Přes 6000 hesel obsahuje skvělý přehled krycích jmen válečných operací Codenames.info. Je škoda, že na tomto webu není fulltextové vyhledávání, takže se uživatel musí naslepo proklikávat stránkami podle abecedy nebo si pomoci jinak, přesto je tahle databáze perfektní. Hesla jsou naštěstí otagovaná, což prohlížení pomáhá, mrkněte se například na heslo Czechoslovakia.
Archiv štítku: druhá světová válka
Wilhelm Frick, poslední říšský protektor
Wilhelm Frick se narodil v bavorském Alsenzu v roce 1876. Studoval na univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Berlíně, v roce 1901 získal doktorský titul na univerzitě v Heidelbergu. O dva roky později se stal právníkem policejního ředitelství v Mnichově. V roce 1910 se oženil s Elisabetou Emilií Nagelovou, se kterou měl dva syny a jednu dceru. V listopadu roku 1923 se účastnil známého a neúspěšného pivního puče.
Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války
1. září roku 1939 začala druhá světová válka. Němci napadli Polsko a rozhořel se konflikt, který za necelých šest let trvání stál život asi šedesáti milionů lidí. Historici vědí, kdo byl vůbec první obětí, ovšem jméno a osud Franciszka Honioka, člověka, který jí byl, veřejnost nezná. Pojďme si tedy tohoto muže a jeho poslední chvíle připomenout.
Pokračování textu Franciszek Honiok, zapomenutá první oběť 2. světové války
Wilhelm Gustloff – nejhorší námořní katastrofa v dějinách
Příběhy Titaniku nebo Lusitanie jsou notoricky známé, ale z hlediska počtu obětí nešlo ani v jednom případě o nejtragičtější námořní neštěstí. Smutné prvenství v tomto ohledu drží německá loď Wilhelm Gustloff, kterou potopila sovětská ponorka S-13 pár měsíců před koncem druhé světové války.
Od osudné noci 30. ledna 1945 leží obrovská majestátní loď na mořském dně. Je zapomenuta, stejně tak jako více než 9 400 pasažérů, kteří zahynuli při její poslední plavbě. Historie lodi, pojmenované po nacistovi, který založil ve Švýcarsku pobočku NSDAP, se začala psát 15. března 1938, kdy byla slavnostně uvedena do služby. Tato velkolepá původně výletní loď byla navržena na příkaz samotného Vůdce. Hitler si přál, aby si i obyčejný Němec mohl dovolit luxus cestování na moderní lodi. Ta měla jen jednu třídu, takže si všichni cestující mohli užívat stejného luxusu. K rekreačním účelům byla loď ovšem využívána jenom krátce, jelikož v roce 1939 rozpoutalo Německo válku a Wilhelm Gustloff začal sloužit vojenským účelům.
Pokračování textu Wilhelm Gustloff – nejhorší námořní katastrofa v dějinách
Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem
Edvard Beneš je poměrně rozporuplnou osobností, která vzbuzuje dost emocí i dnes, po mnoha desetiletích od doby, kdy byl československým presidentem a diplomatem, ve středu meziválečného, druhoválečného a poválečného dění v Evropě. Antoine Mares ve své knize Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem nabízí nadhled francouzského historika, který zná velmi dobře dějiny Československa a střední Evropy. Tento Benešův životopis je podrobný a věnuje se zejména a skoro výhradně jeho politické a diplomatické kariéře. Nečekejte pikantnosti ze soukromí, tomu se kniha věnuje jen velmi málo a předpokládám, že to není ani tak tím, že by se mu autor chtěl vyhýbat, ale prostě proto, že na Benešově soukromí toho není zdaleka tolik zajímavého, jako na jeho profesní dráze.
Pokračování textu Kniha: Edvard Beneš – Drama mezi Hitlerem a Stalinem
Kniha: Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky
Zápisky pana Františka Jelínka Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky rozhodně nejsou besellerem, který se objevuje ve výlohách všech knihkupectví a k jehož přečtení vás přesvědčují nákladné kampaně nebo doprovodné výstupy v médiích. Já jsem ale rád, že si tato velmi zajímavá kniha ke mně našla cestu. Dostal jsem jí přímo od editora a musím říci, že je škoda, že tento strhující příběh Čecha, který byl u výroby nacistických raket V2, neměl více štěstí, aby se stal známým.
Pokračování textu Kniha: Dora – Zadrátované myšlenky a vzpomínky
Mapa: Holokaust v Polsku
Audio: Reportáž z návratu československých letců z Anglie
Návrat 1500 letců z Anglie. Generál Ludvík Svoboda děkuje Anglii za pomoc ve válce proti Německu. Reportážní pásmo BBC o přivítání západních vojáků na velkolepé přehlídce na Staroměstském náměstí v Praze. Pořad z archivu ČRo si můžete přehrát v okně níže.
Slováci mají skvělý projekt o své kontroverzní historii
Kolegové z lab.SNG (což je digitální platforma Slovenské národní galerie) mě upozornili na web http://senxskutocnost.sng.sk. Jde o projekt připravený k výstavě “Sen x skutočnosť Umenie & propaganda 1939 – 1945”. Výstava samotná v Bratislavě sice už skončila, ale web funguje dál a stojí za pozornost.
O co jde? Ve čtyřech kapitolách si můžete prostřednictvím fotek, videí, audia, textů a medailonků osobností projít kontroverzní období slovenských dějin. Ano, tušíte správně, jde o Slovenský stát. Máte-li chvilku času, pusťte se do studia, nechybí pracovní listy pro studenty a fanoušky historie.
9 důvodů, proč Němci nevyhráli Bitvu o Británii
Narazil jsem na zajímavý článek Andyho Knightona, shrnující důvody, proč se německé Luftwaffe nepodařilo zvítězit v Bitvě o Británii. Zdá se mi to jako velmi povedený výčet, se kterým souhlasím. Zde je jeho shrnutí v češtině.
Pokračování textu 9 důvodů, proč Němci nevyhráli Bitvu o Británii