Zámek Žďár nad Sázavou ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem Kanceláře prezidenta republiky představí svým návštěvníkům novou výstavu pod názvem „Diktatura versus naděje“, která mapuje pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948–1989. Výstava bude přístupna veřejnosti od 1. února do 15. března 2016 v prostorách Muzea nové generace.
Zemanův film Baron Prášil bude digitálně restaurován
Po úspěšném digitálním restaurování Vynálezu zkázy započaly práce na dalším filmovém skvostu režiséra Karla Zemana, filmu Baron Prášil. Film projde obnovou díky projektu Čistíme svět fantazie, který je společným projektem Nadace české bijáky, Muzea Karla Zemana a České televize ve spolupráci s Universal Production Partners (UPP). Projekt je dále podporován Ministerstvem kultury a Státním fondem kinematografie České republiky.
Pokračování textu Zemanův film Baron Prášil bude digitálně restaurován
Východočeské muzeum představuje poklad století, unikátní raně středověký mincovní nález
Ve Východočeském muzeu v Pardubicích (Zámek Pardubice) je od počátku prosince 2015 uložen nový depot denárových mincí, objevený v listopadu 2015 na území Pardubického kraje. Zcela unikátní nález několika stovek českých denárových mincí z poslední třetiny 10. století svým charakterem dosud nemá obdoby v rámci středoevropského prostoru.
Přednáška: Ukrajinský historik S. Kovalenko – Represe volyňských Čechů na sovětské Ukrajině (28. 1. 2016)
ÚSTR zve na přednášku ukrajinského historika Serhije Kovalenka z Národní knihovny Akademie věd Ukrajiny Represe volyňských Čechů na sovětské Ukrajině.
Češi se na území dnešní Ukrajiny stěhovali od 19. století. Na mnoha místech tehdejšího carského Ruska tvořili významnou menšinu a po vzniku Sovětského svazu se stali občany tohoto nového státu. Jejich řady ve 20. a 30. letech rozšířili čeští emigranti, kteří do Sovětského svazu přicházeli z existenčních důvodů a často i z čirého idealismu. Záhy se však mnozí Češi, stejně jako další sovětští občané, stali oběťmi sovětských represí – rozkulačování, útisku během tzv. Velkého teroru či cílených národnostních operací ze strany NKVD. O tom, jak se represe dotkly české menšiny na tehdejší sovětské Volyni, bude hovořit ukrajinský historik specializující se na dějiny Čechů na Ukrajině Serhij Kovalenko.
Přednáška se uskuteční ve čtvrtek 28. ledna od 17 hodin ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů (Siwiecova 2, Praha 3) a bude tlumočena z ukrajinštiny do češtiny.
Přehled chystaných seminářů na zimu a jaro 2016 pak naleznete na našich stránkách www.ustrcr.cz/cs/prednasky-ustr
Do Národního muzea dorazilo 31 návrhů na architektonické řešení Památníku Jana Palacha
Národní muzeum v pátek 15. ledna 2016 ve 12.00 hodin, den před 47. výročím upálení Jana Palacha, přijalo poslední soutěžní návrhy na architektonické řešení Památníku Jana Palacha ve Všetatech. K tomuto datu se sešlo celkem 31 návrhů. Přijaté a oceněné návrhy budou představeny veřejnosti na speciální výstavě v Nové budově Národního muzea. Odpoledne ministr kultury ČR Daniel Herman a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš uctili památku Jana Palacha před Historickou budovou Národního muzea.
Co by se stalo kdyby, aneb alternativní historie
Co by se stalo kdyby? Tahle věta není podle mého názoru mezi historiky oblíbená, přesto jí ale mnozí z nich vyřknou. Je to totiž lákavé, přijít s vlastní alternativou té skutečné historie. I já o tom občas přemýšlím a jednou jsem si dokonce dovolil odhadovat, co by se stalo, kdyby Josef František nezahynul uprostřed Bitvy o Británii.
Takových myšlenek se do hlavy dere historikům jistě dost, i když se to možná někdy stydí přiznat. Četli jste knihu Jiřího Macouna „Lepší dějiny Česka“? Ta kniha je skvělá a ukazuje, jak zajímavá a nečekaná může alternativní historie být. Jde o fikci, která vychází z reálných základů, o tom, že se dějiny podle autora vydají jiným směrem, rozhoduje maličkatý zlom. Jedna událost prostě dopadne jinak a následuje spád skvělých myšlenkových konstrukcí je to toho strhující čtení, které vás donutí přemýšlet nad tím, co se skutečně událo.
Ono čarovné „kdyby“ se může stát v rukách skvělého vypravěče s dokonalými znalostmi historie bezvadným nástrojem k pobavení čtenářů. Já osobně vůbec nejsem proti podobným experimentům, spíš naopak.
Zločin v Polné se vrací na místo činu. Tentokrát ve třech předpremiérách
Dvoudílný televizní film režiséra Viktor Polesného a scenáristy Václava Šaška Zločin v Polné budou mít obyvatelé Polné možnost vidět dříve než televizní diváci. Česká televize ve spolupráci s kinem Polná film pojednávající o tzv. „hilsneriádě“ uvede pro velký zájem hned ve třech předpremiérách. Vstup na projekce je zdarma.
Pokračování textu Zločin v Polné se vrací na místo činu. Tentokrát ve třech předpremiérách
Graf: Vývoj průměrné teploty v ČR 1770 – 2010
Památky ve správě NPÚ navštívilo v roce 2015 rekordních 5 milionů návštěvníků
Prolomení této magické hranice je výsledkem přetrvávajícího zájmu návštěvníků o klasické prohlídky interiérů s průvodcem i rostoucího zájmu o speciální – kulturní, zážitkové a vzdělávacích – akce, kterých správci památek připravují rok od roku více. S nadějí však kasteláni vyhlížejí i nadcházející sezonu, Lucemburský rok 2016, v němž oslaví 700. výročí narození císaře a krále Karla IV., připomenou historii jeho rodu i každodenní život a kulturu jejich doby.
Pokračování textu Památky ve správě NPÚ navštívilo v roce 2015 rekordních 5 milionů návštěvníků
Výstava: Wergelandův odkaz: Život Židů v Norsku 1851-1945 (19. 1. 2015 – 27. 3. 2016)
Unikátní výstava přiblíží život norských Židů prostřednictvím vzácných fotografií a dokumentů. Židé se mohli do Norska stěhovat až po roce 1851, většina jich přišla ze střední a východní Evropy. Když norský parlament zrušil v nové ústavě v roce 1851 zákaz vstupu Židů do království, vyvrcholily tím snahy vědce, básníka, filosofa a pedagoga Henrika Wergelanda. Právě on bojoval proti antisemitismu a usiloval o zrušení tzv. „židovského ustanovení“ v ústavě. Toho se sice nedožil, ale díky jeho snahám se mohli Židé začít stěhovat do Norska a začít tam nový život. Jak vypadal, ukáže výstava na Špilberku.