Na jaře letošního roku byla z makovice lucerny hlavní věže Historické budovy Národního muzea vyjmuta zapečetěná olověná schránka, kterou zde uložili při rozsáhlých opravách fasády v roce 1972 zaměstnanci Jihočeského podniku pro údržbu památek Pelhřimov. Dnes byla na stejné místo za přítomnosti generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše umístěna schrána nová, do které zaměstnanci muzea vložili předměty prezentující dnešní dobu. Její obsah tvoří seznam předmětů z původní schrány z roku 1972, záznam o přípravách rekonstrukce Historické budovy Národního muzea, fotografie, denní tisk, současné oběžné mince a bankovky, propagační materiály a také analogový nosič se zakódovanými dokumenty týkající se současných aktivit a činnosti Národního muzea.
Ve čtvrtek 8. září od 18:00 proběhne přednáška historika Libora Svobody Kolektivizace v Sovětském svazu. Bude se věnovat dějinám sovětského venkova od bolševického převratu v roce 1917 do poloviny 30. let – od doby tzv. válečného komunismu, poválečných hladomorů, období NEP až po kolektivizaci a všechny jevy, které ji doprovázely (masové represe, vystěhovávání, hladomor, popravy)…
Kde: Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, Praha 7
V úterý 23. srpna proběhla na půdě Knihovny Václava Havla beseda (pozvánku jste mohli najít tady) s ruskou disidentkou Olgou Iofe. Tato velmi zajímavá osobnost je další z řady odpůrců sovětského režimu, kteří přijali pozvání do Prahy a setkali se s veřejností při neformální otevřené besedě. Vloni jsem měl možnost poslouchat neméně zajímavého hosta, Michase Kukobaku.
Úvodem je třeba napsat, že tyto akce jsou absolutně perfektní a mně osobně pomáhají bojovat s předsudky, které vůči občanům Ruska nebo bývalého Sovětského svazu chovám. Je úžasné vidět člověka, který je skromný, chová vůči Čechům respekt, nechvástá se činy jakkoliv obdivuhodnými a moderátorka z něj musí všechno podstatné téměř páčit. Možná vám slovo disident může znít trochu jako nadávka, ale disidenti typu paní Iofe jsou zvláštní druh a nad jejich činy a morálním kreditem mnohdy zůstává rozum stát.
Múzeum ľudovej kultúry v prírode, inak nazývané skanzen má svoj pôvod vo Švédsku. V roku 1891 ho zriadili na ostrovčeku Djurgarden v Štokholme a je dodnes prístupné. Nie je však jediné. V severnejšom náprotivku v meste Skelleftea si môžete prezrieť zmenšenú, avšak o to prívetivejšiu verziu nazývanú Nordana.
Stolpboden
Stodola bola postavená v Skramtrask počas 18. storočia. Postavili ju, aby ochránili stravu zvnútra proti potkanom. Každá farma mala aspoň jednu malú stodolu, kde skladovali jačmeň, jedlo, riad a výstroj. Najbežnejším typom bol štvorcový s vchodom umiestneným na štít. Poschodie slúžilo ako strecha priamo nad vchodom. Stodola bola druhá v poradí, ktorú premiestnili do Nordana, v roku 1933.
Září přináší po nabytém létě uklidnění a nabízí vedle slavností, spojených především s hojnou úrodou, také hlubší poznání památek a historie – například v rámci Dnů Evropského dědictví.
V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu za části poškozené střelbou, které budou spolu s pamětní deskou tuto významnou událost připomínat.
Stopy po kulkách na fasádě Národního muzea, foto: NM
K blížícímu se výročí okupace sdílí sdružení Paměť národa na svém Facebooku snímky ze srpna roku 1968. O fotky se podělili pamětníci. Některé snímky se staly symboly doby, mnohé zůstaly uloženy bez větší pozornosti v rodinných albech a teprve nyní jsou veřejně publikovány.
Ústav pro studium totalitních režimů by rád rozšířil diskuzi nad srpnem 68 o nový úhel pohledu: jak je možné zprostředkovat československou zkušenost s komunismem zahraničnímu publiku? Jak zasadit výuku například právě o pražském jaru a událostech srpna 1968 do širšího evropského kontextu, jak komunikovat s publikem, které tyto události nezná a jak pro tato témata využít inovativní didaktické trendy?
Tyto otázky se snaží zodpovědět projekt ÚSTR zaměřený na zahraniční zájemce o historické dění na území socialistického Československa – edukativní portál Socialism Realised. Life in Communist Czechoslovakia 1948-1989, který najdete zde www.socialismrealised.eu Socialism Realised je inspirací i pro výuku o roce 1968, kdy nabízí analytický přístup a studium historických dokumentů, ale také současných filmů a vzpomínek pamětníků. Portál je ve zkušebním provozu, ÚSTR jej oficiálně představí v novém školním roce.
ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se v Praze představili například Ilja Rips, Aldis Cilinskis nebo Michas Kukobaka.
Muzeum hlavního města Prahy, kavárna na Petříně a MČ Praha 1 pořádá u příležitosti 125 let od otevření Petřínské rozhledny bohatý program 20. 8. 2016 od 11 do 20 hodin a 21. 8. 2016 od 10 do 20 hodin.
