Komentář: „Konečné řešení české otázky: Vhodné poněmčit, ostatní zlikvidovat!“ aneb Lži české historiografie se opakují

Článek autora Martina Nekoly s názvem v nadpisu v uvozovkách vyšel 27.04.2019 v časopise 100+1 zahraniční zajímavost a tradičně obsahuje i 74 letech po válce množství nepravd a dezinterpretací.

V článku se píše: „Devětadvacátého září 1940 zasedli oba nejmocnější muži protektorátu von Neurath a K. H. Frank) k poradě u Hitlera, který stanovil tři potenciální řešení: Čechům mohl být jednak ponechán určitý typ autonomní správy, což ovšem vůdce považoval pouze za krajní možnost, kdyby mezinárodní situace nedovolila jinak. Tvrdil, že česká mentalita a svéráz by vedly k odboji a sabotování Říše zevnitř. Druhou variantu představovalo neustále probírané vysídlení přebytečného národa jinam. Ani Hitlerovi nevadila brutalita a civilní ztráty, jež by tak rozsáhlou operaci zcela jistě provázely; nepřál si však vakuum, které by po Češích vzniklo a jež by ani kolonisté německého původu povolaní z celé Evropy nemohli uspokojivě zaplnit. Za stávajících podmínek se proto přikláněl k postupné asimilaci.“

Pokračování textu Komentář: „Konečné řešení české otázky: Vhodné poněmčit, ostatní zlikvidovat!“ aneb Lži české historiografie se opakují

Webové stránky 16. Pražské muzejní noci byly spuštěny

Datum letošní Pražské muzejní noci se kvapem blíží a s tím je tradičně spojené i spuštění webových stránek, na kterých návštěvníci naleznou veškeré potřebné informace k této oblíbené akci. Již 16. Pražská muzejní noc se uskuteční 8. června a nabídne 45 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. Celkem v 70 objektech tak bude na návštěvníky čekat zajímavý program i jedinečná atmosféra.

Pokračování textu Webové stránky 16. Pražské muzejní noci byly spuštěny

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Komentář: Nepravdy o konci války v Evropě

S výročím konce světové války v Evropě se v českých sdělovacích prostředcích již po desetiletí opakují nepravdy lži a dezinterpretace historie, týkající se dohody spojenců, kdo a až kam postoupí v bojích proti Wehrmachtu, proč a kdy byla stanovena demarkační linie mezi Rudou armádou a Američany, přeceňuje se význam Pražského povstání, nehorázně se přehání počet českých obětí německé okupace a hlásá se, že transfer československých Němců nařídili na konferenci v Postupimi spojenci.

Pokračování textu Komentář: Nepravdy o konci války v Evropě

Invalidovna se otevírá kultuře

V úterý 7. května bude v karlínské Invalidovně zahájen projekt s názvem Invalidovna Open, jehož cílem bude během následujícího půl roku oživit barokní areál kulturními a společenskými aktivitami. Za projektem Invalidovna Open stojí spolek Iniciativa pro Invalidovnu, jemuž Národní památkový ústav dočasně zapůjčil západní křídlo budovy. To se během následujících šesti měsíců rozezní hudebními, divadelními a tanečními představeními, budou se zde konat přednášky, besedy, diskuze, workshopy a mnoho dalšího.

Invalidovna, foto: NPÚ
Invalidovna, foto: NPÚ

Pokračování textu Invalidovna se otevírá kultuře

Komentář: Doplňuji jen zažitý výklad historie

Snažím se oficiózní historiografii pouze doplnit o fakta a možné příčiny, kterým se vyhýbá, zatajuje nebo je dezinterpretuje, nepodávám ucelený historický výklad a to z jednoduché příčiny: Mnou zjevované a pro naprostou většinu čtenářů dosud neznámé informace by namíchány do množství faktů a interpretací historie známých ze škol a z médií zapadly, nebo by se k nim prokousalo a uvědomilo si je jen velmi málo čtenářů. Proto mlčky spoléhám na to, že oficiózní výklad dějepisu je čtenářům dostatečně znám, neopakuji ho a soustřeďuji se jen na věci historiky pomíjené a záměrně zkreslené.

