Národní muzeum a Slovenské národní muzeum příští rok pořádá k 100. výročí vzniku Československé republiky Česko-slovenskou / Slovensko-českou výstavu. V rámci této společné výstavy muzea vyhlásila jedinečnou soutěž pro veřejnost „Hledáme předmět s příběhem“. Cílem soutěže je objevit předměty a jejich zajímavé příběhy, které dokládají česko-slovenské vztahy. Výherci tak budou mít jedinečnou šanci vystavit unikátní předměty na výstavě v Bratislavě i v Praze a podělit se tak s návštěvníky o jejich zajímavé příběhy. Soutěžící se mohou těšit i na atraktivní ceny – VIP komentovanou prohlídku výstavy či další dárkové předměty. Soutěž probíhá až do 31. ledna 2018.
Někdy se pro milovníka historie naskytnou ještě zajímavější způsoby rozšiřování si znalostí, než je četba knih nebo sledování dokumentů. Výstava Fenomén Masaryk, před několika dny zahájená v Nové budově pražského Národního muzea, je jednou z takových mimořádných příležitostí poznávat historii trochu jinak.
Od 27. září 2017 do 15. dubna 2018 bude ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm k vidění výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje, která vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Valašského muzea v přírodě a Archivu bezpečnostních složek.
Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po osvobození. Zklamání z poválečného vývoje a pocit nedostatečného ocenění jejich zásluh stálo na počátku rozhodnutí budoucích velitelů Světlany zahájit odboj proti komunistickému režimu.
Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.
Muzeum T. G. Masaryka v Lánech srdečně zve na výstavu T. G. M. MÝTY A SKUTEČNOST. Výstavu připravilo Muzeum T. G. M. Rakovník, p. o. ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a za podpory Středočeského kraje.
Unikátní výstava zachycuje, jak byl Tomáš Garrigue Masaryk vnímán v různých etapách novodobých dějin. Snaží se představit osobnost T. Garrigue Masaryka jako konsenzuální ikonu české společnosti a poukázat na skutečnost, jak různé interpretace a dezinterpretace T. Garrigue Masaryka v průběhu 20. století ovlivnily a stále ovlivňují pohledy na jeho osobnost a jeho odkaz.
Všechny tyto aspekty budou prezentovány především prostřednictvím dobových médií, tisku, rozhlasu a filmových záběrů. Výstava vznikla u příležitosti 80. výročí úmrtí T. G. Masaryka.
Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční v sobotu 9. září 2017 od 17 hodin, výstava potrvá do 31. ledna 2018.
Výstava Fenomén Masaryk připomene mimořádnou osobnost prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesně 80 let od jeho smrti (1937). Národní muzeum chce prezentovat Tomáše Garrigue Masaryka mimo klasická a zažitá klišé “Prezidenta Osvoboditele” a “tatíčka”. Masaryk bude představen ve třech rovinách. Tou první bude pohled na konkrétního člověka, jeho vztahy, víru, ideje a názory. Zásadní roli zde bude hrát i vztah k manželce Charlottě. Nesmírně aktuální jsou pak dodnes jeho názory na Ameriku či Rusko. Druhou rovinou je pak role jeho osobnosti ve veřejném prostoru. Nejprve jako “profesora” před rokem 1914, a to nejen v univerzitním prostředí. Velká pozornost bude věnována tématům hilsneriády či bojům o Rukopisy.
Národní muzeum ve spolupráci se společností Tichý svět připravilo do své přírodovědecké expozice Archa Noemova videoprůvodce v českém znakovém jazyce, který umožní všem neslyšícím se blíže seznámit s nejrůznějšími živočichy žijícími na naší planetě. Dvacet medailonků zvířat z mobilní aplikace Národního muzea je nyní doplněno překladem do českého znakového jazyka. Neslyšící si video se znakující osobou mohou v Nové budově Národního muzea spustit přes čtečku QR kódu a procházet expozicí s informacemi v českém znakovém jazyce.
Textil a nejrůznější výrobky z něj byly významnou součástí každodenního života obyvatel středověké Prahy. Důležitým zdrojem poznání vzhledu, kvality a použití látkových výrobků v minulosti jsou pro nás archeologické nálezy textilu.
Výstava seznámí návštěvníky se středověkým textilním a barvířským řemeslem v období 14. až 15. století. Vysvětlí proces vzniku textilie a jednotlivé výrobní postupy, přiblíží vybavení tehdejší tkalcovské a barvířské dílny, předvede různé typy textilií a jejich praktické využití v běžném životě lidí v období vrcholného středověku i dobovou módu měšťanů obývajících Nové Město pražské. Ústředním exponátem bude unikátní soubor několika stovek fragmentů středověkého textilu, objevených při archeologických výzkumech smetištních vrstev v centru Prahy.
Vedle samotných textilií výstava představí i výsledky jejich odborného analytického průzkumu a postup jejich restaurování. Předvedena bude rovněž řada originálních archeologických nálezů a etnografických materiálů, součástí výstavy budou rekonstrukce výrobních zařízení i filmové dokumenty pracovních postupů. Nebude chybět ani hmatová složka a místa, kde si návštěvníci sami budou moci vyzkoušet některé postupy výroby textilu.
Výstava Sport za Velké války se věnuje období, které bylo pro český sport a tělesnou výchovu v mnoha směrech přelomové. Řada z našich předních sportovců okusila hrůzy bojišť na vlastní kůži, část z nich se již na sportovní kolbiště nikdy nevrátila. Mnoho sportovců i členů Sokola bylo aktivních i v prvním odboji. První světová válka však také znamenala nástup nové generace sportovců, stejně jako začátek postupné přeměny řady sportovních odvětví od amatérismu k profesionálnímu sportu.
Výstava bude mít čtyři základní části – první část Umlčená Ekecheiria bude věnována českému olympijskému hnutí na prahu světové války, další část Za národ, drahou vlast se soustředí na osudy Sokola a sokolstva, Sportování za Velké války představí „všední“ sportovní život české společnosti během války a závěrečná část Sportovci na frontách se bude zabývat osudy českých sportovců v zahraničí na frontách světové války.
Po rozsáhlém restaurování freskové výmalby se ve čtvrtek 4. května 2017 otevírá Muzeum Antonína Dvořáka vernisáží výstavy Antonín Dvořák a zbožnost. Výstava představuje skladatele jako člověka hluboce věřícího, prezentuje Dvořákovo duchovní dílo a také se zabývá jeho vztahem ke konkrétním kostelům. Veřejná vernisáž bude zahájena v 18.00 hod. koncertem z výběru Dvořákových skladeb v podání barytonisty Andreje Beneše a za doprovodu klavíristy Tomáše Víšky. V rámci Mezinárodního dne muzeí se uskuteční komentované prohlídky výstavy s kurátory muzea či prohlídka s restaurátorem fresek.
Expozice představí nebezpečí požárů pro Prahu v dobách před řadou staletí i v časech jen nedávno minulých, stejně jako způsoby, kterými se obyvatelé metropole bránili proti ničivému živlu, jak se vyvíjely technické možnosti i institucionální zakotvení hašení požárů.
