Archiv štítku: Ukrajina

Kniha: Obnova národů

Timothy Snyder je velmi známý a respektovaný americký historik a spisovatel. Některé jeho knihy jsou celosvětovými bestsellery a i u nás si čtenář na první dobrou vybaví spíš než novinku Obnova národů jeho dílo Krvavé země. Snyder je specialistou na dějiny východní Evropy a právě prostřednictvím Obnovy národů tuto svojí pověst vrchovatě naplňuje.

Timothy Snyder - Obnova národů

Pokračování textu Kniha: Obnova národů

Úvaha: Nepotvrzená početí Matky ruských měst

O ukrajinském Kyjevu se říká, že je to Matka ruských měst.

To ale není důvod, proč o něm píšu. Důvodem jsou určité styčné body, které jeho rané počátky zajímavým a nečekaným způsobem spojují s naší zemí.

Podle nejstaršího dochovaného ruského letopisu z  počátku 12. století nazvaného „Povesti vremenných let“ město údajně založili bratři Kyj, Šček, Choriv a jejich sestra Lybeď. Název Kyjeva je prý odvozen právě od osobního jména Kyj a znamená tedy Kyjovo město.

Výjev z Radzivilské kroniky, Kyj, Šček, Choriv a jejich sestra Lybeď By, Unknown – Файл:Кий, Щек, Хорив и Лыбедь (миниатюра Радзивилловской летописи)..jpg, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=19921889

Pokračování textu Úvaha: Nepotvrzená početí Matky ruských měst

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Komu patrí Krym?

V roku 1954 Nikita Chruščov odstúpil Krym, ktorý bol dovtedy súčasťou SFSR. Je veľmi zložité zhodnotiť, čo bol skutočný impulz, aby sa tak stalo. Prečo Chruščov, rok 1954. Ako vieme, v 50. rokoch kulminovala Studená vojna, ktorej mrazivý konflikt sa stupňoval už od roku 1945. V roku 1950 vypukla vojna v Kórei, trvajúca do roku 1953, ktorý bol prelomový nie len pre ukončenie spomínanej vojny, ale najmä pre smrť Josifa Stalina 5.3. 1953. To prinieslo mocenský boj o pozíciu najvyššieho vodcu ZSSR, teda generálneho tajomníka KSSZ, z ktorého víťazne vyšiel práve Nikita Chruščov. Jeho nástupom sa začalo obdobie destalinizácie, teda eliminácia kultu jeho nepochybne silnejšieho predchodcu. Ak si odmyslíme Stalinov represívny režim a sústredíme sa čisto na vodcovské schopnosti, Chruščov bol nepochybne slabší politik, predovšetkým v udržiavaní moci Sovietskeho zväzu na medzinárodnej scéne. Všetko prebiehalo na pozadí stále trvajúcej Studenej vojny. Uvoľňovanie režimu sa okamžite prejavilo na intenzite režimov celého Sovietskeho bloku. Štrajk robotníkov vo východnom Berlíne, „ voľnejší“ prístup Antonína Zápotockého k robotníkom a ich vstupu do JRD, rehabilitácia obetí stalinizmu. A práve s obeťami Stalina môže podľa niektorých zdrojov súvisieť samotné pripojenie Krymu. Chruščov si tak vraj chcel vykúpiť vinu spáchanú na Ukrajincoch v 30. a 40. rokoch, kedy Ukrajinu postihol umelo vyvolaný hladomor. Chruščov sa ako prvý tajomník KS Ukrajiny na represiách priamo podieľal. Pre získanie komplexného obrazu je však potrebné hľadať ďalšie dôvody, prečo sa tak stalo.

Pokračování textu Komu patrí Krym?

Přednáška: Ukrajinský historik S. Kovalenko – Represe volyňských Čechů na sovětské Ukrajině (28. 1. 2016)

ÚSTR zve na přednášku ukrajinského historika Serhije Kovalenka z Národní knihovny Akademie věd Ukrajiny Represe volyňských Čechů na sovětské Ukrajině.

Češi se na území dnešní Ukrajiny stěhovali od 19. století. Na mnoha místech tehdejšího carského Ruska tvořili významnou menšinu a po vzniku Sovětského svazu se stali občany tohoto nového státu. Jejich řady ve 20. a 30. letech rozšířili čeští emigranti, kteří do Sovětského svazu přicházeli z existenčních důvodů a často i z čirého idealismu. Záhy se však mnozí Češi, stejně jako další sovětští občané, stali oběťmi sovětských represí – rozkulačování, útisku během tzv. Velkého teroru či cílených národnostních operací ze strany NKVD. O tom, jak se represe dotkly české menšiny na tehdejší sovětské Volyni, bude hovořit ukrajinský historik specializující se na dějiny Čechů na Ukrajině Serhij Kovalenko.

Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 28. ledna od 17 hodin ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3) a bude tlumočena z ukrajinštiny do češtiny.

Přehled chystaných seminářů na zimu a jaro 2016 pak naleznete na našich stránkách www.ustrcr.cz/cs/prednasky-ustr

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Ukrajinci předělali sochu Lenina na Darth Vadera

Socha Lenina se v ukrajinské Oděse změnila k nepoznání. Tedy lépe řečeno posloužila jako materiál k výrobě sochy kultovní postavy z Hvězdných válek. Místo bolševického myslitele nyní v parku shlíží na Ukrajince záporák z populární filmové série.

Darth Vader
Z Lenina se stal Darth Vader, foto: The New York Times

Na Ukrajině nyní podle nových zákonů probíhá dekomunizace a je třeba uznat, že změna Lenina na Darth Vadera je velmi elegantním plněním legislativy na odstranění komunistických symbolů.

Zdroj: http://artsbeat.blogs.nytimes.com/2015/10/25/lenin-statue-in-ukraine-turned-into-darth-vader/

Kniha: Mezi východem a západem

Anne Applebaumová se stala mojí oblíbenou autorkou hned, jakmile jsem přečetl první knihu od ní – šlo o populární Gulag, za který dostala v roce 2004 Pulitzerovu cenu. Jako druhé její dílo pro přečtení jsem zvolil knihu Mezi východem a západem. Podtitul “Napříč pohraničím Evropy” je dostatečně výmluvný – jde totiž cestopis, který autorka napsala na základě svojí cesty od Kaliningradu do Oděsy.

Mezi východem a západem

Pokračování textu Kniha: Mezi východem a západem