Po odstoupení území Německu v říjnu 1938 se vkládaly naděje do nové slovanské solidarity, ke které dojde, až německý vliv zachvátí všechny slovanské země a vyvolá mezi nimi odpor. Hlavní silou, která obnoví ČSR v hranicích z roku 1937, bude sovětské Rusko. Na rozdíl od představ Karla Kramáře se již připouštělo, že to bude Rusko bolševické. Zde Padl i návrh na přejmenování republiky na Novoslávii. Zde je patrný vliv panslavistických mýtů ražených buditeli českého národa a je jasné, že Češi začali tímto okamžikem dobrovolně směřovat do budoucího sovětského područí.
Atentát na Heydricha
V duchu jsem svěřil vylíčení atentátu na Heydricha jiným a předpoklad vyšel. K výročí vysazení Gabčíka a Kubiše 29. 12. 1941 se objevily články, které české aktéry atentátu oslavovaly, například na aktuálně.cz. Každý sice může nahlížet na atentát různě, ale měl by se v popisu činu vždy pokud možno vypořádat se všemi rozhodujícími událostmi kolem něj, i s těmi, které nejsou vůbec obdivuhodné. Atentát, mnohými adorovaný jako hrdinský čin, byl ukázkou diletantismu československého odboje v Londýně i parašutistů samých. U parašutistů to bylo způsobeno především nekvalitním výcvikem a nekázní. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zahynul jen shodou náhod, vlivem infekce zanesené do těla střepinou bomby, chybným svým rozhodnutím a svého vojenského šoféra.
Výsadky do protektorátu
Před 77 lety začaly paravýsadky do protektorátu. První skupinu o devíti mužích vysadil SSSR 31. 8. 1941 u Varšavy a ona pak proklouzla do protektorátu. Gebhart s Kuklíkem ale tvrdí, že prvními parašutisty z SSSR byla v únoru 1940 skupina pěti bývalých československých vojenských letců v Polsku prošlých zpravodajským výcvikem v SSSR, která se dostala do protektorátu pozemní cestou z Maďarska a ze Slovenska. Navázala kontakt s NKVD v sovětském konzulátu v Praze a během měsíce byla pochytána Gestapem, s ní byly zatčeny asi dvě stovky osob.
Komentář: Bylo by záhodno přestat Masaryka uctívat
Češi by měli být kritičtější a konečně přestat adorovat tatíčka Masaryka tak, jak to například činí Zdeněk Čech ve svém posledním článku. Na pravdě si Tomáš Masaryk, soudě podle jeho verbálních a písemných projevů velmi zakládal, ve skutečnosti ji ale nectil, lhal, až se mu od úst prášilo. Češi, nemajíce dostatek vhodných vzorů, uctívají lháře.
TGM vystupuje z vlaku, po jeho pravé straně dcera Olga, za ním zčásti skrytý syn Jan
Foto: Josef Jindřich Šechtl – This photo was released under GFDL/CC by inheritors of copyrights, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=910118
Pokračování textu Komentář: Bylo by záhodno přestat Masaryka uctívat
Národní muzeum navštívilo za necelé dva měsíce rekordních 200 000 návštěvníků
Národní muzeum se 28. října 2018 částečně otevřelo svým návštěvníkům po náročné rekonstrukci. Zájem o tuto opravenou dominantu Václavského náměstí byl od první chvíle obrovský. Opravenou budovu navštívilo už přes 200 000 návštěvníků a toto číslo každým dnem narůstá. Vstup zdarma trvá již jen do konce roku 2018!
