ten krátce po obsazení ČSR na Kladně zabil něměckého četníka a pak se složitě dostával do československé zahraniční armády.

Probírána je i zbrojní výroba v Protektorátu, ukázán je motor pro německá letadla Bückler vyráběný ve Zlíně. Další artefakty demonstrují bombardování Protektorátu spojeneckými letadly, zajímavý je kryt kabiny americké stíhačky Mustang nebo padák jednoho ze sestřelených amerických pilotů – konkrétně šlo o hloubkaře, který koncem války útočil na kbelské letiště.

Kryt kabiny americké stíhačky Mustang

Nechybějí informace o Českém národním povstání (první akce probíhaly už 1. května v Přerově, místní si mylně mysleli, že Německo po Hitlerově sebevraždě kapitulovalo) a Pražském povstání, kterému je věnováno hodně prostoru. Návštěvníci mohou vidět několik autentických upravovaných zbraní používaných povstalci, helmy, osobní věci.

Jak je zmíněno v titulku, jedna z vitrín je věnována K. H. Frankovi. je možné vidět jeho pas z roku 1944, uniformu, ve které byl po válce popraven nebo jeho oční protézu.

Oční protéza K. H. Franka

Artefakty doplnují stručné a výstižné titulky a mnoho dobových, často méně známých fotografií. Ta hodina, kterou na výstavě strávíte, není ztraceným časem. Návštěvník se dozví mnoho zajímavostí a uvidí věci, které jsou jindy v soukromých sbírkách nebo v Severočeském muzeu v Liberci. A i tato výstava, stejně jako všechny ostatní pořádané v Armádním muzeu, je zdarma.

Tip: Speciál British Library k výročí Magny Charty Libertatum

Před 800 lety (tedy v roce 1215) byl tehdejším anglickým králem Janem podepsán dokument Magna charta libertatum (neboli Velká listina práv a svobod). Pokud vás tato hodně připomínaná událost zajímá více, můžete si prostudovat speciál British Library. Stručné shrnutí a informace k tomuto dokumentu najdete i na české Wikipedii.

Magna charta libertatum (1215), autor British Library
Magna charta libertatum (1215), autor British Library

Audiokniha: Ostře sledované vlaky

Hrabalovy Ostře sledované vlaky do podoby audioknihy načetl Kryštof Hádek. Talentovaný herec s hlasem mutujícího teenagera byl více než vhodnou volbou pro vytvoření postavy tak trošičku přiblblého zaměstnance železnice Miloše Hrmy.

Ostře sledované vlaky

Kdo by neznal Ostře sledované vlaky, že? Hlavně díky Menzelovu oskarovému filmu, tak je to alespoň v mém případě. Bohumil Hrabal je pro mě svéráznou postavou české literární scény minulého století, jeho dílo znám bohužel zprostředkovaně, z filmových předloh.

Ostře sledované vlaky se odehrávají ke konci války, v roce 1945. Miloš Hrma je trochu přihlouplý dvaadvacetiletý zaměstnanec drah, svět okolo sebe pozoruje dětskýma nevinnýma očima a i když by měl být dávno mužem, stále se mu nedaří zbavit se panictví. Trpí předčasnou ejakulací a tento problém ho dokonce dohnal až k pokusu o sebevraždu. Naštěstí mu to nevyšlo, podřezal si sice žíly, ale zachránil ho náhodný svědek, kterého Miloš poté považuje za Boha.

Miloš se snaží srovnávat s kolegou výpravčím Hubičkou, ten s ženami problémy nemá, právě naopak. Užívá si života s různými dámami a slečnami, razítkuje zadnice mladičkým telegrafistkám a dokonce tajně obdivuje i nedostupnou paní z nedalekého zámku. Výpravčí Hubička je suverén a samozřejmě je namočen do odboje proti okupantům, který se s blížícím koncem války stupňuje. Jde o likvidaci vlaku s municí, tenhle konvoj může ještě o chvíli prodloužit německý odpor a válku vůbec a proto je důležité, aby nedojel.

Mladík Miloš se k odbojové činnosti dostane jako slepý k houslím. Noc před průjezdem vlaku jinak klidnou a bezvýznamnou stanicí přijde o panictví s jednu z Hubičkových milenek a narostou mu křídla. Najednou je chlap a ničeho se nebojí. Hubička je naopak bábovka, ví, že vyhodit vlak do pověří není legrace na úrovni špásování se slečnami. Miloš se těší na rande se svojí láskou Mášou, které chce předvést to, co se se svojí krátkodobou společnicí v noci naučil, ale jeho dívka se ho nedočká. Miloš totiž zahyne hrdinskou smrtí…

Konec knihy a tedy i audioknihy se od konce filmového v jedné maličkosti liší, ale odlišnost prozrazovat nebudu, je na posluchači, aby film s předlohou srovnal. Jesliže jsem měl dříve Miloše Hrmu před očima kvůli filmu zhmotněného do podoby Václava Neckáře, tak teď se mi tam docela hezky zapletl Kryštof Hádek, díky svému hlasu a  přirozenému přednesu knihy. Jeho hlas je nevyzrálý a nesmělý (ať mi prosím ctěný interpret promine), což se ale k postavě skvěle hodí.

