Národní knihovna a Dilia zpřístupní vysokoškolákům knihy online

Studenti a pedagogové veřejných vysokých škol mohou od zítřejšího dne využívat dočasný online přístup k fondům Národní knihovny a veřejných vysokých škol. Dnes v dopoledních hodinách se na tom dohodli generální ředitel Národní knihovny Martina Kocanda a Jiří Srstka, ředitel spolku DILIA, kolektivního správce autorských práv. Zpřístupněno tak bude více než 206.000 titulů monografií a periodik, což je přes 59 milionů stran. 

Dohoda, která byla dnes podepsána, umožní studentům a pedagogům veřejných vysokých škol přístup k digitalizovaným fondům Národní knihovny a veřejných vysokých škol online formou aplikace Kramerius. „Týkat se to bude také těch děl, která jsou nyní chráněny autorským zákonem. Chtěl bych tímto velmi poděkovat Dilii, že vyšla vstříc stovkám studentů, kteří se na nás obraceli s žádostmi o zpřístupnění knih,“ říká Martin Kocanda. „Po dobu vyhlášení nouzového stavu si budou moci vysokoškoláci naše fondy otevřít, přečíst, ale z logiky věci nemůžeme povolit stahování a tisk těchto fondů,“ dodává Kocanda. Národní knihovna tak chce eliminovat nelegální šíření publikací. 

Adresa pro aplikaci Kramerius –  http://kramerius.nkp.cz/

Zdroj: TZ NKP

Komentář: TGM trochu jinak

Financování poslance vídeňské Říšské rady (parlamentu) Tomáše G. Masaryka v exilu není dodnes zcela objasněno, část těch, kteří jej za první světové války finančně vydržovali, zůstala nevystopována a hlavně – až na výjimky se nedá zjistit, co měl Masaryk za tyto obnosy vykonat, za co je utratil a zda je utratil celé. O Milanu R. Štefánikovi není známo, že by byl příjemcem větších obnosů, za války sloužil jako Francouz ve francouzské armádě. Masaryk získal ještě před odjezdem z Prahy na začátku války do Itálie obnos od mladočeských nacionalistických politiků kolem ještě ne zcela zformované Maffie pro začátek své činnosti v zahraničí pod podmínkou, že bude usilovat o územně co největší samostatný český stát územně značně (!) přesahující oblast, kde se mluví česky.

Pokračování textu Komentář: TGM trochu jinak

Výjimečný objev v Národním muzeu, autentický záznam hlasu T.G. Masaryka

Ve sbírkách Národního muzea – Českého muzea hudby byl objeven zcela unikátní fonografický váleček s autentickým záznamem hlasu Tomáše Garrigua Masaryka. Jedná se o jeho nadčasový projev o potřebách národa a státu, který přednesl 7. března 1930 v den svých 80. narozenin na Pražském hradě. Fonografický váleček byl v roce 1966 darován Českým rozhlasem v rámci velkého souboru dalších nahrávek. V současnosti v rámci projektu „Nový fonograf“ a zařízení Endpoint, které Národní muzeum zakoupilo v loňském roce, probíhá rozsáhlá digitalizace těchto fonografických válečků a jiných historických nahrávek. Díky tomu je možné po 90 letech opět slyšet hlas prvního československého prezidenta. Symbolicky v době těsně před 170. výročím jeho narození.

Pokračování textu Výjimečný objev v Národním muzeu, autentický záznam hlasu T.G. Masaryka

