Archiv štítku: literatura

Prosincové semináře ÚSTR, Gulag v memoárech českých autorů

pondělí 14. prosince pořádáme společně s Knihovnou Václava Havla seminář Gulag v memoárech českých autorů. Během večera, kterým bude provázet Adam Hradilek, budou představeny životní osudy českých (resp. československých) autorů lágrové literatury a jejich často strastiplné úsilí podat svědectví o sovětských pracovních táborech. Seminář proběhne v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1 od 19 hodin. Na seminář není třeba registrace.

Pokračování textu Prosincové semináře ÚSTR, Gulag v memoárech českých autorů

V prosinci vyjde kniha o koncentračním táboře pro ženy Ravensbrück

Letmým pohledem do edičního plánu nakladatelství Pavel DOBROVSKÝ – BETA lze zjistit, že se na letošní prosinec chystá české vydání (v koedici s plzeňským nakladatelstvím Jiří Ševčík) dosud nepublikovaného příběhu Ravensbrücku, koncentračního tábora pro ženy.

Sarah Helmová - Ravensbrück

Kniha mapuje šest let, během nichž vězeňkyně různých národností denně umíraly v důsledku nacistického plánu zlikvidovat politické nepřátele a nemocné nebo rasově nevyhovující jedince. Atmosféra smrtelného nebezpečí, plynové komory, sadistické metody táborových lékařů, zoufalé pokusy o individuální záchranu i organizovaný kolektivní odpor – to vše je líčeno na základě rozhovorů s přeživšími, výpovědí z poválečných procesů a dokladů z nově zpřístupněných archivů.

Sarah Helmová
Sarah Helmová, foto Twitter
Autorkou knihy je Sarah Helmová, investigativní žurnalistka v redakcích britských periodik (Sunday Times, Independent, Observer) a spisovatelka literatury faktu. Proslavila se knihou A Life in Secrets, tedy příběhem Very Atkinsové, britské špionky z druhé světové války. Její účet na Twitteru najdete tady.
Recenze knihy, která v češtině vyjde koncem letošního roku, si zatím můžete přečíst například na webech Independentu, New Yourk Times a Guardianu.

Ve Švédsku bude poprvé vystavena Nobelova závěť

Poslední vůle Alfreda Nobela, který hrál klíčovou roli v dějinách Švédska a jeho jméno bylo propůjčeno dnes proslulé Nobelově ceně, bude ve Stockholmu poprvé veřejně vystavena. Doteď byl původní dokument z roku 1895 ukrytý v trezoru Nobelovy nadace a vidělo ho jen několik vyvolených.

Alfred Nobel

Nobelovy ceny jsou “jednou z největších švédských značek,” řekl mluvčí švédského institutu, Sergio Guimaraes.

Jde o čtyři zažloutlé stránky, popsané černým inkoustem, staromódním rukopisem. Nobel, vynálezce dynamitu, popsal, co by se po jeho smrti mělo stát s jeho bohatstvím, které získal právě díky svému smrtícímu vynálezu. Jeho ceny se udělují v oblasti medicíny, fyziky, chemie, literatury a zásluh o mír. Ocenění znamená i tučnou finanční odměnu, která je vyplácena právě z dědictví Alfreda Nobela.

Albert Einstein, který získal Nobelovu cenu fyziky v roce 1921, si myslel, že Nobel vytvořil mírovou cenu, protože měl špatné svědomí. Něco pravdy na tom asi bude…

Vůle byla napsána v Paříži 27. listopadu 1895, poté byla umístěna do bezpečnostní schránky na stockholmské Enskilda Bank.

Nobel zemřel v prosinci 1896 v Itálii. Když byla jeho vůle otevřena počátkem příštího roku, jeho blízcí byli v šoku. Neměl žádné přímé dědice, ale své nejbližší docela slušně zabezpečil. Většina peněz jim ale nepřipadla, proto se jeho dědici snažili závěť u soudu napadnout. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901, závěť je vystavena nejméně do konce května.

Zdroj: http://news.yahoo.com/nobels-goes-display-first-time-051525990.html

A co vy, přečetli byste si Hitlerovy projevy? A vydali byste je?

Soud rozhodl o tom, že vydání Hitlerových projevů není trestným činem. No sláva! Jde o záznam řečí člověka, o kterém všichni vědí, že byl masovým vrahemm, zločincem a dost možná i šílencem. Jde o literaturu faktu, přepis něčeho, co se opravdu událo, v historii. Může jít o propagaci nacismu? Nemyslím si a jsem rád, že soud rozhodl tak, jak rozhodl.

Adolf Hitler

Foto: astewart02.wordpress.com

Vydavatel autora projevů neoslavuje, prostě jen jeho texty vydal. A co bychom si nalhávali, s největší pravděpodobností za účelem zisku, nikoliv za účelem šíření nacistické ideologie. Nejde o to, aby se s projevy lidé seznámili, ale o to, aby se kniha prodala a zacinkaly zlaťáky.

Chápu to a asi nejsem jediný, vydavatele za propagátora nacismu nepovažuji. Kdyby vyšly projevy Jakeše (nebo třeba Stalina), těžko by někdo obvinil vydavatele, že šíří komunistickou ideologii, že? Ale trochu se bojím, že i kdyby vyšla nějaká kniha vyloženě propagující komunismus, nic by se nestalo. Naopak kniha oslavující nacismus by ani nevyšla, do toho by se totiž musel pustit jenom naprostý šílenec.

První otázka z titulku zní – přečetli byste si Hitlerovy projevy? Já osobně ano, tedy kdybych na to měl čas. Zcela jistě jde o mimořádně zajímavý exkurz do Hitlerovy doby a pohled do jeho mozku. A kdybyste byli vydavatelé, vydali byste projevy v této podobě? Já asi ano – jde o důležité dokumenty, které stojí za to šířit a na kterých se dá jistě i solidně vydělat. K tomu šíření – proč by si lidé nemohli číst projevy jednoho z nejhorších masových vrahů historie? Jde o záznam doby, literaturu faktu. Budeme snad dělat, že žádný Hitler neexistoval, že nezatočil s větší polovinou Evropy a že nestál za genocidou Židů? Těžko, že?

Doufám, že doba zakazování knih je nenávratně pryč. Pokud se někdo bude chtít vzhlížet v nacistické ideologii, bude to dělat s knihou nebo bez knihy. Může si informace najít na internetu, koupit knihy v zahraničí, nechat se poučovat od zkušenějších nácků. Těch možností je hromada. Tím, že nebudeme vydávat a číst podobné knihy, se neonacismu neubráníme. Možná právě naopak, zakazané ovoce totiž chutná nadmíru…