Chcete si uplést ošatku z orobince? Naučit se zdobit kraslice tradičním způsobem? Vyřezat vlastní dřevěnou figurku? Nebo vyzkoušet některou jinou z tradičních rukodělných technik? Přijďte si do Národopisného muzea vyzkoušet rukodělné dovednosti našich předků. Jsou pro Vás připraveny dílny pod vedením lidových řemeslníků a znalců tradičních výrobních postupů.
Památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo v uplynulém roce více než 5,6 milionů návštěvníků. Potvrdila se tak rekordní sezona, která i díky vánoční nabídce na hradech a zámcích překonala podzimní odhady. S rostoucím zájmem o památky vzrostly i výnosy. NPÚ utržil přes půl miliardy korun, které chce vrátit do obnovy památek a zlepšování návštěvnického zázemí. V roce 2016 se uskutečnila i řada významných obnov, které budou v příštích letech pokračovat.
V posledním čísle revue Paměť a dějiny toho z pochopitelného důvodu kulatého výročí vzniku Charty 77 najdeme nejvíce právě k této tématice. I po čtyřiceti letech toho mají badatelé hodně na práci…
Zprávy o stavu vyšetřování sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce, jmenné seznamy účastníků různých studentských demonstrací v 60. letech, interpelace poslanců k případu Václava Havla nebo zprávy o událostech tzv. „hokejové noci“ z 28. na 29. března 1969 – to jsou jen některé z archiválií, které Archiv bezpečnostních složek přidal do aplikace eBadatelna. V ní mohou registrovaní badatelé studovat kdekoli na internetu.
Do boje o označení Evropské dědictví (European Heritage Label) vyšle Česká republika památky Velké Moravy a odkaz Bohuslava Martinů. Jedna z národních nominací se pak může zařadit mezi několik málo pamětihodností, jež titul letos získají. Cílem označení je především propagace evropského rozměru dané památky a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které její význam dokážou sdělit veřejnosti.
Ve čtvrtek 12. ledna od 17 hodin můžete navštívit ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3, přednášku historika Matěje Bílého Československo a Varšavská smlouva.
České veřejnosti se v souvislosti s organizací Varšavské smlouvy vybavuje především potlačení pražského jara armádami pěti členských států paktu v srpnu 1968, případně mediálně atraktivní témata, například dislokace sovětských jaderných střel na území členských států aliance či z kontextu studené války často vytrhnuté plány na vojenskou ofenzívu do západní Evropy. Poměr Československa vůči Varšavské smlouvě byl přitom výrazně komplexnější a dynamičtější. Uvedená aliance nezasahovala pouze do vývoje studené války – byla nepochybně důležitou součástí mocenské reality tehdejší sovětské zájmové sféry v Evropě. Jejím prostřednictvím mnohdy docházelo k ovlivňování významných procesů odehrávajících se v tzv. východním bloku. Přednáška Matěje Bílého proto osvětlí základní trendy, které mezi lety 1955-1991 formovaly československé postoje vůči politickým a vojenským strukturám Moskvou ovládané aliance.
