Tajné rozkazy ministra národní bezpečnosti 1951–1953, Tajné rozkazy ministra vnitra 1953–1956, Rozkazy ministra národní bezpečnosti 1951–1953 a Rozkazy ministra vnitra 1953–1970, to jsou názvy některých částí archivního fondu s názvem Organizační a vnitřní správa Federálního ministerstva vnitra. Právě o ně se – symbolicky k 17. listopadu – rozšiřuje eBadatelna Archivu bezpečnostních složek na adrese https://www.ebadatelna.cz/. Registrovaní badatelé díky ní můžou listovat archiváliemi kdekoli, kde mají připojení k internetu.
Do eBadatelny přibyla také první část fondu Inspekce ministra vnitra ČSSR. Spisy Inspekce MV dokumentují metody používané Státní bezpečností koncem 40. a počátkem 50. let, zejména provokace a fyzické násilí, kterému byli vystaveni jak vyšetřovaní, tak vězni.
Cestu na hrady, zámky a další objekty ve správě Národního památkového ústavu si do půlky listopadu našlo více než pět milionů návštěvníků. Ty přitahuje jak Lucemburský rok, tak i pestrost další nabídky českých, moravských a slezských památek. Sezona 2016 se tak zapíše jako zatím nejúspěšnější od vzniku České republiky.
Milí studenti a učitelé, PANT opět po roce vyhlásil v září 2016 již desátý ročník mezinárodní dějepisné soutěže pro studenty středních škol EUSTORY. Cílem soutěže je probudit u studentů středních škol zájem o historii prostřednictvím jejich vlastního bádání a sepisování, letos na téma „Místo, osobnost či událost, které utvářely historii“.
Hospital Kuks, který znovuotevřel své brány po rozsáhlé rekonstrukci na jaře loňského roku, si ze slavnostního vyhlášení v pražské Betlémské kapli odváží ocenění Stavba roku 2016 a Zvláštní cenu Ministerstva kultury. Obnovený barokní skvost zažívá nebývalý zájem veřejnosti a udělená ocenění jen umocňují správnost záměru NPÚ na revitalizaci celého areálu.
Již šestým rokem probíhá spolupráce mezi Národní knihovnou ČR a společností Google, jejímž cílem je digitalizace starých knih. K polovině letošního roku je zdigitalizovaných 101 000 knih, z nichž 82 000 jsou staré tisky a zbytek jsou knihy z 19. století ze Slovanské knihovny.
Kolega mi půjčil knížku Hitlerovy ženy od Ericha Schaakeho. Jde o jakýsi přehled žen, které hrály v Hitlerově životě nějakou roli, od matky po manželku, se kterou byl ženat jen pár hodin. Každé z nich je věnována jedna kapitola a dá se říci, že jde o takový stručný atlas Hitlerových žen. Pro zajímavost uvádím níže stručný přehled zmíněných žen a něco málo o nich. Může se vám to hodit v případě, že se zajímáte o okolí Adolfa Hitlera a chcete mít přehled kdo byl kdo.
Na jaře letošního roku byla z makovice lucerny hlavní věže Historické budovy Národního muzea vyjmuta zapečetěná olověná schránka, kterou zde uložili při rozsáhlých opravách fasády v roce 1972 zaměstnanci Jihočeského podniku pro údržbu památek Pelhřimov. Dnes byla na stejné místo za přítomnosti generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše umístěna schrána nová, do které zaměstnanci muzea vložili předměty prezentující dnešní dobu. Její obsah tvoří seznam předmětů z původní schrány z roku 1972, záznam o přípravách rekonstrukce Historické budovy Národního muzea, fotografie, denní tisk, současné oběžné mince a bankovky, propagační materiály a také analogový nosič se zakódovanými dokumenty týkající se současných aktivit a činnosti Národního muzea.
Múzeum ľudovej kultúry v prírode, inak nazývané skanzen má svoj pôvod vo Švédsku. V roku 1891 ho zriadili na ostrovčeku Djurgarden v Štokholme a je dodnes prístupné. Nie je však jediné. V severnejšom náprotivku v meste Skelleftea si môžete prezrieť zmenšenú, avšak o to prívetivejšiu verziu nazývanú Nordana.
Stolpboden
Stodola bola postavená v Skramtrask počas 18. storočia. Postavili ju, aby ochránili stravu zvnútra proti potkanom. Každá farma mala aspoň jednu malú stodolu, kde skladovali jačmeň, jedlo, riad a výstroj. Najbežnejším typom bol štvorcový s vchodom umiestneným na štít. Poschodie slúžilo ako strecha priamo nad vchodom. Stodola bola druhá v poradí, ktorú premiestnili do Nordana, v roku 1933.
Září přináší po nabytém létě uklidnění a nabízí vedle slavností, spojených především s hojnou úrodou, také hlubší poznání památek a historie – například v rámci Dnů Evropského dědictví.
V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat.
Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea, foto: NM
