Dokument: Karlovarský program

Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech 24. dubna 1938. Tomuto datu předcházelo připojení Rakouska k Říši (13. března), které vyvolalo opojné nadšení naprosté většiny sudetských Němců. 28. března se pak Hitler setkal s Henleinem a domluvili se na dalším postupu ohledně Československa. „Wir müssen also immer so fordern, dass wir nicht zufriedengestellt werden können“, zněla jejich slova. „Musíme tedy požadovat vždy tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni.“ Bezprostřední události, které karlovarskému sjezdu předcházely, pak byly Vůdcovy narozeniny (20. dubna) a 22. dubna začala německá armáda připravovat Fall Grün, vojenské zničení Československa. Program obsahoval osm bodů a vycházel z porady Henleina s Adolfem Hitlerem 28. března v Berlíně. Byl naplněním staré snahy českých Němců rozdělit české země na českou a německou část.

Jako utiskovaní se budeme cítit potud, pokud my Němci nebudeme smět dělat totéž co Češi.

Všechno, co je dovoleno Čechům, musí být dovoleno také nám. Jedním slovem: Chceme pouze žít jako svobodní mezi svobodnými.

Pokud má v československém státě dojít ke klidnému vývoji, potom je třeba kromě již naznačeného provést v rámci budoucího státního a právního řádu trojí revizi – revizi historického mýtu, revizi pojetí slovanské bašty a revizi zahraničně politického postavení:

– Obnovu plné rovnoprávnosti německé národní skupiny s českým národem.
– Uznání německé národní skupiny jako právnické osoby k ochraně tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
– Uznání nedotknutelnosti německého sídelního území.
– Vybudování samosprávy v německém sídelním území ve všech oblastech veřejného života, pokud jed o zájmy a záležitosti německé národní skupiny.
– Vytvoření zákonných ochranných opatření pro ty státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené sídelní území svého národa.
– Náprava veškerého bezpráví a nahrazení všech škod, které sudetským Němcům v důsledku tohoto bezpráví vznikly.
– Uznání a provedení zásady: v německém území němečtí úředníci a veřejní zaměstnanci.
– Plná svoboda přiznání se k německému národu a německému světovému názoru.

Zdroje: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/karlovarske-pozadavky-23-24-4-1938/ a https://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovarsk%C3%BD_program

Úvaha: Krátce a stručně o tom, „kdybychom se bránili“

Úvodem.

30. 9. 1938, záznam zpravodaje ministra zahraničních věcí Huberta Masaříka o pobytu československé delegace v Mnichově a o předání textu mnichovské dohody:

„K textu dohody: Léger odpověděl, že se ČTYŘI STÁTNÍCI JIŽ DOHODLI a že NAŠI ODPOVĚĎ NEOČEKÁVAJÍ a ŽE TO POVAŽUJÍ ZA PŘIJATÉ. Podotkl, že náš důstojník musí odjet do Berlína k vyřešení evakuace území. Situace se stávala tíživou, a Francouzem, nám bylo brutálně vysvětleno, že je to rozsudek bez odvolání a bez možnosti oprav. “ Československé delegaci byl výsledek oznámen a musela se podrobit, jelikož Anglie i Francie odmítla v případě nevole Československa garantovat jeho hranice. K výsledkům Mnichovské konference dodává prof. Nálevka: „Hitler získal požadované území, ale nebyl spokojen, jelikož měl pocit, že byl připraven o válečné vítězství.“

Zkusme si představit variantu, kdyby se  tehdejší československá vláda v čele s panem prezidentem Benešem odmítla podřídit  Československu vnucenému diktátu, nikoliv jen ze strany nacistického Německa, ale, a to především,  i „spřátelených“  evropských velmocí.

Pokračování textu Úvaha: Krátce a stručně o tom, „kdybychom se bránili“

Mnichovská dohoda bude k vidění od 28. října

U příležitosti 100. výročí vzniku Československa bude poprvé v historii v České republice k vidění soubor originálních dokumentů, které sehrály klíčovou roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel. Historická budova Národního muzea se částečně otevře veřejnosti už 28. října tohoto roku a právě zde bude možné originály spatřit.

Mnochovská dohoda

Pokračování textu Mnichovská dohoda bude k vidění od 28. října

Národní muzeum zve na akci Dějiny s nadhledem (28. 9. 2018)

Národní muzeum slaví v tomto roce výročí 200 let od svého založení a v rámci oslav připravilo pro své návštěvníky různorodé akce, během kterých budou mít všichni příchozí nejen možnost zdarma si užít bohatý program, ale také nahlédnout pod ruce pracovníků Národního muzea. Jednou z těchto výjimečných akcí je i ta s názvem Dějiny s nadhledem, která se uskuteční 28. září v Národním památníku na Vítkově.

