Archiv rubriky: Osobnosti

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Edvard Beneš je poměrně rozporuplnou osobností, která vzbuzuje dost emocí i dnes, po mnoha desetiletích od doby, kdy byl československým presidentem a diplomatem, ve středu meziválečného, druhoválečného a poválečného dění v Evropě. Antoine Mares ve své knize Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem nabízí nadhled francouzského historika, který zná velmi dobře dějiny Československa a střední Evropy. Tento Benešův životopis je podrobný a věnuje se zejména a skoro výhradně jeho politické a diplomatické kariéře. Nečekejte pikantnosti ze soukromí, tomu se kniha věnuje jen velmi málo a předpokládám, že to není ani tak tím, že by se mu autor chtěl vyhýbat, ale prostě proto, že na Benešově soukromí toho není zdaleka tolik zajímavého, jako na jeho profesní dráze.

Antoine Mares: Edvard Beneš - Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Pokračování textu Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Kdo byl první černý americký generál?

Zajímali jste se někdy o to, kdo a kdy se stal prvním černým generálem v amerických ozbrojených silách? Prvním černochem, který dosáhl generálské hodnosti v americké armádě byl Benjamin O. Davis starší. Bojoval v několika válkách, kromě jiných v první i druhé světové, svou vojenskou kariéru ovšem začínal ještě v 19. století u jezdectva. Generálem se stal 25. října roku 1940.

Benjamin O. Davis starší, foto: Wikipedia

Snad ještě zajímavější postavou je jeho syn, Benjamin O. Davis mladší. I on dosáhl generálské hodnosti, jeho osudem bylo letectvo. Působil u slavných stíhačů z Tuskegee během druhé světové války, dále sloužil v Koreji a ve Vietnamu.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Benjamin_O._Davis_Sr.

Kniha: Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky

Zápisky pana Františka Jelínka Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky rozhodně nejsou besellerem, který se objevuje ve výlohách všech knihkupectví a k jehož přečtení vás přesvědčují nákladné kampaně nebo doprovodné výstupy v médiích. Já jsem ale rád, že si tato velmi zajímavá kniha ke mně našla cestu. Dostal jsem jí přímo od editora a musím říci, že je škoda, že tento strhující příběh Čecha, který byl u výroby nacistických raket V2, neměl více štěstí, aby se stal známým.

František Jelínek: Dora - Zadrátované myšlenky a vzpomínky

Pokračování textu Kniha: Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky

Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu, jehož českou verzi spouští Ústav pro studium totalitních režimů na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví.

Na zdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl. V roce 1949 ho komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili. Na stejném místě předtím shodou okolností žil také právník a diplomat Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu; před dvěma lety byl do dlažby před budovou na jeho památku umístěn kámen zmizelých (Stolperstein). Nyní tu tedy bude připomínka obětí dvou totalitních režimů.

Pokračování textu Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Ministr kultury Daniel Herman jmenoval nového ředitele Národní knihovny ČR, stal se jím PhDr. Martin Kocanda

Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele NK ČR se přihlásili tři kandidáti: PhDr. Martin Kocanda, prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., a PhDr. Petr Kroupa, který tuto instituci vedl od poloviny roku 2015 coby pověřený ředitel.

Ministr Herman a Martin Kocanda
Ministr Herman a Martin Kocanda, foto: NKP

Dne 18. května 2017 proběhlo jednání výběrové komise, jehož se zúčastnili dva uchazeči. Na základě provedeného hodnocení výběrová komise doporučila na tuto funkci oba kandidáty. Ministr kultury Daniel Herman se následně rozhodl jmenovat generálním ředitelem Národní knihovny České republiky PhDr. Martina Kocandu. Nový ředitel se funkce ujal 1. června 2017.

Nového ředitele čekají nelehké úkoly, spojené především s dokončením revitalizace Klementina. Ty budou vyžadovat zejména koncepční myšlení, znalost právních předpisů a v neposledním řadě schopnost odpovědné personální práce. Právě tyto kompetence Martin Kocanda má a během své profesní kariéry je mnohokrát prokázal. Přeji mu v nové funkci mnoho úspěchů,“ řekl při slavnostním jmenování Daniel Herman.

Zdroj: TZ NKP

Týden Astrid Lindgrenové představí neznámý život slavné spisovatelky

Skandinávský dům pořádá minipřehlídku s názvem Týden Astrid Lindgrenové, která připomene nejznámější díla této slavné švédské spisovatelky, ale zaměří se také na méně známé okolnosti jejího života a tvorby. Festival se uskuteční v období od 1. do 8. června v Praze a ve dnech 29. a 31. 5. také v Brně.

Týden Astrid Lindgrenové

Pokračování textu Týden Astrid Lindgrenové představí neznámý život slavné spisovatelky

Kniha: Jan Masaryk, pravdivý příběh

Ano, přiznávám se, i já jsem si nového vydání knihy Jan Masaryk, pravdivý příběh, všiml na polici knihkupectví hlavně díky Karlu Rodenovi na obálce. Tahle obálka prostě prodává a je to dobře. Takhle si totiž skvělou biografii autorů Pavla Kosatíka a Michala Koláře z roku 1998 přečte daleko víc lidí, než kdyby byl na titulce sám Jan Masaryk, v sebezajímavějším ztvárnění.

Jan Masaryk, pravdivý příběh

Pokračování textu Kniha: Jan Masaryk, pravdivý příběh

Odilo Globocnik, nejhorší muž na světě

Odilo Globocnik se narodil 21. dubna 1904 v Terstu v rakousko-slovinské rodině úředníků, profesí byl stavařem. Do nacistické strany vstoupil v Korutanech roku 1930, přihlásil se do SS a rychle se stal zástupcem vedoucího jedné z rakouských buněk NSDAP.

Odilo Globocnik
Odilo Globocnik, foto: Bundesarchiv, Bild 146-2007-0188 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de

Pokračování textu Odilo Globocnik, nejhorší muž na světě