Tip: Codenames.info, atlas krycích jmen operací druhé světové války
Přes 6000 hesel obsahuje skvělý přehled krycích jmen válečných operací Codenames.info. Je škoda, že na tomto webu není fulltextové vyhledávání, takže se uživatel musí naslepo proklikávat stránkami podle abecedy nebo si pomoci jinak, přesto je tahle databáze perfektní. Hesla jsou naštěstí otagovaná, což prohlížení pomáhá, mrkněte se například na heslo Czechoslovakia.
Výstava: TGM, Mýty a skutečnost (9. 9. 2017 – 31. 1. 2018, Lány)
Muzeum T. G. Masaryka v Lánech srdečně zve na výstavu T. G. M. MÝTY A SKUTEČNOST. Výstavu připravilo Muzeum T. G. M. Rakovník, p. o. ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a za podpory Středočeského kraje.
Unikátní výstava zachycuje, jak byl Tomáš Garrigue Masaryk vnímán v různých etapách novodobých dějin. Snaží se představit osobnost T. Garrigue Masaryka jako konsenzuální ikonu české společnosti a poukázat na skutečnost, jak různé interpretace a dezinterpretace T. Garrigue Masaryka v průběhu 20. století ovlivnily a stále ovlivňují pohledy na jeho osobnost a jeho odkaz.
Všechny tyto aspekty budou prezentovány především prostřednictvím dobových médií, tisku, rozhlasu a filmových záběrů. Výstava vznikla u příležitosti 80. výročí úmrtí T. G. Masaryka.
Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční v sobotu 9. září 2017 od 17 hodin, výstava potrvá do 31. ledna 2018.
Zdroj: TZ ÚSTR
Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)
Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé „Prezidenta Osvoboditele“ a „tatíčka“. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako „profesora“ před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.
Pokračování textu Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)
Wilhelm Frick, poslední říšský protektor
Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.
Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války
1. září roku 1939 začala druhá světová válka. Němci napadli Polsko a rozhořel se konflikt, který za necelých šest let trvání stál život asi šedesáti milionů lidí. Historici vědí, kdo byl vůbec první obětí, ovšem jméno a osud Franciszka Honioka, člověka, který jí byl, veřejnost nezná. Pojďme si tedy tohoto muže a jeho poslední chvíle připomenout.
Pokračování textu Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války
Infografika: Big Ben
Střely ze srpna 1968 budou na fasádě Historické budovy Národního muzea viditelné i po její rekonstrukci
21. srpen 1968 byl jedním ze zásadních mezníků dějin Československa a od okupace vojsky Varšavské smlouvy (kromě armád Rumunska a Albánie) v letošním roce uplyne již 49 let. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí rozsáhlé škody. Útokem na muzeum došlo k poškození omítky, reliéfů, sochařské výzdoby i interiéru budovy. „Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvádí náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.
Mapa: Protektorát Čechy a Morava
Tuhle nádhernou mapu Protektorátu najdete v pdf na webu „Školákem v Protektorátu“, který mimochodem doporučuji prostudovat celý.
Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)
Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.
Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.
Zdroj: TZ ÚSTR