Archiv rubriky: Články

Lucerna na věži Historické budovy Národního muzea odhalila svá tajemství

Ve čtvrtek 12. května 2016 se za přítomnosti generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše otevřela zapečetěná schránka z makovice lucerny na hlavní věži Historické budovy Národního muzea. Ta byla do makovice lucerny vložena při rozsáhlých opravách budovy roku 1972 zaměstnanci Jihočeského podniku pro údržbu památek Pelhřimov. Nyní se po 44 letech tajemná schránka znovu dostala na světlo z důvodu generální rekonstrukce Historické budovy, která úspěšně pokračuje. Schránka obsahovala pamětní záznam od tehdejších zaměstnanců Národního muzea, dále záznamy o provádění oprav vnějšího pláště budovy, dvě pamětní mince, dvě vydání deníku Večerní Praha z 20. dubna 1972 a svazek fotografií.

Schránka v Historické budově Národního muzea

Pokračování textu Lucerna na věži Historické budovy Národního muzea odhalila svá tajemství →

Nové pražské ulice budou pojmenovány po válečných letcích RAF

Deset nových ulic vzniklo po dostavbě rodinných domků a bytových domů na východě pražských Letňan. Ponesou jména letců Václava Djačuka, Stanislava Hlučka, Jana Horala, Františka Knapa, Zdeňka Škarvady, Miroslava Štandery, Petra Uruby, Lubomíry Úlehly, výsadkáře Rudolfa Pernického a Joy Kadlečkové, která působila u WAAF (ženských pomocných leteckých sborů). Jde o osobnosti, které se doposud nedočkaly „svých“ ulic (například na pražském Černém mostě), mnohé z nich zemřely nedávno.

Zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/nove-prazske-ulice-budou-pojmenovany-po-valecnych-letcich_383029.html

Zahrady pod Pražským hradem čeká obnova

Komplex pěti zahrad pod Pražským Hradem, jediný památkový objekt na území Prahy ve správě Národního památkového ústavu, chátrá. Mohou za to špatné technologie 90. let i dávné chyby instituce. Teď však NPÚ činí rázné kroky k zlepšení situace – po zahradnické revitalizaci připravuje stavební obnovu. O příspěvek na ni žádá ministerstvo kultury.

Zahrady pod Pražským hradem
Zahrady pod Pražským hradem, foto: NPÚ

Pokračování textu Zahrady pod Pražským hradem čeká obnova →

Komu patrí Krym?

V roku 1954 Nikita Chruščov odstúpil Krym, ktorý bol dovtedy súčasťou SFSR. Je veľmi zložité zhodnotiť, čo bol skutočný impulz, aby sa tak stalo. Prečo Chruščov, rok 1954. Ako vieme, v 50. rokoch kulminovala Studená vojna, ktorej mrazivý konflikt sa stupňoval už od roku 1945. V roku 1950 vypukla vojna v Kórei, trvajúca do roku 1953, ktorý bol prelomový nie len pre ukončenie spomínanej vojny, ale najmä pre smrť Josifa Stalina 5.3. 1953. To prinieslo mocenský boj o pozíciu najvyššieho vodcu ZSSR, teda generálneho tajomníka KSSZ, z ktorého víťazne vyšiel práve Nikita Chruščov. Jeho nástupom sa začalo obdobie destalinizácie, teda eliminácia kultu jeho nepochybne silnejšieho predchodcu. Ak si odmyslíme Stalinov represívny režim a sústredíme sa čisto na vodcovské schopnosti, Chruščov bol nepochybne slabší politik, predovšetkým v udržiavaní moci Sovietskeho zväzu na medzinárodnej scéne. Všetko prebiehalo na pozadí stále trvajúcej Studenej vojny. Uvoľňovanie režimu sa okamžite prejavilo na intenzite režimov celého Sovietskeho bloku. Štrajk robotníkov vo východnom Berlíne, „ voľnejší“ prístup Antonína Zápotockého k robotníkom a ich vstupu do JRD, rehabilitácia obetí stalinizmu. A práve s obeťami Stalina môže podľa niektorých zdrojov súvisieť samotné pripojenie Krymu. Chruščov si tak vraj chcel vykúpiť vinu spáchanú na Ukrajincoch v 30. a 40. rokoch, kedy Ukrajinu postihol umelo vyvolaný hladomor. Chruščov sa ako prvý tajomník KS Ukrajiny na represiách priamo podieľal. Pre získanie komplexného obrazu je však potrebné hľadať ďalšie dôvody, prečo sa tak stalo.

