Mrkněte na mapku a užijte si prohlídku, stojí to za to! Podrobný harmonogram projektu najdete v pdf na webu.
Zdroj: csol.cz
Výstava: Židé v gulagu (Liberec do 8. 4. 2016)
Ústav pro studium totalitních režimů v rámci dlouhodobé spolupráce s Technickou univerzitou v Liberci připravil reprízu výstavy Židé v gulagu.
Vernisáží za velkého zájmu studentů historických věd byla v úterý 9. března 2016 v prostorách Technické univerzity v Liberci zahájena výstava Židé v gulagu.
Součástí vernisáže byla krátká přednáška jednoho z autorů Jana Dvořáka o historických souvislostech týkajících se tématu výstavy, o zkušenostech s výzkumem v ruských a ukrajinských archivech a také o osobních setkáních s pamětníky a s jejich svědectvími.
Pokračování textu Výstava: Židé v gulagu (Liberec do 8. 4. 2016)
Archiv bezpečnostních složek umožní internetový přístup do vybraných archiválií
Zájemci, kteří se zaregistrují v Archivu bezpečnostních složek, budou moci už v březnu listovat archiváliemi i na svém domácím počítači. K dispozici dostanou zatím dvě části fondu „Sekretariát Federálního ministerstva vnitra“ a dále fondy „Velitelství Státní bezpečnosti“ a „Kabinet StB materiálů“. Výběr obsahuje mimo jiné i kolegia ministra národní bezpečnosti a kolegia ministra vnitra, jimiž prošly mnohé klíčové události tehdejší doby, pokud se týkaly Bezpečnosti. „Tam byly probírány ty nejpodstatnější otázky, týkající se organizace a činnosti bezpečnostního aparátu,“ upozornila ředitelka ABS Světlana Ptáčníková.
Pokračování textu Archiv bezpečnostních složek umožní internetový přístup do vybraných archiválií
Výstava: Dva kamarádi (Žamberk, 24. 4. – 19. 6. 2016)
Video: Historie ve dvou minutách
Seminář: Vysídlení Němců z ČSR a proměny jeho zobrazení ve filmu (17. 3. 2016)
Termín: 17. března 2016 od 17 hodin
Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
Moderátoři: Jan Machala, Petr Kopal
Nucené vysídlení německého obyvatelstva z Československa patří ke kontroverzním tématům českých dějin. Povědomí o jeho průběhu i názory na jeho význam a správnost doznaly v průběhu uplynulých desetiletí značných proměn. Nejinak tomu bylo i se zobrazením vysídlení Němců na filmovém plátně. Zatímco poválečné čs. filmové týdeníky, dokumentární i hrané filmy zdůrazňovaly především spořádaný a humánní průběh organizovaného odsunu, přičemž nechyběl ani důraz na jeho oprávněnost, nezbytnost a mezinárodní konsensus, filmy natočené po roce 1989 kladly zvláštní důraz na ukrutnosti provázející zejména divokou fázi odsunu.
Pokračování textu Seminář: Vysídlení Němců z ČSR a proměny jeho zobrazení ve filmu (17. 3. 2016)
Hrady a zámky v Lucemburském roce
Státní hrady a zámky spravované Národním památkovým ústavem (NPÚ) vstupují do lucemburského roku, v němž si rozličnými akcemi a programy – zábavnými i odbornými – připomenou a oslaví 700. výročí narození Karla IV. Na novou sezonu chystají památky řadu dalších novinek – otevírají nové prohlídkové trasy, připravují výstavy a zpřístupňují dosud uzavřená místa a části. Návštěvníky pobaví na slavnostech evokujících časy dávno minulé, přitom nezanedbávají ani svou budoucnost: Národní památkový ústav totiž plánuje opravy a obnovy, které zajistí zachování památkových hodnot největších skvostů pro další generace. Přispívají k tomu i výzkumy a vědecké úkoly, na nichž odborníci v NPÚ pracují, a jejichž výsledky využívají při péči o památky, tedy v praxi.
Foto: Vladimír Putin se jako agent KGB v přestrojení za turistu potkává s Ronaldem Reaganem
Udání, které místo na Gestapu skončilo u obviněných
Za války stačilo málo, aby vás někdo udal gestapu za obyčejné malichernosti, většinou z pomsty nebo závisti. Toto udání napsala kolaborantka Františka Cibulková ze Zlaté Koruny. Odeslala jej přes místní četnickou stanici, kde se naštěstí dostalo do rukou vrchnímu strážmistrovi Karlu Mackovi, který udání zaslal místo gestapu udané rodině a jeho připsaná poznámka nepotřebuje komentář.
Zdroj: facebook.com
Světový objev ve sbírce Českého muzea hudby. Podařilo se určit ztracenou Mozartovu a Salieriho skladbu
Ve sbírce hudebněhistorického oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby byl objeven vzácný tisk, který byl doposud považován za ztracený. Jedná se o libreto s notovým zápisem vídeňského dvorního básníka Lorenza Da Ponteho s názvem Per la Ricuperata Salute di Offelia, jehož text na podzim roku 1785 zhudebnili Antonio Salieri – dvorní skladatel italského původu, Wolfgang Amadeus Mozart a Cornetti. Během tiskové konference v prostorách Českého muzea hudby tak poprvé zazněly tóny ztracené skladby v podání cembalisty Lukáše Vendla.