Požár v noci z 1. na 2. srpna zničil dřevěný kostel v Gutech. Pracovníci Národního památkového ústavu spolupracují s vyšetřovateli, aktuálně dokumentují zbytky stavby a připravují podklady pro vyčíslení škody. Kostel Božího Těla v Gutech z roku 1563 patřil k nejstarším dochovaným dřevěným kostelům na území České republiky. Část zachovaného mobiliáře pocházela ještě z 16. století.
Po dvou letech stavebních prací byla dokončena vzorová památková obnova historického domu v Liliové ulici 5 v Praze, který bude od letošního podzimu sloužit jako pracoviště Národního památkového ústavu. V pátek 28. července si jej bude moci prohlédnout i veřejnost, pro kterou jsou připraveny komentované prohlídky.
Generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková a generální ředitel České televize Petr Dvořák svými podpisy stvrdili memorandum o spolupráci obou institucí. Dosavadní vzájemná spolupráce NPÚ a ČT tak dostává nový rozměr, neboť obě strany budou společně vyhledávat atraktivní témata s cílem co nejširšího naplnění výkonu veřejné služby.
Od dnešního odpoledne až do 15. září mohou příznivci památek a památkové péče on-line hlasovat o vítězi ocenění Památky děkují. To je součástí již tradičního každoročního klání o Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, ve kterém odborníci vybírají v celkem čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky.
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
Národní muzeum ve spolupráci se společností Tichý svět připravilo do své přírodovědecké expozice Archa Noemova videoprůvodce v českém znakovém jazyce, který umožní všem neslyšícím se blíže seznámit s nejrůznějšími živočichy žijícími na naší planetě. Dvacet medailonků zvířat z mobilní aplikace Národního muzea je nyní doplněno překladem do českého znakového jazyka. Neslyšící si video se znakující osobou mohou v Nové budově Národního muzea spustit přes čtečku QR kódu a procházet expozicí s informacemi v českém znakovém jazyce.
Národní památkový ústav a Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky dnes na bezbariérově přístupném zámku Kozel uzavřeli memorandum o spolupráci. Jeho součástí jsou mimo jiné deklarace vzájemné součinnosti při přípravě zpřístupňování památkových objektů osobám se zdravotním postižením, podpora společných projektů či spolupráce v oblasti propagace a informování veřejnosti.
Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu, jehož českou verzi spouští Ústav pro studium totalitních režimů na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví.
Na zdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl. V roce 1949 ho komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili. Na stejném místě předtím shodou okolností žil také právník a diplomat Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu; před dvěma lety byl do dlažby před budovou na jeho památku umístěn kámen zmizelých (Stolperstein). Nyní tu tedy bude připomínka obětí dvou totalitních režimů.
Vážný zájem Národního památkového ústavu o převzetí objektu Invalidovny a jeho zpřístupnění veřejnosti trvá. NPÚ se v této souvislosti rozhodl zveřejnit dokumenty předložené Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových včetně investičního záměru na obnovu celého objektu. Invalidovna by měla dle představ NPÚ nabízet široké veřejnosti kulturně-výchovné využití této unikátní národní kulturní památky a zároveň by měla sloužit jako sídlo Pražského filharmonického sboru a některých dalších příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo kultury.
Příběh, o kterém bude řeč je pro mnohé z těch kteří nezažili studenou válku a hlavně dobu bez Internetu těžko uchopitelný. Byla to doba, kdy jste si pro informace museli dojít – lidi si třebas chodili do trafiky pro noviny, aby se dozvěděli, co jim Strana a vláda chtějí říci o tom, co se stalo předevčírem ve světě. To je v dobách Internetů věc naprosto nevídaná. A museli jste si dojít i pro informace, které byly přísně tajné. I když ty informace byly leckdy chráněny stejně dobře jako emaily Bohuslava Sobotky a Hillary Clinton, stejně jste si pro ně museli dojít. Bohužel, spousta informací k této téměř padesát let staré operaci je střežena lépe než komunikace výše zmíněných státníků, takže dnešní exkurs do historie bude poněkud kratší a ochuzen o podrobnosti, které by nás jistě zajímaly.
Od 13. června 2017 může každý uživatel internetu vidět, co přesně měly v náplni práce hlavní útvary komunistického ministerstva vnitra, a to doslova den po dni. Unikátní webová aplikace Archivu bezpečnostních složek zpřehledňuje i konkrétní oblasti, za které odpovídali nejdůležitější estébáci. Je v ní dobře vidět struktura celého rezortu, a to od března 1969 až do zrušení útvarů StB 15. února 1990.
Internetové stránky, které takto zachycují vývoj obdobné organizace, jsou zatím v Evropě jediné. „Prověřit všechny údaje vůbec nebylo jednoduché,“ zdůrazňuje jeden z autorů Petr Zeman, zástupce ředitelky ABS. „Mnohdy i jediné datum znamenalo několikadenní pátrání, mimo jiné proto, že ministerstvo hojně používalo krycí názvy.“