Archiv rubriky: Osobnosti

Úvaha: O praotci Keltovi

Národní pověsti, které má velmi pravděpodobně každý národ, jsou neoddělitelnou součástí jeho národní identity a neoddělitelnou součástí jeho kulturního dědictví a to dokonce i některé příběhy, které byly případně převzaty od etnika jiného, ale jsou dnes vnímány jako příběhy vlastního národa.

První historická zmínka o Češích je až z roku 805 n.l.
Onoho Léta Páně 805 prý Čechové oplakávali svého padlého vůdce jménem “Lecho”. Možná to ale nebylo osobní jméno ale titul “lech” s malým l, tedy vůdce kmene. Co bylo před tímto datem, je skryto v neproniknutelné mlze dávnověku a jak a proč došlo k příchodu Slovanů na naše území o tom se můžeme dnes jen dohadovat.

Praotec Čech na hoře Říp, Autor: Josef Mathauser – ΑΩ institut, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5677415

Pokračování textu Úvaha: O praotci Keltovi

Úvaha: Kdo byl Sámo. Nový pohled

Při pátrání po tom, kdo byl Sámo, první známý vládce západních Slovanů, musíme jít od nás hodně na východ. Do doby existence Velikého Bulharska. V 7. století n.l. tam žil panovník jménem Kubrat. Kdy se narodil není známo, zemřel někdy mezi roky 641 a 668. Byl to prabulharský vládce (kagan), později i vládce ostatních kočovníků mezi Kubání a Azovským mořem.

Jeho jméno v překladu znamená doslova: vlk, z turkického „böri“. Za vlády Kubrata se Bulhaři zbavili nadvlády Avarů či západních Turků někdy v letech 623 – 636 (pravděpodobně 632/635). Tehdy se zformovala říše Prabulharů, známá jako Velké Bulharsko, Staré Velké Bulharsko neboli Onogurie. Poprvé je Kubratovo jméno zmíněno v byzantské kronice v souvislosti se vznikem státu Velké Bulharsko. Kubratovo sídlo Baltavar (Poltava), leželo v centru tohoto území.

Sámo

Pokračování textu Úvaha: Kdo byl Sámo. Nový pohled

Chystá se kniha o válečném hrdinovi a odbojáři Novákovi, můžete přispět na Hithitu

„Tím se trvale zakončila moje činná služba vlasti. Dříve by takový postup nebyl možný. Propuštění v době nemoci surovým vyhoštěním z kasáren po celoživotní službě vlasti je jen akt msty a závistivé zášti známé kliky na Ministerstvu národní obrany reprezentované Reicinem,“ píše ve svých pamětech z roku 1948 plukovník Jaroslav Mikuláš Novák. Komentuje tak závěr své třicetileté vojenské kariéry. Netuší ještě, že zanedlouho bude za své věrné služby vlasti „odměněn“ i vězením.

Jaroslav Mikuláš Novák

Pokračování textu Chystá se kniha o válečném hrdinovi a odbojáři Novákovi, můžete přispět na Hithitu

Kniha: Mýtus o Pérákovi

Slyšeli jste někdy od prarodičů vyprávět o Pérákovi? Já ano, moje babička mi v dětství tuto mytickou postavu fantoma, který měl na nohách pružiny a proháněl po Čechách nácky, popsala věrně. Věděla, že jde vlastně o pohádku, ale stejně jako ostatní s radostí hltala vyprávění o jeho smyšlených dobrodružstvích. Co jiného se také dalo za Protektorátu dělat, že?

Mýtus o Pérákovi

Pokračování textu Kniha: Mýtus o Pérákovi

Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?

The Economist upozorňuje na velmi smutný fakt – dokumenty o kriminálníkovi Kajínkovi přitahují obrovské množství diváků. Z profesionálního zločince se stal miláček (určité části) veřejnosti, lidé se s ním chtějí fotit, obdivují ho a oslavují. Pokud je jedním z důvodů jeho adorace schopnost utíkat z vězení, měl bych tip na jiného útěkáře, který si užil svoje nejenom v nacistických, ale i komunistických vězeních a lágrech. Jmenoval se Josef Bryks, byl válečným letcem, nezlomným hrdinou a čestným chlapem. S Kajínkem měl společného snad jen právě schopnost a neodolatelnou touhu svým věznitelům utéci.

Josef Bryks
foto: galerie-ne.cz

Pokračování textu Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Zemřel Franciszek Kornicki, poslední polský velitel perutě RAF

16. listopadu 2017, ve věku 100 let, zemřel Franciszek Kornicki, poslední polský velitel perutě RAF sloužící ve druhé světové válce. Absolvoval akademii v Deblinu, po porážce své rodné země začátkem války utekl přes Rumunsko do Francie, ani tam si pořádně nezalétal a musel se přesunout do Velké Británie. Zde prošel několik “polských” perutí, 308. a 318. dokonce velel. Po válce se vrátil do RAF a opět bojově létal. Získal mnoho vyznamenání a vloni byl zvolen v anketě čtenářů novin The Telegraph mužem, jehož podobizna bude doplňovat Spitfire v muzeu RAF. Kornicki v hlasování rozdrtil ikonu RAF sira Badera, který skončil v anketě druhý.

Franciszek Kornicki
Franciszek Kornicki, Foto: The Telegraph
RAF Museum London
Foto: RAF Museum London

Zdroj: http://www.telegraph.co.uk/obituaries/2017/11/23/franciszek-kornicki-second-world-war-polish-fighter-pilot/

Národní knihovna získala na aukci rukopis z roku 1655

Národní knihovna ČR obohatila své sbírky o malou modlitební knihu z roku 1655, která je nejen historicky cenná, ale nese též lidské poselství o lásce. O lásce přátelské i mateřské. Tento vzácný rukopis sloužil také jako památník. Londýnská aukční síň Dreweatts and Bloomsbury Auctions, měla ve své nabídce drobnou modlitební knihu, která byla ozdobená malovanými erby Karbanů z Volšan a Kechellů z Hollensteinu. Tu získala Národní knihovna v aukci za 148 000 Kč.

Modlitební knížka z roku 1655

Pokračování textu Národní knihovna získala na aukci rukopis z roku 1655

Recenze: Fenomén Masaryk

Někdy se pro milovníka historie naskytnou ještě zajímavější způsoby rozšiřování si znalostí, než je četba knih nebo sledování dokumentů. Výstava Fenomén Masaryk, před několika dny zahájená v Nové budově pražského Národního muzea, je jednou z takových mimořádných příležitostí poznávat historii trochu jinak.

Výstava Fenomén Masaryk
Logo výstavy, vycházející z Masarykovy karikatury

Pokračování textu Recenze: Fenomén Masaryk

Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)

Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé “Prezidenta Osvoboditele” a “tatíčka”. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako “profesora” před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.

T. G. Masaryk

Pokračování textu Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)