Přestože to školáci neradi slyší, prázdniny se přehouply do druhé půlky; jeden celý letní měsíc je ale ještě před námi a hrady a zámky připravují pro své návštěvníky tolik zábavy, že na budoucí povinnosti nemají čas ani pomyslet. Kromě obvyklých návratů v čase je letošní srpen věnovaný večerním a nočním dobrodružstvím a tajemnu, které vyvrcholí o Hradozámecké noci 29. srpna.
K letošnímu kulatému 120. výročí konání Národopisné výstavy českoslovanské pořádané na pražském Výstavišti v roce 1895 uspořádalo Národní muzeum výstavu Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes. Její název odkazuje na další významnou událost konce 19. století, a to na expozici Česká chalupa na Jubilejní výstavě v roce 1891.
Obě tyto akce představovaly ve své době vyvrcholení českého etnografického bádání. Návštěvníci Národopisného muzea – Musaionu tak mohou spatřit mnoho unikátních dobových předmětů včetně šestimetrového dřevěného vyřezávaného kříže s pašijovými výjevy a symboly, který byl součástí právě Národopisné výstavy českoslovanské. Při příležitosti otevření výstavy je na sobotu 25. července připraven také bohatý doprovodný program. Kromě komentovaných prohlídek proběhne akce z cyklu Aspoň na víkend, kde si tentokrát malí i velcí návštěvníci budou moci v centru velkoměsta připomenout, jak se kdysi žilo na venkově a jaké je to trávit léto na chalupě.
Pokračování textu Výstava: Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes (24. 7. 2015 – 4. 1. 2016)
Máte rádi staré české pověsti? I kdyby ne, tak určitě znáte tu o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi. Na místo, kam podle pověsti nechala Libuše poslat pro Přemysla (zástupce později vládnoucího rodu Přemyslovců) svojí delegaci, se můžete zajet podívat. V polích kousek od vesnice Stadice (v severních Čechách kousek od Ústí nad Labem) je k vidění krásný památník, připomínající počátky dějin Čechů (více o Přemyslovi najdete na Wikipedii).
Právě na tomto místě podle pověstí Přemysl oral pole (nebo podle některých dohadů pluhem označoval hranici svého území) a byl zastižen poselstvím kněžny Libuše, která ho zvala k sobě do Prahy, jelikož byl vyvolen vládnout Čechům.
Místo, kde byl v roce 1841 postaven pomník této události (jak to bylo ve skutečnosti se už nikdy nedozvíme, ale i pověsti jsou koneckonců pro historiky zdrojem informací) je nyní poměrně těsně obtesáno dálnicí. Stromy, které místo chrání od okolního, dnes rušného světa, poskytují stín a protihlukovou zábranu. I když je z jedné strany pole a z druhé silnice a ještě za ní dálnice, jde o mimořádně klidné a důstojné místo. Návštěník se dozví základní informace z tabule a pak může nerušeně kráčet k pomníku, který je tvořen železným pluhem na podstavci s reliéfy, zobrazující bájnou událost.
Natuším, jak moc je památník Přemysla Oráče navštěvován turisty o prázdninách a školními výpravami během školního roku. Když jsme se na památník byli podívat my, nikoho jiného jsme nezahlédli. Možná to byla náhoda, možná pravidlo. Když se budete nacházet v okolí, určitě si tohle krásné a klidné místo nenechte ujít. Já osobně mám pověsti rád a těch pár minut u památníku Přemysla Oráče znamenalo, že jim věřím zase o trochu víc.
Stadice na mapě:
Tip: Máte-li rádi místa spojená s rannými českými dějinami a s pověstmi, mohl by vás zajímat Lechův kámen u Kouřimi.
Požitky pro oči, uši, mlsné jazýčky, citlivé nosy i šikovné ruce nabízejí v hlavní sezoně hrady, zámky i ostatní památky ve správě NPÚ. A k tomu velkou porci romantiky, tajemna, prázdninové atmosféry a letní pohody.
