Vystěhovalci z Evropy mířili do Spojených států amerických z různých důvodů. Šlo zejména o socio-ekonomické emigranty, nejdříve reagující na různé dějinné události, například potlačení revolucí v roce 1848, velký hladomor v Irsku v letech 1845-1849 a zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku roku 1848 (patentem Ferdinada I.).
ÚSTR zve na filmově-diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer, který ve spolupráci s námi pořádají Národní muzeum, Maďarský institut v Praze, Český rozhlas Vltava a Polský institut v Praze u příležitosti uplynutí 50 let od tragického činu Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 upálil ve Varšavě na protest proti okupaci Československa.
Akce se koná v pondělí 10. září v 17 hodin v Nové budově Národního muzea, Vinohradská 52/1. Jako hosté vystoupí historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek, historik a člen kolegia Institutu národní paměti (IPN) Jan Draus a kulturolog a spoluzakladatel Maďarského demokratického fóra Csaba G. Kiss. Během večera budou promítnuty dva dokumentární filmy mapující osudy R. Siwiece a S. Bauera: Uslyšte můj křik / 1991, rež. Maciej J. Drygas, a Smrt v plamenech / 2002, rež. Tamás Horváth . Večer moderuje šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer.
Večer se koná v rámci projektu sPOLeCZně: připomínka polsko-českých výročí 1918-2018, jehož hlavním organizátorem je Polský institut v Praze.
Zdroj: TZ ÚSTR
Mezi lety 1760 a 1840 začalo docházet k zásadním změnám ve výrobních procesech. Ruční práci nahradily stroje, mechanizace a chemické látky. Industrializaci podpořil rozvoj využívání parních strojů (patent Jamese Watta z roku 1765), rozšířila se produkce železa a vznikly první továrny v dnešním slova smyslu.
Prvním známým politickým útvarem na našem území, na kterém se podíleli i Slované, je územní celek, který je běžně označován jako Sámova říše. Z toho mála písemných zpráv, které o ní máme, nelze zjistit ani její skutečný název, ani její centrum, ani její přesný územní rozsah, ani její hranice. Území ovládané Sámem asi nemělo pevné hranice. Nicméně někde muselo začínat a někde muselo končit. Na západě toto území nutně muselo končit v místě, na které si již činila nárok Franská říše.
Pokračování textu Úvaha: Měla Sámova říše moře? Měla Sámova říše pohraniční stráž?
Timothy Snyder je velmi známý a respektovaný americký historik a spisovatel. Některé jeho knihy jsou celosvětovými bestsellery a i u nás si čtenář na první dobrou vybaví spíš než novinku Obnova národů jeho dílo Krvavé země. Snyder je specialistou na dějiny východní Evropy a právě prostřednictvím Obnovy národů tuto svojí pověst vrchovatě naplňuje.
Poté, co jsem se během připomínání výročí „21. srpna 1968“ snažil na Twitteru upozorňovat média, že v noci z 20. srpna na 21. srpna na naše území nevkročily 2 divize východoněmeckých vojáků (ale zůstaly za hranicí a naše území se dostalo možná pár průzkumníků), ozval se mi pan Vladimír Janáček kvůli dobové vzpomínce své maminky na tyto události v Rumburku. Mezi místními se povídá, že první dva dny okupace za hranicemi (Rumburk je od nich doslova pár metrů) operovaly němečtí vojáci v uniformách, připomínajících tehdy ještě dobře známé uniformy Werhrmachtu. Poté prý Němce nahradili Rusové.
Dobrý den, jmenuji se Janáčková a dějinami 20. století se zabývám od svých třinácti let.Ten důvod je jednoduchý, dobře jsem znala pana dr. Sprigera z Rumburku, to byl primář terezínského ghetta, vynikající chirurg. To on se sešel s Janem Masarykem nedlouho před jeho smrtí. Hodně vyprávěl, původně jsem chtěla dělat archeologii, ale na gymplu mi nešla matika :-). A tak to nějak začalo. Rumburk v roce 1968 byl pouze průjezdem. Z těch nejvyšších pater domů při hlavní trase lidi házeli, co jim přišlo pod ruce. Ale proč zmínka o panu Springerovi – jeho malá dcera stála s maminkou ráno u chodníku a tank vypustil olej či co a ty šaty měla schované, leč pokud možno vyprané. Můj tatínek mi ještě ukazoval vyježděné pásy, skutečně byly mnoho dlouhých let vidět, říkal, že jely přes zelenou hranici, ale znám mnoho pamětníků z té doby, sama jsem zpracovávala odsun Němců z okresu Varnsdorf. Mějte se moc hezky, s pozdravem Blanka Janáčková, Varnsdorf.
