Komentář: Heydrich, konference ve Wannsee, holocaust

V Deníku.cz se píše: „Heydrich předsedal konferenci ve Wannsee, na které dohodl usmrcení miliónů lidí židovské národnosti ve vyhlazovacích táborech smrti.“ Článek je podepsán redakcí a autor(-ři) zcela určitě před jeho zveřejněním rešeršoval(-i). Tento jediný výrok je přímo ukázkovou kvintesencí, jak česká historiografie překrucuje dějiny.

Pokračování textu Komentář: Heydrich, konference ve Wannsee, holocaust

Komentář: Proč Hitler okupoval české země?

Čekal jsem, že při příležitosti 80letého výročí konce československé státnosti někdo z českých historiků popíše, proč Hitler připojil 16. 3. 1939 české země k Německé říši. Kromě nářků nad tím, jaká se Čechům za necelých půl roku po mnichovské konferenci stala opět křivda, tak pravé příčiny záboru zbytku českých zemí dodnes žádný český historik neuvedl. Důvody jimi uváděné jsou dost nepřesvědčivé: rozšiřování německého životního prostoru na východ, zmocnění se českého průmyslu, českých zbraní. Jenže k rozšíření německého životního prostoru se především hodila východní německá území připadlá po první světové válce do Polska nebo pod správu Společnosti národů a území polská. Kdyby rozšíření životního prostoru bylo Hitlerovým motivem pro zabrání českých zemí, nepustil by zase ze spárů Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu. Vyzbrojení Německa mělo být dokončeno v roce 1943, začátkem března 1939 válka nehrozila, tedy žádná naléhavá potřeba radikálního zvýšení válečné výroby podmíněného nutností zapojení českého průmyslu neexistovala. Získat výzbroj od Č-SR mohlo Německo prostou koupí, při použití násilné cesty je obvyklé, že protistrana veškerou výzbroj v okamžiku agrese zničí sama nebo se zničí v boji.

Pokračování textu Komentář: Proč Hitler okupoval české země?

Beseda: 50 let let od protestu Eliahu Ripse (11.4. 2019 od 19 hod)

Ve čtvrtek 11. dubna v 19 hodin pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla setkání s izraelským profesorem matematiky Elijahu Ripsem, který se 13. dubna 1969 po vzoru Jana Palacha zapálil v centru Rigy na protest proti okupaci Československa. Součástí besedy bude přednáška historika Petra Blažka o případech sebeupálení v souvislosti se sovětskou invazí. Večer moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Nevěřil jsem, že by pražské jaro mohlo zažehnout jiskru v Lotyšsku nebo Sovětském svazu. Ale když jsou všichni ve vězení a jednomu ze spoluvězňů se podaří utéct, máte radost i vy. Ta radost se však po okupaci proměnila v hořkost. … Můj čin pramenil z absolutní hořkosti. Přestal jsem věřit, že se komunismus může zhroutit tak, jak se později stalo. Vypadalo to, že tohle zlo tu zůstane navždy. Elijahu Rips, 2008

Beseda proběhne v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Pozvánka Eliahu Rips

Zdroj: TZ ÚSTR

Komentář: České dějiny jsou z velké části vylhané

S výrokem v nadpisu se musí česká společnost, chtíc, nechtíc, smířit. Česká oficiózní historiografie došla v roce 2006 (!), po šesti desetiletích po událostech a po hádce se zahraničními spoluautory sborníku „Německé menšiny v právních normách 1938–1948. Československo ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi“, k poznání vyjádřenému slovy: „Učme se žít s tím, že některé prameny čteme a interpretujeme rozdílně, že se naše závěry… mohou rozcházet“. Nepřímo se to také dá opsat slovy tento měsíc zemřelého známého německého historika Arnulfa Baringa, že „česká společnost se vyznačuje takovou měrou národní hysterie, kterou neznáme u žádného sousedního státu“.

Pokračování textu Komentář: České dějiny jsou z velké části vylhané

Kniha: Amerigo a Magalhães

Nakladatelství Pavel Dobrovský – Beta překvapilo novým vydáním dvou próz Stefana Zweiga nazvaným Amerigo a Magalhães. Židovský intelektuál pocházející z Rakouska mě dlouho lákal. S jeho myšlenkami, reagujícími na světové dění v prvních desetiletích 20. století, jsem s setkával pravidelně v knihách, článcích a dokumentech. Když jsem dostal nabídku napsat recenzi, neváhal jsem ani chvíli. A to přesto, že jde o pro mě ne až tak klíčové téma zámořských objevů ze začátku 16.století. Udělal jsem dobře, jelikož Zweig kombinuje fakta z kronik se svojí představivostí tak přirozeně, že z textu jeho obdivuhodný intelekt a vědomostní zázemí přímo prýští.

Stefan Zweig: Amerigo a Magalhães

Pokračování textu Kniha: Amerigo a Magalhães

Komentář: Dva Růžové paloučky a dva České ráje

Zcela typickým národním bludem je loučení Komenského a jeho druhů se zemí na Růžovém paloučku při od­cho­du do exilu; Komenský, původním příjmením Szeges, se o tom ve svých spisech a písemnostech vůbec nezmi­ňuje. Proč by se ale měli exulanté loučit s vlastí, když Slezsko, začí­nající za Žacléřem, bylo tehdy součástí Království českého? Když u Žacléře překračovali zemskou hranici, bylo to totéž, jako když se cestuje z Čech na Moravu. Nicméně ve Slezsku (a Ašsku, v říšském bezprostředním lénu) nikdo nebyl nucen k rekatolizaci. Navíc, který rozumný exulant zakope zlatý kalich a tak se zbaví prostředků na přežití v nejisté budoucnosti?

Pokračování textu Komentář: Dva Růžové paloučky a dva České ráje

5 nejhorších dozorkyň v koncentračních táborech

Stráže v nacistických koncentračních táborech tvořili nejdříve výhradně muži. Nicméně zavedením ženských stráží do Osvětimi a Majdanku začala nová éra, jelikož se představitelé režimu přesvědčili o tom, že ženy tuto práci mohou vykonávat stejně dobře jako muži. Do konce války působilo v koncentračních táborech na místech dozorkyň více než 3500 žen, které tvořili téměř 7 % počtu všech stráží. Tyto ženy většinou bez vzdělání nebo zvláštního zázemí se buď dobrovolně přihlásily, nebo byly rekrutovány prostřednictvím chytrých náborových technik. Většinou šklo o ženy ženy mladé a svobodné, případně vdané za muže, kteří v táborech také pracovali. Mnohé z dozorkyň tuto práci braly jako plnění povinnosti vůči své zemi.

Pokračování textu 5 nejhorších dozorkyň v koncentračních táborech

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…