Pokračování textu Komu patrí Krym? →

Co se bude dít na hradech, zámcích a ostatních památkách NPÚ v květnu

Přestože je rok 2016 zasvěcen v prvé řadě Karlu IV., a s NPÚ si projektem Lucemburský rok připomínáme jeho rod a dobu, na hradech, zámcích a ostatních památkách ve správě této instituce se toho děje mnohem víc. Mrkněte se na květnový program a vyberte si, kam se vydáte na výlet.

Pokračování textu Co se bude dít na hradech, zámcích a ostatních památkách NPÚ v květnu →

active24.cz

Recenze: Dva kamarádi

V neděli 24. dubna proběhla v Městském muzeu Žamberk vernisáž výstavy, na kterou jsme vás před nějakou dobou zvali. Výstava Dva kamarádi s podtitulem Sočská fronta očima dvou přátel přibližuje velice zajímavou formou první světovou válku, respektive její italskou frontu.

Pokračování textu Recenze: Dva kamarádi →

Gotická madona se vrací po 78 letech do kláštera Zlatá koruna

V neděli 17. dubna se do kláštera Zlatá Koruna na den přesně po 78 letech vrátí nejvýznamnější dílo, které je s jeho jménem spojeno – gotický deskový obraz známý jako Zlatokorunská madona. Vznikl mezi lety 1410 a 1420 pravděpodobně jako zakázka pro tento jihočeský cisterciácký klášter, v němž zůstal až do roku 1938, kdy se vydal na dlouhou cestu po galeriích, výstavách a depozitářích. Součástí přivítání slavného díla na domácí půdě bude bohoslužba, průvod i harfový koncert.

Zlatokorunská madona
Zlatokorunská madona, foto: NPÚ

Pokračování textu Gotická madona se vrací po 78 letech do kláštera Zlatá koruna →

Reklama na lešení při opravě fasády Historické budovy Národního muzea

Pražané i návštěvníci Prahy procházející Václavským náměstím nemohli v posledních dnech přehlédnout, že lešení při rekonstrukci fasády Historické budovy Národního muzea zakrývá plachta s komerční reklamou. Ta zde bude umístěna po dobu nezbytnou pro opravy historické fasády muzea – od dubna 2016 do konce roku 2017.

Národní muzeum, 14. 4. 2016
Národní muzeum (14. 4. 2016), foto: https://twitter.com/budzes

Po dobu rekonstrukce fasády Historické budovy Národního muzea bude na plachtě zakrývající lešení zobrazena fotoreprodukce fasády budovy s částmi věnované komerční reklamě.

Pokračování textu Reklama na lešení při opravě fasády Historické budovy Národního muzea →

Na seznam Evropského dědictví přibylo devět pamětihodností

13. dubna 2016 bylo na slavnostním setkání účastníků z celé Evropy vyhlášeno devět pamětihodností, které byly letos zařazeny na seznam míst s označením Evropské dědictví: neandrtálské naleziště a muzeum v Krapině (Chorvatsko), Olomoucký hrad a Arcidiecézní muzeum (Česká republika), mys Sagres (Portugalsko), císařský zámek ve Vídni (Rakousko), historický komplex Tartuské univerzity (Estonsko), hudební akademie Ference Liszta (Maďarsko), Mundaneum (Belgie), hřbitov východní fronty první světové války č. 123 (Polsko) a Evropská čtvrť ve Štrasburku (Francie). Připojí se ke dvaceti pamětihodnostem, které během posledních dvou let rovněž obdržely uvedené označení.

Zdroj: NPÚ

Stručný průvodce označováním jednotek Luftwaffe

Na mém oblíbeném blogu o Bitvě o Británii vyšel zajímavý článek, ve kterém se jeho autor pokouší srozumitelně osvětlit zmatek, který pociťuje čtenář literatury při studiu nejrůznějších záhadných označení a zkratek popisujících jednotky Luftwaffe. Pojďme se tedy trochu poučit.

Pokračování textu Stručný průvodce označováním jednotek Luftwaffe →