Nejjednodušší a nejpřiléhavější odpověď zní: Protože se Hitlerovi nepodařilo uzavřít s Velkou Británií mír. Že vám to čeští historici a učitelé dějepisu nesdělili? Inu, snaží se ze všech sil zmanipulovat minulost.
Pokračování textu Komentář: Proč Německo napadlo Sovětský svaz?
Národní památkový ústav pokračuje v dlouholetém úsilí zpřístupňovat památky osobám se speciálními potřebami. Na bezbariérovém zámku Kynžvart dnes představil kolekci haptických modelů českých památek UNESCO pro nevidomé a slabozraké návštěvníky.
Pokračování textu Haptické modely umožní poznat památky nevidomým a slabozrakým
Typickou ukázkou aplikace českých dějepisných lží je článek „Do jednotek Waffen-SS nevstupovali jen Němci. I Švýcaři či Švédové měli ,,spasit“ svět od židů“. U jen sám titulek článku sugeruje čtenářům nepravdu. Převažující motiv u dobrovolníků-cizinců pro vstup do německých Waffen-SS se lišil podle země jejich původu. U středo- a východoevropských národů převažovala představa boje proti bolševismu a likvidace komunistického režimu v SSSR, u západo- a severoevropských zase pangermánské představy, likvidace židů hrála trochu roli snad jen u islámských divizí Waffen-SS. Naprosto nepravdivou je informace v článku, že „cizinci mohli být přijímáni do Waffen-SS, protože zde nepanovala tak přísná kritéria na ,čistotu´ rasy jako v jiných německých vojenských či paramilitárních organizacích,“ bylo to přímo opačně. Článek navíc opomíná, že do Wehrmachtu, Allgemeine SS a Waffen-SS se mohli lidé dostat i z donucení, nedobrovolně. Jak to tedy vlastně bylo s povoláváním a vstupováním do německých ozbrojených sil?
Národní muzeum ve spolupráci s Muzeem českého, slovenského a rusínského exilu v Brně otevírá novou výstavu s názvem Rytíři nebes, která připomíná letce Royal Air Force. Od 7. června tak budou mít návštěvníci možnost vidět v Historické budově Národního muzea zcela unikátní předměty, které patřily těmto válečným hrdinům.
Pokračování textu Výstava: Rytíři nebes (7.6. 2019 – 31.1. 2020)
Šestnáctá Pražská muzejní noc proběhne v sobotu 8. června od 19.00 hodin. Návštěvníkům se otevřou brány 45 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 70 objektech. Letos se do akce zapojilo i Pražské Quadriennale. Po dlouhých osmi letech je veřejnosti zpřístupněna nově zrekonstruovaná Historická budova Národního muzea. Pořadatelé připravili pro kulturní nadšence bohatý doprovodný program v podobě koncertů, komentovaných prohlídek, interaktivních dílen, divadelních a tanečních představení, kulinářských specialit a dalších neobvyklých aktivit. Zajímavý program je přichystaný i pro děti. Dopravu mezi jednotlivými objekty zajišťují, stejně jako v minulých letech, speciální linky Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).
Historik a novinář Robert Harris svou románovou novinkou Mnichov jistě potěšil mnoho svých českých příznivců nejenom proto, že pojednává o Mnichovské konferenci, tedy o tématu, které je u nás stále živé a velmi citlivě vnímané. Harris je známý hlavně díky své skvělé knize Otčina, odehrávající se v Německu po skončení války, kterou Hitler neprohrál. Ale zpátky k Mnichovu – způsob, jakým autor čtenářům přibližuje dění v osudovém týdnu, kdy došlo k popisu dohody, je velmi příjemný.
V Národním památníku na Vítkově bude od pátku 31. května k vidění nová výstava s názvem Zdrávi došli!, která vznikla ve spolupráci s Klubem českých turistů. Ten slaví v letošním roce 130. výročí od prvního vydání Časopisu turista a výročí historicky první turisticky značené trasy. Výstava zároveň připomene, že v loňském roce tomu bylo 130 let od založení Klubu českých turistů.
Připomeňme, že za první republiky se žid, byť se hlásil k národnosti československé, nemohl dostat k vojenskému letectvu, panoval pro ně nulový numerus clausus. To pokračovalo za války i u československých perutí v rámci britské RAF, až si nedostatek pozemního personálu a ztráty leteckých posádek vynutily uvolnění onoho omezení. Nicméně i nadále platilo, že kdo chtěl se stát vojenským pilotem, musel svůj židovský původ zapřít, jinak se pilotem neměl šanci stát.
Pokračování textu Komentář: Jak se rukovalo do československých jednotek za druhé světové války
U příležitosti Mezinárodního dne archivů se pro návštěvníky otevřou dne 20. června 2019 dvě budovy ABS – Branické náměstí 2, Praha 4, a Brno – Kanice. V rámci komentovaných prohlídek budete moci navštívit pro veřejnost jindy nepřístupná místa, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Děti rozhodně nenechávejte doma! Program jednotlivých prohlídek se v každé budově liší.
Pokračování textu Den otevřených dveří v Archivu bezpečnostních složek (20. června 2019)
Templáři se asi nikdy nezbaví nálepky tajemného sdružení, které shromažďovalo obrovské majetky, ovládalo Evropy dvanáctého až čtrnáctého století a praktikovalo podivné rituály, které se příčily nejen tehdejšímu přístupu ke křesťanství. Historik Dan Jones se v knize Rytíři Templu vyhýbá spekulacím a k tématu přistupuje vědecky, čerpá z dobových záznamů a čtenáře zásobuje faktografií, zasazenou do kontextu tehdejší Evropy a Blízkého východu.
