Archiv rubriky: Archivy

Brno představilo mapovou aplikaci s přehledem dopadů leteckých pum

V pondělí 25. srpna uplynulo 70 let od prvního těžkého bombového útoku na Brno během druhé světové války. Muzeum města Brna zahájilo na Špilberku výstavu Letecká válka – cíl Brno, která připomněla průběh i  důsledky bombardování, píše Brněnská drbna. Součástí zahájení bylo rovněž setkání pamětníků těchto událostí. Výstava potrvá do 2. listopadu.

Expozice bombardování připomíná prostřednictvím dobových artefaktů, fotografií i videozáznamů, součástí je i maketa protileteckého krytu s reálnými zvuky leteckého náletu a bombardování. Brno prodělalo během druhé světové války větší bombradování spojenců dvakrát, v roce 1944 útočili Američané, na konci války pak Rusové. Zahynulo 700 lidí, zasaženo bylo přes dva tisíce domů.

mapabombybrno

Na zahájení výstavy byla veřejnosti prezentována webová aplikace, která na aktuální mapě města Brna zobrazuje přehled míst dopadů leteckých pum. Na připojených fotografiích si zájemci mohou prohlédnout podobu zasažených lokalit těsně po náletech. Vznik aplikace financované magistrátem iniciovalo Muzeum města Brna, na její tvorbě pak spolupracovalo s Archivem města Brna a řadou předních válečných historiků.

Výstava: Roky 1945, 1968 a 1989 objektivy fotografů

Pozvánku na výstavu Česká osudová data jsem zveřejnil nedávno. Probíhá v Českém centru v Rytířské ulici v Praze. Pokud půjdete okolo, určitě se stavte, prohlédnutí asi padesáti fotek vám zabere pár minut. Výstava trvá do 3. září.

2014-08-25 12.41.00

2014-08-25 12.41.22

2014-08-25 12.42.44

2014-08-25 12.43.19

2014-08-25 12.46.43

Uvidíte sovětské vojáky, kteří nejdříve křepčili po osvobození Prahy v roce 1945 a následně se museli vyrovnávat s rolí okupantů v témže městě o třiadvacet let později. Fotky z oslav (a třeba pohřbu sovětského důstojníka) v roce 1945 nevyjadřují až tolik radosti, jak by si jeden myslel. Sověti byli unavení a opotřebovaní. V roce 1968 se navíc museli vyrovnat s pochopitelnými nepřítelskými reakcemi Pražanů a třeba i Liberečáků. Mimochodem, nejvíc se mi líbila právě fotka (první snímek z fotogalerie) z libereckého náměstí, která zachytila tank, demolující podloubí domu. Všude kolem spousta lidí, napětí strach a hlavně smrt, to všechno je na snímku vidět.

Sověti na snímcích z let 1945 a 1968 jsou si něčím podobní. Spojuje je nejen únava a určitá odevzdanost, ale i překvapení z toho, kde jsou a co tam vlastně dělají. Ruský (a samozřejmě to platí i pro ostatní národy Sovětského svazu) voják je jeden z mnoha, jde bojovat a mnohdy ani neví kam a proč.

Další sérii tvoří fotografie z pohřbu Jana Palacha a vše završují snímky z roku 1989. Národní třída ze 17. listopadu, demonstrace, osobnosti. Zaujaly mě hlavně fotky Radka Bajgara a Jana Šibíka (poslední ve fotogalerii, omluvte kvalitu, fotografie jsem přefocoval telefonem) z Národní třídy, pořízení při té památné demonstraci 17. listopadu. Všiml jsem si, že byly pořízeny přes záda zasahujících členů bezpečnostního pluku. Nebyly foceny z davu, který si nakonec odnesl rány pendrekem. A vedou k úvahám, kde jejich autoři stáli, s kým a jak se vůbec dostali na tak pěkná místa k focení.

Za rok vyjde kniha o císaři Hirohitovi, bude mít 12 000 stran

Na blogu JapanRealtime (patří pod WSJ) vyšlo upozornění na zajímavý projekt – knihu shrnující život a panování císaře Hirohita. Půjde o neuvěřitelných 12 000 stran, které budou dění okolo císaře Hirohita popisovat den po dni. Historici na materiálu pracovali 24 let.

emperor-hirohito-dictator-415x260

Obrázek: http://japandailypress.com

Císař Hirohito se narodil v roce 1901, korunován byl v roce 1926. Předtím procestoval Evropu, poznal skvěle místní kulturu a mezinárodní vztahy. Japonsko pak zavedl do 2. světové války. Za jeho vlády se poté z japonské ekonomiky stal všemi obdivovaný a dobře fungující mechanizmus, zemřel v roce 1989.