Úvaha: O praotci Keltovi

Národní pověsti, které má velmi pravděpodobně každý národ, jsou neoddělitelnou součástí jeho národní identity a neoddělitelnou součástí jeho kulturního dědictví a to dokonce i některé příběhy, které byly případně převzaty od etnika jiného, ale jsou dnes vnímány jako příběhy vlastního národa.

První historická zmínka o Češích je až z roku 805 n.l.
Onoho Léta Páně 805 prý Čechové oplakávali svého padlého vůdce jménem “Lecho”. Možná to ale nebylo osobní jméno ale titul “lech” s malým l, tedy vůdce kmene. Co bylo před tímto datem, je skryto v neproniknutelné mlze dávnověku a jak a proč došlo k příchodu Slovanů na naše území o tom se můžeme dnes jen dohadovat.

Praotec Čech na hoře Říp, Autor: Josef Mathauser – ΑΩ institut, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5677415

Pokračování textu Úvaha: O praotci Keltovi

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Úvaha: Kdo byl Sámo. Nový pohled

Při pátrání po tom, kdo byl Sámo, první známý vládce západních Slovanů, musíme jít od nás hodně na východ. Do doby existence Velikého Bulharska. V 7. století n.l. tam žil panovník jménem Kubrat. Kdy se narodil není známo, zemřel někdy mezi roky 641 a 668. Byl to prabulharský vládce (kagan), později i vládce ostatních kočovníků mezi Kubání a Azovským mořem.

Jeho jméno v překladu znamená doslova: vlk, z turkického „böri“. Za vlády Kubrata se Bulhaři zbavili nadvlády Avarů či západních Turků někdy v letech 623 – 636 (pravděpodobně 632/635). Tehdy se zformovala říše Prabulharů, známá jako Velké Bulharsko, Staré Velké Bulharsko neboli Onogurie. Poprvé je Kubratovo jméno zmíněno v byzantské kronice v souvislosti se vznikem státu Velké Bulharsko. Kubratovo sídlo Baltavar (Poltava), leželo v centru tohoto území.

Sámo

Pokračování textu Úvaha: Kdo byl Sámo. Nový pohled

Výstava barokních kostýmů prozradí tehdejší módní trendy, jak vznikl název kravata, i jaká byla pravidla hygieny

Jak vypadá barokní architektura, můžeme v Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava ALAMODE / ANEB / JAK UDĚLAT DOJEM. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů.

Barokní kostýmy v Národní knihovně

Pokračování textu Výstava barokních kostýmů prozradí tehdejší módní trendy, jak vznikl název kravata, i jaká byla pravidla hygieny

Výstava: Století trampingu (29. 6. 2018 – 1. 4. 2020)

Pod pojmem tramping si asi každý představí něco trochu jiného. Výstava v Národopisném muzeu Národního muzea s názvem Století trampingu představuje návštěvníkům trampské hnutí z různých úhlů pohledu a poukazuje nejen na jeho historii a současnost, ale také na to, jak trampové ovlivnili podobu české populární kultury, umění a sportu.

Výstava Století trampingu
Pokračování textu Výstava: Století trampingu (29. 6. 2018 – 1. 4. 2020)

Chystá se kniha o válečném hrdinovi a odbojáři Novákovi, můžete přispět na Hithitu

„Tím se trvale zakončila moje činná služba vlasti. Dříve by takový postup nebyl možný. Propuštění v době nemoci surovým vyhoštěním z kasáren po celoživotní službě vlasti je jen akt msty a závistivé zášti známé kliky na Ministerstvu národní obrany reprezentované Reicinem,“ píše ve svých pamětech z roku 1948 plukovník Jaroslav Mikuláš Novák. Komentuje tak závěr své třicetileté vojenské kariéry. Netuší ještě, že zanedlouho bude za své věrné služby vlasti „odměněn“ i vězením.

Jaroslav Mikuláš Novák

Pokračování textu Chystá se kniha o válečném hrdinovi a odbojáři Novákovi, můžete přispět na Hithitu

Veřejnost vybírá nejlepší památkářský počin roku

Od dnešního dne až do pátku 14. září mohou milovníci památek v internetovém hlasování vybírat vítěze zvláštního ocenění Památky děkují. To je součástí již tradičního každoročního klání o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.

Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky), může veřejnost podpořit některý z návrhů na cenu bez ohledu na soutěžní kategorii.

Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednoho z navržených. Hlasování probíhá na webových stránkách NPÚ do pátku 14. září. Slavnostní vyhlášení se pak uskuteční 3. října na zámku v Jindřichově Hradci.

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.

Nominace za rok 2017 uzavřela pracoviště NPÚ počátkem května a do celostátního kola vyslala celkem 21 uchazečů ze všech krajů České republiky.

Zdroj: TZ NPÚ

Přednáška: Návrat Josefa kardinála Berana (21. 6. 2018 v 17:00)

ÚSTR zve na přednášku Stanislavy Vodičkové Návrat Josefa kardinála Berana, kterou společně s Parlamentní knihovnou pořádá ve čtvrtek 21. června v 17 hodin ve dvoraně Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 7/19, Praha 1.

pozvánka přednáška Návrat Josefa kardinála Berana

V dubnu letošního roku byly ostatky pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana převezeny z Vatikánu zpět do vlasti. Co této výjimečné události předcházelo? Jaký byl osud kardinála Berana v době nacismu a komunismu? Přijďte si poslechnout přednášku Stanislavy Vodičkové, autorky Beranova životopisu Uzavírám vás do svého srdce, který bude na místě k prodeji.

Zdroj: TZ ÚSTR

 

Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek (7. a 14. června 2018)

ÚSTR zve na Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek, který opět proběhne ve všech třech budovách ABS, ale tentokrát ve dvou dnech – 7. a 14. června 2018.

V budově ABS na Branickém náměstí 2, Praha 4, se můžete 7. června mezi 11. a 17. hodinou těšit na tematickou prohlídku inspirovanou pražským jarem 1968. Komentované prohlídky začínají každou celou hodinu. Ten samý den proběhnou v 10 a 16 hodin prohlídky budovy v Kanicích u Brna. O týden později, ve čtvrtek 14. června mezi 14. a 20. hodinou uvítá návštěvníky budova ABS v Praze Na Struze. V doprovodu průvodce se návštěvník podívá do míst, kde kdysi žila rodina operní pěvkyně Soni Červené.

Zdroj: TZ ÚSTR

Kniha: Mýtus o Pérákovi

Slyšeli jste někdy od prarodičů vyprávět o Pérákovi? Já ano, moje babička mi v dětství tuto mytickou postavu fantoma, který měl na nohách pružiny a proháněl po Čechách nácky, popsala věrně. Věděla, že jde vlastně o pohádku, ale stejně jako ostatní s radostí hltala vyprávění o jeho smyšlených dobrodružstvích. Co jiného se také dalo za Protektorátu dělat, že?

Mýtus o Pérákovi

Pokračování textu Kniha: Mýtus o Pérákovi

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…