Na úterý 24. listopadu od 17 hodin chystáme v Ústavu pro studium totalitních režimů filmový seminář Partyzáni ve filmu. Proměna obrazu partyzánského hnutí (1939–1945) v kinematografii.
Druhá světová válka byla obdobím velkého rozmachu partyzánských forem války, především (ale nikoliv výlučně) na územích dobytých a okupovaných vojsky Osy. Partyzánské formy boje se tradičně pohybují na hranici nebo mimo hranice dohodnutých pravidel války a jejich činnost bývá proto mnohdy značně kontroverzní. Díky vítězství nad mocnostmi Osy však bylo možné všechny, kdo se na tomto vítězství podíleli, oslavovat, což se projevilo také v kinematografii vznikem nového „žánru“ – partyzánského filmu. Jaké změny doznal „žánr“ partyzánského filmu v průběhu let, jak se měnil pohled filmových tvůrců na partyzány a do jaké míry tyto různé pohledy odrážejí realitu partyzánské války? Na tyto otázky se seminář pokusí odpovědět prostřednictvím komentovaných ukázek a v diskusi s pozvanými hosty (přislíbena např. účast historika Martina Vitka, který se specializuje na téma partyzánského protinacistického odboje). Moderují Jan Machala a Petr Kopal.
Velehradská pouť v roce 1985 u příležitosti 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje šokovala komunistický režim. Výstava věnovaná této do té doby nemyslitelné události byla v pondělí 2. 11. zahájena vernisáží v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci.
Třetí letošní vydání revue Paměť a dějiny je stejně jako všechna předchozí čísla nabitá skvělými studiemi, tentokrát na téma trochu současnější historie.
Ve dnech 4. – 5. listopadu 2015 pořádá Ústav pro studium totalitních režimů a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR mezinárodní konferenci 1945. Konec války a obnova Československa. První den konference se zaměří na celkovou situaci v Evropě v posledních měsících válečného roku 1945, tehdejší postavení Československa na mezinárodní scéně i na druhou sovětizaci západní Ukrajiny a Běloruska. V dalších blocích bude přiblížen vývoj v protektorátu a role domácího a zahraničního odboje na konci druhé světové války i samotný závěr válečného konfliktu na území Čech, Moravy a Slezska. Náplní druhého dne konference bude obnova československé státnosti po zániku protektorátu a Slovenského státu, budování poválečné ČSR a vytváření československého bezpečnostního aparátu. Na konferenci vystoupí historici z České republiky, Slovenska, Rakouska a Spojených států amerických.
Ve středu 4. listopadu od 19 hodin pak můžete navštívit ještě Knihovnu Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1), kde ve spolupráci s ÚSTR proběhne seminář Tunelem z lágru Nikolaj, kterým si připomeneme šedesát let od útěku z jáchymovského lágru Nikolaj. Na semináři vystoupí účastník útěku Anton Tomík, večer zahájí přednáškou Jan Horník.
Tento čtvrtek 15. října od 10 hodin se konápřednáška finské historičky Sirkky Ahonen (University of Helsinki) Politics of History and Memory – Tracing a Post-Liberal Trend, která proběhne v rámci vědeckých seminářů Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3, 1. patro). Přednáška proběhne v angličtině bez tlumočení.
Sirrka Ahonenová, foto: gaudeamus.fi
Sirkka Ahonen je emeritní profesorkou historie a vzdělávání v sociálních vědách na Univerzitě v Helsinkách, vyučovala historii také ve Velké Británii a Bosně a Hercegovině. Publikovala knihy na téma postkomunistické historie ve východní a střední Evropě, formování historické identity mezi dospívajícími a na téma politických snah o rovnocenné možnosti vzdělávání v severských zemích. Její nejnovější monografií je Coming to Terms with a Dark Past —How Post-Conflict Societies Deal with History.
Ve čtvrtek 1. října od 17 hodin se na semináři Pomníky perzekuce. Osudy míst historické paměti bude diskutovat o využití míst spojených s represí – bývalých věznic či internačních táborů. Vystoupí Petr Slinták ze sdružení Memoria, Radek Suchánek z TU Liberec, Tomáš Bouška z iniciativy Političtí vězni.cz, Jan Kux, dokumentaristka Kristina Vlachová a historik Jaroslav Rokoský z ÚSTR.
Ústav pro studium totalitních režimů a Knihovna Václava Havla zvou na konferenci Reflexe undergroundu, která proběhne v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1) v úterý 22. září od 10 hodin. Na akci není třeba se registrovat.
Putovní výstavní projekt přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a následně okupace českých zemí nacistickým Německem. Hlavní pozornost je věnována představitelům šlechtických rodů, kteří stáli u vzniku deklarací proklamujících podporu českému státu a národu. Stranou pozornosti nezůstávají ani otázky související s kolaborací šlechty na jedné straně a jejím zapojením do protinacistického odboje a s tím souvisejícími postihy na straně druhé. Autory projektu jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra.
Ústav pro studium totalitních režimů pořádá v úterý 8. září 2015 prezentaci publikace o Ryszardu Siwiecovi, který se před 47 lety ve Varšavě zapálil na protest proti účasti jednotek Polské lidové armády na srpnové okupaci ČSR. Kniha historika Petra Blažka bude prezentována po pietním aktu u pomníku Ryszarda Siwce před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3), který proběhne v 17 hodin.
Místo konání: Národní památník na Vítkově, Prezidentský salonek
Organizátoři: Národní muzeum, Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum českého a slovenského exilu
Řada obyvatel českých zemí a Československa byla perzekvována jak v období protektorátu, tak po roce 1948. Jednalo se nejenom o elity (inteligenci, vědce, umělce, členy církví), ale i o „obyčejné“ osoby (zemědělce, dělníky apod.), které se postavily proti fašistickému či komunistickému režimu, nebo byly pro ně hrozbou. Jejich osudům, ale i mechanismům perzekucí a různým formám vyloučení ze společnosti se bude věnovat odborná konference, která navazuje na stejnojmennou výstavu konanou v Brně.