Státní zámek Kratochvíle, letošní hlavní sídlo projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura, který tradičně dbá na vysokou kvalitu nabízených kulturních akcí, chystá v sobotu 18. července od 19 hodin autorské čtení knihy Vladimíra Václavka Šamanská pohádka doprovázené hrou Ondřeje Smeykala na didgeridoo.
O týden později, 25. července od 20 hodin, se v zahradě zámku již popáté otevře Tančírna, tradiční hudební a taneční večer se swingovým bigbandem ZatrestBand.
Požitky pro oči nabízí například
2.–6. července státní zámek Rájec nad Svitavou: Svatojánské kvítí. Tradiční výstava letních květin a bylin kvetoucích v období svatého Jana a také rostlin z našich luk a zahrad, které mají léčivé a zázračné účinky. Výstava je součástí prohlídkové trasy.
4.–6. července státní zámek Opočno: Svátky růží. Šestý ročník prohlídek zámku provoněných bohatými historickými vazbami ze stovek květin, zejména jejich královny – růže.
5. a 6. července státní zámek Hrubý Rohozec: Móda sedmi staletí. Prohlídky zámku s průvodci v dobových kostýmech, kdy v každé místnosti čeká jiný průvodce, takže i výklad je pestrý, netradiční, neboť skupinu si postupně předá více průvodců.
18. a 19. července státní zámek Frýdlant: Mimořádné zpřístupnění hradní věže, téměř 300 schodů a krásný pohled na město i panorama Jizerských hor. Věž je srdcem a centrem Frýdlantska, nejstarší zdejší památkou, starým „majákem“ pro všechny poutníky a kupce na staré stezce z jižní Evropy směrem na sever.
Požitky pro uši nabízí například
18. července od 19 hodin státní zámek Hrádek u Nechanic: Folk a country na nádvoří zámku. Koncert slavné hradecké folkové a tragedy country skupiny Lokálka se koná za každého počasí.
18. a 19. července, 25. a 26. července vždy od 15 hodin stání zámek Hluboká nad Vltavou: Romantická kytara na Hluboké. Jiří Voborský a skladby Johana Strausse, Josepha Kaspar Mertze, Josepha Kreutzera, Francisco Tárrega, Antonio Rubira, Antonína Dvořáka, Felixe Mendelssohna a Charlese Gounoda.
22. července Květná zahrada v Kroměříži: Hudba v zahradách zámku Kroměříž. V nově zrekonstruovaném skleníku Květné zahrady, v rotundě a ve sněmovním sále zazní skladby z dosud nevyčerpané unikátní hudební sbírky zámeckého archivu, které představí František Macek společně s violoncellistou České filharmonie Václavem Petrem.
25. července státní hrad Švihov: Blue Romantic Cimbal. V kouzelné atmosféře hradu zazpívá nad cimbálem Roman Veverka balady a hity populární i lidové hudby. V nové podobě zní tvorba Pink Floyd, U2, Eltona Johna, Stinga, Beatles a dalších. Hraje se za každého počasí, připravena je “mokrá varianta” vystoupení.
25. července státní hrad Krakovec: Vystoupení Ora pro nobis s Oldřichem Janotou. Koncert vokálně akustické kapely.
Požitky pro jazyk a nos nabízí například
do 31. října státní zámek Náměšť nad Oslavou: Stolování na zámku. Nové aranžmá představuje prostřený stůl na šlechtickém sídle v 19. a 20. století v mnoha jeho variacích, určených roční i denní dobou, módou i aktuální rodinnou situací šlechtických majitelů.
1. července – 31. října státní hrad Pernštejn: Hradní stolování v průběhu staletí. Výstava v interiérech hradního paláce představuje rekonstrukci historických tabulí od středověku do začátku minulého století a znázorní stravovací pořádek šlechty i stolování personálu, a to nejen ve dnech slavnostních, ale i všedních a postních.
