Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června tak budou mít návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům.
Pokračování textu Výstava: Rytíři nebes (7.6. 2019 – 31.1. 2020)
Šestnáctá Pražská muzejní noc proběhne v sobotu 8. června od 19.00 hodin. Návštěvníkům se otevřou brány 45 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 70 objektech. Letos se do akce zapojilo i Pražské Quadriennale. Po dlouhých osmi letech je veřejnosti zpřístupněna nově zrekonstruovaná Historická budova Národního muzea. Pořadatelé připravili pro kulturní nadšence bohatý doprovodný program v podobě koncertů, komentovaných prohlídek, interaktivních dílen, divadelních a tanečních představení, kulinářských specialit a dalších neobvyklých aktivit. Zajímavý program je přichystaný i pro děti. Dopravu mezi jednotlivými objekty zajišťují, stejně jako v minulých letech, speciální linky Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).
V Národním památníku na Vítkově bude od pátku 31. května k vidění nová výstava s názvem Zdrávi došli!, která vznikla ve spolupráci s Klubem českých turistů. Ten slaví v letošním roce 130. výročí od prvního vydání Časopisu turista a výročí historicky první turisticky značené trasy. Výstava zároveň připomene, že v loňském roce tomu bylo 130 let od založení Klubu českých turistů.
U příležitosti Mezinárodního dne archivů se pro návštěvníky otevřou dne 20. června 2019 dvě budovy ABS – Branické náměstí 2, Praha 4, a Brno – Kanice. V rámci komentovaných prohlídek budete moci navštívit pro veřejnost jindy nepřístupná místa, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Děti rozhodně nenechávejte doma! Program jednotlivých prohlídek se v každé budově liší.
Pokračování textu Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek (20. června 2019)
Datum letošní Pražské muzejní noci se kvapem blíží a s tím je tradičně spojené i spuštění webových stránek, na kterých návštěvníci naleznou veškeré potřebné informace k této oblíbené akci. Již 16. Pražská muzejní noc se uskuteční 8. června a nabídne 45 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. Celkem v 70 objektech tak bude na návštěvníky čekat zajímavý program i jedinečná atmosféra.
Pokračování textu Webové stránky 16. Pražské muzejní noci byly spuštěny
V úterý 7. května bude v karlínské Invalidovně zahájen projekt s názvem Invalidovna Open, jehož cílem bude během následujícího půl roku oživit barokní areál kulturními a společenskými aktivitami. Za projektem Invalidovna Open stojí spolek Iniciativa pro Invalidovnu, jemuž Národní památkový ústav dočasně zapůjčil západní křídlo budovy. To se během následujících šesti měsíců rozezní hudebními, divadelními a tanečními představeními, budou se zde konat přednášky, besedy, diskuze, workshopy a mnoho dalšího.
„Všechno nejlepší!“ Tato krátká větička nemusí být jen přáním k nedožitým stým narozeninám autora. Všechno nejlepší z jeho celoživotního díla je možné vidět i na výstavě ve věži Novoměstské radnice. Tedy vlastně ne všechno… Jen 100 fotografií. 100 snímků, které se snaží divákům představit široký záběr témat zastoupených v tvorbě tohoto významného českého fotografa.
Ladislav Sitenský za svůj dlouhý život zažil chvíle veselé, dramatické i smutné. Všechny však prožíval naplno, s obrovskou radostí ze života a naštěstí pro nás, většinu z nich, s fotoaparátem v ruce. Díky tomu, se nám na jeho zvětšeninách dodnes zachoval otisk pohnutých dějin 20. století, zachycených s laskavostí i s citem pro atmosféru okamžiku, kompozici a světlo.
Chcete-li se na chvíli ocitnout v atmosféře časů první republiky, doby válečné, genia loci pražských zákoutí i v bezčasí horských dálav, nechte se okouzlit poetikou převážně černobílých snímků fotografa, od jehož narození letos uplyne právě 100 let.
