Výstava s názvem ReporTvář Julia Fučíka v Národním památníku na Vítkově seznamuje návštěvníky nejen s touto osobností jako takovou, ale především s jeho Reportáží psanou na oprátce a jeho vizuální prezentací ve veřejném prostoru, na což odkazuje už samotný název výstavy.
Pokračování textu Výstava: ReporTvář Julia Fučíka (21. 8. – 31. 10. 2020)
Památky ve správě Národního památkového ústavu přilákaly v letošním červenci 1,3 milionu návštěvníků. Ve srovnání s loňským červencem tak na státní hrady a zámky zamířilo o 100 tisíc lidí více. Ztráty z jara, kdy byly památky téměř dva měsíce zavřené kvůli pandemii koronaviru, se navzdory úspěšnému červenci již dohnat nepodaří.
Pokračování textu O památky byl v červenci zájem, ztráty z jara se už ale dohnat nepodaří
Všimnul jsem si toho až teď, ale vězte, že v online archivu revue Paměť a dějiny jsou k dispozici pdf verze článků už od aktuálního čísla. Texty z letošní “dvojky” si tedy můžete už teď přečíst elektronicky a zdarma! Dříve byl online archiv také dostupný, ovšem jen pro čísla starší. Tahle změna je super, ale nic nemění na tom, že papír je prostě papír a v online archivu si neužijete skvělé obálky a kvalitní zpracování časopisu jako celku. V textu níže tedy najdete odkazy na zmiňované články.
Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2020: Sousoší Sbratření, Velehradská pouť 1985 a Štěpán Černoušek
Generála Aloise Eliáše, předsedu protektorátní vlády, popravili za heydrichiády, ale jeho smrt neměla s atentátem na Heydricha nic společného. Důvody, které vedly k jeho zatčení a odsouzení k smrti za napomáhání nepříteli, jsou velmi pozoruhodné. Na odsouzení Eliáše k smrti se podílel Edvard Beneš.
2. srpen je dnem, kdy si připomínáme památku padlých Romů, kteří zahynuli v noci na 3. srpna 1944 v koncentračních táborech. Na Náměstí Míru v Praze proběhne v neděli 2.8. 2020 od 19 hodin druhý ročník komponovaného pietního večer k uctění památky obětí tzv. Porajmos, romského holocaustu. Součástí programu vzpomínkové akce bude scénické vyprávění příběhu přeživšího pamětníka v podání herečky a zpěvačky Pavly Matiové. Na akci vystoupí také významné hudební osobnosti romské kultury, jakými jsou například zpěváci Milan Kroka a Roman Zorba Horváth nebo zpěvačka Simona Šenkiová.
Pokračování textu Leperiben – vzpomínání na oběti romského holocaustu (2. srpna v Praze)
Angus Roxburgh si jako student zamiloval ruštinu pro její zvukomalebnost, začínal s básněmi, kterým tehdy ještě moc nerozuměl. Ovšem to, že se ruština stane jeho láskou a bude ho provázet během jeho profesního života, bylo jasné, už když začal ruštinu studovat. Svoje poznatky z mnoha delších či kratších pobytů v Sovětském svazu a později v Rusku sepsal do vzpomínkové knihy Volá Moskva.
Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, se nyní změnil pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let, přičemž doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli. Objev týmu vědců z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity v Uppsale je natolik významný, že se jej rozhodl uveřejnit dokonce i prestižní vědecký časopis Science.
Pokračování textu Zkameněliny z Národního muzea změnily pohled na počátek evoluce zubů
Jakmile byl v novodobé historii stát ponechán v rukou jazykových Čechů, tak v řízení státu selhali a přivedli jej k neslavnému zániku. Poprvé se tak stalo dvě desetiletí po vzniku republiky a pak podvakrát po třech letech. Pokud někdo hodlá namítnout, že to bylo dvakrát způsobeno vnějšími vlivy, tak nechť si uvědomí, že i bez Hitlera by se ČSR rozpadla péčí slovenských požadavků jen o několik měsíců později. Pád země pod sovětskou nadvládu v roce 1948 nebyl neodvratný, jak se většinou prezentuje, osud Finska a Rakouska, jejich poválečné aranžování se se Sovětským svazem to dokazuje. A to byly státy poražené! Převzetí moci bolševiky v roce 1948 bylo umožněno pouze za velikého a vstřícného přispění Čechů, nikoliv však Slováků. Stát se rozdělil i 1. 1. 1993. Od té doby dodnes sice český stát zatím zcela neselhal, leč množí se indicie, že neskončí dobře. Jedinou nadějí či antidotem je větší federalizace EU, jenže k ní pravděpodobně nedojde včas, protože se na ní členské státy nedohodnou, a český stát bez silného tlaku zvnějšku se nenapraví, selže.
Pokračování textu Komentář: Jak Češi nedovedli a nedovedou vládnout
Národní muzeum otevřelo 2. července tohoto roku v pořadí již čtvrtou pokoronavirovou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek, která svým návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.
Pokračování textu Poklady numismatických sbírek v Národním muzeu
Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově 30. června tohoto roku výstavu nazvanou Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel. Návštěvníci se tak seznámí s touto výraznou osobností a odhalí i ta méně známá fakta o Štefánikově životě. Tato výstava je navíc prvním výsledkem mezinárodní spolupráce Národního muzea po ukončení nouzového stavu.
Pokračování textu Národní muzeum představuje Milana Rastislava Štefánika, jak ho neznáte