18. července Soubor staveb lidové architektury v Příkazích – Hanácké Skanzen: Vaření domácího piva a výroba domácího másla. Názorná ukázka vaření piva, ochutnávání sladů, výroba a ochutnávka másla. A chybět nebude ani hudba, zpěv, dobré jídlo a pivo.
Požitky a zážitky pro ruce a tělo nabízí například
4. července státní zámek Velké Losiny: Zámecký bál. Druhý ročník bálu v historických kostýmech na slavnostně vyzdobeném renesančním nádvoří za hudebního doprovodu Filharmonie z Hradce Králové.
11. – 12. července státní hrad Buchlov: Buchlovské kování. Již devátý ročník kovářského sympózia. Nádvořím se roznese zvuk kovadlin a vůně ohně a železa z patnácti výhní, soutěže pro kovářské týmy i pro návštěvníky a výstava kovaných plastik z minulých ročníků.
12. července státní hrad Kunětická hora: Hrad řemeslníků. Festival tradičních lidových řemesel, velký prodejní trh na nádvoří i v paláci.
Letní dávku romantiky, tajemna a speciální zážitky nabízí například
4. července státní zámek Lysice: Myslivecká romance. Noční kostýmované prohlídky s příběhem o jednom pytlákovi, panstvu a životě na zámku i v polesí.
4. a 5. července státní hrad Grabštejn: Letohrádky. Prohlídky hradu s kostýmovanými průvodci, bohatý doprovodný program (hudba, divadlo, žonglérská čísla a vystoupení zvířat z Veterinární základny Chotyně, stánky s dobrotami i drobnými suvenýry). Pro cizince cizojazyčné texty k prohlídce hradu.
10. a 11. července státní zámek Náchod: Večerní prohlídky s „Černou paní“. Jedinečná atmosféra zámeckých komnat po setmění. Prohlídky ve 21, 22 a v případě zájmu i ve 23 hodin budou oživené scénkami z historie zámku a hudebními vstupy.
18. a 19. července státní zámek Mnichovo Hradiště: Zahradní slavnost k poctě Albrechta z Valdštejna, ukázky života šlechty v baroku, noční prohlídky
18. července skanzen Zubrnice: Pouť na sv. Maří Magdalénu – procesí a mše svatá, řemesla, trhy, hudba, tancovačka, občerstvení
18. a 19. července státní zámek Hrádek u Nechanic: Přijelo panstvo…! Veselé historky ze života na zámku před 100 lety v podání herců ochotnických divadel a hostů (kostýmové prohlídky). Expozice zámku se slavnostní květinovou výzdobou. Sobotní odpolední a večerní program na nádvoří zámku: od 15 do 17 hodin floristická dílna, od 19 hodin koncert folkové skupiny Lokálka z Hradce Králové.
22. července státní zámek Konopiště: Večerní prohlídky zámku a Růžové zahrady, nahlédnutí do tzv. Růžového hraběnčina pokoje a reminiscence svatebního dne
25. července státní zámek Krásný Dvůr: Dvorské slavnosti Jana Rudolfa, historické prohlídky zámku, trhy na nádvoří
24., 25. a 31. července státní zámek Lednice: Noční prohlídky. Je každoročním zvykem, že na několik letních večerů se lednický zámek promění v místo, kde se můžete potkat s kýmkoli a čímkoli. Letos vás (ne)tradiční noční prohlídky vezmou na divokou výpravu do české historie, a to v podobě dosud nevídané. Pojďte se podívat na příchod prvních Slovanů, husity i národní obrození! Svou účast přislíbil praotec Čech, kněžna Libuše, kat Mydlář i Božena Němcová.