Pokračování textu Komentář: Doplňuji jen zažitý výklad historie

Komentář: K.H. Frank po smrti Heydricha

V článku „Friedhof Prag-Ďáblice. Paradigmawechsel“ v mnichovském Sudetendeutsche Zeitung Jaroslav Šonka píše v českém překladu: „Po Heydrichově smrti hrál nejdůležitější roli v protektorátním režimu Karl Hermann Frank z Karlových Varů. K masakrům v Lidicích a Ležácích značně přispěl; v rozmluvě s Hitlerem měl je dokonce i požadovat.“ To odporuje skutečnosti.

Pokračování textu Komentář: K.H. Frank po smrti Heydricha

Výstava: 100 fotografií ke 100. výročí narození fotografa Ladislava Sitenského

„Všechno nejlepší!“ Tato krátká větička nemusí být jen přáním k nedožitým stým narozeninám autora. Všechno nejlepší z jeho celoživotního díla je možné vidět i na výstavě ve věži Novoměstské radnice. Tedy vlastně ne všechno… Jen 100 fotografií. 100 snímků, které se snaží divákům představit široký záběr témat zastoupených v tvorbě tohoto významného českého fotografa.

Ladislav Sitenský za svůj dlouhý život zažil chvíle veselé, dramatické i smutné. Všechny však prožíval naplno, s obrovskou radostí ze života a naštěstí pro nás, většinu z nich, s fotoaparátem v ruce. Díky tomu, se nám na jeho zvětšeninách dodnes zachoval otisk pohnutých dějin 20. století, zachycených s laskavostí i s citem pro atmosféru okamžiku, kompozici a světlo.

Chcete-li se na chvíli ocitnout v atmosféře časů první republiky, doby válečné, genia loci pražských zákoutí i v bezčasí horských dálav, nechte se okouzlit poetikou převážně černobílých snímků fotografa, od jehož narození letos uplyne právě 100 let.

Výstava Sitenský 100

ZA PRVNÍ REPORTÁŽ ŘEDITELSKÁ DŮTKA

Expozice začíná první Sitenského fotografií pořízenou z okna rodinné vily a pokračuje snímky z reálného gymnázia pořízenými tajně pod lavicí. Ačkoli při fotografování ve škole přistižen nebyl, vše se provalilo, když uveřejnil třístránkovou reportáž na téma škola v časopise Ozvěny. Pan ředitel Kulhánek okamžitě poslal školníka pro několik výtisků a ve sborovně nastalo pozdvižení, když si profesoři prohlíželi svoje fotografie. Nakonec z toho „vybruslil“ jen s důtkou.

Následují ukázky z dalších reportáží: o pražských hasičích, z pohřbu T.G.M., z pražských ulic i ze života skautů. Nechybí ani smutné okamžiky německé okupace zahalené do sněhových vloček.

S APARÁTEM PROTI HITLEROVI

Začátek 2. světové války zastihl Sitenského v Paříži. Neváhal a přihlásil se do čerstvě se formujících československých zahraničních jednotek. Před odjezdem do výcvikového tábora v Agde si za poslední peníze ještě koupil u vetešníka jednoduchý filmovací aparát a starý sklopný foťáček. O ten však přišel brzy po pádu Francie, během plavby do Británie. Půjčil si Retinu od Mirko Čápa a fotil dál. V průběhu války vystřídal aparátů ještě několik. Přál si ovšem bojovat s kniplem Spitfiru v ruce. Generál Janoušek mu to nedovolil, když řekl: „Průměrných pilotů mohu mít dost, ale skvělého fotografa mám jen jednoho.“ Dál tedy zůstával na zemi, vyzbrojen jen velmi nekvalitními foťáky, kterými pořizoval záběry mimořádné dokumentární i umělecké hodnoty jak u našich perutí v Británii, tak po vylodění v Normandii u naší tankové brigády u Dunkerque.

NA VOLNÉ NOZE SE SVÁZANÝMA RUKAMA

Brzy po válce se nad bojovníky ze západu začala stahovat temná mračna. I Sitenský byl záhy demobilizován. Začal tedy pracovat jako fotograf na volné noze a připravovat knihu Peruť 312 věnovanou našim letcům v Británii. Ta ovšem po únoru 48 skončila celá ve stoupě. Své válečné fotografie nemohl publikovat, režim mu svázal ruce. Měl však štěstí, že na rozdíl od mnohých alespoň nebyl uvězněn. Věnoval se neutrálním tématům, zvěčňoval zákoutí milované Prahy, láskyplně portrétoval hory, jiskření sněhu i zuřící vichřici. Snad nic z krás nadýchaných mraků neuniklo objektivu Ladislava Sitenského. Celý život se skrz něj díval kolem sebe a zachytil proměny doby s nesmírným výtvarným citem i s hravostí sobě vlastní.

