Archiv rubriky: Články

Vrchnostenskou zahradu na Pernštejně čeká proměna

Obnovu vrchnostenské okrasné zahrady pod hradem Pernštejnem dnes slavnostně zahájili předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Unikátní architektonický komplex středověkého hradu, doplněný nejprve v baroku a posléze na přelomu 18. a 19. století souborem zahrad, nemá v naší republice srovnání. S přispěním evropských peněz se areál vrátí do své vrcholné podoby z doby před dvěma sty lety, kdy patřil mezi patnáct nejvýznamnějších zahrad na Moravě a ve Slezsku.

Terasy u hradu Pernštejn, foto: NPÚ

Pokračování textu Vrchnostenskou zahradu na Pernštejně čeká proměna →

9 důvodů, proč Němci nevyhráli Bitvu o Británii

Narazil jsem na zajímavý článek Andyho Knightona, shrnující důvody, proč se německé Luftwaffe nepodařilo zvítězit v Bitvě o Británii. Zdá se mi to jako velmi povedený výčet, se kterým souhlasím. Zde je jeho shrnutí v češtině.

Pokračování textu 9 důvodů, proč Němci nevyhráli Bitvu o Británii →

Největší masoví vrazi v dějinách

Při čtení níže uvedených jmen a prohlížení počtu obětí vás musí zákonitě mrazit. Zatímco o Hitlerovi a Stalinovi každý ví, v hrůzné tabulce najdete i člověka, který není známý, ale na africkém kontinentu řádil neméně vražedně.

  1. Mao Ce-tung – 78 milionů obětí. Čínský masový vrah, který si s velkým náskokem zajistil první místo.
  2. Josef Stalin – 23 milionů obětí. Tedy minimálně, podle některých jiných odhadů měl na svědomí mnohem více obětí. Sovětský diktátor zabíjel i svoje lidi…
  3. Adolf Hitler – 17 milionů obětí. Likvidoval Židy, cikány, Slovany, postižené.
  4. Belgický král Leopold II.  – 15 milionů obětí. Kongo pod jeho krutovládou zažívalo skutečné peklo. Tento novodobý otrokář jistě nepatří mezi známé vrahy, ale jeho skóre je hrozivé.
  5. Hideki Tódžó – 5 milionů obětí. Japonský premiér nechával vraždit i civilisty, jen v Číně 5 milionů.
  6. Pol Pot – 3 miliony obětí. Velitel kambodžských Rudých Khmérů, od jeho vlády neuplynulo ani 40 let.

Ve Slatiňanech obnoví šlechtickou školu v přírodě

Na státním zámku Slatiňany byla dnes za účasti ministra kultury Daniela Hermana a generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové slavnostně zahájena obnova této národní kulturní památky. V areálu bude s přispěním evropských peněz v duchu historické tradice obnovena unikátní „šlechtická škola v přírodě“. Projekt počítá i s regenerací zámeckého parku, zlepšením zázemí pro návštěvníky či vytvořením prostor pro konání kulturních akcí. On-line pak bude zpřístupněna jedinečná sbírka skleněných fotografických negativů koní.

Dětské hospodářství ve Slatiňanech
Dětské hospodářství ve Slatiňanech

Pokračování textu Ve Slatiňanech obnoví šlechtickou školu v přírodě →

Hrady a zámky zaznamenaly v roce 2016 přes 5,6 milionů návštěvníků. Co lákalo nejvíc?

Památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo v uplynulém roce více než 5,6 milionů návštěvníků. Potvrdila se tak rekordní sezona, která i díky vánoční nabídce na hradech a zámcích překonala podzimní odhady. S rostoucím zájmem o památky vzrostly i výnosy. NPÚ utržil přes půl miliardy korun, které chce vrátit do obnovy památek a zlepšování návštěvnického zázemí. V roce 2016 se uskutečnila i řada významných obnov, které budou v příštích letech pokračovat.

