Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj

Obálka posledního čísla ročníku 2018 revue Paměť a dějiny napovídá, že tématem většiny textů je protikomunistický odboj. Nepřestává mě udivovat, kolik ilegálních skupin na přelomu 40. a 50. let minulého století existovalo a co všechno odbojáři plánovali a prováděli. Tito lidé nebyli nečinné oběti režimu, ale naopak aktivně vystupovali, mnohdy se zbraní v ruce.

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2018: Třetí odboj

Národním muzeum má novou unikátní sbírku zkamenělin

Národní muzeum slavilo v loňském roce výročí 200 let od svého založení a od Severočeských dolů a.s. dostalo k tomuto jubileu jedinečný dárek. Jedná se o sbírku zkamenělin třetihorní flóry a fauny z dolů Bílina. Symbolické předání sbírky se uskutečnilo v pondělí 14. ledna v nově zrekonstruované Historické budově Národního muzea.

Foto: NM

Pokračování textu Národním muzeum má novou unikátní sbírku zkamenělin

Z domu Jana Palacha se již letos stane památník

Ve středočeské obci Všetaty v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Památník, který se otevře již 21. srpna tohoto roku připravuje Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury  podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Dům Jana Palacha ve Všetatech
Foto: NM

Pokračování textu Z domu Jana Palacha se již letos stane památník

Poslední měsíce republiky

Po odstoupení území Německu v říjnu 1938 se vkládaly naděje do nové slovanské solidarity, ke které dojde, až německý vliv zachvátí všechny slovanské země a vyvolá mezi nimi odpor. Hlavní silou, která obnoví ČSR v hranicích z roku 1937, bude sovětské Rusko. Na rozdíl od představ Karla Kramáře se již připouštělo, že to bude Rusko bolševické. Zde Padl i návrh na přejmenování republiky na Novoslávii. Zde je patrný vliv panslavistických mýtů ražených buditeli českého národa a je jasné, že Češi začali tímto okamžikem dobrovolně směřovat do budoucího sovětského područí.

Pokračování textu Poslední měsíce republiky

Atentát na Heydricha

V duchu jsem svěřil vylíčení atentátu na Heydricha jiným a předpoklad vyšel. K výročí vysazení Gabčíka a Kubiše 29. 12. 1941 se objevily články, které české aktéry atentátu oslavovaly, například na aktuálně.cz. Každý sice může nahlížet na atentát různě, ale měl by se v popisu činu vždy pokud možno vypořádat se všemi rozhodujícími událostmi kolem něj, i s těmi, které nejsou vůbec obdivuhodné. Atentát, mnohými adorovaný jako hrdinský čin, byl ukázkou diletantismu československého odboje v Londýně i parašutistů samých. U parašutistů to bylo způsobeno především nekvalitním výcvikem a nekázní. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zahynul jen shodou náhod, vlivem infekce zanesené do těla střepinou bomby, chybným svým rozhodnutím a svého vojenského šoféra.

Výbuchem zničený Heydrichův vůz Mercedes-Benz W142
Výbuchem zničený Heydrichův vůz Mercedes-Benz W142, foto: German Federal Archives [Public domain]
Pokračování textu Atentát na Heydricha

Výsadky do protektorátu

Před 77 lety začaly paravýsadky do protektorátu. První skupinu o devíti mužích vysadil SSSR 31. 8. 1941 u Varšavy a ona pak proklouzla do protektorátu. Gebhart s Kuklíkem ale tvrdí, že prvními parašutisty z SSSR byla v únoru 1940 skupina pěti bývalých československých vojenských letců v Polsku prošlých zpravodajským výcvikem v SSSR, která se dostala do protektorátu pozemní cestou z Maďarska a ze Slovenska. Navázala kontakt s NKVD v sovětském konzulátu v Praze a během měsíce byla pochytána Gestapem, s ní byly zatčeny asi dvě stovky osob.

