V centru islandského Reykjavíku byl objeven vikingský dům

Archeologové kopali na Lækjargata v centru Reykjavíku kvůli chatě postavené v roce 1799 a nakonec našli vikingské obydlí staré asi 900 let. Dům byl nejméně 20 m dlouhý a 5,5 m široký v nejširším místě. Ohniště ve středu chaty je jedním z největších objevených na Islandu, bylo 5,2 m dlouhé.

Vikingský dům v Reykjavíku

“Tento objev je velkým překvapením pro každého,” řekl Þorsteinn Bergsson, generální ředitel Minjaverndu, nezávislého sdružení pracující na zachování starých budov na Islandu. “Objev přepisuje historii Reykjavíku.”

Vikingský dům v Reykjavíku

Lísabet Guðmundsdóttir, archeoložka Islandského archeologického ústav říká, že neexistuje žádný způsob, jak zjistit, kdo mohl v domě žít. “Nemáme žádné záznamy o domě v tomto místě, tedy kromě chaty postavené v roce 1799,” vysvětluje.

Vikingský dům v Reykjavíku

Objekt prý pochází z prvních let osídlení Islandu – tedy období z let 870 – 930. Na přesné datování bude potřeba počkat až do ukončení vykopávek. Skupina provádějící výzkum již našla uvnitř domu tkalcovské náčiní a stříbrný prstýnek s perlou v bezprostřední blízkosti domu.

Zdroj: http://icelandmonitor.mbl.is/news/news/2015/07/08/viking_age_hut_found_in_reykjavik/

Dokument: Čtyři pražské artikuly

  • Najprvé: aby slovo Božie po království Českém svobodně a bez překážky bylo kázáno;
  • Druhé: aby velebná svátost těla a krve Božie pod oběma zpósobama svobodně byla dávána;
  • Třetí, že mnozí kněžie a mnišie světským právem panují… aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato… aby… příkladně živi byli a navedeni k stavu Kristovu a apoštolskému;
  • Čtvrté, aby všichni hřiechové smrtedlní a zvláště zjevní… v každém stavu byli stavováni a kaženi.

foto: nase-reformace.cz
foto: nase-reformace.cz
Pokračování textu Dokument: Čtyři pražské artikuly

V Peru byly objeveny další tajemné obrazce

Antropologové objevili dalších 24 tajemných obrazců v Peru, na populárním a navštěvovaném místě u Nazca. Vědci z Yamagata University Institute zkoumají nově nalezené geoglyfy od 7. července.

Nově objevené geoglyfy v Nazca

Objev byl učiněn týmem asi deseti výzkumných pracovníků, včetně Masato Sakaie, profesora kulturní antropologie na univerzitě. Sakai je zároveň zástupcem ředitele japonského univerzitního výzkumného ústavu v Nazca. Tým začal pracovat na severních svazích městských oblastí Nazca od podzimu 2013 a objevil 17 geoglyfů zobrazující lámy do konce roku. Nejnovější objevy se zakládají na zjištění týmu v 2014. Objevili pět nových obrazců v blízkosti místa, kde našli geoglyfy předchozí rok a dalších 19 na svazích blízké hory.


Geoglyf je malba nebo velký motiv vytvořený na zemském povrchu.


Nově objevené obrazce nejsou díky erozi příliš patrné, pocházejí z let 400 – 200 př. n.l. a jsou velké 5 – 20 metrů.

Místo bylo objeveno v roce 1920, geoglyfy a kresby Nazca a Pampas de Jumana jsou součástí světového dědictví UNESCO, pokrývají asi 450 kilometrů čtverečních.