Pokračování textu Hrady a zámky zaznamenaly v roce 2016 přes 5,6 milionů návštěvníků. Co lákalo nejvíc? →

Archiv zpřístupnil doklady o tom, co StB četla o Gottovi v západním tisku

Zprávy o stavu vyšetřování sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce, jmenné seznamy účastníků různých studentských demonstrací v 60. letech, interpelace poslanců k případu Václava Havla nebo zprávy o událostech tzv. „hokejové noci“ z 28. na 29. března 1969 – to jsou jen některé z archiválií, které Archiv bezpečnostních složek přidal do aplikace eBadatelna. V ní mohou registrovaní badatelé studovat kdekoli na internetu.

Štěnice

Pokračování textu Archiv zpřístupnil doklady o tom, co StB četla o Gottovi v západním tisku →

Památky Velké Moravy a odkaz hudebního skladatele Bohuslava Martinů usilují o označení Evropské dědictví

Do boje o označení Evropské dědictví (European Heritage Label) vyšle Česká republika památky Velké Moravy a odkaz Bohuslava Martinů. Jedna z národních nominací se pak může zařadit mezi několik málo pamětihodností, jež titul letos získají. Cílem označení je především propagace evropského rozměru dané památky a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které její význam dokážou sdělit veřejnosti.

Pokračování textu Památky Velké Moravy a odkaz hudebního skladatele Bohuslava Martinů usilují o označení Evropské dědictví →

active24.cz

Národní muzeum výjimečně zapůjčuje jeden ze svých nejvzácnějších předmětů – výlitek mozkovny neandertálce

Depozitář antropologického oddělení Národního muzea opustil jeden z nejvýznamnějších a nejvzácnějších sbírkových předmětů světového významu – travertinový výlitek mozkovny neandertálského člověka. Za přísných bezpečnostních opatření byl tento světový unikát převezen do Brna. Výlitek, běžně uchovávaný v trezoru, je zcela mimořádně zapůjčen na výstavu v Moravském zemském muzeu – Pavilonu Anthropos. Po rekonstrukci Historické budovy Národního muzea se výlitek stane stěžejním předmětem nových archeologických expozic.

Mozkovna neandrtálce

Pokračování textu Národní muzeum výjimečně zapůjčuje jeden ze svých nejvzácnějších předmětů – výlitek mozkovny neandertálce →

Báseň Anne Frankové se vydražila za 140 000 eur

Včera byl v Amsterdamu vydražen originální rukopis s textem básně Anny Frankové. Nový majitel za něho zaplatil 140 000 eur, tedy asi 3,8 milionu Kč.

Báseň Anny Frankové
foto: cnn.com

Osmiřádkový text, který Anna z poloviny opsala z jedné nizozemské knihy básní, poslala přítelkyni Christiane van Maarsenové v březnu 1942. Tehdy jí bylo 12 let. Krátce poté se Franková začala skrývat se svou židovskou rodinou před nacisty v Amsterodamu, píší České noviny. Další podrobnosti si přečtěte na webu CNN.

Stoleté výročí vzniku Československa připomene série výstavních projektů

Zástupci předních kulturních institucí České a Slovenské republiky se dne 26. září 2016 u příležitosti společného zasedání vlád České a Slovenské republiky sešli v Bratislavě, aby uzavřeli memorandum o spolupráci při přípravě akcí připomínající 100. výročí založení společného státu Čechů a Slováků v duchu společného prohlášení předsedů vlád České a Slovenské republiky ze dne 12. května 2015. V rámci oslav tohoto významného jubilea připraví Slovenské národné múzeum, Slovenská národná galéria v Bratislave, Národní muzeum, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum a Vojenský historický ústav Praha sérii výstav, které připomenou, jak projekt Československa ovlivnil tehdejší životní osudy obou národů s ohledem na konkrétní historické události. Hlavním bodem oslav bude společná Česko- slovenská / Slovensko-česká výstava, která se bude v roce 2018 konat v Bratislavě a Praze.

Pokračování textu Stoleté výročí vzniku Československa připomene série výstavních projektů →