Přemýšleli jste někdy nad tím, odkud pocházejí a jaký mají význam názvy měsíců v češtině? V některých případech je to více než jasné, ale existují jména, kdy není řešení vůbec snadné a jednoznačné. Na řešení se můžeme podívat do celkem vousatého článku v časopise Naše řeč, rok 1939 (ročník 23), číslo 3. Dovolím si ho citovat díky jeho zpřístupnění na webu Ústavu pro jazyk český, ale přečtěte si ho celý, stojí za to. Autor článku totiž opravuje rozhlasového redaktora, který původy jmen měsíců v některých případech interpretoval zcela nesprávně.
Leden je měsíc ledu a ovšem i sněhu, jeho nástupce únor znamená už změnu; v únoru bývá již občas obleva, sníh a led polevuje, objeví se mokro, zkrátka ztuhlá posud země se unoří, t. j. začíná se nořit ve vodu a bláto. Vždyť se říká; „Na svatého Blažeje napije se skřivan z koleje“, a to je hned na začátku, totiž třetího února. Sloveso nořiti a unořiti je staré, ale nyní se ho již málo užívá a zachovalo se jen skryto ve rčení „ani slzičky neumořil“ (místo neunořil). Dnes místo nořiti slzy říkáme spíše roniti: slzy se řinou, slzy se roní. Znamená tedy únor měsíc občasné oblevy.
Březen podle výkladu, který jsme slyšeli, je prý měsíc, kdy krávy bývají březí, ale to je asi omyl; březen znamená zajisté dobu, kdy břízy raší a rozvíjejí své lupínky, právě tak jako duben je měsíc, kdy se duby odívají listím. Že květen je doba květů, netřeba vykládati, ale že by měsíc červen a červenec byly dostaly jméno od nějakých červů, není pravdě podobno. Ovšem barva červená byla kdysi dávno nazvána podle nějakých červů, zrovna tak jako zelená podle zelí a zelin vůbec. Avšak jméno měsíce červen a červenec dáno bylo oné době, kdy se plody třešní a višní, jahod, malin, rybízu a podobných rostlin zprvu začínají červenat a pak bývají už červené. Tak je věru třeba rozuměti jménům červen a červenec. V starší době bývala spolu dokonce zaměňována, takže červenec býval měsíc v roce šestý a červen sedmý; snad k tomu přispěla také latinská jména těchto dvou měsíců, Junius a Julius, která jsouce si zvukem podobna a vedle sebe položena často se pletla a jedno s druhým se mátlo.
Srpen jest ovšem měsíc žní a dostal toto jméno za oněch časů, kdy se žínalo srpem. Ale že by měsíc září byl nazván tak proto, že v tu dobu obyčejně slunce mile září, v době tak zvaného babího léta, to je výklad naprosto chybný. Jméno měsíce září má týž kořen jako jméno říjen (t. j. odvozuje se od říjení neboli od říje vysoké zvěře. Říjení bývá arci v měsíci říjnu, ale počíná se už v měsíci září, kdy někteří jeleni už zařijí, počnou občas říti, t. j. řváti. Slyšel jsem jednou od starého myslivce, že se v polovici září začíná říven.
Jméno měsíce listopadu nepotřebuje výkladu; v té době i poslední listí padá se stromů. Jméno prosinec bylo v uvedené přednášce vyloženo správně, že pochází od prosa, vlastně od prosné kaše, která za starých časů, kdy snad ještě nebylo rozšířeno jedení bramborů, bývala nejčastějším pokrmem lidu. Výklady jiné, jako od proseb adventních anebo od prasat změnou tvaru „prasinec“ v „prosinec“, jsou nesprávné a zhola nemožné.
TIP: V jednom z minulých jazykových koutků jsme si vysvětlovali význam slov historismus, archaismus a anachronismus.
Zjednodušený a trochu odlišný přehled původu jmen měsíců v češtině najdete i v tabulce z webu http://kalendar.beda.cz/puvod-jmen-mesicu-v-roce:
| Leden |
nejstudenější měsíc, tvoří se ledy |
| Únor |
led se v tomto měsíci noří, láme a puká |
| Březen |
březí dobytek rodí nebo může jít i o čas bříz |
| Duben |
duby začínají pučet |
| Květen |
dříve máj, Jungmann roku 1805 použil květen |
| Červen |
vyjadřuje načervenalost plodů, to však platí i pro následující měsíc |
| Červenec |
načervenalost plodů nebo může být základem i červec (brouk) |
| Srpen |
vrcholí žně, používá se srp |
| Září |
podzimní říje zvěře, platí však i pro následující měsíc |
| Říjen |
podzimní říje zvěře |
| Listopad |
listí padá ze stromů |
| Prosinec |
doba adventu je spjata s prosbou, může však jít i o zkomoleninu slova prasinec (doba zabijaček) |