11. a 12. července státní zámek Slatiňany: Pokrok nezastavíš. Speciální prohlídky, při kterých projdete zámek doslova “od sklepů až po půdy”. Prohlédnete si unikátně dochované technické zázemí a navštívíte hned několik zajímavých prostor, které nejsou běžně přístupné veřejnosti. Podíváte se i do knížecí oratoře v kostele sv. Martina, která je se zámeckou budovou spojena krytou dřevěnou chodbou a za příznivého počasí vystoupáte na zámeckou věž. Začátek prohlídky vždy v 10.30, 12.30 a 14.30 hodin.
1. července – 30. září státní hrad Kunětická hora: Velká výstava rekvizit a kostýmů z televizního seriálu Arabela. Kunětická hora alias Rumburakův hrad si „zahrála“ coby sídlo Mekoty, Blekoty, Chechoty, Jekoty a dalších známých postaviček. Mezi desítkami vystavených předmětů z Říše pohádek i světa lidí nemohou chybět cestovní plášť a samozřejmě kouzelný prsten. Exponáty z výstavy „Arabela“ se poté vrací zpět do fundusu České televize. Kunětická hora je nadlouho poslední možností k jejich zhlédnutí. Pan Majer doporučuje!
Zdroj: TZ NPÚ
Na webu NPÚ můžete vyhledávat nejen mezi národními kulturními památkami, ale součástí databáze jsou i památky UNESCO a třeba památkové zóny a rezervace a spousta dalšího.
Památník Vojna u Příbrami ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem Kanceláře prezidenta republiky připravil pro své návštěvníky výstavu o perzekuci církve Diktatura versus naděje.
Diktatura versus naděje představuje jednu z velmi tragických, ale současně inspirativních vývojových etap, které prožila katolická církev v českých zemích i na Slovensku v období komunistického režimu. Represivní proticírkevní politika československých komunistů byla ve východním bloku jednou z nejtvrdších a nejvytrvalejších. Komunistický režim používal k izolaci a likvidaci církve a církevních představitelů širokou paletu prostředků – od zastrašování přes věznění až po fyzickou likvidaci duchovních i laiků.
Památník Vojna je místem, kde věznění a nucené práce přímo probíhaly. Výstava je umístěna v prostorách dochovaného autentického ubytovacího objektu a svou výpovědí dokresluje celkový dojem z návštěvy památníku.
Výstava Diktatura versus naděje byla již představena na Velehradě, v Praze, Jihlavě, Olomouci, Boskovicích, v klášterech Teplá a Zásmuky a v Galerii biskupství v Hradci Králové.
Výstava bude v Památníku Vojna dostupná do 22. listopadu 2015.
Zajímá vás Jan Hus a akce, které se chystají v souvislosti s 600. výročí jeho upálení? Doporučuji speciální web www.hus2015.cz, najdete na něm spoustu užitečných informací.
Projekt Husovského trienia se zrodil počátkem roku 2012 s ohledem na blížící se 600. výročí Mistra Jana Husa. Husovské trienium slavnostně vyhlásil při tradiční bohoslužbě v Betlémské kapli 6. července 2012 patriarcha Církve československé husitské ThDr. Tomáš Butta jako tři roky příprav na 600. výročí upálení Mistra Jana Husa v Kostnici. Organizaci a iniciaci Husovského trienia má v Církvi československé husitské Komise CČSH pro jubileum M. J. Husa v r. 2015.
Husovské trienium získalo své
– motto: “Prosím vás, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli!” (Husův list z Kostnice Celému českému národu)
– heslo: SOUDRŽNOST, SPRAVEDLNOST, PRAVDA
– logo: zpodobnění M. J. Husa od Františka Bílka
Církev československá husitská si uvědomuje význam M. J. Husa v širokém ekumenickém kontextu. Doufá proto ve spolupráci na tomto projektu s církvemi v ČR i zahraničí, ale i dalšími organizacemi. Proto na počátku trienia podepsala Memoranda o spolupráci s městem Kostnice a se Společenstvím měst s husitskou minulostí a tradicí a spolu s dalšími církvemi a federací židovských obcí v ČR i s agenturou Help Tour.