Dějiny s nadhledem

Pokračování textu Národní muzeum zve na akci Dějiny s nadhledem (28. 9. 2018)

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Student Emanuel Zahradníček – první oběť fašismu v Československu

Emanuel Zahradníček (narozen 19. 12. 1908 v Adamově) byl synem Emanuela Zahradníčka (narozen 1877 v Čekyni u Přerova) a Aloisie, rozené Dvořákové (narozena 1882 v Brně). Emanuel měl dva mladší sourozence: bratra Adolfa (ročník 1914) a sestru Marii (ročník 1917). V lednu 1918 se všichni přestěhovali do Přerova, kde postupně žili na pěti místech. Posledním z nich byl dům zvaný Lešetín na náměstí Svobody (č. p. 13), kam se přestěhovali v květnu 1930. Emanuel Zahradníček starší byl členem sociálně demokratické strany a celý život pracoval jako strojník v cukrovarech. V roce 1929, po zrušení přerovské rafinerie cukru, byl penzionován.

Hrob Emanuela Zahradníčka
Hrob Emanuela Zahradníčka, foto: Město Přerov

Pokračování textu Student Emanuel Zahradníček – první oběť fašismu v Československu

Úvaha: Z národa lid a z lidu občané

Státy se udržují idejemi, na kterých vznikly. Základní ideou vzniku našeho novodobého státu byla především touha našich předků po existenci samostatného českého státu v jeho historických hranicích, státu ve kterém by se mluvilo česky od Aše až po Mosty u Jablůnkova. Takto posuzováno, Otcové Zakladatelé našeho novodobého státu, uspěli a tuto skutečnost, která se před sto lety zdála téměř nemožnou, dnes nezmění ani občasné poštěkávání jejich staronových odpůrců.  Za to, že dnes svůj stát máme, jim patří neskonalý dík.

Proto tento rok slavíme sto let od vzniku našeho státu. Je, a bude jistě na toto téma  ještě spousta oslavných ód a možná i hlubokomyslných úvah pro a proti.

Pokračování textu Úvaha: Z národa lid a z lidu občané

Výstava: Architektura ve službách první republiky (19. 9. – 31. 10. 2018)

Výstavou Architektura ve službách první republiky v Praze vrcholí série regionálních výstav Národního památkového ústavu, probíhající v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Návštěvníkům nabídne stovku nejzajímavějších staveb z meziválečného období v deseti různých typech architektury.

Banka československých legií v Praz
Banka československých legií v Praze, foto: NPÚ

Pokračování textu Výstava: Architektura ve službách první republiky (19. 9. – 31. 10. 2018)

Interaktivní mapa: Po kom je pojmenováno nejvíc ulic v zemi

Zdroj: https://data.denik.cz/data/po-kom-je-pojmenovano-nejvic-ulic-v-zemi-komensky-vitezi-nad-husem-a-tyrsem-20180201.html

Emigrace do Spojených států amerických na přelomu 19. a 20. století stručně a přehledně

Vystěhovalci z Evropy mířili do Spojených států amerických z různých důvodů. Šlo zejména o socio-ekonomické emigranty, nejdříve reagující na různé dějinné události, například potlačení revolucí v roce 1848, velký hladomor v Irsku v letech 1845-1849 a zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku roku 1848 (patentem Ferdinada I.).

Ellis Island
Ellis Island, foto: www.theamericanmenu.com

Pokračování textu Emigrace do Spojených států amerických na přelomu 19. a 20. století stručně a přehledně

Diskuze: Živé pochodně Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer

ÚSTR zve na filmově-diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer, který ve spolupráci s námi pořádají Národní muzeum, Maďarský institut v Praze, Český rozhlas Vltava a Polský institut v Praze u příležitosti uplynutí 50 let od tragického činu Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 upálil ve Varšavě na protest proti okupaci Československa.

Akce se koná v pondělí 10. září v 17 hodin v Nové budově Národního muzea, Vinohradská 52/1. Jako hosté vystoupí historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek, historik a člen kolegia Institutu národní paměti (IPN) Jan Draus a kulturolog a spoluzakladatel Maďarského demokratického fóra Csaba G. Kiss. Během večera budou promítnuty dva dokumentární filmy mapující osudy R. Siwiece a S. Bauera: Uslyšte můj křik / 1991, rež. Maciej J. Drygas, a  Smrt v plamenech / 2002, rež. Tamás Horváth . Večer moderuje šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer.

Diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer

Večer se koná v rámci projektu sPOLeCZně: připomínka polsko-českých výročí 1918-2018, jehož hlavním organizátorem je Polský institut v Praze.

Zdroj: TZ ÚSTR

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…