Přednáška: Českoslovenští prezidenti v hrané filmové a televizní tvorbě (25. 1. 2018, 17:00)

ÚSTR připravil tematickou přednášku Českoslovenští prezidenti v hrané filmové a televizní tvorbě, která se uskuteční ve čtvrtek 25. ledna od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 6/18, Praha 1.

Přednáška historika Petra Kopala se zaměří na způsoby (re)prezentací čs. prezidentů v hrané filmové a televizní tvorbě. Liší se obrazy (hodnocení) určité hlavy státu před a po roce 1989? Jaká je četnost filmového (televizního) ztvárnění jednotlivých čs. prezidentů? Co některé z nich předurčovalo k tomu, aby se na plátně či obrazovce objevovali opakovaně? A jsou naopak tací, kterým audiovizuální „avatar“ chybí?

Českoslovenští prezidenti v hrané filmové a televizní tvorbě

Zdroj: TZ ÚSTR

Mapa: Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938)

Orientační plán hlavního města Prahy s okolím zachycuje na 42 listech formátu 57 x 45 cm podobu tzv. Velké Prahy ke konci roku 1938 (v některých okrajových částech zaznamenává dokonce i stav do poloviny roku následujícího). Plán náleží k nejcennějším a odbornými i laickými uživateli knihovny nejvyhledávanějším dokumentům fondu studovny pragensií Městské knihovny v Praze.

Plán Prahy 1938

Pokračování textu Mapa: Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938)

Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?

The Economist upozorňuje na velmi smutný fakt – dokumenty o kriminálníkovi Kajínkovi přitahují obrovské množství diváků. Z profesionálního zločince se stal miláček (určité části) veřejnosti, lidé se s ním chtějí fotit, obdivují ho a oslavují. Pokud je jedním z důvodů jeho adorace schopnost utíkat z vězení, měl bych tip na jiného útěkáře, který si užil svoje nejenom v nacistických, ale i komunistických vězeních a lágrech. Jmenoval se Josef Bryks, byl válečným letcem, nezlomným hrdinou a čestným chlapem. S Kajínkem měl společného snad jen právě schopnost a neodolatelnou touhu svým věznitelům utéci.

Josef Bryks
foto: galerie-ne.cz

Pokračování textu Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Kniha: Ravensbrück – Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy

Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA avizovalo vydání knihy Sarah Helmové Ravensbrück – Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy již ke konci roku 2015. Dvouleté čekání a těšení se vyplatilo, před pár dny jsem dostal k recenzi tuto novinku z historické edice Dobrovského a mohl se pustit do čtení. Anne Applebaumová své konkurentce v oblasti historické literatury faktu vysekla velmi cennou poklonu, když její dílo nazvala “ohromujícím kusem historické práce”. S tímto hodnocením je nutné souhlasit, jde o skvělou knihu, do detailu zkoumající život vězeňkyň v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück.

Ravensbrück - Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy

Pokračování textu Kniha: Ravensbrück – Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy

Výstava: Indiáni (8. 12. 2017 – 1. 9. 2018)

Národní muzeum otevírá 8. prosince 2017 v Náprstkově muzeu novou výstavu Indiáni, která představuje původní obyvatele Severní a Jižní Ameriky a jejich minulé i současné tradice. Návštěvníci se ocitnou na dobrodružné cestě fascinujícím světem indiánů, na které spatří originální sbírkové předměty získané českými badateli a cestovateli, velkoplošné fotografie, autentické filmové i fotografické dokumentace a zvukové nahrávky. Mezi TOP předměty výstavy patří zmenšené trofejní hlavy ekvádorských Jívarů (tzv. tsantsy), péřová čelenka parikó brazilských Bororů nebo překrásná maska vlčí bytosti.

Indiánská čelenka
Foto: NM

Pokračování textu Výstava: Indiáni (8. 12. 2017 – 1. 9. 2018)

Výstava: Český filmový plakát 1931-1948 (13. 12. 2017 – 11. 3. 2018)

Výstava představí ucelený výběr filmových plakátů z bohatých sbírek Muzea hlavního města Prahy. Návštěvníka seznámí s unikátní plakátovou formou tzv. nudle, jež se masově rozšířila po vzniku zvukového filmu na počátku 30. let 20. století.

Výstava Český filmový plakát 1931-1948
Výstava Český filmový plakát 1931-1948, foto MHMP

Pokračování textu Výstava: Český filmový plakát 1931-1948 (13. 12. 2017 – 11. 3. 2018)

Zemřel Franciszek Kornicki, poslední polský velitel perutě RAF

16. listopadu 2017, ve věku 100 let, zemřel Franciszek Kornicki, poslední polský velitel perutě RAF sloužící ve druhé světové válce. Absolvoval akademii v Deblinu, po porážce své rodné země začátkem války utekl přes Rumunsko do Francie, ani tam si pořádně nezalétal a musel se přesunout do Velké Británie. Zde prošel několik “polských” perutí, 308. a 318. dokonce velel. Po válce se vrátil do RAF a opět bojově létal. Získal mnoho vyznamenání a vloni byl zvolen v anketě čtenářů novin The Telegraph mužem, jehož podobizna bude doplňovat Spitfire v muzeu RAF. Kornicki v hlasování rozdrtil ikonu RAF sira Badera, který skončil v anketě druhý.

Franciszek Kornicki
Franciszek Kornicki, Foto: The Telegraph
RAF Museum London
Foto: RAF Museum London

Zdroj: http://www.telegraph.co.uk/obituaries/2017/11/23/franciszek-kornicki-second-world-war-polish-fighter-pilot/

Výstava: Kouzlo svatých obrázků (9. 12. 2017 – 2. 4. 2018)

První část výstavy provede návštěvníka prostřednictvím vyobrazení milostných soch a obrazů na drobné devoční grafice na cestě po jednotlivých poutních místech v Praze a jejím nejbližším okolí od poutního areálu v Hájku přes Bílou Horu, Strahov, Hradčany, Malou Stranu, Karlův most, Staré a Nové Město a Vyšehrad až do Zbraslavi.

Výstava, Kouzlo svatých obrázků
Kouzlo svatých obrázků, foto MHMP

Pokračování textu Výstava: Kouzlo svatých obrázků (9. 12. 2017 – 2. 4. 2018)

Výstavu Fenomén Masaryk rozšíří poklady z hradního fotoarchivu

V Nové budově Národního muzea úspěšně pokračuje výstava Fenomén Masaryk, jejíž součástí je vždy také menší doprovodná výstava poukazující na zajímavá témata související se životem našeho prvního československého prezidenta. Po podrobnějším seznámení se současným průzkumem RKZ a aférou zvanou „hilsneriáda“ se jako poslední návštěvníkům představí jedinečné snímky z Hradního fotoarchivu – fotografického fondu z podstatné části prezidentského mandátu Tomáše Garriqua Masaryka v letech 1918–1933. Pořizování podrobné fotografické dokumentace přitom v mnohém inicioval sám prezident, který si byl dobře vědom nutnosti poskytovat veřejnosti rychlé a nezkreslené informace kolem svého úřadu. K vidění tak budou snímky z jeho tuzemských cest nebo nejrůznějších politických, státních, ale i soukromých aktivit. Výstava potrvá do konce ledna 2018.

TGM

Pokračování textu Výstavu Fenomén Masaryk rozšíří poklady z hradního fotoarchivu

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…