Alfréd Bartoš, velitel výsadku Silver A
Alfréd Bartoš, velitel výsadku Silver A, foto: Wikipedia (neznámá osoba)

Pokračování textu Výsadky do protektorátu

Komentář: Bylo by záhodno přestat Masaryka uctívat

Češi by měli být kritičtější a konečně přestat adorovat tatíčka Masaryka tak, jak to například činí Zdeněk Čech ve svém posledním článku. Na pravdě si Tomáš Masaryk, soudě podle jeho verbálních a písemných projevů velmi zakládal, ve skutečnosti ji ale nectil, lhal, až se mu od úst prášilo. Češi, nemajíce dostatek vhodných vzorů, uctívají lháře.

Návrat T. G. Masaryka z exilu. Zastávka v Táboře, 21. prosince 1918.
Návrat T. G. Masaryka z exilu. Zastávka v Táboře, 21. prosince 1918.
TGM vystupuje z vlaku, po jeho pravé straně dcera Olga, za ním zčásti skrytý syn Jan
Foto: Josef Jindřich Šechtl – This photo was released under GFDL/CC by inheritors of copyrights, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=910118

Pokračování textu Komentář: Bylo by záhodno přestat Masaryka uctívat

Národní muzeum navštívilo za necelé dva měsíce rekordních 200 000 návštěvníků

Národní muzeum se 28. října 2018 částečně otevřelo svým návštěvníkům po náročné rekonstrukci. Zájem o tuto opravenou dominantu Václavského náměstí byl od první chvíle obrovský. Opravenou budovu navštívilo už přes 200 000 návštěvníků a toto číslo každým dnem narůstá.  Vstup zdarma trvá již jen do konce roku 2018!

Pokračování textu Národní muzeum navštívilo za necelé dva měsíce rekordních 200 000 návštěvníků

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Komentář: Benešovy lži v úsilí o uznání československé exilové vlády

Aby soukromníci ve Velké Británii v čele s Edvardem Benešem byli uznáni za československou exilovou vládu a prezidenta, bylo nutné před světem předstírat kontinuitu první Československé republiky, že nezanikla, a že oni jsou jejími reprezentanty. Umělá právní konstrukce jimi nazvaná teorie kontinuity praví, že právní kroky československého státu a jeho politiků, později protektorátu a Slovenské republiky, byly počínajíc 30. 9. 1938 vynuceny a tudíž jsou od počátku in toto neplatné. Což je v rozporu s pravdou, protože ne všechny kroky vlád na území ČSR po tomto datu byly Německem vynuceny a nakonec i protektorátní vláda dokázala prosadit dost svých záměrů. V teorii kontinuity jde hlavně o tvrzení, že Edvard Beneš navzdory své abdikaci 5. 10. 1938 ni­kdy nepřestal být prezidentem Československé republiky. Beneš ale abdikoval dobrovolně, byť pod tlakem československé generality a politiků.

Edvard Beneš
Edvard Beneš, foto Wikipedia

Pokračování textu Komentář: Benešovy lži v úsilí o uznání československé exilové vlády

Kniha: Rudý hladomor – Stalinova válka na Ukrajině

Jaké jiné oblasti než východní Evropě se může ve své novince věnovat Anne Applebaumová, historička a novinářka proslulá skvělou knihou o Gulagu, že? Rudý hladomor popisuje dění na Ukrajině mezi světovými válkami, jedná se zejména o roky 1931-1933, tedy období, kdy v Sovětském svazu (hlavně na Ukrajině) zemřely hlady miliony lidí. Anne Applebaumová tradičně využívá nejen oficiální zdroje a archivy, ale cituje také běžné Ukrajince a jejich vzpomínky na dobu, kdy zemi sužoval hlad a teror.

Anne Applebaumová: Rudý hladomor

Pokračování textu Kniha: Rudý hladomor – Stalinova válka na Ukrajině

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…