Archiv rubriky: Archivy

Další legionář z fotky identifikován

Včera se ozval pan Milan Richter, který identifikoval dalšího legionáře z fotky, kterou poslal pan Rusnák. Jde prý o jeho pradědečka.

Obrněný vlak Orlík a jeho posádka

“Pán ve druhé řadě zdola, pátý z leva. Je to můj praděda Alois Svítek. Narodil se ve Zbrašíně, žil ve Hřivicích na Lounsku. Do zajetí se dostal někdy v roce 1915 u Rocvna. Pokud máte, autore, zájem o víc informací, ozvěte se na mail, nějak Vás spojím se svým tátou. On poslední dobou této tématice propadl a má asi nejucelenější soubor informací o Orlíku, jaký jsem kdy viděl, to víte, člověk se v důchodu rád zabaví.”

Jde o druhého legionáře, kterého pomohl náš blog identifikovat. Prvním byl Josef Pavlík, pradědeček dalšího z čtenářů pana Petra Korbela. Pokud byste i vy na fotce našli svého předka, ozvěte se prosím v komentáři nebo e-mailem, spojím vás s majitelem fotografie.

Na fotce posádky obrněného legionářského vlaku našel čtenář svého pradědečka

Před nějakou dobou jsem tu zveřejnil prosbu o pomoc při identifikaci legionářů vyfocených u obrněného vlaku Orlík. Dnes se mi ozval pan Petr Korbel, na fotce poznal svého pradědečka Josefa Pavlíka.

Obrněný vlak Orlík

Josef Pavlík v civilu a uniformě

“O koho se jedná je zřejmé z přiložených fotografií (na celkové fotografii je Josef Pavlík označen žlutou šipkou). Josef Pavlík byl zemědělcem ze Sopřeče na Přeloučsku a do zajetí se dostal ve velmi mladém věku jako civilní doprovod zrekvírovaných koní zřejmě v době Brusilovovy ofenzívy. O své legionářské minulosti prakticky nemluvil. Zřejmě to co tam viděl na něj bylo asi moc. Měl jsem možnost vidět jeho jméno v jakémsi seznamu legionářů, kde u něj byla poznámka, že není legionářem ve smyslu nějakého zákona. Nebyl byste schopen mi toto vysvětlit?”

Tolik Petr Korbel. Já bohužel s tímto neporadím, ale pokud by věděl víc někdo ze čtenářů, nechť se prosím ozve. Panu Korbelovi moc děkuji, prvního legionáře máme tedy identifikovaného. Pokud byste i vy našli na fotce svého předka, ozvěte se!

Přes milion dokumentů, 400 tisíc fotografií a 500 knih z archivů Národního památkového ústavu bude on-line – část ještě letos

Sbírky, depozitáře a spisovny Národního památkového ústavu uchovávají ohromné množství historických fotografií, plánů a cenných dokumentů. Díky financím z Evropské unie se letos otevřela možnost zpřístupnit je každému, koho budou zajímat – digitalizací a zveřejněním on-line. První část – listinné dokumenty ústředního seznamu kulturních památek – budou na webu již na konci letošního roku.

Například fotoarchiv Národního památkového ústavu obsahuje téměř milion fotografií včetně 70 tisíc cenných skleněných negativů z konce 19. století, tisíců negativů, diapozitivů a fotokopií. Část těchto cenných dokumentů je v současné době na hranici životnosti a zachování informací, které nesou, je jedním z důvodů, proč Národní památkový ústav usiluje už několik let o digitalizaci svých fondů. Sbírky NPÚ však opatrují také plány, staré tisky, matrice a polní náčrtky – a mezi nimi nesmírně vzácné historické unikáty.

Až rok 2014 však přinesl možnost digitalizaci realizovat; Národní památkový ústav získal prostřednictvím výzvy 17 IOP podpořené Evropským fondem pro regionální rozvoj finanční podporu pro projekt Digitalizace fondů NPÚ a zahájil díky tomu digitalizaci 1 200 000 dokumentů, 400 000 fotografií a 500 knih. Od konce roku 2015 je postupně zpřístupní veřejnosti prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií a umožní do nich nahlížet, bádat a čerpat z nich informace. V úterý 18. února ocenil význam projektu a kvalitní výsledky práce zaměstnanců dílny při své návštěvě NPÚ také ministr kultury Daniel Herman.

