V tomto roce jsme si připomněli 75. výročí od provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha (27. 5. 1942). Bezpochyby jeden z nejvýznamnějších činů protinacistického odboje na území okupované Evropy si zaslouží zvláštní pozornost, nicméně v protektorátu zemřeli i jiní příslušníci represivních nacistických složek, byť ve srovnání s Heydrichem nevýznamní.
Pokračování textu Zlikvidovaní příslušníci gestapa na území protektorátu
Národní muzeum a Slovenské národní muzeum příští rok pořádá k 100. výročí vzniku Československé republiky Česko-slovenskou / Slovensko-českou výstavu. V rámci této společné výstavy muzea vyhlásila jedinečnou soutěž pro veřejnost „Hledáme předmět s příběhem“. Cílem soutěže je objevit předměty a jejich zajímavé příběhy, které dokládají česko-slovenské vztahy. Výherci tak budou mít jedinečnou šanci vystavit unikátní předměty na výstavě v Bratislavě i v Praze a podělit se tak s návštěvníky o jejich zajímavé příběhy. Soutěžící se mohou těšit i na atraktivní ceny – VIP komentovanou prohlídku výstavy či další dárkové předměty. Soutěž probíhá až do 31. ledna 2018.
Pokračování textu Staňte se součástí výstavy ke 100 letům od založení Československa
Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo do konce září pět milionů návštěvníků. Letošní hlavní sezona je tak podobná té loňské, kdy byl zaznamenán historický rekord v návštěvnosti. Památkám rostou i výnosy. Sezona však s nástupem podzimu zdaleka nekončí, v listopadu i prosinci budou hrady a zámky lákat k předvánočním návštěvám. NPÚ se již také připravuje na sezonu 2018 a chce více pracovat s dobrovolníky.
Pokračování textu České památky hlásí pětimilionovou návštěvnost a chystají předvánoční programy
Cenou Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro byly včera na slavnostním ceremoniálu v renesančním zámku v Bučovicích odměněny ty nejlepší počiny v oblasti památkové péče uskutečněné v minulém roce. Porota vybírala z celkem dvaceti čtyř uchazečů ve čtyřech kategoriích, oceněna byla též osobnost památkové péče a svého favorita zvolila v on-line hlasování i veřejnost. Cenu s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe uděluje NPÚ od roku 2014.
Vrátili se domů, do Československa, a věřili, že přijde tolik vytoužený mír. Historie ale rozhodla jinak. Přes dva a půl tisíce pilotů sloužilo v uniformách britského královského letectva. Pro Brity hrdinové, kteří spolurozhodli o výsledku války, u nás po válce souzeni za velezradu. David Švehlík se jako pilot Emil Malík objeví v hlavní roli filmu Balada o pilotovi, který podle scénáře Jiřího Stránského právě natáčí Česká televize.
Muzeum T. G. Masaryka v Lánech srdečně zve na výstavu T. G. M. MÝTY A SKUTEČNOST. Výstavu připravilo Muzeum T. G. M. Rakovník, p. o. ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a za podpory Středočeského kraje.
Unikátní výstava zachycuje, jak byl Tomáš Garrigue Masaryk vnímán v různých etapách novodobých dějin. Snaží se představit osobnost T. Garrigue Masaryka jako konsenzuální ikonu české společnosti a poukázat na skutečnost, jak různé interpretace a dezinterpretace T. Garrigue Masaryka v průběhu 20. století ovlivnily a stále ovlivňují pohledy na jeho osobnost a jeho odkaz.
Všechny tyto aspekty budou prezentovány především prostřednictvím dobových médií, tisku, rozhlasu a filmových záběrů. Výstava vznikla u příležitosti 80. výročí úmrtí T. G. Masaryka.
Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční v sobotu 9. září 2017 od 17 hodin, výstava potrvá do 31. ledna 2018.
Zdroj: TZ ÚSTR
Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.
1. září roku 1939 začala druhá světová válka. Němci napadli Polsko a rozhořel se konflikt, který za necelých šest let trvání stál život asi šedesáti milionů lidí. Historici vědí, kdo byl vůbec první obětí, ovšem jméno a osud Franciszka Honioka, člověka, který jí byl, veřejnost nezná. Pojďme si tedy tohoto muže a jeho poslední chvíle připomenout.
Pokračování textu Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války
21. srpen 1968 byl jedním ze zásadních mezníků dějin Československa a od okupace vojsky Varšavské smlouvy (kromě armád Rumunska a Albánie) v letošním roce uplyne již 49 let. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí rozsáhlé škody. Útokem na muzeum došlo k poškození omítky, reliéfů, sochařské výzdoby i interiéru budovy. „Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě zřetelné stopy v podobě kamenných filuňků, tvořících náhradu za kamenné části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou umístěnou u vchodu do muzea mementem srpnových událostí,“ uvádí náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.
Příběhy Titaniku nebo Lusitanie jsou notoricky známé, ale z hlediska počtu obětí nešlo ani v jednom případě o nejtragičtější námořní neštěstí. Smutné prvenství v tomto ohledu drží německá loď Wilhelm Gustloff, kterou potopila sovětská ponorka S-13 pár měsíců před koncem druhé světové války.
Od osudné noci 30. ledna 1945 leží obrovská majestátní loď na mořském dně. Je zapomenuta, stejně tak jako více než 9 400 pasažérů, kteří zahynuli při její poslední plavbě. Historie lodi, pojmenované po nacistovi, který založil ve Švýcarsku pobočku NSDAP, se začala psát 15. března 1938, kdy byla slavnostně uvedena do služby. Tato velkolepá původně výletní loď byla navržena na příkaz samotného Vůdce. Hitler si přál, aby si i obyčejný Němec mohl dovolit luxus cestování na moderní lodi. Ta měla jen jednu třídu, takže si všichni cestující mohli užívat stejného luxusu. K rekreačním účelům byla loď ovšem využívána jenom krátce, jelikož v roce 1939 rozpoutalo Německo válku a Wilhelm Gustloff začal sloužit vojenským účelům.
Pokračování textu Wilhelm Gustloff – nejhorší námořní katastrofa v dějinách