Při čtení níže uvedených jmen a prohlížení počtu obětí vás musí zákonitě mrazit. Zatímco o Hitlerovi a Stalinovi každý ví, v hrůzné tabulce najdete i člověka, který není známý, ale na africkém kontinentu řádil neméně vražedně.
Mao Ce-tung – 78 milionů obětí. Čínský masový vrah, který si s velkým náskokem zajistil první místo.
Josef Stalin – 23 milionů obětí. Tedy minimálně, podle některých jiných odhadů měl na svědomí mnohem více obětí. Sovětský diktátor zabíjel i svoje lidi…
Adolf Hitler – 17 milionů obětí. Likvidoval Židy, cikány, Slovany, postižené.
Belgický král Leopold II. – 15 milionů obětí. Kongo pod jeho krutovládou zažívalo skutečné peklo. Tento novodobý otrokář jistě nepatří mezi známé vrahy, ale jeho skóre je hrozivé.
Hideki Tódžó – 5 milionů obětí. Japonský premiér nechával vraždit i civilisty, jen v Číně 5 milionů.
Pol Pot – 3 miliony obětí. Velitel kambodžských Rudých Khmérů, od jeho vlády neuplynulo ani 40 let.
Na státním zámku Slatiňany byla dnes za účasti ministra kultury Daniela Hermana a generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové slavnostně zahájena obnova této národní kulturní památky. V areálu bude s přispěním evropských peněz v duchu historické tradice obnovena unikátní „šlechtická škola v přírodě“. Projekt počítá i s regenerací zámeckého parku, zlepšením zázemí pro návštěvníky či vytvořením prostor pro konání kulturních akcí. On-line pak bude zpřístupněna jedinečná sbírka skleněných fotografických negativů koní.
Chcete si uplést ošatku z orobince? Naučit se zdobit kraslice tradičním způsobem? Vyřezat vlastní dřevěnou figurku? Nebo vyzkoušet některou jinou z tradičních rukodělných technik? Přijďte si do Národopisného muzea vyzkoušet rukodělné dovednosti našich předků. Jsou pro Vás připraveny dílny pod vedením lidových řemeslníků a znalců tradičních výrobních postupů.
Památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo v uplynulém roce více než 5,6 milionů návštěvníků. Potvrdila se tak rekordní sezona, která i díky vánoční nabídce na hradech a zámcích překonala podzimní odhady. S rostoucím zájmem o památky vzrostly i výnosy. NPÚ utržil přes půl miliardy korun, které chce vrátit do obnovy památek a zlepšování návštěvnického zázemí. V roce 2016 se uskutečnila i řada významných obnov, které budou v příštích letech pokračovat.
V posledním čísle revue Paměť a dějiny toho z pochopitelného důvodu kulatého výročí vzniku Charty 77 najdeme nejvíce právě k této tématice. I po čtyřiceti letech toho mají badatelé hodně na práci…
Zprávy o stavu vyšetřování sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce, jmenné seznamy účastníků různých studentských demonstrací v 60. letech, interpelace poslanců k případu Václava Havla nebo zprávy o událostech tzv. „hokejové noci“ z 28. na 29. března 1969 – to jsou jen některé z archiválií, které Archiv bezpečnostních složek přidal do aplikace eBadatelna. V ní mohou registrovaní badatelé studovat kdekoli na internetu.
Do boje o označení Evropské dědictví (European Heritage Label) vyšle Česká republika památky Velké Moravy a odkaz Bohuslava Martinů. Jedna z národních nominací se pak může zařadit mezi několik málo pamětihodností, jež titul letos získají. Cílem označení je především propagace evropského rozměru dané památky a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které její význam dokážou sdělit veřejnosti.
Ve čtvrtek 12. ledna od 17 hodin můžete navštívit ve velké zasedací místnosti Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3, přednášku historika Matěje Bílého Československo a Varšavská smlouva.
České veřejnosti se v souvislosti s organizací Varšavské smlouvy vybavuje především potlačení pražského jara armádami pěti členských států paktu v srpnu 1968, případně mediálně atraktivní témata, například dislokace sovětských jaderných střel na území členských států aliance či z kontextu studené války často vytrhnuté plány na vojenskou ofenzívu do západní Evropy. Poměr Československa vůči Varšavské smlouvě byl přitom výrazně komplexnější a dynamičtější. Uvedená aliance nezasahovala pouze do vývoje studené války – byla nepochybně důležitou součástí mocenské reality tehdejší sovětské zájmové sféry v Evropě. Jejím prostřednictvím mnohdy docházelo k ovlivňování významných procesů odehrávajících se v tzv. východním bloku. Přednáška Matěje Bílého proto osvětlí základní trendy, které mezi lety 1955-1991 formovaly československé postoje vůči politickým a vojenským strukturám Moskvou ovládané aliance.
Zdroj: TZ ÚSTR
Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…
