Tibet a jeho kultura láká i fascinuje. Současná situace budí emotivní diskuze a mnohdy se stává i součástí politických témat. Příběh Tibetu však je tisíce let dlouhý, pestrý a zajímavý a ne všichni ho detailně znají. Málokdo též ví, že ve sbírkách Národního muzea je uložena unikátní kolekce sbírkových předmětů, z nichž některé nebyly více jak padesát let vystavovány, naposledy na výstavě Neznámý Tibet v Náprstkově muzeu v roce 1956. Náprstkovo muzeum tedy při představování zajímavých zemí a koutů světa v rámci cyklu „Okno do světa“ nemohlo téma Tibetu opominout. Návštěvníci mají možnost zhlédnout jedinečné předměty z obsáhlých sbírek muzea, které doposud nebyly vystaveny a nahlédnout tak do historie Tibetu a tibetské kultury od poloviny prvního tisíciletí n. l. až po současnost. Návštěvníci si tak poprvé prohlédnou zlacenou plastiku bohyně Táry, nádherné chrámové malby, bronzové plastiky či rituální hudební nástroje. Součástí výstavy bude i fotografická panelová výstava na nádvoří muzea představující fotografie kameramana Josefa Vaniše pocházející z jeho cesty po Tibetu v letech 1954–1955. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky výstavy a bohatý doprovodný program. Výstava potrvá do 30. července 2017.
Národní muzeum zve všechny své příznivce do Národopisného muzea na veřejnou vernisáž nové výstavy Námluvy. Ta se uskuteční ve čtvrtek 16. března 2017 od 17 hodin a kromě komentované prohlídky výstavy s jejími autorkami čeká na návštěvníky i vystoupení Folklorního souboru Rosénka. Samotná výstava v Letohrádku Kinských se bude věnovat projevům lásky mezi mladými na venkově v Čechách a na Moravě v 19. a 20. století i průběhu tradičních námluv. Velká část výstavy je věnována také darům z lásky, které si zamilovaní mezi sebou dávali. Výstavu bude možné zhlédnout až do 28. května, poté se mohou návštěvníci těšit na druhou část, nazvanou jednoduše Svatby. Vstup na vernisáž je pro všechny zdarma.
Od 13. března do 3. dubna je možné navštívit třináctou reprízu výstavy Diktatura versus naděje v prostorách jezuitské koleje v Klatovech. Výstava představuje jednu z velmi tragických, ale současně inspirativních vývojových etap, které prožila katolická církev v českých zemích i na Slovensku v období komunistického režimu. Represivní proticírkevní politika československých komunistů byla ve východním bloku jednou z nejtvrdších a nejvytrvalejších. Komunistický režim používal k izolaci a likvidaci církve a církevních představitelů širokou paletu prostředků – od zastrašování přes věznění až po fyzickou likvidaci duchovních i laiků.
Národní knihovna České republiky připravuje výstavu s názvem To se Marii Terezii povedlo u příležitosti 240. výročí otevření klementinské knihovny pro veřejnost. Návštěvníci si budou moci prohlédnout originály dokumentů, například oznámení Josefa II. a Marie Terezie o ustavení veřejné knihovny či řád pro návštěvníky čítárny z listopadu 1785.
Depozitář antropologického oddělení Národního muzea opustil jeden z nejvýznamnějších a nejvzácnějších sbírkových předmětů světového významu – travertinový výlitek mozkovny neandertálského člověka. Za přísných bezpečnostních opatření byl tento světový unikát převezen do Brna. Výlitek, běžně uchovávaný v trezoru, je zcela mimořádně zapůjčen na výstavu v Moravském zemském muzeu – Pavilonu Anthropos. Po rekonstrukci Historické budovy Národního muzea se výlitek stane stěžejním předmětem nových archeologických expozic.
Národní muzeum zakončuje oslavy sedmistého výročí narození Karla IV. V prostorách Českého muzea hudby na Malé Straně se tak otevírá jedna z posledních výstav „karolinského roku“, která symbolicky představí téma smrti a zároveň historické nesmrtelnosti tohoto významného panovníka. Výstava Když císař umírá však návštěvníkům přiblíží nejen osobnost a vliv císaře Karla IV., ale především jim umožní nahlédnout do světa tehdejší středověké společnosti. K vidění bude množství hmotných památek ze 14. a 15. století ze sbírek Národního muzea, které doplní unikátní zápůjčky, jak z veřejných institucí, tak i z kolekcí soukromých vlastníků. Výstava potrvá do 26. března 2017 a je k ní připraven bohatý doprovodný program.
Nejzajímavější historické betlémy z nejvýznamnějších betlémářských oblastí naší republiky budete moci obdivovat na výstavě v Národní knihovně ČR. „Letošní novinkou je krásný betlém z 18. století, pak betlém mechanický a určitě velkou vzácností je betlém papírový, který byl tlačený do speciálně tvarovaných forem,“ zve návštěvníky na zajímavosti výstavy její kurátorka Mgr. Romana Trešlová, jinak také ředitelka Muzea betlémů Karlštejn.
Národní knihovna ČR a Národní knihovna Arménie pořádají zcela výjimečnou výstavu s názvem Arménské knižní umění v průběhu staletí, s podtitulem Ti, kdo pili z toků Ducha. Návštěvníkům přehledně představí arménské písemné skvosty od těch nejstarší tisků až po současnost, ale i česko-arménské literární vztahy a osudy těžce zkoušených Arménů. K vidění bude 75 exponátů z obou národních knihoven, ale i ze soukromých sbírek.
V Národním památníku na Vítkově mají návštěvníci do 8. ledna 2017 možnost zhlédnout novou výstavu Složité hledání rovnováhy. Jazzová sekce, moderní umění a hudba v Československu, která prostřednictvím třinácti textových panelů s dobovými fotografiemi mapuje činnost jedné z nejdůležitějších organizací, která v letech 1969–1986 působila v socialistickém Československu a která později výrazným způsobem ovlivnila českou alternativní kulturu. Výstavu připravil Dr. Rüdiger Ritter z Katedry středoevropských dějin na Univerzitě Brémy (prof. Dr. Martina Winkler) ve spolupráci s Národním muzeem a Slovenským národním muzeem a je výsledkem několikaletého zpracovávání archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu při Univerzitě Brémy, který vznikl během 80. let minulého století. Tímto zahraničním projektem Národní muzeum navazuje na předchozí výstavy, připomínající významné historické události a postavy 20. století.
Složité hledání rovnováhy. Národní muzeum otevírá výstavu o Jazzové sekci, moderním umění a hudbě v Československu. Foto: nm.cz
Největší putovní výstava kosmonautiky na světě – Cosmos Discovery – měla svoji premiéru 12. září v Incheba Expo Bratislava. Slavnostní otevření výstavy si nenechal ujít plukovník Michal Fulier, člen posádky záložního letu Sojuz TM-29 od 20. 2. do 28. 2. 1999 na orbitální stanici MIR. Ten jako jediný Slovák spolu s prvním slovenským kosmonautem Ivanem Bellou absolvoval dvouletý výcvik pro kosmonauty.
