Archiv rubriky: Osobnosti

Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?

The Economist upozorňuje na velmi smutný fakt – dokumenty o kriminálníkovi Kajínkovi přitahují obrovské množství diváků. Z profesionálního zločince se stal miláček (určité části) veřejnosti, lidé se s ním chtějí fotit, obdivují ho a oslavují. Pokud je jedním z důvodů jeho adorace schopnost utíkat z vězení, měl bych tip na jiného útěkáře, který si užil svoje nejenom v nacistických, ale i komunistických vězeních a lágrech. Jmenoval se Josef Bryks, byl válečným letcem, nezlomným hrdinou a čestným chlapem. S Kajínkem měl společného snad jen právě schopnost a neodolatelnou touhu svým věznitelům utéci.

Josef Bryks
foto: galerie-ne.cz

Pokračování textu Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?

Zemřel Franciszek Kornicki, poslední polský velitel perutě RAF

16. listopadu 2017, ve věku 100 let, zemřel Franciszek Kornicki, poslední polský velitel perutě RAF sloužící ve druhé světové válce. Absolvoval akademii v Deblinu, po porážce své rodné země začátkem války utekl přes Rumunsko do Francie, ani tam si pořádně nezalétal a musel se přesunout do Velké Británie. Zde prošel několik “polských” perutí, 308. a 318. dokonce velel. Po válce se vrátil do RAF a opět bojově létal. Získal mnoho vyznamenání a vloni byl zvolen v anketě čtenářů novin The Telegraph mužem, jehož podobizna bude doplňovat Spitfire v muzeu RAF. Kornicki v hlasování rozdrtil ikonu RAF sira Badera, který skončil v anketě druhý.

Franciszek Kornicki
Franciszek Kornicki, Foto: The Telegraph
RAF Museum London
Foto: RAF Museum London

Zdroj: http://www.telegraph.co.uk/obituaries/2017/11/23/franciszek-kornicki-second-world-war-polish-fighter-pilot/

Národní knihovna získala na aukci rukopis z roku 1655

Národní knihovna ČR obohatila své sbírky o malou modlitební knihu z roku 1655, která je nejen historicky cenná, ale nese též lidské poselství o lásce. O lásce přátelské i mateřské. Tento vzácný rukopis sloužil také jako památník. Londýnská aukční síň Dreweatts and Bloomsbury Auctions, měla ve své nabídce drobnou modlitební knihu, která byla ozdobená malovanými erby Karbanů z Volšan a Kechellů z Hollensteinu. Tu získala Národní knihovna v aukci za 148 000 Kč.

Modlitební knížka z roku 1655

Pokračování textu Národní knihovna získala na aukci rukopis z roku 1655

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Recenze: Fenomén Masaryk

Někdy se pro milovníka historie naskytnou ještě zajímavější způsoby rozšiřování si znalostí, než je četba knih nebo sledování dokumentů. Výstava Fenomén Masaryk, před několika dny zahájená v Nové budově pražského Národního muzea, je jednou z takových mimořádných příležitostí poznávat historii trochu jinak.

Výstava Fenomén Masaryk
Logo výstavy, vycházející z Masarykovy karikatury

Pokračování textu Recenze: Fenomén Masaryk

Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)

Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé “Prezidenta Osvoboditele” a “tatíčka”. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako “profesora” před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.

T. G. Masaryk

Pokračování textu Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)

Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.

Wilhelm Frick po svém zatčení
Wilhelm Frick po svém zatčení v roce 1945, foto: http://la-loupe.over-blog.net

Pokračování textu Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války

1. září roku 1939 začala druhá světová válka. Němci napadli Polsko a rozhořel se konflikt, který za necelých šest let trvání stál život asi šedesáti milionů lidí. Historici vědí, kdo byl vůbec první obětí, ovšem jméno a osud Franciszka Honioka, člověka, který jí byl, veřejnost nezná. Pojďme si tedy tohoto muže a jeho poslední chvíle připomenout.

Franz Honiok, třiačtyřicetiletý svobodný farmář
Franciszek Honiok, třiačtyřicetiletý svobodný sedlák, foto: The Telegraph

Pokračování textu Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Edvard Beneš je poměrně rozporuplnou osobností, která vzbuzuje dost emocí i dnes, po mnoha desetiletích od doby, kdy byl československým presidentem a diplomatem, ve středu meziválečného, druhoválečného a poválečného dění v Evropě. Antoine Mares ve své knize Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem nabízí nadhled francouzského historika, který zná velmi dobře dějiny Československa a střední Evropy. Tento Benešův životopis je podrobný a věnuje se zejména a skoro výhradně jeho politické a diplomatické kariéře. Nečekejte pikantnosti ze soukromí, tomu se kniha věnuje jen velmi málo a předpokládám, že to není ani tak tím, že by se mu autor chtěl vyhýbat, ale prostě proto, že na Benešově soukromí toho není zdaleka tolik zajímavého, jako na jeho profesní dráze.

Antoine Mares: Edvard Beneš - Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Pokračování textu Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem