Paměť a dějiny 4/2016: Charta 77 z mnoha pohledů, Magor ve vězení a hospodářské delikty

V posledním čísle revue Paměť a dějiny toho z pochopitelného důvodu kulatého výročí vzniku Charty 77 najdeme nejvíce právě k této tématice. I po čtyřiceti letech toho mají badatelé hodně na práci…

Paměť a dějiny 4/2016

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2016: Charta 77 z mnoha pohledů, Magor ve vězení a hospodářské delikty

Archiv zpřístupnil doklady o tom, co StB četla o Gottovi v západním tisku

Zprávy o stavu vyšetřování sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce, jmenné seznamy účastníků různých studentských demonstrací v 60. letech, interpelace poslanců k případu Václava Havla nebo zprávy o událostech tzv. „hokejové noci“ z 28. na 29. března 1969 – to jsou jen některé z archiválií, které Archiv bezpečnostních složek přidal do aplikace eBadatelna. V ní mohou registrovaní badatelé studovat kdekoli na internetu.

Štěnice

Pokračování textu Archiv zpřístupnil doklady o tom, co StB četla o Gottovi v západním tisku

Památky Velké Moravy a odkaz hudebního skladatele Bohuslava Martinů usilují o označení Evropské dědictví

Do boje o označení Evropské dědictví (European Heritage Label) vyšle Česká republika památky Velké Moravy a odkaz Bohuslava Martinů. Jedna z národních nominací se pak může zařadit mezi několik málo pamětihodností, jež titul letos získají. Cílem označení je především propagace evropského rozměru dané památky a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které její význam dokážou sdělit veřejnosti.

Pokračování textu Památky Velké Moravy a odkaz hudebního skladatele Bohuslava Martinů usilují o označení Evropské dědictví

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Přednáška: Československo a Varšavská smlouva (12.1. 2017 od 17:00)

Ve čtvrtek 12. ledna od 17 hodin můžete navštívit ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3, přednášku historika Matěje Bílého Československo a Varšavská smlouva.

České veřejnosti se v souvislosti s organizací Varšavské smlouvy vybavuje především potlačení pražského jara armádami pěti členských států paktu v srpnu 1968, případně mediálně atraktivní témata, například dislokace sovětských jaderných střel na území členských států aliance či z kontextu studené války často vytrhnuté plány na vojenskou ofenzívu do západní Evropy. Poměr Československa vůči Varšavské smlouvě byl přitom výrazně komplexnější a dynamičtější. Uvedená aliance nezasahovala pouze do vývoje studené války – byla nepochybně důležitou součástí mocenské reality tehdejší sovětské zájmové sféry v Evropě. Jejím prostřednictvím mnohdy docházelo k ovlivňování významných procesů odehrávajících se v tzv. východním bloku. Přednáška Matěje Bílého proto osvětlí základní trendy, které mezi lety 1955-1991 formovaly československé postoje vůči politickým a vojenským strukturám Moskvou ovládané aliance.

Přednáška Československo a Varšavská smlouva

Zdroj: TZ ÚSTR