ZA PRVNÍ REPORTÁŽ ŘEDITELSKÁ DŮTKA
Expozice začíná první Sitenského fotografií pořízenou z okna rodinné vily a pokračuje snímky z reálného gymnázia pořízenými tajně pod lavicí. Ačkoli při fotografování ve škole přistižen nebyl, vše se provalilo, když uveřejnil třístránkovou reportáž na téma škola v časopise Ozvěny. Pan ředitel Kulhánek okamžitě poslal školníka pro několik výtisků a ve sborovně nastalo pozdvižení, když si profesoři prohlíželi svoje fotografie. Nakonec z toho „vybruslil“ jen s důtkou.
Následují ukázky z dalších reportáží: o pražských hasičích, z pohřbu T.G.M., z pražských ulic i ze života skautů. Nechybí ani smutné okamžiky německé okupace zahalené do sněhových vloček.
S APARÁTEM PROTI HITLEROVI
Začátek 2. světové války zastihl Sitenského v Paříži. Neváhal a přihlásil se do čerstvě se formujících československých zahraničních jednotek. Před odjezdem do výcvikového tábora v Agde si za poslední peníze ještě koupil u vetešníka jednoduchý filmovací aparát a starý sklopný foťáček. O ten však přišel brzy po pádu Francie, během plavby do Británie. Půjčil si Retinu od Mirko Čápa a fotil dál. V průběhu války vystřídal aparátů ještě několik. Přál si ovšem bojovat s kniplem Spitfiru v ruce. Generál Janoušek mu to nedovolil, když řekl: „Průměrných pilotů mohu mít dost, ale skvělého fotografa mám jen jednoho.“ Dál tedy zůstával na zemi, vyzbrojen jen velmi nekvalitními foťáky, kterými pořizoval záběry mimořádné dokumentární i umělecké hodnoty jak u našich perutí v Británii, tak po vylodění v Normandii u naší tankové brigády u Dunkerque.
NA VOLNÉ NOZE SE SVÁZANÝMA RUKAMA
Brzy po válce se nad bojovníky ze západu začala stahovat temná mračna. I Sitenský byl záhy demobilizován. Začal tedy pracovat jako fotograf na volné noze a připravovat knihu Peruť 312 věnovanou našim letcům v Británii. Ta ovšem po únoru 48 skončila celá ve stoupě. Své válečné fotografie nemohl publikovat, režim mu svázal ruce. Měl však štěstí, že na rozdíl od mnohých alespoň nebyl uvězněn. Věnoval se neutrálním tématům, zvěčňoval zákoutí milované Prahy, láskyplně portrétoval hory, jiskření sněhu i zuřící vichřici. Snad nic z krás nadýchaných mraků neuniklo objektivu Ladislava Sitenského. Celý život se skrz něj díval kolem sebe a zachytil proměny doby s nesmírným výtvarným citem i s hravostí sobě vlastní.
Dožil se sametové revoluce a znovu připomínal odhodlání našich letců tou důmyslnou hrou kompozice, světla a stínu.
Výstava se koná s finanční podporou městské části Praha 2
a pod záštitou starostky MČ Praha 2 Mgr. Jany Černochové
LADISLAV SITENSKÝ
1919 ––––––––– 2009
Narodil se 7. srpna 1919 na Královských Vinohradech.
Fotografovat začal v červnu 1933, od roku 1935 své fotografie publikoval. Po maturitě na reálném gymnáziu studoval architekturu na ČVUT a ve francouzském ústavu E. Denise v Praze. V roce 1939 odešel z okupovaného Československa, aby nastoupil na praxi u architekta Perreta v Paříži.