Zdroj: http://ajw.asahi.com/article/behind_news/social_affairs/AJ201507080063

Paměť a dějiny 2/2015: Sovětizace střední Evropy, neznámá fakta o Josefu Gabčíkovi a příběhy bojovníků proti totalitě

Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny je jako vždy plné zajímavých článků a studií. Ústředním tématem je konec druhé světové války a sovětizace střední Evropy ve stejnojmenné studii Václava Vebera. Autor popisuje přípravy na poválečné ovládnutí východní Evropy a následující dění v Polsku, Maďarsku a krátce i v Českolovensku, Německu a Rakousku. Jde zejména o kroky, kterými Sověti pomáhali svým zpřáteleným komunistickým stranám. Doposud neznámou mi byla poválečná situace v Polsku, kde asi 100 000 lidí (partyzánů a bývalých bojovníků Zemské armády (Armia Krajowa)) povstalo se zbraní v ruce proti novému komunistickému režimu, podporovanému a zřízenému Sověty. Proti povstalcům kromě jiných stálo i 300 000 vojáků Rudé armády, 200 000 polských vojáků a příslušníci politické policie. Příslušníci domácího odporu byli popravováni a deportováni na Sibiř.

Paměť a dějiny 2/2015

Pokračování textu Paměť a dějiny 2/2015: Sovětizace střední Evropy, neznámá fakta o Josefu Gabčíkovi a příběhy bojovníků proti totalitě

Výstava: Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes (24. 7. 2015 – 4. 1. 2016)

K letošnímu kulatému 120. výročí konání Národopisné výstavy českoslovanské pořádané na pražském Výstavišti v roce 1895 uspořádalo Národní muzeum výstavu Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes. Její název odkazuje na další významnou událost konce 19. století, a to na expozici Česká chalupa na Jubilejní výstavě v roce 1891.

Obě tyto akce představovaly ve své době vyvrcholení českého etnografického bádání. Návštěvníci Národopisného muzea – Musaionu tak mohou spatřit mnoho unikátních dobových předmětů včetně šestimetrového dřevěného vyřezávaného kříže s pašijovými výjevy a symboly, který byl součástí právě Národopisné výstavy českoslovanské. Při příležitosti otevření výstavy je na sobotu 25. července připraven také bohatý doprovodný program. Kromě komentovaných prohlídek proběhne akce z cyklu Aspoň na víkend, kde si tentokrát malí i velcí návštěvníci budou moci v centru velkoměsta připomenout, jak se kdysi žilo na venkově a jaké je to trávit léto na chalupě.

Národopisná výstava

Pokračování textu Výstava: Národopisné ohlédnutí – Česká chalupa dnes (24. 7. 2015 – 4. 1. 2016)

Nejhezčí stíhačky druhé světové války – ošklivá káčátka

Je hrozně těžké z té obrovské hromady známých/neznámých, úspěšných/zapomenutých vybrat seznam se kterým by člověk mohl být spokojený. Důvod je prostý – na každém letadle je něco krásného.

Pokračování textu Nejhezčí stíhačky druhé světové války – ošklivá káčátka

Národní muzeum vyhlašuje největší architektonickou soutěž na své expozice po více než 100 letech

Národní muzeum dne 22. července 2015 vyhlašuje architektonickou soutěž na řešení nových expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu ve své Historické budově, která nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, a přilehlé Nové budově na Václavském náměstí. Spojením dvou významných objektů, kulturně-historicky, architektonicky i prostorově zcela odlišných, vznikne v samém centru Prahy unikátní kulturní komplex otevřený všem. Na prostoru o rozloze více než 16 tis. m² budou moci návštěvníci procházet deset nových muzejních expozic, včetně zcela jedinečného Dětského muzea, Pokladnice Národního muzea nebo interaktivní přírodovědecké expozice Země a život. Národní muzeum hledá architekta, který novým expozicím vtiskne originální tvář, propojí moderní prezentaci muzea 21. století s respektováním tradice a design s architekturou.