Dožil se sametové revoluce a znovu připomínal odhodlání našich letců tou důmyslnou hrou kompozice, světla a stínu.

Výstava se koná s finanční podporou městské části Praha 2

a pod záštitou starostky MČ Praha 2 Mgr. Jany Černochové


LADISLAV SITENSKÝ

1919 ––––––––– 2009

Narodil se 7. srpna 1919 na Královských Vinohradech.

Fotografovat začal v červnu 1933, od roku 1935 své fotografie publikoval. Po maturitě na reálném gymnáziu studoval architekturu na ČVUT a ve francouzském ústavu E. Denise v Praze. V roce 1939 odešel z okupovaného Československa, aby nastoupil na praxi u architekta Perreta v Paříži.

Po vyhlášení války se přihlásil do čs. zahraniční armády. Po obsazení Francie roku 1940 sloužil v Anglii nejprve jako příslušník pozemního personálu 312. čs. stíhací perutě, později na Inspektorátu čs. letectva v Londýně. Fotografoval čs. letce RAF, dokumentoval boje čs. obrněné brigády u Dunkerque roku 1945, odkud si 4. dubna odskočil do katedrály v Lille na svatbu s Paulette Bosch. 8. května byl zpět v Anglii, aby zachytil Victory Day v Londýně. Téhož roku se 15. srpna vrátil do vlasti v hodnosti nadporučíka. Byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939–1945 a dalšími jedenácti československými, britskými a francouzskými vyznamenáními.

Po válce nastoupil do fotooddělení generálního štábu, roku 1946 byl demobilizován a začal pracovat jako fotograf na volné noze. Jeho fotografický záběr byl velmi široký – od Prahy stověžaté, přes krásu přírody a hor po portréty. V roce 1958 získal Zlatou medaili za soubor fotografií na Světové výstavě v Bruselu.

Ladislav Sitenský publikoval své fotografie v časopisech, vydal 15 samostatných knih a v desítkách dalších byly jeho fotografie zastoupeny, bylo mu uspořádáno mnoho výstav s válečnou i další tématikou v Česku i v zahraničí.

V roce 1997 byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva v.v.

V roce 2007 ho prezident ČR vyznamenal Medailí za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

Zemřel 14. listopadu 2009 v Praze.


INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY

SITENSKÝ 100

Výstava 100 fotografií ke 100. výročí narození fotografa Ladislava Sitenského

8 | 5 – 23 | 6 | 2019

Galerie ve věži Novoměstské radnice | Karlovo náměstí 1/23 | Praha 2

Otevírací doba

úterý – neděle 10 – 18 | polední pauza 30 minut mezi 12. – 13. hodinou

Výstava bude přístupná i během Pražské muzejní noci 8 | 6 | 2019 od 19 do 01

Vstupné v souvislosti se vstupem na věž

plné 60 Kč | snížené 40 Kč | rodinné 130 Kč

www.nrpraha.cz / www.sitensky.eu

Zdroj: TZ Adéla Kándlová

Komentář: Jak to bylo se zabíjením Němců českých zemí po první světové válce

V Novinkách.cz, což je internetová forma Práva, vyšel článek Stanislava Dvořáka, který je tak poplatný zkreslenému podání české oficiózní historiografie, že to naléhavě volá po nápravě. Jak to i se souvisejícími událostmi tedy bylo?

Pokračování textu Komentář: Jak to bylo se zabíjením Němců českých zemí po první světové válce

Paměť a dějiny 1/2019: Jaroš, Batlička a českoslovenští vojáci v Polsku

Letošní první číslo revue Paměť a dějiny přináší zajímavý mix témat a dokumentů, příznivci historie si opět přijdou na své. I když na obálce je motorizovaný pluk SS projíždějící po Václavském náměstí (datovaný na 4. října 1939), texty většinou nejsou věnované březnové okupaci, ale častěji tomu, co jí následovalo.

Paměť a dějiny 1/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 1/2019: Jaroš, Batlička a českoslovenští vojáci v Polsku

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…