V úterý 5. dubna 2016 se podařilo získat do sbírek Národního muzea dva významné rukopisy – dopis Antonína Dvořáka rakouskému estetikovi a hudebnímu kritikovi Eduardu Hanslickovi ze dne 25. 10. 1882 a kvitanci Josefiny Duškové, ve které potvrzuje svému mecenáši hraběti Christianu [Christophovi] Clam-Gallasovi, že od něj přijala penzi ve výši 250 guldenů. Oba dokumenty byly vydraženy na 703. aukci organizované aukčním domem J. A. Stardardt GmbH v Berlíně, která proběhla v hotelu Kempinsky v centru města, za 9 500 a 1 600 eur. Výjimečná akvizice mohla být realizovaná díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR.
Atmosféru potemnělých sálů s vrzajícími řadami dřevěných sedadel, do kterých pozdně příchozí směruje paní uvaděčka za pomocí baterky, pro běžného smrtelníka-návštěvníka biografu zapovězenou promítací kabinu s promítacími přístroji a kotouči filmu, seznámení se s prvními provizorními promítáními kočovných kinooperaterů stejně jako s velkorysými moderními premiérovými kiny časů prvorepublikových i uvolňujících se let šedesátých, mnoho desítek filmových plakátů vylepovaných týden co týden v pražských ulicích a různé další atributy fenoménu pražských biografů ‒ to vše návštěvníkovi nabídne a připomene výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy Muzea hlavního města Prahy od dubna 2016 do února roku 2017.
Stanislav Motl je známý hlavně díky svým skvělým televizním reportážím a asi nebudu sám, kdo ho počítá mezi takzvané „lovce nacistů“. Rozhodl jsem se, že si ho proklepnu i jako spisovatele, respektive autora literatury faktu. Moje volba padla na dílo Svědek z cely smrti, protože při bližším zkoumání anotací všech Motlových knih mi přišlo tematicky nejvíce zajímavé.
Známé nakladatelství zabývající se kromě jiného vydáváním časopisových speciálů o druhé světové válce dnes vrhlo na novinové stánky další povedený kousek. Takže hurá do trafik!
Máte na půdě schované fotografie, dopisy, deníky a další předměty po vašich předcích, které se váží k první světové válce? Nechcete, aby se jednou ztratily a upadly v zapomnění? Přineste je na jeden ze sbírkových dní v Praze či Brně. Pracovníci Národního muzea a Národního filmového archivu pořídí jejich digitální podobu a zachovají je tak pro příští generace.
Sbírkové dny Europeana 1914–1918, foto Národní muzeum
Digitalizované předměty budou zveřejněny v online archivu www.europeana1914-1918.eu a na portálu www.esbirky.cz. Vaše poklady si můžete ihned odnést domů, nebo je můžete věnovat do sbírek Národního muzea či Národního filmového archivu.
Knihovna Národního muzea a Matice česká, sekce Společnosti Národního muzea připravily jarní přednáškový cyklus s názvem Karel IV. a ženy v jeho přízni.
Anna a její rodina přešla do úkrytu v Amsterdamu (v té době okupovaném nacisty) 6. července 1942, den po té, co starší sestra Margot dostala předvolání k nástupu pro německého pracovního tábora. Anny rodiče, Otto a Edith, plánovali jít do úkrytu se svými dcerami 16. července, a tajnou skrýš zrovna zařizovali. Dopis pro Margot vše uspíšil, takže útočiště v domě na Prinsengracht 263 využili o několik dnů dříve.
O týden později, ve čtvrtek 7. dubna od 17 hodin, vás zveme na seminář Křesťané a Charta 77. Historik Petr Placák na něm představí hledisko českého katolického exilu na Chartu 77, jak jej prezentovala laická katolická organizace Opus Bonum, a se signatáři Ch77, evangelickým duchovním Milošem Rejchrtem a katolickým knězem Josefem Kordíkem, bude diskutovat o postoji křesťanů a církevních institucí k Chartě v tehdejším Československu.
Ve čtvrtek 31. března od 17 hodin proběhne v ÚSTR seminář Odpírání vojenské služby v komunistickém Československu a rehabilitace odpíračů po roce 1989.
Přestože první případy odpírání vojenské služby v Československu se vyskytly již v období první republiky, největší počet těchto kauz přineslo až období komunistického režimu. Vedle nábožensky motivovaných případů (zejména z prostředí svědků Jehovových) se postupně objevili odpírači, u kterých byla motivace také, či dokonce výhradně, politická. V roce 1988 vzniklo Nezávislé mírové sdružení – Iniciativa za demilitarizaci společnosti. Jedním ze spoluzakladatelů a iniciátorů kampaně za prosazení náhradní civilní služby byl signatář Charty 77 Jiří Pavlíček. Po roce 1989 byla většina z odpíračů vojenské služby rehabilitována, především zásluhou advokáta JUDr. Lubomíra Müllera. Oba budou hosty semináře. Moderování se ujme historik Petr Blažek, editor a spoluautor knihy A nepozdvihne meč… věnované tématu odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989.
Zdroj: TZ ÚSTR
Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…
