Student Emanuel Zahradníček – první oběť fašismu v Československu

Emanuel Zahradníček (narozen 19. 12. 1908 v Adamově) byl synem Emanuela Zahradníčka (narozen 1877 v Čekyni u Přerova) a Aloisie, rozené Dvořákové (narozena 1882 v Brně). Emanuel měl dva mladší sourozence: bratra Adolfa (ročník 1914) a sestru Marii (ročník 1917). V lednu 1918 se všichni přestěhovali do Přerova, kde postupně žili na pěti místech. Posledním z nich byl dům zvaný Lešetín na náměstí Svobody (č. p. 13), kam se přestěhovali v květnu 1930. Emanuel Zahradníček starší byl členem sociálně demokratické strany a celý život pracoval jako strojník v cukrovarech. V roce 1929, po zrušení přerovské rafinerie cukru, byl penzionován.

Hrob Emanuela Zahradníčka
Hrob Emanuela Zahradníčka, foto: Město Přerov

Pokračování textu Student Emanuel Zahradníček – první oběť fašismu v Československu

Úvaha: Z národa lid a z lidu občané

Státy se udržují idejemi, na kterých vznikly. Základní ideou vzniku našeho novodobého státu byla především touha našich předků po existenci samostatného českého státu v jeho historických hranicích, státu ve kterém by se mluvilo česky od Aše až po Mosty u Jablůnkova. Takto posuzováno, Otcové Zakladatelé našeho novodobého státu, uspěli a tuto skutečnost, která se před sto lety zdála téměř nemožnou, dnes nezmění ani občasné poštěkávání jejich staronových odpůrců.  Za to, že dnes svůj stát máme, jim patří neskonalý dík.

Proto tento rok slavíme sto let od vzniku našeho státu. Je, a bude jistě na toto téma  ještě spousta oslavných ód a možná i hlubokomyslných úvah pro a proti.

Pokračování textu Úvaha: Z národa lid a z lidu občané

Výstava: Architektura ve službách první republiky (19. 9. – 31. 10. 2018)

Výstavou Architektura ve službách první republiky v Praze vrcholí série regionálních výstav Národního památkového ústavu, probíhající v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Návštěvníkům nabídne stovku nejzajímavějších staveb z meziválečného období v deseti různých typech architektury.

Banka československých legií v Praz
Banka československých legií v Praze, foto: NPÚ

Pokračování textu Výstava: Architektura ve službách první republiky (19. 9. – 31. 10. 2018)

Interaktivní mapa: Po kom je pojmenováno nejvíc ulic v zemi

Zdroj: https://data.denik.cz/data/po-kom-je-pojmenovano-nejvic-ulic-v-zemi-komensky-vitezi-nad-husem-a-tyrsem-20180201.html

Emigrace do Spojených států amerických na přelomu 19. a 20. století stručně a přehledně

Vystěhovalci z Evropy mířili do Spojených států amerických z různých důvodů. Šlo zejména o socio-ekonomické emigranty, nejdříve reagující na různé dějinné události, například potlačení revolucí v roce 1848, velký hladomor v Irsku v letech 1845-1849 a zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku roku 1848 (patentem Ferdinada I.).

Ellis Island
Ellis Island, foto: www.theamericanmenu.com

Pokračování textu Emigrace do Spojených států amerických na přelomu 19. a 20. století stručně a přehledně

Diskuze: Živé pochodně Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer

ÚSTR zve na filmově-diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer, který ve spolupráci s námi pořádají Národní muzeum, Maďarský institut v Praze, Český rozhlas Vltava a Polský institut v Praze u příležitosti uplynutí 50 let od tragického činu Ryszarda Siwiece, který se 8. září 1968 upálil ve Varšavě na protest proti okupaci Československa.

Akce se koná v pondělí 10. září v 17 hodin v Nové budově Národního muzea, Vinohradská 52/1. Jako hosté vystoupí historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek, historik a člen kolegia Institutu národní paměti (IPN) Jan Draus a kulturolog a spoluzakladatel Maďarského demokratického fóra Csaba G. Kiss. Během večera budou promítnuty dva dokumentární filmy mapující osudy R. Siwiece a S. Bauera: Uslyšte můj křik / 1991, rež. Maciej J. Drygas, a  Smrt v plamenech / 2002, rež. Tamás Horváth . Večer moderuje šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer.

Diskuzní večer Živé pochodně / Ryszard Siwiec, Jan Palach a Sándor Bauer

Večer se koná v rámci projektu sPOLeCZně: připomínka polsko-českých výročí 1918-2018, jehož hlavním organizátorem je Polský institut v Praze.

Zdroj: TZ ÚSTR

Průmyslová revoluce stručně a přehledně

Mezi lety 1760 a 1840 začalo docházet k zásadním změnám ve výrobních procesech. Ruční práci nahradily stroje, mechanizace a chemické látky. Industrializaci podpořil rozvoj využívání parních strojů (patent Jamese Watta z roku 1765), rozšířila se produkce železa a vznikly první továrny v dnešním slova smyslu.

Tkalcovský stav v roce 1835
Tkalcovský stav v roce 1835, foto: Wikipedia

Pokračování textu Průmyslová revoluce stručně a přehledně

Úvaha: Měla Sámova říše moře? Měla Sámova říše pohraniční stráž?

Prvním známým politickým útvarem na našem území, na kterém se podíleli i Slované, je územní celek, který je běžně označován jako Sámova říše. Z toho mála písemných zpráv, které o ní máme, nelze zjistit ani její skutečný název, ani její centrum, ani její přesný územní rozsah, ani její hranice. Území ovládané Sámem asi nemělo pevné hranice. Nicméně někde muselo začínat a někde muselo končit. Na západě toto území nutně muselo končit v místě, na které si již činila nárok Franská říše.

Sámova říše
Sámova říše, foto: Wikipedia

Pokračování textu Úvaha: Měla Sámova říše moře? Měla Sámova říše pohraniční stráž?

Kniha: Obnova národů

Timothy Snyder je velmi známý a respektovaný americký historik a spisovatel. Některé jeho knihy jsou celosvětovými bestsellery a i u nás si čtenář na první dobrou vybaví spíš než novinku Obnova národů jeho dílo Krvavé země. Snyder je specialistou na dějiny východní Evropy a právě prostřednictvím Obnovy národů tuto svojí pověst vrchovatě naplňuje.

Timothy Snyder - Obnova národů

Pokračování textu Kniha: Obnova národů

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Vzpomínka na 21. srpen 1968 v Rumburku

Poté, co jsem se během připomínání výročí “21. srpna 1968” snažil na Twitteru upozorňovat média, že v noci z 20. srpna na 21. srpna na naše území nevkročily 2 divize východoněmeckých vojáků (ale zůstaly za hranicí a naše území se dostalo možná pár průzkumníků), ozval se mi pan Vladimír Janáček kvůli dobové vzpomínce své maminky na tyto události v Rumburku. Mezi místními se povídá, že první dva dny okupace za hranicemi (Rumburk je od nich doslova pár metrů) operovaly němečtí vojáci v uniformách, připomínajících tehdy ještě dobře známé uniformy Werhrmachtu. Poté prý Němce nahradili Rusové.

Dobrý den, jmenuji se Janáčková a dějinami 20. století se zabývám od svých třinácti let.Ten důvod je jednoduchý, dobře jsem znala pana dr. Sprigera z Rumburku, to byl primář terezínského ghetta, vynikající chirurg. To on se sešel s Janem Masarykem nedlouho před jeho smrtí. Hodně vyprávěl, původně jsem chtěla dělat archeologii, ale na gymplu mi nešla matika :-). A tak to nějak začalo. Rumburk v roce 1968 byl pouze průjezdem. Z těch nejvyšších pater domů při hlavní trase lidi házeli, co jim přišlo pod ruce. Ale proč zmínka o panu Springerovi – jeho malá dcera stála s maminkou ráno u chodníku a tank vypustil olej či co a ty šaty měla schované, leč pokud možno vyprané. Můj tatínek mi ještě ukazoval vyježděné pásy, skutečně byly mnoho dlouhých let vidět, říkal, že jely přes zelenou hranici, ale znám mnoho pamětníků z té doby, sama jsem zpracovávala odsun Němců z okresu Varnsdorf. Mějte se moc hezky, s pozdravem Blanka  Janáčková, Varnsdorf.

Pokud máte nějaké další informace či dokonce fotografie k působení německých vojáků v srpnových dnech roku 1968 na našem území, ozvěte se prosím.

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…