V rámci uzavřených memorand o spolupráci se dílčí projekty svázané s výročím uskuteční v následujících třech letech a vyvrcholí slavnostmi v r. 2015. Zajímavou vazbou je rok 2013, kdy si připomínáme 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Význam této události úzce spojené s počátky křesťanství na našem území, s jehož dějinami je svázán i Hus jako reformátor církve, nemůže nechat ani Husovské trienium bez povšimnutí.
V rámci trienia se uskuteční řada jednorázových i v jednotlivých letech opakovaných akcí a projektů různé povahy: kulturní, vědecké, sportovní, určené pro různé věkové skupiny. Z podporovaných projektů zde uvádíme tříletý projekt Studenti čtou Husa.
Součástí projektu bude vytvoření internetové databáze Husových textů nejen pro výše zmíněný projekt a též “husovské encyklopedie”, která bude průběžně vznikat.
Pořadateli dílčích akcí a projektů jsou náboženské obce, diecéze, instituce i celá CČSH. Husovo výročí si připomenou i další církve vlastními nebo společnými ekumenickými aktivitami, výročí nezůstane nepovšimnuto ani městem Kostnice, ale i dalšími městy v rámci Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí, ale i dalších měst, obcí, spolků a institucí v ČR.
Husovské trienium je projekt otevřený a zve ke spolupráci všechny, kteří si uvědomují a chtějí aktuálně připomenout či nalézt význam M. J. Husa.
Když jsem zde nedávno upozorňoval na novu výstavu V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren, probíhající v prostorách žižkovského Armádního muzea, věděl jsem, že se na ní musím co nejdřív zajít podívat. Podařilo se mi to poměrně brzy, zde je tedy pár fotek a poznámek z mojí návštěvy expozice.
Měl jsem štěstí, protože tu hodinu, kterou jsem na výstavě byl, se nedostavila žádná školní výprava, takže jsem si expozici prošel sám, bez jakéhokoliv vyrušování. Kromě pracovníků muzea jsem nepotkal živou duši.
Výstava představuje jak “běžný” život v Protektorátu – tedy oblékání, potravinové lístky, zábavu mládeže a tak dále, tak i prostředí odboje a příběhy hrdinů, kteří byli vězněni a popraveni.
Nejznámějšími ze sedmi představovaných uvězněných jsou Josef Mašín a gen. Alois Eliáš. V jejich celách je připomínají cenné památky (Mašínův moták se s posledním vzkazem rodině a generálova vycházková hůl) a audionahrávky. I příběhy dalších vězněných, například “západního” parašutisty a dívky, která s rodinou pomáhala atentátníkům z operace Anthropoid, stojí za pozornost.
V každé místnosti je vždy průvodní tabule s popiskem na vybrané téma. Je možné číst si o protektorátní mládeži nebo o nacistech, kteří stáli za represemi proti českému národu. Exemplární popravy a represivní aparát jsou popsány detailně, zajímavým údajem je minimálně 8 000 českých občanů popravených za protektorátních dob. Jsou zde zmíněny příběhy odbojářů, například Jana Smudka. Ten krátce po obsazení ČSR na Kladně zabil něměckého četníka a pak se složitě dostával do československé zahraniční armády.
Probírána je i zbrojní výroba v Protektorátu, ukázán je motor pro německá letadla Bückler vyráběný ve Zlíně. Další artefakty demonstrují bombardování Protektorátu spojeneckými letadly, zajímavý je kryt kabiny americké stíhačky Mustang nebo padák jednoho ze sestřelených amerických pilotů – konkrétně šlo o hloubkaře, který koncem války útočil na kbelské letiště.