Miloš Hrma je svéráz a skvěle popisuje svoje rodinné zázemí, hlavně historka o dědečkovi, který se jako hypnotizér pokusil v roce 1939 zastavit sílou myšlenky německé tanky a jeho hlavu nakonec páčili z pásů až těsně před Prahou… ta je prostě výjimečná. Bohumil Hrabal při psaní Ostře sledovaných vlaků čerpal ze svých zkušeností z železničního prostředí, jeho popisy činností na stanici jsou precizní. Vytvořil několik zapamatovatelných malých postaviček, přednostu stanice, zmíněného sprosťáka Hubičku, paní přednostovou, která musí složitě odmítat Milošovy prosby o zaučení ve věcech sexu.

Za vrcholné pasáže audioknihy bych označil popis ztráty Milošova panictví a následující vykreslení jeho hrdinského odbojářského činu – obojí je prostě skvělé. Dvě a půl hodiny poslechu excelentního Kryštofa Hádka čtoucího snad ještě lepší předlohu, to prostě nemá chybu. Jeden večer si pro Ostře ledované vlaky prostě vyhradit musíte.

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají den otevřených dveří (19. 6. 2015)

Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají Den otevřených dveří!

Pozvánka - ÚSTR a ABS - Den otevřených dveří 19. 6. 2015

kdy:     pátek 19. června 2015

kde:     v budovách ABS – Na Struze 3, Praha 1 a Brno–Kanice

v budově ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3

web:    http://www.ustrcr.cz/cs/den-otevrenych-dveri-abs-a-ustr


 

Program

ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3

14–17 hod.

Komentované prohlídky:

Ve 14, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00. Prohlídka začíná v badatelně ABS v přízemí.

Stanoviště:

Badatelna ABS

Archiv bezpečnostních složek spravuje přes 17 000 bm archiválií, které se vztahují k období obou totalit. Díky ojediněle otevřené legislativě mají žadatelé v ČR neomezený přístup k dokumentům vzniklým činností bezpečnostních složek komunistického režimu, a náš archiv tak patří mezi badatelsky nejvyužívanější. Ve třech jeho badatelnách se ročně zaregistruje průměrně 1700 badatelů, kteří vykonají zhruba 4500 návštěv. Archiváři stručně seznámí zájemce s náplní své práce a představí publikace ABS, k nahlédnutí budou připraveny nejen ukázky zajímavých archiválií, ale také filmy z provenience SNB.

Knihovna Jána Langoše

Knihovna spravuje a zpřístupňuje úzce profilovaný fond, který zahrnuje české i zahraniční publikace, tiskoviny, dokumenty a elektronické zdroje zaměřené na historii totalitních režimů na území České republiky a ve světě. Knihovna zahájila svou činnost v roce 2008. Své jméno nese po významném československém a slovenském politikovi a zakladateli Ústavu pamäti národa v Bratislavě JÁNU LANGOŠOVI (1946–2006).

Lustrační pracoviště ABS

Ředitelna

Digitalizace

Oddělení digitalizace převádí původní dokumenty do digitální podoby, v níž mohou být uchovávány pro digitální budoucnost i snadněji zpřístupněny odborným badatelům či veřejnosti. Vedle papírových předloh, které se skenují na knižních skenerech, je oddělení schopno digitalizovat fotografie, mikrofilmy, mikrofiše, magnetofonové kazety a další typy materiálu. Na oddělení se zpracovávají jak archiválie z Archivu bezpečnostních složek, tak jiné dokumenty průběžně získávané Ústavem, jako je například archiv českého či slovenského vysílání Rádia Vatikán v Římě. Za dobu své existence naskenovali pracovníci ÚSTRu více než 30 milionů jednotlivých stran dokumentů.

Vzdělávání – Dějepis v 21. století

Vzdělávání tvoří podstatnou část činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Jádro činnosti spočívá v seminářích pro učitele a vývoji nových vzdělávacích aplikací a forem. Aktivity oddělení jsou inspirovány zahraničními didaktickými koncepty, zaměřujeme se na práci s medialitou historického poznání. Pilíř metodického přístupu tvoří využití filmu ve výuce dějepisu, lektoři a lektorky ale rozvíjejí i další způsoby zpřítomňování minulosti ve škole, například prostřednictvím historických pramenů. Nedílnou součástí metodiky oddělení je i podpora projektového vyučování na školách.