Národní muzeum v Praze

„Historická budova Národního muzea již prochází rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí. Nyní Národní muzeum vyhlašuje největší soutěž na své expozice po více než 100 letech, jejímž cílem je nalézt kreativní, odborně a organizačně vyspělou osobnost architekta, která se bude podílet na vzniku unikátního muzejního komplexu v centru Prahy, pomůže nám propojit staré s novým a vybudovat nadčasové expozice, ve kterých se historie stane budoucností,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Národní muzeum prochází velkou změnou – stává se muzeem 21. století, které přináší informace a vjemy novými formami, v propojení architektury a designu. Zároveň je tradičním a přirozeným místem „pozastavení času“.  Nové Národní muzeum spojí oba tyto momenty – moderní prezentaci i respektování tradice. Rekonstrukcí Historické budovy a získáním Nové budovy Národního muzea se nejvýznamnější česká muzejní instituce přiblíží obdobným muzejním komplexům, otevřeným v posledních letech v jiných metropolích Evropy.

Týmy muzejních kurátorů zpracovaly libreta pro jednotlivé expozice

Národní muzeum otevře v nově zrekonstruované Historické budově a k ní podzemní chodbou připojené Nové budově celkem deset nových expozic, které budou návštěvníkům vyprávět příběhy našich i středoevropských dějin, přírody kolem nás i fascinující živočišné říše. Představí historické události, které se odehrály na území dnešní České republiky, vývoj českého a československého státu i národů, jež zde žily. Zaměří se i na vývoj a charakter přírodního prostředí naší republiky, přírody živé a neživé, její jedinečnost i souvislosti. Nebudou chybět ani speciální Dětské muzeum, které bude kombinovat hravost s informací, zábavu s poučením, nebo tzv. Pokladnice Národního muzea – exkluzivní expozice drahých kamenů, šperků, mincí a dalších významných a cenných exponátů. Historická budova Národního muzea je svým způsobem exponátem sama o sobě. Proto bude v maximální míře zachována její podoba. Zároveň přinese v jednom z expozičních témat pohled na dějiny muzea jako takového. Centrálním prostorem zůstane Pantheon Národního muzea, který bude reflektovat zejména vývoj a složité peripetie dějin tohoto místa v posledních dvou staletích. „Nové expozice budou obecně splňovat kritéria využití moderních technologií, přenosu informací a jejich využití. Zároveň je muzeum především místem pro autentický zážitek, setkání s konkrétním sbírkovým předmětem ilustrujícím svět kolem nás. Interaktivita proto nemůže být pouze záležitostí informačních technologií, ale i prožitku z funkčnosti věcí,“ dodává náměstek pro centrální výstavní a sbírkotvornou činnost Michal Stehlík.

Nyní je čas pro tvůrčí práci architektů

Koncept nových expozic připravený v ideově-tematické rovině nyní Národní muzeum předkládá architektům k svobodnému tvůrčímu ztvárnění ve vizuální, prostorové a výtvarné podobě. Národní muzeum hledá řešení nejen smysluplné návaznosti expozic a logického pohybu návštěvníků, ale i fyzického a mentálního propojení obou rozdílných budov tak, aby v centru Prahy vzniklo moderní muzejní centrum.

Soutěž je vyhlášena jako architektonická dvoukolová projektová a veřejná. S přihlédnutím k významu této architektonické soutěže jmenoval generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš jedenáctičlennou porotu a stejný počet jejích náhradníků, v níž zasednou významné osobnosti jak z oblasti paměťových institucí či akademického prostředí, tak i aktivně působící v oboru architektury a výtvarného umění.

Architektonická soutěž o návrh je vyhlášena dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v souladu se soutěžním řádem České komory architektů. Soutěžní podklady jsou vyhotoveny v digitální podobě a jejich závazná podoba je uveřejněna na profilu zadavatele (http://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilNM). Vyhlášení II. kola Národní muzeum předpokládá v průběhu listopadu 2015 a vyhlášení výsledků celé soutěže na začátku roku 2016. Architektonická soutěž bude završena veřejnou výstavou návrhů na jaře roku 2016.

Celková výše investičních prostředků, určených na realizaci expozic, vybavení výstavních prostor a návštěvnického provozu je 483 mil. Kč.

Zdroj: TZ NM

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…