Po vyhlášení války se přihlásil do čs. zahraniční armády. Po obsazení Francie roku 1940 sloužil v Anglii nejprve jako příslušník pozemního personálu 312. čs. stíhací perutě, později na Inspektorátu čs. letectva v Londýně. Fotografoval čs. letce RAF, dokumentoval boje čs. obrněné brigády u Dunkerque roku 1945, odkud si 4. dubna odskočil do katedrály v Lille na svatbu s Paulette Bosch. 8. května byl zpět v Anglii, aby zachytil Victory Day v Londýně. Téhož roku se 15. srpna vrátil do vlasti v hodnosti nadporučíka. Byl vyznamenán Čs. válečným křížem 1939–1945 a dalšími jedenácti československými, britskými a francouzskými vyznamenáními.
Po válce nastoupil do fotooddělení generálního štábu, roku 1946 byl demobilizován a začal pracovat jako fotograf na volné noze. Jeho fotografický záběr byl velmi široký – od Prahy stověžaté, přes krásu přírody a hor po portréty. V roce 1958 získal Zlatou medaili za soubor fotografií na Světové výstavě v Bruselu.
Ladislav Sitenský publikoval své fotografie v časopisech, vydal 15 samostatných knih a v desítkách dalších byly jeho fotografie zastoupeny, bylo mu uspořádáno mnoho výstav s válečnou i další tématikou v Česku i v zahraničí.
V roce 1997 byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva v.v.
V roce 2007 ho prezident ČR vyznamenal Medailí za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
Zemřel 14. listopadu 2009 v Praze.
INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY
SITENSKÝ 100
Výstava 100 fotografií ke 100. výročí narození fotografa Ladislava Sitenského
8 | 5 – 23 | 6 | 2019
Galerie ve věži Novoměstské radnice | Karlovo náměstí 1/23 | Praha 2
Otevírací doba
úterý – neděle 10 – 18 | polední pauza 30 minut mezi 12. – 13. hodinou
Výstava bude přístupná i během Pražské muzejní noci 8 | 6 | 2019 od 19 do 01
Vstupné v souvislosti se vstupem na věž
plné 60 Kč | snížené 40 Kč | rodinné 130 Kč
www.nrpraha.cz / www.sitensky.eu
Zdroj: TZ Adéla Kándlová
Ve čtvrtek 11. dubna v 19 hodin pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla setkání s izraelským profesorem matematiky Elijahu Ripsem, který se 13. dubna 1969 po vzoru Jana Palacha zapálil v centru Rigy na protest proti okupaci Československa. Součástí besedy bude přednáška historika Petra Blažka o případech sebeupálení v souvislosti se sovětskou invazí. Večer moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Nevěřil jsem, že by pražské jaro mohlo zažehnout jiskru v Lotyšsku nebo Sovětském svazu. Ale když jsou všichni ve vězení a jednomu ze spoluvězňů se podaří utéct, máte radost i vy. Ta radost se však po okupaci proměnila v hořkost. … Můj čin pramenil z absolutní hořkosti. Přestal jsem věřit, že se komunismus může zhroutit tak, jak se později stalo. Vypadalo to, že tohle zlo tu zůstane navždy. Elijahu Rips, 2008
Beseda proběhne v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.
Zdroj: TZ ÚSTR
ÚSTR zve na diskusi o tom, jak si česká společnost připomíná čin sebeupálení Jana Palacha z 16. ledna 1969. S pozvanými hosty budeme diskutovat o různých způsobech, jakými se Palachův čin vepisuje do národní paměti. Jaké místo má tato událost v tradici výtvarného umění? Jaké sochy připomínají Jana Palacha ve veřejném prostoru? Jaké filmové obrazy máme na toto téma k dispozici? V moderované diskusi se budeme vztahovat jak k letošnímu výročí, tak ke starším obrazům Palachova činu v české kulturní paměti. Proměnil se nějak obraz Palachova činu?
Jako hosté vystoupí Marie Foltýnová z Galerie hlavního města Prahy, Jan Kolář z Filozofické fakulty UK a Helena Musilová z Musea Kampa.
Zdroj: TZ ÚSTR
