Templáři se asi nikdy nezbaví nálepky tajemného sdružení, které shromažďovalo obrovské majetky, ovládalo Evropy dvanáctého až čtrnáctého století a praktikovalo podivné rituály, které se příčily nejen tehdejšímu přístupu ke křesťanství. Historik Dan Jones se v knize Rytíři Templu vyhýbá spekulacím a k tématu přistupuje vědecky, čerpá z dobových záznamů a čtenáře zásobuje faktografií, zasazenou do kontextu tehdejší Evropy a Blízkého východu.
Dnes máme pátek třináctého, všichni víme, že je tento den obecně považován za nešťastný. Víte ale proč, odkud tato pověra pochází? Osvětlí nám to jako v mnoha případech Wikipedia.
Na Velký pátek byl ukřižován Ježíš Kristus a při Poslední večeři sedělo u stolu třináct lidí a ten třináctý z nich byl Jidáš, který Krista zradil.
Židé považovali třináctku za nešťastnou, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno M, což je první písmeno ve slově Mavet, které znamená “smrt.”
Zcela reálný základ má tato pověra v pátku 13. října 1307. Právě tento den začal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním templářů, po kterém následovalo mučení a smrt mnoha z těchto rytířů a následný zánik řádu. Od tohoto dne následovníci templářů považovali pátek třináctého za ďábelský a nešťastný den.
V některých zemích, například ve Španělsku a Latinské Americe, je za nešťastný den považováno úterý třináctého.
Nešťastný pátek třináctého se tedy zakládá na hned několika nepříjemných zkušenostech lidstva. Nedivme se tedy, že když se nám v tento den něco nepříjemného přihodí, svádíme to na to zpropadené datum…
