Recenze beletrie a navíc satiry se na tomto blogu neobjevuje často. Chtělo se mi titulkem rozbořit zavedené pořádky a místo názvu knihy do něj napsat něco více výstižného. Třeba “Současné Německo Hitlerovýma očima” nebo “Hitler je gentleman”. Ale to by se vám možná nechtělo číst dál, jelikož byste věděli, že jde o nějakou legraci a ne o recenzi knihy. Tuhle recenzi si ale přečtěte, jelikož je o knize, která vás zcela určitě uchvátí jako mě.
Už je tady zas je kniha, která vás zaručeně pobaví. A i poučí. Autor Timur Vernes se totiž ve své prvotině pustil do kritiky současných poměrů v Německu velmi zábavným způsobem. V jeho příběhu se Adolf Hitler probudil v současnosti, na místě, kde měl podle všech věrohodných historických pramenů spáchat sebevraždu v roce 1945. Neřešte proč a jak, prostě se to stalo. Hitler se vzbudil v kaluži vody v roce 2011 a okamžitě se setkal s partou výrostků, které mylně považoval za členy Hitlerjugend. Chlapci ho nazvali ubožákem, což byla první z mnoha lekcí, kterými si Hitler v současnosti prochází.
25. února uplynulo 66 let od umučení pátera Josefa Toufara vyšetřovateli StB. U této příležitosti se toho dopoledne konala v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie hojně navštívená mše, na místní faře pak byla a dosud je k vidění výstava o životě a smrti pátera Toufara. K tématu lze doporučit knihu Miloše Doležala Krok do tmavé noci. Zajímavostí Číhoště je i přítomnost geografického středu České republiky.
V neděli 17. dubna se do kláštera Zlatá Koruna na den přesně po 78 letech vrátí nejvýznamnější dílo, které je s jeho jménem spojeno – gotický deskový obraz známý jako Zlatokorunská madona. Vznikl mezi lety 1410 a 1420 pravděpodobně jako zakázka pro tento jihočeský cisterciácký klášter, v němž zůstal až do roku 1938, kdy se vydal na dlouhou cestu po galeriích, výstavách a depozitářích. Součástí přivítání slavného díla na domácí půdě bude bohoslužba, průvod i harfový koncert.
Pražané i návštěvníci Prahy procházející Václavským náměstím nemohli v posledních dnech přehlédnout, že lešení při rekonstrukci fasády Historické budovy Národního muzea zakrývá plachta s komerční reklamou. Ta zde bude umístěna po dobu nezbytnou pro opravy historické fasády muzea – od dubna 2016 do konce roku 2017.
Národní muzeum (14. 4. 2016), foto: https://twitter.com/budzes
Po dobu rekonstrukce fasády Historické budovy Národního muzea bude na plachtě zakrývající lešení zobrazena fotoreprodukce fasády budovy s částmi věnované komerční reklamě.
13. dubna 2016 bylo na slavnostním setkání účastníků z celé Evropy vyhlášeno devět pamětihodností, které byly letos zařazeny na seznam míst s označením Evropské dědictví: neandrtálské naleziště a muzeum v Krapině (Chorvatsko), Olomoucký hrad a Arcidiecézní muzeum (Česká republika), mys Sagres (Portugalsko), císařský zámek ve Vídni (Rakousko), historický komplex Tartuské univerzity (Estonsko), hudební akademie Ference Liszta (Maďarsko), Mundaneum (Belgie), hřbitov východní fronty první světové války č. 123 (Polsko) a Evropská čtvrť ve Štrasburku (Francie). Připojí se ke dvaceti pamětihodnostem, které během posledních dvou let rovněž obdržely uvedené označení.
Na mém oblíbeném blogu o Bitvě o Británii vyšel zajímavý článek, ve kterém se jeho autor pokouší srozumitelně osvětlit zmatek, který pociťuje čtenář literatury při studiu nejrůznějších záhadných označení a zkratek popisujících jednotky Luftwaffe. Pojďme se tedy trochu poučit.
Výstavu Václav Havel. Politika a svědomí připravily společně Česká centra, Ústav pro studium totalitních režimů, Knihovna Václava Havla a Ministerstvo zahraničních věcí.
Václav Havel, foto: ÚSTR
Václav Havel bývá nejčastěji charakterizován jako dramatik, autor absurdních her. Svět jej díky jeho disidentské a prezidentské minulosti pojímá jako globální celebritu. Jeho jménem se mnozí zdobí, někteří z něj citují. Roli myslitele, který promlouvá k dnešku, mu přiznává málokdo. Jeho výroky k tématu svobody, respektive nesvobody, stejně jako jeho výzvy, kudy se ubírat dál, ovšem nastavují nemilosrdné zrcadlo dnešnímu světu.
Výstava k nedožitým osmdesátinám Václava Havla bude v Českém centru Praha pro veřejnost otevřena až do 7. května 2016 v pondělí až pátek od 11 do 18 hodin, v sobotu od 11 do 17 hodin.
Národní muzeum 11. dubna 2016 v 18 hodin slavnostně otevře novou výstavu Antonín Dvořák interpret. Výstava v Muzeu Antonína Dvořáka představuje skladatele v méně známých rolích dirigenta, klavíristy, varhaníka a violisty. Veřejná vernisáž bude zahájena koncertem z výběru Dvořákových skladeb. Zazní tóny originálních Dvořákových hudebních nástrojů v podání violistky Kristiny Fialové a pianisty Adama Skoumala. Výstava potrvá do 28. března 2017.
