Walter Isaacson je zkušeným harcovníkem mediálního průmyslu, a to nejenom jakou autor bestsellerů o výrazných osobnostech lidstva (Einstein, Jobs, Franklin, Kissinger), ale dříve také řídil časopis Time nebo zpravodajskou televizi CNN. Je dobře, že z dráhy manažera přestoupil na stranu tvůrců obsahu a jako spisovatel produkuje úžasné knihy. Jeho posledním dílem je Leonardo da Vinci, skvělý životopis renesančního člověka, pro kterého je označení génius málo.
Kniha Stalin a Evropa je novinkou Edice Moderní dějiny, která stojí za přečtení už jenom kvůli své pestrosti. Timothy Snyder byl v tomto případě společně s Rayem Brandonem “pouze” editorem textů od více autorů, věnujících se různým tématům. Jejich společným jmenovatelem je pak období a místo, tedy Sovětský svaz za vlády Josifa V. Stalina.
Historik a novinář Robert Harris svou románovou novinkou Mnichov jistě potěšil mnoho svých českých příznivců nejenom proto, že pojednává o Mnichovské konferenci, tedy o tématu, které je u nás stále živé a velmi citlivě vnímané. Harris je známý hlavně díky své skvělé knize Otčina, odehrávající se v Německu po skončení války, kterou Hitler neprohrál. Ale zpátky k Mnichovu – způsob, jakým autor čtenářům přibližuje dění v osudovém týdnu, kdy došlo k popisu dohody, je velmi příjemný.
Populární historik Timothy Snyder ve své útlé knížce Tyranie (podtitul je 20 lekcí z 20. století) nabízí dvacet krátkých zamyšlení propojujících současný stav světa s historií minulého století. Upozorňuje na věčný souboj demokratických režimů s totalitami, hlavně komunismem, fašismem a nacismem.
Kniha novináře Ondřeje Kundry Vendulka, útěk za svobodou vypráví příběh dvou lidí, s jejichž osudy dějiny pořádně zamávaly. Jde o Hanu Vendulku Voglovou, která se shodou náhod těsně před cestou do Terezína stala modelem pro později ikonickou fotografii Jana Lukase.
Nakladatelství Pavel Dobrovský – Beta překvapilo novým vydáním dvou próz Stefana Zweiga nazvaným Amerigo a Magalhães. Židovský intelektuál pocházející z Rakouska mě dlouho lákal. S jeho myšlenkami, reagujícími na světové dění v prvních desetiletích 20. století, jsem s setkával pravidelně v knihách, článcích a dokumentech. Když jsem dostal nabídku napsat recenzi, neváhal jsem ani chvíli. A to přesto, že jde o pro mě ne až tak klíčové téma zámořských objevů ze začátku 16.století. Udělal jsem dobře, jelikož Zweig kombinuje fakta z kronik se svojí představivostí tak přirozeně, že z textu jeho obdivuhodný intelekt a vědomostní zázemí přímo prýští.
Říkají vám něco jména Antonín Plichta, Ladislav Malý, Antonín Mityska nebo Václav Drbola? Ne? Přesto jejich osud budete do jisté míry znát, i když značně překroucený díky dvěma dílům seriálu 30 případů majora Zemana. Odhlédněme od komunistické propagandy, co se dělo v Babicích se totiž můžeme dočíst v naučné literatuře, konkrétně v knize Babické vraždy 1951 autora Michala Stehlíka.
Jaké jiné oblasti než východní Evropě se může ve své novince věnovat Anne Applebaumová, historička a novinářka proslulá skvělou knihou o Gulagu, že? Rudý hladomor popisuje dění na Ukrajině mezi světovými válkami, jedná se zejména o roky 1931-1933, tedy období, kdy v Sovětském svazu (hlavně na Ukrajině) zemřely hlady miliony lidí. Anne Applebaumová tradičně využívá nejen oficiální zdroje a archivy, ale cituje také běžné Ukrajince a jejich vzpomínky na dobu, kdy zemi sužoval hlad a teror.
Martin Herzán (profil na Wikipedii) si k vydání své knihy 100 let pádů republiky vybral velmi příhodný čas. Výročí vzniku Československa se nám z médií a knih samozřejmě připomíná velmi masivně a někdy si řídím, kdy na mě z ledničky vyskočí někdo v převleku Masaryka a začne mi odříkávat idealizovaný příběh prvního československého prezidenta. Autor knihy 100 let pádů republiky k výročí přistoupil trochu jinak a rozhodl se rozbořit některé z často opakovaných mýtů.
Hannah Arendtová byla židovskou filozofkou a za pozornost stojí jistě celé její dílo, ovšem příznivce historie druhé světové války a zejména ty, kteří se chtějí dozvědět něco víc o holokaustu, by měla nejvíc zaujmout kniha Eichmann v Jeruzaleme. Nejde ani tak o reportáž ze soudu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, probíhajícím počátkem šedesátých let minulého století, jako o velmi komplexní pohled na mašinérii vyvražďování Židů během druhé světové války.