Realizaci zakázky vyhrála ve výběrovém řízení firma Handicap, výrobní družstvo invalidů, které se řadí k největším digitalizačním zpracovatelům v ČR a poskytuje špičkové služby v oblasti digitalizace, archivace a outsourcingu lidských zdrojů. Spolu se společností WAY UP, s .r. o., vytvořilo v prostorách generálního ředitelství NPÚ na Valdštejnském náměstí v Praze chráněnou dílnu, kde se ve dvousměnném provozu střídá na 18 skenerech 14 osob se změněnou pracovní schopností.

Projekt Digitalizace fondů NPÚ tím však nekončí – z celkového příspěvku 18 milionů korun získaného z projektu bude také zřízeno nové specializované digitalizační centrum, které umožní díky špičkovým strojům bezkontaktně ve vlastní režii naskenovat nepřenosné vzácné vybavení z hradů a zámků – tedy například obrazy, textilie, koberce či tapiserie, rozměrné obrazy, a podobně. Dodání tří skenerů pro nové digitalizační centrum a zahájení jeho zkušebního provozu je plánováno ještě v první polovině tohoto roku.

Zdroj: TZ NPÚ

Fotograf vyvolal zapomenutý film vojáka z druhé světové války

Fotograf Levi Bettweiser je muž, který hledá a zachráňuje staré a nevyvolané role filmu ze vzdálených koutů světa. Nedávno narazil jeden z jeho největších nálezů: 31 nevyvolaných snímků filmu nafoceného vojákem během druhé světové války.

Vyvolávání starého filmu

Bettweiser nám říká, že našel film na konci roku 2014 na aukci v Ohiu. Asi polovina ze snímků byla označena různými popisky (například Boston Harbor, Lucky Strike Beach, LaHavre Harbor). Nevím nic o tom, kdo film nafotil nebo komu patřil,” říká. Každopádně autor snímků byl na svojí dobu velmi zdatným fotografem a jeho práce je nádherná.


Zdroj: http://petapixel.com/2015/01/16/31-rolls-undeveloped-film-soldier-wwii-discovered-processed/

Audiokniha: Na křídlech RAF

Audiokniha Na křídlech RAF není zvukovým zpracováním žádného beletristického díla, ale jde o soubor dobových záznamů československého vysílání BBC z Londýna. O to je tohle dílko zajímavější. Nabízí například záznamy hlasů ministra Masaryka a mnohých československých válečných letců.

Audiokniha Na křídlech RAF

Ti se rádi vysílání účastnili a tak trochu spoléhali na to, že jejich hlas navzdory rušičkám v Protektorátu zachytí příbuzní doma. Můžeme slyšet povídání o válečných akcích pohledem jejich přímých aktérů.

Více než hodina záznamů velmi cenných a zajímavých reportáží ukazuje, že naši letci byli chlapi jako všichni ostatní, dokázali si dělat legraci i ze smrti. Popisovali, že nejtěžší chvíle zažívali po ztrátě svých kamarádů a v jedné reportáži zazněla informace o tom, že Britové si na Čechoslovácích ze všeho nejvíc váží věrnosti. Právě věrnost republice se prolíná všemi částmi audioknihy.

Je zajímavé slyšet hlasy osobností našeho západního odboje. Třeba letecké eso Karel Kuttelwascher by se u mikrofonu mohl s klidem život, těžko bychom podle poslechu odhadli, že nejde o rozhlasového profesionála.

Je škoda, že se podobných dokumentárních audioknih neobjevuje více. Jde o materiály, které si zaslouží být živé, mimo archivy. Koncept dokumentárních audioknih, tedy sebraných záznamů z vysílání či archivů, by si zasloužil pozornost posluchačů i vydavatelů. Tyto audioknihy totiž poskytují skvělý pohled do minulosti trochu jiným způsobem, než beletristickým zpracováním událostí, které jsou ozdobou našich vojenských dějin.