Nechybějí informace o Českém národním povstání (první akce probíhaly už 1. května v Přerově, místní si mylně mysleli, že Německo po Hitlerově sebevraždě kapitulovalo) a Pražském povstání, kterému je věnováno hodně prostoru. Návštěvníci mohou vidět několik autentických upravovaných zbraní používaných povstalci, helmy, osobní věci.
Jak je zmíněno v titulku, jedna z vitrín je věnována K. H. Frankovi. je možné vidět jeho pas z roku 1944, uniformu, ve které byl po válce popraven nebo jeho oční protézu.
Artefakty doplnují stručné a výstižné titulky a mnoho dobových, často méně známých fotografií. Ta hodina, kterou na výstavě strávíte, není ztraceným časem. Návštěvník se dozví mnoho zajímavostí a uvidí věci, které jsou jindy v soukromých sbírkách nebo v Severočeském muzeu v Liberci. A i tato výstava, stejně jako všechny ostatní pořádané v Armádním muzeu, je zdarma.
Před 800 lety (tedy v roce 1215) byl tehdejším anglickým králem Janem podepsán dokument Magna charta libertatum (neboli Velká listina práv a svobod). Pokud vás tato hodně připomínaná událost zajímá více, můžete si prostudovat speciál British Library. Stručné shrnutí a informace k tomuto dokumentu najdete i na české Wikipedii.
Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů pořádají Den otevřených dveří!
kdy: pátek 19. června 2015
kde: v budovách ABS – Na Struze 3, Praha 1 a Brno–Kanice
v budově ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3
web: http://www.ustrcr.cz/cs/den-otevrenych-dveri-abs-a-ustr
Program
ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3
14–17 hod.
Komentované prohlídky:
Ve 14, 14:30, 15:00, 15:30, 16:00, 16:30, 17:00. Prohlídka začíná v badatelně ABS v přízemí.
Stanoviště:
Badatelna ABS
Archiv bezpečnostních složek spravuje přes 17 000 bm archiválií, které se vztahují k období obou totalit. Díky ojediněle otevřené legislativě mají žadatelé v ČR neomezený přístup k dokumentům vzniklým činností bezpečnostních složek komunistického režimu, a náš archiv tak patří mezi badatelsky nejvyužívanější. Ve třech jeho badatelnách se ročně zaregistruje průměrně 1700 badatelů, kteří vykonají zhruba 4500 návštěv. Archiváři stručně seznámí zájemce s náplní své práce a představí publikace ABS, k nahlédnutí budou připraveny nejen ukázky zajímavých archiválií, ale také filmy z provenience SNB.
Knihovna Jána Langoše
Knihovna spravuje a zpřístupňuje úzce profilovaný fond, který zahrnuje české i zahraniční publikace, tiskoviny, dokumenty a elektronické zdroje zaměřené na historii totalitních režimů na území České republiky a ve světě. Knihovna zahájila svou činnost v roce 2008. Své jméno nese po významném československém a slovenském politikovi a zakladateli Ústavu pamäti národa v Bratislavě JÁNU LANGOŠOVI (1946–2006).
Lustrační pracoviště ABS
Ředitelna
Digitalizace
Oddělení digitalizace převádí původní dokumenty do digitální podoby, v níž mohou být uchovávány pro digitální budoucnost i snadněji zpřístupněny odborným badatelům či veřejnosti. Vedle papírových předloh, které se skenují na knižních skenerech, je oddělení schopno digitalizovat fotografie, mikrofilmy, mikrofiše, magnetofonové kazety a další typy materiálu. Na oddělení se zpracovávají jak archiválie z Archivu bezpečnostních složek, tak jiné dokumenty průběžně získávané Ústavem, jako je například archiv českého či slovenského vysílání Rádia Vatikán v Římě. Za dobu své existence naskenovali pracovníci ÚSTRu více než 30 milionů jednotlivých stran dokumentů.
Vzdělávání – Dějepis v 21. století
Vzdělávání tvoří podstatnou část činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Jádro činnosti spočívá v seminářích pro učitele a vývoji nových vzdělávacích aplikací a forem. Aktivity oddělení jsou inspirovány zahraničními didaktickými koncepty, zaměřujeme se na práci s medialitou historického poznání. Pilíř metodického přístupu tvoří využití filmu ve výuce dějepisu, lektoři a lektorky ale rozvíjejí i další způsoby zpřítomňování minulosti ve škole, například prostřednictvím historických pramenů. Nedílnou součástí metodiky oddělení je i podpora projektového vyučování na školách.
Virtuální prohlídka Gulagu a Čechoslováci v gulagu
Virtuální prohlídka Gulagu je výsledek šestiletého mapování opuštěných sovětských pracovních táborů na Sibiři. Bude spojena s prezentací badatelského výzkumu ÚSTR „Čechoslováci v Gulagu“, který dokumentuje represe proti československým občanům v Sovětském svazu.
Paměť národa
Portál Paměť národa, který Ústav buduje společně s Českým rozhlasem a neziskovou organizací Post Bellum a dalšími partnery z ČR i ze zahraničí, patří dnes mezi největší veřejně přístupné sbírky pamětnických vzpomínek. Během Dne otevřených dveří Vám krátce představíme aktuální výsledky naší práce – především pak ukázky audiovizuální dokumentace.
K dispozici budou publikace ÚSTR a především všechny zájemce zveme na závěrečný filmový večer s hudebním doprovodem, který proběhne od 18.30 v garáži ÚSTR na adrese Siwiecova 2, Praha 3 a kterým bude provázet František Stárek Čuňas.
ABS – Na Struze 3, Praha 1
10–14 hod.
V pátek 19. června 2015 se pro Vás od 10 do 15 hodin otevře budova ABS Na Struze 3, Praha 1. V badatelně si návštěvníci budou moci prolistovat zajímavé archiválie a zhlédnout krátké filmy z provenience SNB. Pro zájemce budou k dispozici také publikace z produkce naší instituce.
V každou celou hodinu (v 10, 11, 12, 13 a 14 hodin) se můžete těšit na komentované prohlídky, během nichž navštívíte jinak pro veřejnost nepřístupná místa budovy, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity a pozvou na Den otevřených dveří této partnerské instituce, který se koná ve stejný den od 14:00 v Siwiecově 2, Praha 3.
Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne archivů, jehož motto zní: Archiv – křižovatka mezi minulostí a přítomností.
ABS – Brno-Kanice
10, 11 a 13 hod.
V pátek 19. června 2015 bude také zpřístupněno pracoviště ABS v Kanicích u Brna. Objekt archivu se sice nachází v katastru obce Kanice, avšak přístupný z této obce není. Je možné se k němu dostat od brněnského vlakového nádraží tramvají č. 2, směr Stará Osada („Brno-Židenice, Stará Osada“). Zde je třeba přestoupit na autobus č. 201 a vystoupit na zastávce „Brno, Líšeň, Na spáleništi“ (zastávka je na znamení). Odtud na druhé straně silnice vede účelová komunikace, po níž se za 10-12 minut dojde k budově archivu.
Zájemci si vyslechnou úvodní slovo o historii a současnosti pracoviště ABS Kanice, budou moci zhlédnout vybrané dokumentární filmy s bezpečnostní tématikou a za doprovodu pracovníků ABS si prohlédnou depozitáře a reprezentativní druhy archiválií.
Prohlídky archivu budou zahájeny v 10, 11 a 13 hodin. Autobus linky č. 201 odjíždí ze Staré Osady z nástupiště č. 7 v 9:15, 10:15 a 12:15 hodin.
Upozornění: Z kapacitních důvodů je třeba, aby se zájemci o prohlídku objektu ABS v Kanicích předem zaregistrovali na určitou hodinu prostřednictvím e-mailu na adresách: iva.kvapilova@abscr.cz nebo jiri.mikulka@abscr.cz
Zdroj: TZ