Rakouští úředníci se podle agentury AP pokusí vyvlastnit dům, kde se narodil Adolf Hitler. Proč? Prý nechtějí, aby se dům dostal do špatných rukou.
Pokračování textu Rakouská vláda chce vyvlastnit Hitlerův rodný dům
V úterý 5. dubna 2016 se podařilo získat do sbírek Národního muzea dva významné rukopisy – dopis Antonína Dvořáka rakouskému estetikovi a hudebnímu kritikovi Eduardu Hanslickovi ze dne 25. 10. 1882 a kvitanci Josefiny Duškové, ve které potvrzuje svému mecenáši hraběti Christianu [Christophovi] Clam-Gallasovi, že od něj přijala penzi ve výši 250 guldenů. Oba dokumenty byly vydraženy na 703. aukci organizované aukčním domem J. A. Stardardt GmbH v Berlíně, která proběhla v hotelu Kempinsky v centru města, za 9 500 a 1 600 eur. Výjimečná akvizice mohla být realizovaná díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR.
Zájemci, kteří se zaregistrují v Archivu bezpečnostních složek, budou moci už v březnu listovat archiváliemi i na svém domácím počítači. K dispozici dostanou zatím dvě části fondu „Sekretariát Federálního ministerstva vnitra“ a dále fondy „Velitelství Státní bezpečnosti“ a „Kabinet StB materiálů“. Výběr obsahuje mimo jiné i kolegia ministra národní bezpečnosti a kolegia ministra vnitra, jimiž prošly mnohé klíčové události tehdejší doby, pokud se týkaly Bezpečnosti. „Tam byly probírány ty nejpodstatnější otázky, týkající se organizace a činnosti bezpečnostního aparátu,“ upozornila ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.
Pokračování textu Archiv bezpečnostních složek umožní internetový přístup do vybraných archiválií
Státní hrady a zámky spravované Národním památkovým ústavem (NPÚ) vstupují do lucemburského roku, v němž si rozličnými akcemi a programy – zábavnými i odbornými – připomenou a oslaví 700. výročí narození Karla IV. Na novou sezonu chystají památky řadu dalších novinek – otevírají nové prohlídkové trasy, připravují výstavy a zpřístupňují dosud uzavřená místa a části. Návštěvníky pobaví na slavnostech evokujících časy dávno minulé, přitom nezanedbávají ani svou budoucnost: Národní památkový ústav totiž plánuje opravy a obnovy, které zajistí zachování památkových hodnot největších skvostů pro další generace. Přispívají k tomu i výzkumy a vědecké úkoly, na nichž odborníci v NPÚ pracují, a jejichž výsledky využívají při péči o památky, tedy v praxi.
Ve sbírce hudebněhistorického oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby byl objeven vzácný tisk, který byl doposud považován za ztracený. Jedná se o libreto s notovým zápisem vídeňského dvorního básníka Lorenza Da Ponteho s názvem Per la Ricuperata Salute di Offelia, jehož text na podzim roku 1785 zhudebnili Antonio Salieri – dvorní skladatel italského původu, Wolfgang Amadeus Mozart a Cornetti. Během tiskové konference v prostorách Českého muzea hudby tak poprvé zazněly tóny ztracené skladby v podání cembalisty Lukáše Vendla.
V pátek 12. února 2016 vypukl v podstřeší Historické budovy Národního muzea požár, který byl díky profesionálnímu zásahu Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy pohotově a rychle zlikvidován. Budova nyní prochází generální rekonstrukcí, je vyklizená, a nedošlo tudíž k poškození sbírek. Ze strany zhotovitele rekonstrukce Sdružení M-P-I Národní muzeum byly neprodleně zahájeny práce k zajištění prostor a odstranění škod. Stavba je aktuálně střežena posílenou ostrahou v počtu dvou strážných a dvou hasičů po dobu 24 hodin denně.
Pokračování textu V Historické budově Národního muzea probíhají po požáru zajišťovací práce
V pátek 12. 2. 2016 v ranních hodinách vypukl požár v podstřeší Historické budovy Národního muzea. Hasičský záchranný sbor obdržel hlášení o požáru v 1.32, u požáru zasahovalo 20 jednotek hasičů a pod kontrolu se dostal ve 3.25. K monitoringu situace byl přivolán i policejní vrtulník. Požár vypukl v podstřeší budovy.
Po dvou letech Nadace VIA opět vyhlašuje program Fond kulturního dědictví podporující obnovu drobných památek.
Pokračování textu Granty pro lidi, kteří chtějí ve svém okolí obnovit drobné památky
Na dotaz o poměrně poměrně známém rčení, jehož původ ale mnohým z nás může být utajen, odpovídali odborníci z Národní knihovny ČR:
Velmi starobyle zní rčení „vymřeli po přeslici“, používá se už dlouhá staletí. Dnes již ale mnoho lidí ani neví, jak přeslice vypadala. Je to „zašpičatělá tyč, na jejíž konec se navlékala zásoba lnu při ručním předení… po přeslici v ženské posloupnosti, v ženském potomstvu,…stala se [přeslice] takřka erbem ženy, jak je patrno např. z úsloví, užívaného při vymření ženského potomstva rodu: rod vyhynul po přeslici…“. Pro opačné pohlaví je vymření po meči (symbol mužnosti) – vyhynutí mužského potomstva rodu.
Zdroj: Příruční slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství, 1944-1948.
Vymřít po meči: poslední potomek rodu, který zemřel, byl muž; vymřít po přeslici: poslední potomek rodu, který zemřel, byla žena.
Důsledek vymírání rodu byl důležitý v historii hlavně mezi šlechtici, neboť to mohlo znamenat úplné zaniknutí rodu, rodový majetek mohl příp. připadnout do jiných rukou apod. a to mělo velkou cenu.
„po přeslici (knižně, též expresivně, žertovně) – vymřít po přeslici (v šlechtických a panovnických rodinách, o jiném prostředí aktualizovaně) 1. (potomek) ženského pohlaví 2. (příbuzný) v ženské linii rodu“
Zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Výrazy neslovesné. Praha:
Academia, 1988.
Toto úsloví se používá (v obměnách) i v jiných jazycích (anglicky, německy, francouzsky, rusky).
Zdroj: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vymrit-po-preslici
Po úspěšném digitálním restaurování Vynálezu zkázy započaly práce na dalším filmovém skvostu režiséra Karla Zemana, filmu Baron Prášil. Film projde obnovou díky projektu Čistíme svět fantazie, který je společným projektem Nadace české bijáky, Muzea Karla Zemana a České televize ve spolupráci s Universal Production Partners (UPP). Projekt je dále podporován Ministerstvem kultury a Státním fondem kinematografie České republiky.
Pokračování textu Zemanův film Baron Prášil bude digitálně restaurován