Virtuální prohlídka Gulagu a Čechoslováci v gulagu

Virtuální prohlídka Gulagu je výsledek šestiletého mapování opuštěných sovětských pracovních táborů na Sibiři. Bude spojena s prezentací badatelského výzkumu ÚSTR „Čechoslováci v Gulagu“, který dokumentuje represe proti československým občanům v Sovětském svazu.

Paměť národa

Portál Paměť národa, který Ústav buduje společně s Českým rozhlasem a neziskovou organizací Post Bellum a dalšími partnery z ČR i ze zahraničí, patří dnes mezi největší veřejně přístupné sbírky pamětnických vzpomínek. Během Dne otevřených dveří Vám krátce představíme aktuální výsledky naší práce – především pak ukázky audiovizuální dokumentace.

K dispozici budou publikace ÚSTR a především všechny zájemce zveme na závěrečný filmový večer s hudebním doprovodem, který proběhne od 18.30 v garáži ÚSTR na adrese Siwiecova 2, Praha 3 a kterým bude provázet František Stárek Čuňas.


ABS – Na Struze 3, Praha 1

10–14 hod.

V pátek 19. června 2015 se pro Vás od 10 do 15 hodin otevře budova ABS Na Struze 3, Praha 1. V badatelně si návštěvníci budou moci prolistovat zajímavé archiválie a zhlédnout krátké filmy z provenience SNB. Pro zájemce budou k dispozici také publikace z produkce naší instituce.

V každou celou hodinu (v 10, 11, 12, 13 a 14 hodin) se můžete těšit na komentované prohlídky, během nichž navštívíte jinak pro veřejnost nepřístupná místa budovy, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity a pozvou na Den otevřených dveří této partnerské instituce, který se koná ve stejný den od 14:00 v Siwiecově 2, Praha 3.

Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne archivů, jehož motto zní: Archiv – křižovatka mezi minulostí a přítomností.


 

ABS – Brno-Kanice

10, 11 a 13 hod.

V pátek 19. června 2015 bude také zpřístupněno pracoviště ABS v Kanicích u Brna. Objekt archivu se sice nachází v katastru obce Kanice, avšak přístupný z této obce není. Je možné se k němu dostat od brněnského vlakového nádraží tramvají č. 2, směr Stará Osada („Brno-Židenice, Stará Osada“). Zde je třeba přestoupit na autobus č. 201 a vystoupit na zastávce „Brno, Líšeň, Na spáleništi“ (zastávka je na znamení). Odtud na druhé straně silnice vede účelová komunikace, po níž se za 10-12 minut dojde k budově archivu.

Zájemci si vyslechnou úvodní slovo o historii a současnosti pracoviště ABS Kanice, budou moci zhlédnout vybrané dokumentární filmy s bezpečnostní tématikou a za doprovodu pracovníků ABS si prohlédnou depozitáře a reprezentativní druhy archiválií.

Prohlídky archivu budou zahájeny v 10, 11 a 13 hodin. Autobus linky č. 201 odjíždí ze Staré Osady z nástupiště č. 7 v 9:15, 10:15 a 12:15 hodin.

Upozornění: Z kapacitních důvodů je třeba, aby se zájemci o prohlídku objektu ABS v Kanicích předem zaregistrovali na určitou hodinu prostřednictvím e-mailu na adresách: iva.kvapilova@abscr.cz  nebo jiri.mikulka@abscr.cz

Zdroj: TZ

Jak správně nosit českou trikoloru?

Nedávno zde bylo zmíněno správné vodorovné i svislé vyvěšování české vlajky a na žádost jednoho z čtenářů se nyní krátce podíváme na českou trikolóru a její používání. Českými státními barvami jsou bílá, červená a modrá – v tomto pořadí je jejich zobrazení je nazýváno trikolóra (obecně jde o stuhu nebo vlajku, skládající se ze tří barev). Trikolóra zachovává oficiální pořadí státních barev, bílý pruh má vždy nahoře nebo vlevo z pohledu pozorovatele.

Česká trikolora

Foto: ubrusylevne.net

Historickými barvami českého soustátí vždy byly a jsou červená a bílá. Po roce 1918 však docházelo ke střetu s barvami sousedního Rakouska a Polska. Došlo tedy k připojení modré barvy. V době druhé světové války byla na území Protektorátu používána vlajka s horizontálními pruhy bílým, červeným a modrým.

Zdroj: http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/cr/symboly-cr/trikolora/