Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.
Páteční a sobotní den bude v Národní knihovně patřit modlitebním knihám. V rámci výstavy Nebeský žebřík budou v Zrcadlové kapli po dva dny prezentovány vzácné svazky, mezi nimiž nebude chybět ani modlitební knížka, která sloužila králi Ladislavu Pohrobkovi coby učebnice dobrých mravů. Co se týče počtu vystavených originálů starých rukopisů, bude se jednat o jednu z největších výstav v Národní knihovně za posledních několik let.
Nejvyšší životní úroveň v celé historii a též nejvyšší míru svobod po roce 1918, ve srovnání s přechozím Rakouskem-Uherskem však nižší. S čím jsou obyvatelé ČR dnes nespokojeni? Se svou životní úrovní ve srovnání mezi sebou i s obyvatelstvem západní Evropy a s fungováním vlastního státu, do čehož spadá též korupce.
Národní muzeum připravilo k 30. výročí svobody a demokracie celý soubor akcí, a to jak v Praze, tak i v zahraničí. V Historické a Nové budově Národního muzea tak na návštěvníky od 18. listopadu čeká výstavní projekt s názvem Sametová revoluce a otevřena bude také vůbec poprvé i spojovací chodba mezi oběma budovami s multimediální expozicí Momenty dějin. Zároveň ve spolupráci s Českými centry a Slovenským národním muzeem prezentuje Národní muzeum putovní výstavu The Velvet revolution 1989 v celkem deseti místech v Evropě i zámoří.
K příležitosti 30. výročí sametové revoluce připravil Národní památkový ústav výstavu s názvem 30 let památkové péče po pádu železné opony. Ke zhlédnutí bude ve vstupní hale Národní technické knihovny v Praze od 20. listopadu do konce letošního roku.
V rámci oslav 30 let od sametové revoluce připravil Národní památkový ústav unikátní výstavu s názvem Dědictví pout zbavené, která představí symbolických 30 významných památkových obnov realizovaných po roce 1989. Výstavu doplňuje i stejnojmenná publikace.
Už samotný název knihy Nacisté v Tibetu vzbuzuje zvědavost, a to nejen u čtenářů, kterým něco říká pojem Ahnenerbe či jména Ernst Schäfer nebo Bruno Beger. Co vůbec dělali nacisté v Tibetu na přelomu let 1938-1939, jaké úkoly plnili výše uvedení muži? Může se zdát, že jde o literaturu žánru sci-fi, ale hned na začátek je třeba uvést, že v knize popisované události se staly a byly zaštiťovány samotným šéfem SS Heinrichem Himmlerem. Te se jak známo zabýval těmi nejméně vědeckými teoriemi, které si umíme představit.
Naprostou raritou bylo, že až na zcela zanedbatelný počet několika desítek jedinců neměl nikdo z obyvatelstva budoucího státu o snahách československých exulantů T. G. Masaryka (podle cestovního pasu Rakušana, pak dvakrát po sobě Srba a nakonec Brita), E. Beneše a Francouze M. R. Štefánika tušení. Češi po celou dobu války toužili, stejně jako před ní, po větší míře národní autonomie v rámci Rakouského císařství, po něčem obdobném, co si vynutili v roce 1867 Uhři, ne po samostatném státě. Neporovnatelně vyšší počet Čechů, než československých legionářů bojoval za války v řadách rakousko-uherské armády. I syn Masaryka, Jan, vyznamenaný za statečnost rakouským císařem.
Třetí letošní číslo revue Paměť a dějiny je celkem pochopitelně z velké části věnováno třicetiletému výročí pádu komunismu v Československu. V ústředním textu, nazvaném Jiná revoluce, se Adéla Gjuričová zaměřila na to, co se těsně po 17. listopadu 1989 odehrávalo v tehdejších státních institucích, tedy na ÚV KSČ, ve Federálním shromáždění atd. To, co se dělo na ulicích a na vysokých školách je poměrně notoricky známé, vývoj uvnitř strany nikoliv. V tomto textu jsem poprvé narazil na osobnost Antona Blažeje, mluvčího vzbouřených komunistů, který během schůze 29. listopadu vystoupil se zásadním a vůči straně kritickým projevem.
Národní muzeum dne 9. října 2019 slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Od 10. října se tak mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního památníku, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.