Archiv rubriky: Osobnosti

Národní knihovna získala na aukci rukopis z roku 1655

Národní knihovna ČR obohatila své sbírky o malou modlitební knihu z roku 1655, která je nejen historicky cenná, ale nese též lidské poselství o lásce. O lásce přátelské i mateřské. Tento vzácný rukopis sloužil také jako památník. Londýnská aukční síň Dreweatts and Bloomsbury Auctions, měla ve své nabídce drobnou modlitební knihu, která byla ozdobená malovanými erby Karbanů z Volšan a Kechellů z Hollensteinu. Tu získala Národní knihovna v aukci za 148 000 Kč.

Modlitební knížka z roku 1655

Pokračování textu Národní knihovna získala na aukci rukopis z roku 1655

Recenze: Fenomén Masaryk

Někdy se pro milovníka historie naskytnou ještě zajímavější způsoby rozšiřování si znalostí, než je četba knih nebo sledování dokumentů. Výstava Fenomén Masaryk, před několika dny zahájená v Nové budově pražského Národního muzea, je jednou z takových mimořádných příležitostí poznávat historii trochu jinak.

Výstava Fenomén Masaryk
Logo výstavy, vycházející z Masarykovy karikatury

Pokračování textu Recenze: Fenomén Masaryk

Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)

Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé „Prezidenta Osvoboditele“ a „tatíčka“. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako „profesora“ před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.

T. G. Masaryk

Pokračování textu Výstava: Fenomén Masaryk (15. 9. 2017 – 31. 1. 2018)

Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.

Wilhelm Frick po svém zatčení
Wilhelm Frick po svém zatčení v roce 1945, foto: http://la-loupe.over-blog.net

Pokračování textu Wilhelm Frick, poslední říšský protektor

Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války

1. září roku 1939 začala druhá světová válka. Němci napadli Polsko a rozhořel se konflikt, který za necelých šest let trvání stál život asi šedesáti milionů lidí. Historici vědí, kdo byl vůbec první obětí, ovšem jméno a osud Franciszka Honioka, člověka, který jí byl, veřejnost nezná. Pojďme si tedy tohoto muže a jeho poslední chvíle připomenout.

Franz Honiok, třiačtyřicetiletý svobodný farmář
Franciszek Honiok, třiačtyřicetiletý svobodný sedlák, foto: The Telegraph

Pokračování textu Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Edvard Beneš je poměrně rozporuplnou osobností, která vzbuzuje dost emocí i dnes, po mnoha desetiletích od doby, kdy byl československým presidentem a diplomatem, ve středu meziválečného, druhoválečného a poválečného dění v Evropě. Antoine Mares ve své knize Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem nabízí nadhled francouzského historika, který zná velmi dobře dějiny Československa a střední Evropy. Tento Benešův životopis je podrobný a věnuje se zejména a skoro výhradně jeho politické a diplomatické kariéře. Nečekejte pikantnosti ze soukromí, tomu se kniha věnuje jen velmi málo a předpokládám, že to není ani tak tím, že by se mu autor chtěl vyhýbat, ale prostě proto, že na Benešově soukromí toho není zdaleka tolik zajímavého, jako na jeho profesní dráze.

Antoine Mares: Edvard Beneš - Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Pokračování textu Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem

Sponzorovaný hosting od WebSupport.cz

Kdo byl první černý americký generál?

Zajímali jste se někdy o to, kdo a kdy se stal prvním černým generálem v amerických ozbrojených silách? Prvním černochem, který dosáhl generálské hodnosti v americké armádě byl Benjamin O. Davis starší. Bojoval v několika válkách, kromě jiných v první i druhé světové, svou vojenskou kariéru ovšem začínal ještě v 19. století u jezdectva. Generálem se stal 25. října roku 1940.

Benjamin O. Davis starší, foto: Wikipedia

Snad ještě zajímavější postavou je jeho syn, Benjamin O. Davis mladší. I on dosáhl generálské hodnosti, jeho osudem bylo letectvo. Působil u slavných stíhačů z Tuskegee během druhé světové války, dále sloužil v Koreji a ve Vietnamu.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Benjamin_O._Davis_Sr.

Kniha: Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky

Zápisky pana Františka Jelínka Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky rozhodně nejsou besellerem, který se objevuje ve výlohách všech knihkupectví a k jehož přečtení vás přesvědčují nákladné kampaně nebo doprovodné výstupy v médiích. Já jsem ale rád, že si tato velmi zajímavá kniha ke mně našla cestu. Dostal jsem jí přímo od editora a musím říci, že je škoda, že tento strhující příběh Čecha, který byl u výroby nacistických raket V2, neměl více štěstí, aby se stal známým.

František Jelínek: Dora - Zadrátované myšlenky a vzpomínky

Pokračování textu Kniha: Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky