Výstavou Architektura ve službách první republiky v Praze vrcholí série regionálních výstav Národního památkového ústavu, probíhající v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Návštěvníkům nabídne stovku nejzajímavějších staveb z meziválečného období v deseti různých typech architektury.
Pokračování textu Výstava: Architektura ve službách první republiky (19. 9. – 31. 10. 2018)
Vystěhovalci z Evropy mířili do Spojených států amerických z různých důvodů. Šlo zejména o socio-ekonomické emigranty, nejdříve reagující na různé dějinné události, například potlačení revolucí v roce 1848, velký hladomor v Irsku v letech 1845-1849 a zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku roku 1848 (patentem Ferdinada I.).
Mezi lety 1760 a 1840 začalo docházet k zásadním změnám ve výrobních procesech. Ruční práci nahradily stroje, mechanizace a chemické látky. Industrializaci podpořil rozvoj využívání parních strojů (patent Jamese Watta z roku 1765), rozšířila se produkce železa a vznikly první továrny v dnešním slova smyslu.
Národní památkový ústav při obnově budovy Národního muzea vždy považoval za prioritu jak monumentální a celistvé působení architektury budovy muzea, tvořící závěr Václavského náměstí, tak i připomenutí událostí 21. srpna 1968, jichž se stavba stala neodmyslitelným symbolem. Vzhledem k započaté mediální diskusi nad otázkou barevnosti obnovené fasády pokládá NPÚ za potřebné seznámit veřejnost s následujícími odbornými fakty.
Pokračování textu Fasáda Národního muzea nese i nadále stopy historických událostí
Znáte Nový Hrádek u Lukova?
Jestli ne, tak jste o nic nepřišli, je to zřícenina stejná jako spousta ostatních. Byl založen jako zemanský hrad někdy ve 14. století, mnohokrát změnil majitele a někdy ve století šestnáctém jej panstvo opustilo. Poté byl tento prst vztyčený vysoko nad meandry Dyje sporadicky využíván jako skladiště lukovského hospodářství. Potom tam jakési polské hrabátko prodávalo hrnce a džbány. Jak je v našich zemích zvykem, hrad jeho potomkům sebrali při pozemkové reformě ve dvacátých letech minulého století a pronajali jej Klubu českých turistů, který hrad zpřistupnil veřejnosti a část přetvořil na noclehárnu. Wehrmacht tam prý během války měl nějaký post. Tohle všechno si můžete vygooglit na webu. Včetně toho, že za komunistů byl hrad v ochranném pásmu státní hranice, takže když si naši čačtí obránci obránci socialistické hranice zastřelili nějakého toho nebožáka, který se snažil utéct před StB, chodili si tam odpočinout po dobře vykonané práci.
Co ovšem na nevygooglíte je, obsah komentované technologické prohlídky, která se uskuteční 21. září 2018. Porce informací, kterou během chození po hradě nasajete rozhodně není typu „hrad byl dobyt a vypálen dobyt a vypálen z doby obléhání se zachovalo těchto dvacet dělových koulí“. Ale veřte tomu, že od té chvíle už nebudete hledět na žádnou zříceninu tak, jak jste to dělali dosud – budete koukat na zbytky omítek a poznáte, která je která. Najdete stopy po lešení a nespletete si je s místy pro uložení stropních/podlahových trámů. Poznáte, kde byla podlaha, která měla zvýšenou nosnost. Budete umět identifikovat přístavby, poznáte tajemství horké malty a vůbec – dozvíte se takovou spoustu věcí, že vám možná praskne hlava.
Takže, pokud se toho nebojíte, vyražte 21. září 2018 na komentovanou technologickou prohlídku – opravdu to stojí za to. Asi je vhodné udělat si rezervaci na NPÚ.
Protip: Můžete výlet spojit s víkendem ve Znojmě, je to tam fajn. Dá se jet také do Jaroměřic nad Rokytnou. Pokud byste chtěli tohle moravské Versailles navštívit, jeďte tam před tím, než vyrazíte na Nový hrádek – jinak vám bude prohlídka jaroměřického zámku připadat k uzoufání nudná.
Obnovu státního hradu Kunětická slavnostně zahájili ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr kultury Antonín Staněk a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Projekt Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva by měl mimo jiné hradu vrátit podobu z 20. let 20. století. Obnova si vyžádá téměř 79 milionů korun a z 85 procent bude hrazena z prostředků EU.
Pokračování textu Hrad Kunětická Hora se přiblíží své prvorepublikové podobě
Obnovu státních zámků Telč a Uherčice v Telči slavnostně zahájili předseda vlády Andrej Babiš a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Práce si v příštích několika letech vyžádají přes 320 milionů korun a budou z 85 procent hrazeny z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Během rekonstrukce zůstanou obě památky přístupné veřejnosti.
Generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea bude již brzy u konce a s tím souvisí i plánování nových expozic, které budou otevřeny v letech 2019 a 2020. Během let 2017 a 2018 byli pečlivě vybráni architekti jednotlivých tematických celků pro Historickou budovu, Novou budovu i Spojovací chodbu. Národní muzeum nyní představuje podobu všech osmi témat nových expozic.
„Tím se trvale zakončila moje činná služba vlasti. Dříve by takový postup nebyl možný. Propuštění v době nemoci surovým vyhoštěním z kasáren po celoživotní službě vlasti je jen akt msty a závistivé zášti známé kliky na Ministerstvu národní obrany reprezentované Reicinem,“ píše ve svých pamětech z roku 1948 plukovník Jaroslav Mikuláš Novák. Komentuje tak závěr své třicetileté vojenské kariéry. Netuší ještě, že zanedlouho bude za své věrné služby vlasti „odměněn“ i vězením.
Pokračování textu Chystá se kniha o válečném hrdinovi a odbojáři Novákovi, můžete přispět na Hithitu
Od dnešního dne až do pátku 14. září mohou milovníci památek v internetovém hlasování vybírat vítěze zvláštního ocenění Památky děkují. To je součástí již tradičního každoročního klání o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.
Zatímco odborná porota vybírá vítěze v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky), může veřejnost podpořit některý z návrhů na cenu bez ohledu na soutěžní kategorii.
Na webu Národního památkového ústavu získají hlasující informace o tom, co se v loňském roce povedlo objevit, zachránit, obnovit nebo prezentovat a kdo se o to zasloužil. Hlasovat však lze pouze pro jednoho z navržených. Hlasování probíhá na webových stránkách NPÚ do pátku 14. září. Slavnostní vyhlášení se pak uskuteční 3. října na zámku v Jindřichově Hradci.
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
Nominace za rok 2017 uzavřela pracoviště NPÚ počátkem května a do celostátního kola vyslala celkem 21 uchazečů ze všech krajů České republiky.
Zdroj: TZ NPÚ