Jméno (tedy přesněji řečeno přezdívku) Buffalo Bill asi budete znát. Víte, že jde o člověka, který to uměl s puškou a koňmi a proháněl se po prériích Divokého západu. Buffalo Bill, vlastním jménem William Frederic Cody, byl ale nejenom bájnou postavou z levných románů. Jeho osud je velmi zajímavý a dokonce spojený i s některými z českých a moravských měst.
William Cody se narodil 26. února 1846 v Iowě, v jedenácti letech opustil rodinu a začal se živit sám. Stal se honákem dobytka a lovcem bizonů (odtud pochází jeho pozdější přezdívka, která ho proslavila i v Evropě), rýžoval zlato a také jezdil s Pony Expressem, tehdejší americkou koňskou poštou. Během americké občanské války byl průzkumníkem, přežil bitvy s Indiány a naučil se skvěle střílet. Po válce masakroval bizony po tisících a jejich maso prodával železničním dělníkům.
Deset nových ulic vzniklo po dostavbě rodinných domků a bytových domů na východě pražských Letňan. Ponesou jména letců Václava Djačuka, Stanislava Hlučka, Jana Horala, Františka Knapa, Zdeňka Škarvady, Miroslava Štandery, Petra Uruby, Lubomíry Úlehly, výsadkáře Rudolfa Pernického a Joy Kadlečkové, která působila u WAAF (ženských pomocných leteckých sborů). Jde o osobnosti, které se doposud nedočkaly “svých” ulic (například na pražském Černém mostě), mnohé z nich zemřely nedávno.
V neděli 24. dubna proběhla v Městském muzeu Žamberk vernisáž výstavy, na kterou jsme vás před nějakou dobou zvali. Výstava Dva kamarádi s podtitulem Sočská fronta očima dvou přátel přibližuje velice zajímavou formou první světovou válku, respektive její italskou frontu.
Dnes je velký den britské monarchie, královna Alžběta II. slaví devadesátiny. Zajímavá fakta najdete ve článku Českého rozhlasu, odtud pochází i infografika s pár zajímavými údaji.
Národní muzeum 11. dubna 2016 v 18 hodin slavnostně otevře novou výstavu Antonín Dvořák interpret. Výstava v Muzeu Antonína Dvořáka představuje skladatele v méně známých rolích dirigenta, klavíristy, varhaníka a violisty. Veřejná vernisáž bude zahájena koncertem z výběru Dvořákových skladeb. Zazní tóny originálních Dvořákových hudebních nástrojů v podání violistky Kristiny Fialové a pianisty Adama Skoumala. Výstava potrvá do 28. března 2017.
V úterý 5. dubna 2016 se podařilo získat do sbírek Národního muzea dva významné rukopisy – dopis Antonína Dvořáka rakouskému estetikovi a hudebnímu kritikovi Eduardu Hanslickovi ze dne 25. 10. 1882 a kvitanci Josefiny Duškové, ve které potvrzuje svému mecenáši hraběti Christianu [Christophovi] Clam-Gallasovi, že od něj přijala penzi ve výši 250 guldenů. Oba dokumenty byly vydraženy na 703. aukci organizované aukčním domem J. A. Stardardt GmbH v Berlíně, která proběhla v hotelu Kempinsky v centru města, za 9 500 a 1 600 eur. Výjimečná akvizice mohla být realizovaná díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR.
Anna a její rodina přešla do úkrytu v Amsterdamu (v té době okupovaném nacisty) 6. července 1942, den po té, co starší sestra Margot dostala předvolání k nástupu pro německého pracovního tábora. Anny rodiče, Otto a Edith, plánovali jít do úkrytu se svými dcerami 16. července, a tajnou skrýš zrovna zařizovali. Dopis pro Margot vše uspíšil, takže útočiště v domě na Prinsengracht 263 využili o několik dnů dříve.
Národní muzeum v pátek 15. ledna 2016 ve 12.00 hodin, den před 47. výročím upálení Jana Palacha, přijalo poslední soutěžní návrhy na architektonické řešení Památníku Jana Palacha ve Všetatech. K tomuto datu se sešlo celkem 31 návrhů. Přijaté a oceněné návrhy budou představeny veřejnosti na speciální výstavě v Nové budově Národního muzea. Odpoledne ministr kultury ČR Daniel Herman a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš uctili památku Jana Palacha před Historickou budovou Národního muzea.
28. září 1918 se do slova a do písmene psala historie. Došlo k incidentu, který mohl ovlivnit dějiny celého lidstva na mnoho desítek let. Henry Tandey (mrkněte na jeho medailonek na Wikipedii), britský voják sloužící u francouzské vesnice Marcoing, během závěrečných bojů první světové války údajně narazil na zraněného německého vojáka a odmítl ho zastřelit. To by nebylo nic tak divného, kdyby se tento německý devětadvacetiletý desátník nejmenoval Adolf Hitler.
Henry Tandey, muž, který nedorazil Hitlera, zdroj: pri.org
