Nejzajímavější historické betlémy z nejvýznamnějších betlémářských oblastí naší republiky budete moci obdivovat na výstavě v Národní knihovně ČR. „Letošní novinkou je krásný betlém z 18. století, pak betlém mechanický a určitě velkou vzácností je betlém papírový, který byl tlačený do speciálně tvarovaných forem,“ zve návštěvníky na zajímavosti výstavy její kurátorka Mgr. Romana Trešlová, jinak také ředitelka Muzea betlémů Karlštejn.
Cestu na hrady, zámky a další objekty ve správě Národního památkového ústavu si do půlky listopadu našlo více než pět milionů návštěvníků. Ty přitahuje jak Lucemburský rok, tak i pestrost další nabídky českých, moravských a slezských památek. Sezona 2016 se tak zapíše jako zatím nejúspěšnější od vzniku České republiky.
Nejenom pro české fanoušky leteckých konfliktů má izraelská válka za nezávislost v roce 1948 velmi pikantní příchuť, a to hned z několika důvodů. Izrael totiž jako čerstvě založený stát proti spojeným arabským silám obstál, a to za nemalé materiální výpomoci Československa.
Pokračování textu Ironie dějin: Nacistická letadla s Davidovou hvězdou
V pondělí 21. listopadu od 17 hodin pořádá ÚSTR společně s Polským institutem a Národním muzeem debatu se zakladateli Muzea Varšavského povstání Janem Ołdakowským a Pawłem Ukielským. Diskuze Teorie a praxe politiky dějin proběhne v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1.
Muzeum Varšavského povstání patří k největším a nejúspěšnějším projektům polské politiky dějin po roce 1989. Jak se staví velké historické muzeum na „zelené louce“? Má historické muzeum vychovávat občany, nebo klást nesnadné otázky týkající se dějin společenství? Komentář uvozující srovnání s českým kontextem vnese historik a publicista Jakub Jareš. Diskuzi moderuje Ondřej Matějka (ÚSTR).
Na úvod večera bude představena kniha Chtěli jsme být svobodní… Příběhy z Varšavského povstání 1944 (ed. Maciej Ruczaj), kterou vydalo sdružení PANT ve spolupráci s Muzeem Varšavského povstání a Polským institutem.
Diskuse proběhne v češtině a polštině. Simultánní tlumočení bude zajištěno.
Zdroj: TZ ÚSTR
„Pro nás pracuje celá Evropa“. Dokumentace nacistické nucené práce ve fotoarchivu Sudetenländische Treibstoffwerke AG
Mostecký region měl za druhé světové války nejvyšší počet nuceně nasazených na území dnešní ČR. Aby německá armáda nebyla závislá na dovozu ropy, začalo se v roce 1939 v Záluží, mezi Mostem a Litvínovem, se stavbou obří chemické továrny na výrobu syntetického benzínu zkapalňováním hnědého uhlí. Stavba chemické továrny v Záluží u Mostu od začátku trpěla nedostatkem pracovních sil: část českého obyvatelstva po připojení Sudet k Říši byla vyhnána nebo uprchla a na práci museli být nabíráni nuceně nasazení pracovníci z ciziny. V květnu 1942 pracovalo na stavbě přes 30 000 lidí přibližně ze 30 zemí. Mezi nimi bylo 7000 válečných zajatců, 6000 civilistů ze zahraničí a přes 6000 Čechů, kteří pocházeli většinou z přilehlých oblastí Protektorátu. Podnik tak musel zaměstnávat tlumočníky, kteří řešili jazykové problémy na stavbě i v táborech.
Zdroj: TZ ÚSTR
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se s přechodem na zimní čas památky uložily k zimnímu spánku, opak je pravdou! Na hradech, zámcích a dalších objektech ve správě Národního památkového ústavu na vás čeká „Královský advent“. V listopadu i prosinci tak budou moci návštěvníci opravdu z čeho vybírat. Posuďte sami!
Pokračování textu Advent 2016 na hradech, zámcích a dalších památkách NPÚ
Pražské Klementinum jsem navštívil v minulosti několikrát, vždy jsem se ale dostal jenom do veřejnosti přístupných prostor spadajících pod křídla Národní knihovny. Ta nejzajímavější místa, hlavně proslulá nádherná Barokní knihovna, a dále Astronomická věž, observatoř a Meridiánová síň, jsou ovšem součástí placené prohlídkové trasy, která se těší obrovskému zájmu turistů. Ano, Klementinum je turistů plné, na trase se v době mé návštěvy přesouvalo několik skupinek zahraničních návštěvníků s průvodci. Češi prý trasu absolvují výjimečně a podle odhadu průvodce česky hovořící návštěvníci tvoří asi jednu setinu (sic) z celkového počtu…
Co vás tedy v rámci prohlídky čeká? Na úvod bych zmínil vyhlídku z Astronomické věže Klementina. Poloha objektu samotného napovídá, že výhled je opravdu úchvatný. Přehlédnete celý střed města a uvidíte všechny dominanty panoramatu, od kostelů po televizní věž. Orientaci usnadní makety reliéfu s vyznačením kostelů a další důležitých staveb. Výhled je to opravdu unikátní, věž je vysoká 68 metrů. Fotografie níže ukazuje pohled směrem ke Staroměstskému náměstí.
Pokračování textu Prohlídka Klementina