Obsah:

Úvod, šraml čs. letců v Británii
Jan Masaryk, zahájení vysílání z Londýna (1939)
Vyprávěná historie 1. čs stíhací perutě v Anglii (1940)
Slib čs válečných letců (1940)
Vyprávění o životě čs vojáků v Anglii (1940)
Bitva na poli válečné propagandy (1940)
Vztahy s Angličany, vzpomínky na domov (1940)
Písnička čs letců (1941)
Generál Karel Janoušek k výročí první čs perutě RAF rekapituluje osudy letců, kteří uprchli z protektorátu (1941)
Zkušenosti stíhacího pilota (1942)
Stroje ve válce – zvukový obraz letounů Spitfire (1943)
Úkoly pozemního personálu (1942)
Rozhovor s hrdinou (1942)
Letec Karel Kuttelwascher po návratu z USA (1944)
Popis bojové operace nad Francií (1943)
Třetí výročí čs bombardovací peruti (1943)
Vyprávění posádek bombardérů o náletech na Berlín (1944)
Návrat 1500 letců z Británie do Československa (1945)
Slavnostní přehlídka letectva a pochod Prahou (1945)

Počet leteckých katastrof navzdory posledním neštěstím klesá

I když v posledních měsících došlo k několika velkým a tragickým leteckým neštěstím, statistiky ukazují, že je tento jev na ústupu a v porovnáním s předchozími roky má klesající tendenci. Podívejte se na několik zajímavých grafů vývoje počtu leteckých katastrof v čase. Počet neštěstí na jeden milion letů jde dolů konstantně, i další dva grafy ukazují, že letecká neštěstí naštěstí nejsou stoupajícím trendem.


Letecké katastrofy


Letecké katastrofy


Letecké katastrofy


Zdroj: http://www.theguardian.com/world/datablog/2014/dec/29/aircraft-accident-rates-at-historic-low-despite-high-profile-plane-crashes

Českoslovenští a čeští prezidenti pod drobnohledem grafologů

O vědě zvané grafologie si samozřejmě můžete myslet, co chcete. Je to jedna z mnoha možností zkoumání lidské osobnosti, a to podle rukopisu dotyčného (více najdete na asociačním webu grafologů).

Rukopis dr. Emil Háchy

Rukopis dr. Emila Háchy, zdroj fotky: grafolog.cz

Náhodou jsem na webu objevil místo, kde jsou shromážděny nejenom podpisy a ukázky rukopisů našich prezidentů, ale i grafologické a psychologické rozbory jejich osobností. Určitě to stojí za prohlédnutí, ale zajímalo by mě, jestli by grafologové stejně popsali autory rukopisů, kdyby je neznali jako známé postavy naší politiky…

Na jednotlivé analýzy rukopisů našich prezidentů se můžete podívat tady.

Národní digitální knihovna získala 1. místo v prestižní soutěži

V rámci letošního 9. ročníku soutěže „The best 2014 – MasterCard“ hodnotil magazín Egovernment nejzajímavější projekty elektronizace veřejné správy, a právě na prvním místě v kategorii Centrální projekty byla oceněna Národní knihovna ČR za projekt Vytvoření Národní digitální knihovny (NDK), který z pověření Ministerstva kultury ČR realizuje ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou.

„Velmi děkuji všem kolegům, kteří se na tomto úspěchu podílejí, je to ocenění bezpochyby velkého úsilí,“ říká Tomáš Böhm, generální ředitel Národní knihovny ČR. Náměstek sekce Digitalizace a technologie NK ČR Luděk Tichý dodává: „V oblasti digitalizace dnes disponuje Národní knihovna jednoznačně nejbohatšími zkušenostmi jak procesními, tak technologickými. K dnešnímu dni je zdigitalizováno jen v NDK cca 100 000 svazků monografií a periodik, dále pro příklad uvedu, že Manuscriptorium nabízí více než 3500 svazků rukopisů a vzácných tisků. Tyto počty stále narůstají. Jen pracovníci NDK denně digitalizují 50 000 stran.“

Národní knihovna České republiky je dnes v pozici nejen realizátora nejúspěšnějšího digitalizačního projektu ve veřejné správě České republiky, projektu Vytvoření Národní digitální knihovny, ale také v pozici největšího zpracovatele digitálního obsahu. Vedle NDK zpřístupňuje elektronický obsah periodik, monografií a rukopisů prostřednictvím aplikace Manuscriptorium a ve společném projektu se společností Google – Google Books.

Národní digitální knihovna je významný projekt ve světovém měřítku, při němž Národní knihovna postupně digitalizuje svůj knihovní fond s cílem uchovat národní kulturní dědictví, a zároveň ho zpřístupnit veřejnosti za účelem vzdělávání a dalšího využití ve vědě a výzkumu. Tento projekt je spolufinancován ze strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IOP).

Zdroj: TZ NK