Pokud máte nějaké další informace či dokonce fotografie k působení německých vojáků v srpnových dnech roku 1968 na našem území, ozvěte se prosím.
Národní památkový ústav při obnově budovy Národního muzea vždy považoval za prioritu jak monumentální a celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí, tak i připomenutí událostí 21. srpna 1968, jichž se stavba stala neodmyslitelným symbolem. Vzhledem k započaté mediální diskusi nad otázkou barevnosti obnovené fasády pokládá NPÚ za potřebné seznámit veřejnost s následujícími odbornými fakty.
Pokračování textu Fasáda Národního muzea nese i nadále stopy historických událostí
Znáte Nový Hrádek u Lukova?
Jestli ne, tak jste o nic nepřišli, je to zřícenina stejná jako spousta ostatních. Byl založen jako zemanský hrad někdy ve 14. století, mnohokrát změnil majitele a někdy ve století šestnáctém jej panstvo opustilo. Poté byl tento prst vztyčený vysoko nad meandry Dyje sporadicky využíván jako skladiště lukovského hospodářství. Potom tam jakési polské hrabátko prodávalo hrnce a džbány. Jak je v našich zemích zvykem, hrad jeho potomkům sebrali při pozemkové reformě ve dvacátých letech minulého století a pronajali jej Klubu českých turistů, který hrad zpřistupnil veřejnosti a část přetvořil na noclehárnu. Wehrmacht tam prý během války měl nějaký post. Tohle všechno si můžete vygooglit na webu. Včetně toho, že za komunistů byl hrad v ochranném pásmu státní hranice, takže když si naši čačtí obránci obránci socialistické hranice zastřelili nějakého toho nebožáka, který se snažil utéct před StB, chodili si tam odpočinout po dobře vykonané práci.
Co ovšem na nevygooglíte je, obsah komentované technologické prohlídky, která se uskuteční 21. září 2018. Porce informací, kterou během chození po hradě nasajete rozhodně není typu „hrad byl dobyt a vypálen dobyt a vypálen z doby obléhání se zachovalo těchto dvacet dělových koulí“. Ale veřte tomu, že od té chvíle už nebudete hledět na žádnou zříceninu tak, jak jste to dělali dosud – budete koukat na zbytky omítek a poznáte, která je která. Najdete stopy po lešení a nespletete si je s místy pro uložení stropních/podlahových trámů. Poznáte, kde byla podlaha, která měla zvýšenou nosnost. Budete umět identifikovat přístavby, poznáte tajemství horké malty a vůbec – dozvíte se takovou spoustu věcí, že vám možná praskne hlava.
Takže, pokud se toho nebojíte, vyražte 21. září 2018 na komentovanou technologickou prohlídku – opravdu to stojí za to. Asi je vhodné udělat si rezervaci na NPÚ.
Protip: Můžete výlet spojit s víkendem ve Znojmě, je to tam fajn. Dá se jet také do Jaroměřic nad Rokytnou. Pokud byste chtěli tohle moravské Versailles navštívit, jeďte tam před tím, než vyrazíte na Nový hrádek – jinak vám bude prohlídka jaroměřického zámku připadat k uzoufání nudná.
Naše země v letošním roce slaví hned několik významných výročí. Jedním z nich je i výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy ze srpna roku 1968. Události z této doby se rozhodlo Národní muzeum připomenout dvěma novými výstavami v Národním památníku na Vítkově s názvem Neznámá hrdinka od rozhlasu a L. Bielik / Srpen 1968.
Pokračování textu Národní památník na Vítkově otevírá dvě nové výstavy k výročí okupace
V souvislosti s blížícím se výročím okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zve Ústav pro studium totalitních režimů na tematické akce.
Pokračování textu Pozvání na akce ÚSTRu k výročí srpnové invaze 1968