Orientační plán hlavního města Prahy s okolím zachycuje na 42 listech formátu 57 x 45 cm podobu tzv. Velké Prahy ke konci roku 1938 (v některých okrajových částech zaznamenává dokonce i stav do poloviny roku následujícího). Plán náleží k nejcennějším a odbornými i laickými uživateli knihovny nejvyhledávanějším dokumentům fondu studovny pragensií Městské knihovny v Praze.
Pokračování textu Mapa: Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938)
The Economist upozorňuje na velmi smutný fakt – dokumenty o kriminálníkovi Kajínkovi přitahují obrovské množství diváků. Z profesionálního zločince se stal miláček (určité části) veřejnosti, lidé se s ním chtějí fotit, obdivují ho a oslavují. Pokud je jedním z důvodů jeho adorace schopnost utíkat z vězení, měl bych tip na jiného útěkáře, který si užil svoje nejenom v nacistických, ale i komunistických vězeních a lágrech. Jmenoval se Josef Bryks, byl válečným letcem, nezlomným hrdinou a čestným chlapem. S Kajínkem měl společného snad jen právě schopnost a neodolatelnou touhu svým věznitelům utéci.
Pokračování textu Chcete oslavovat útěkáře? Co takhle Josef Bryks?
Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA avizovalo vydání knihy Sarah Helmové Ravensbrück – Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy již ke konci roku 2015. Dvouleté čekání a těšení se vyplatilo, před pár dny jsem dostal k recenzi tuto novinku z historické edice Dobrovského a mohl se pustit do čtení. Anne Applebaumová své konkurentce v oblasti historické literatury faktu vysekla velmi cennou poklonu, když její dílo nazvala „ohromujícím kusem historické práce“. S tímto hodnocením je nutné souhlasit, jde o skvělou knihu, do detailu zkoumající život vězeňkyň v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück.
Pokračování textu Kniha: Ravensbrück – Život a smrt v Hitlerově koncentračním táboře pro ženy
Národní muzeum otevírá 8. prosince 2017 v Náprstkově muzeu novou výstavu Indiáni, která představuje původní obyvatele Severní a Jižní Ameriky a jejich minulé i současné tradice. Návštěvníci se ocitnou na dobrodružné cestě fascinujícím světem indiánů, na které spatří originální sbírkové předměty získané českými badateli a cestovateli, velkoplošné fotografie, autentické filmové i fotografické dokumentace a zvukové nahrávky. Mezi TOP předměty výstavy patří zmenšené trofejní hlavy ekvádorských Jívarů (tzv. tsantsy), péřová čelenka parikó brazilských Bororů nebo překrásná maska vlčí bytosti.
Pokračování textu Výstava: Indiáni (8. 12. 2017 – 1. 9. 2018)
Výstava představí ucelený výběr filmových plakátů z bohatých sbírek Muzea hlavního města Prahy. Návštěvníka seznámí s unikátní plakátovou formou tzv. nudle, jež se masově rozšířila po vzniku zvukového filmu na počátku 30. let 20. století.
Pokračování textu Výstava: Český filmový plakát 1931-1948 (13. 12. 2017 – 11. 3. 2018)
16. listopadu 2017, ve věku 100 let, zemřel Franciszek Kornicki, poslední polský velitel perutě RAF sloužící ve druhé světové válce. Absolvoval akademii v Deblinu, po porážce své rodné země začátkem války utekl přes Rumunsko do Francie, ani tam si pořádně nezalétal a musel se přesunout do Velké Británie. Zde prošel několik „polských“ perutí, 308. a 318. dokonce velel. Po válce se vrátil do RAF a opět bojově létal. Získal mnoho vyznamenání a vloni byl zvolen v anketě čtenářů novin The Telegraph mužem, jehož podobizna bude doplňovat Spitfire v muzeu RAF. Kornicki v hlasování rozdrtil ikonu RAF sira Badera, který skončil v anketě druhý.
První část výstavy provede návštěvníka prostřednictvím vyobrazení milostných soch a obrazů na drobné devoční grafice na cestě po jednotlivých poutních místech v Praze a jejím nejbližším okolí od poutního areálu v Hájku přes Bílou Horu, Strahov, Hradčany, Malou Stranu, Karlův most, Staré a Nové Město a Vyšehrad až do Zbraslavi.
Pokračování textu Výstava: Kouzlo svatých obrázků (9. 12. 2017 – 2. 4. 2018)
V Nové budově Národního muzea úspěšně pokračuje výstava Fenomén Masaryk, jejíž součástí je vždy také menší doprovodná výstava poukazující na zajímavá témata související se životem našeho prvního československého prezidenta. Po podrobnějším seznámení se současným průzkumem RKZ a aférou zvanou „hilsneriáda“ se jako poslední návštěvníkům představí jedinečné snímky z Hradního fotoarchivu – fotografického fondu z podstatné části prezidentského mandátu Tomáše Garriqua Masaryka v letech 1918–1933. Pořizování podrobné fotografické dokumentace přitom v mnohém inicioval sám prezident, který si byl dobře vědom nutnosti poskytovat veřejnosti rychlé a nezkreslené informace kolem svého úřadu. K vidění tak budou snímky z jeho tuzemských cest nebo nejrůznějších politických, státních, ale i soukromých aktivit. Výstava potrvá do konce ledna 2018.
Pokračování textu Výstavu Fenomén Masaryk rozšíří poklady z hradního fotoarchivu
Letošní předposlední číslo mojí oblíbené revue Paměť a dějiny se věnuje hlavně menšinám v komunistickém Československu a nabízí nezvykle mnoho obrazového materiálu. Kromě obrazů malovaných Romy i fotografie moravských Chorvatů a reprodukce z knihy Budujeme pohraničí.
V srpnu letošního roku se do Historické budovy Národního muzea po více jak deseti letech vrátil originál sousoší Géniů, který byl původně umístěn v průčelí budovy na vrcholu středového tympanonu. Na jeho restaurování pracoval ak. sochař Petr Váňa a po zjištění jeho značného poškození a konzultaci s odbornými pracovníky památkové péče bylo rozhodnuto umístit jej do interiéru muzea. Vzácné umělecké dílo tedy v tuto chvíli střeží vchod do spojovací chodby mezi Novou a Historickou budovou Národního muzea. Na původní místo v průčelí fasády byla umístěna kopie sousoší.