Pokračování textu Národní muzeum navštívilo za necelé dva měsíce rekordních 200 000 návštěvníků
Komentář: Benešovy lži v úsilí o uznání československé exilové vlády
Aby soukromníci ve Velké Británii v čele s Edvardem Benešem byli uznáni za československou exilovou vládu a prezidenta, bylo nutné před světem předstírat kontinuitu první Československé republiky, že nezanikla, a že oni jsou jejími reprezentanty. Umělá právní konstrukce jimi nazvaná teorie kontinuity praví, že právní kroky československého státu a jeho politiků, později protektorátu a Slovenské republiky, byly počínajíc 30. 9. 1938 vynuceny a tudíž jsou od počátku in toto neplatné. Což je v rozporu s pravdou, protože ne všechny kroky vlád na území ČSR po tomto datu byly Německem vynuceny a nakonec i protektorátní vláda dokázala prosadit dost svých záměrů. V teorii kontinuity jde hlavně o tvrzení, že Edvard Beneš navzdory své abdikaci 5. 10. 1938 nikdy nepřestal být prezidentem Československé republiky. Beneš ale abdikoval dobrovolně, byť pod tlakem československé generality a politiků.
Pokračování textu Komentář: Benešovy lži v úsilí o uznání československé exilové vlády
Kniha: Rudý hladomor – Stalinova válka na Ukrajině
Jaké jiné oblasti než východní Evropě se může ve své novince věnovat Anne Applebaumová, historička a novinářka proslulá skvělou knihou o Gulagu, že? Rudý hladomor popisuje dění na Ukrajině mezi světovými válkami, jedná se zejména o roky 1931-1933, tedy období, kdy v Sovětském svazu (hlavně na Ukrajině) zemřely hlady miliony lidí. Anne Applebaumová tradičně využívá nejen oficiální zdroje a archivy, ale cituje také běžné Ukrajince a jejich vzpomínky na dobu, kdy zemi sužoval hlad a teror.
Pokračování textu Kniha: Rudý hladomor – Stalinova válka na Ukrajině
Objevné „pravdy“ pana K.: Pavouk má čtyři nohy! (reakce)
Bylo mi sděleno, že pan K. touží po kontaktu se mnou. Nevím, k čemu by to bylo dobré. Bude mu muset stačit toto:
Tímto odpovídám na mnou nevyprovokované a zbytečné útoky jakéhosi pana K. na mou osobu. Nezván, nevítán, neosloven, útočil a útočí na mě veřejně a opakovaně pan K. ve svých písemných cvičeních zveřejněných na stránkách HistorieBlogu. Proč? Čeho tím chce tento vlezlý a výrazně protičeský pan K. dosáhnout? Chce snad vést objektivní diskuzi o minulosti? Ne, ne. Chce se hádat. Smyslem života pana K. je totiž zřetelná snaha obhaj(l)ovat a legitimizovat období, které v konečném důsledku skončilo totální porážkou nacistického Německa. Jsem sice prakticky abstinent ale, než bych se zabýval nahnědlými úvahami pana K., to si radši dám panáka. Nebudu zde ale zatěžovat možného nezaujatého čtenáře pitváním všech jeho neomalených drzostí, a to nejen na mou adresu.
Pokračování textu Objevné „pravdy“ pana K.: Pavouk má čtyři nohy! (reakce)
Požadavky Sudetoněmecké strany
V článku https://www.historieblog.cz/2018/10/dokument-karlovarsky-program/ se vyskytuje dost chyb a nepřesností.
Určitě je značný rozdíl, když se tam třetí požadavek z celkových osmi karlovarských požadavků z 24. 4. 1938 českému čtenáři podává ve zmanipulovaném překladu coby „uznání nedotknutelnosti německého sídelního území“ místo „stanovení a uznání německého sídelního území“, jak zní korektní překlad.
Polemika: Ještě jednou k oduznání Mnichovské dohody
Nevím, co si mám počít s vývody pana A. Frieda, který dezinterpretuje stanovisko britské vlády k Mnichovské smlouvě z dopisu britského ministra zahraničí A. Edena svému československému kolegovi J. Masarykovi z 5. 8. 1942 a čtenáře, který si nedá práci pořádně si přečíst anglický text, tak bezostyšně vodí za nos, protože v něm britská vláda neprohlásila Mnichovskou dohodu, tedy co 30. 9. 1938 podepsala, za neplatnou, jen ji pokládala Němci (od 15. 3. 1939) za zničenou, což je podstatný a obrovský rozdíl.
Pokračování textu Polemika: Ještě jednou k oduznání Mnichovské dohody