Komentář: Čí zásluhou byla zrušena cenzura v březnu 1968

V lednu 1968, po odvolání Antonína Novotného z nejvyšší partajní funkce, zbývalo ho sesadit z prezidentského stolce, což bolševici z čistě formálních důvodů po partajní linii nemohli, k tomu bylo potřeba Národní shromáždění. Jak se zbavit Novotného rychle bez nutnosti delšího přesvědčování každého poslance po partajní linii jeho strany, aby odhlasoval zbavení prezidenta úřadu, když to SSSR potřeboval rychle? Někoho z bolševiků napadlo využít hlas lidu obdobně jako 50. letech v procesu s Miladou Horákovou, kdy celé kolektivy pro ni žádaly potrestání nejvyšší. K tomu ale bylo nutné vyřadit na čas cenzuru, aby nepřekážela v rychlosti zveřejňování požadavků lidu po sesazení prezidenta, které by se rychle přenesly i na poslance zákonodárného shromáždění bez nutnosti na ně působit po stranické linii. A tak se ÚV KSČ rozhodl 4. 3. 1968 zrušit cenzuru tisku. Předpoklad vyšel, A. Novotný nevyčkav ortelu Národního shromáždění abdikoval 22. 3. 1968 sám. Docílivše kýženého odstoupení Novotného ze státních funkcí, se soudruzi pokusili opět zavést cenzurní zásahy, jenže zjistili, že nejsou s to tak učinit bez represí – lidu se bezcenzurní stav zalíbil. Tedy svobodu československému lidu nadělil ÚV KSČ, nikoliv, jak se traduje, že si ji lid vynutil sám. Další události jsou dosud víceméně v povědomí obyvatelstva, není však známo, proč měl být Antonín Novotný vlastně odstraněn.

Pokračování textu Komentář: Čí zásluhou byla zrušena cenzura v březnu 1968

Výstava: Za volební právo žen!

V roce 2020 si připomeneme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK k této příležitosti uspořádaly výstavu nazvanou Za volební právo žen!. Výstava bude v prostorách Národního památníku na Vítkově pro návštěvníky otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Vástava ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK k této příležitosti uspořádaly výstavu nazvanou Za volební právo žen!

Pokračování textu Výstava: Za volební právo žen!

Komentář: Výročí bombardování Drážďan připomnělo nesmyslnost kobercových náletů

V druhé světové válce se začalo používat místo ničení výhradně vojenských cílů mezinárodním právem zakázané bombardování civilního obyvatelstva, obytných domů. Není mi znám žádný článek přibližující české veřejnosti strategii kobercových bombardování, takže se do toho musím pustit sám. Z dalšího textu vysvitne, proč se historici tématu vyhýbají.

Pokračování textu Komentář: Výročí bombardování Drážďan připomnělo nesmyslnost kobercových náletů

Komentář: Symbol národního utrpení nesmí být poskvrněn

Řeč je o nacistické exekuci Lidic a Ležáků. Nedávno se objevilo nově v médiích tvrzení, že četnický strážmistr Evžen Ressl označil ve svém poválečném svědectví jednu obyvatelku Lidic, že pár dní před lidickou exekucí udala kvůli židovskému původu svou podnájemnici, která byla odvlečena a později zavražděna. A strhla se mela očividně vedená snahou, že takovou pomluvou se nesmí znesvětit památka národního utrpení.

Pokračování textu Komentář: Symbol národního utrpení nesmí být poskvrněn

Paměť a dějiny 4/2019: Technické ústavy ministerstva vnitra a věznění odborníci

Poslední letošní číslo revue Paměť a dějiny je velmi úzce a přesto zajímavě zaměřeno. Tentokrát na poválečné období a dění ve specializovaných odděleních věznic, kde byli shromažďováni odborníci (například architekti nebo překladatelé), pracující na zakázkách pro vnější svět. Velmi často šlo o politické vězně, kteří se po vedením neumětelů podíleli na velmi zajímavých projektech.

Paměť a dějiny 4/2019

Pokračování textu Paměť a dějiny 4/2019: Technické ústavy ministerstva vnitra a věznění odborníci

Komentář: Den památky obětí holocaustu

Den, kdy se vzpomíná, připadá na 27. 1., kdy v roce 1945 Rudá armáda údajně osvobodila komplex koncentračních táborů (KZ) pod souhrnným názvem KZ Auschwitz (Osvětim). V českém kalendáři je zanesen jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, mezinárodně má název Den vzpomínky na oběti nacionálního socialismu. Posuzováno z vícero hledisek není spornější lokality pro vzpomínku na šoa, než je KZ Auschwitz. Proč?

Pokračování textu Komentář: Den památky obětí holocaustu

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…