Národní památkový ústav dnes oficiálně převzal od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) do své správy budovu pražské Invalidovny. Svými podpisy to dnes přímo v unikátní barokní památce stvrdily za přítomnosti ministra kultury Ilji Šmída generální ředitelky obou institucí. První návštěvníci se do části Invalidovny mimořádně podívají již o nadcházejícím víkendu.
Pokračování textu Národní památkový ústav převzal pražskou Invalidovnu
V sobotu 9. června se uskuteční 15. ročník Pražské muzejní noci. Již tradičně totiž patří druhá červnová sobota v Praze muzeím a galeriím. Letošní Pražská muzejní noc nabídne 50 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. V celkem 77 objektech tak bude na návštěvníky čekat zajímavý program a jedinečná atmosféra. Veškeré informace o akci jsou uvedeny na webových stránkách www.prazskamuzejninoc.cz/2018, které byly dnes spuštěny. Novinky a zajímavosti o akci je možné sledovat na facebookové stránce Pražské muzejní noci www.facebook.com/prazskamuzejninoc.
Pokračování textu Letošní Pražská muzejní noc proběhne v sobotu 9. června
V úterý 15. května v 17 hodin pokračuje série seminářů pro veřejnost přednáškou Martina Valenty 1968. Přelomový rok na Západě i na Východě. Prezentace nabídne srovnání roku 1968 na Západě a v Československu. Rozvedena budou témata jako: Existoval společný jmenovatel tehdejších událostí na Západě a v Československu? Jaké kulturní a celospolečenské změny přineslo hnutí 1968 na Západě? Reflektovalo tehdejší západní levicové hnutí reformní snahy KSČ? Jaké typy paměti a identity se váží k roku 1968 na Západě a u nás? Mají relevanci i dnes? Příběh roku 1968 bude sledován v mezinárodních souvislostech a z perspektivy jeho mnohavrstevné dynamiky.
Přednáška proběhne v úterý 15. května v 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 6/18, Praha 1.
Zdroj: TZ ÚSTR
Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík a musela proto mít zelenou barvu. Objev oznámili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty UK a Geologického ústavu AVČR ve vědeckém časopise Nature Plants.
Pokračování textu Česko má nejstarší rostlinnou makrofosílii světa
Výstava Mumie světa je skvělou atrakcí pro fanoušky historie a záhad. Velmi atraktivní téma je přitom zpracováno poctivě a citlivě, bez snahy o senzaci. Důraz je kladen na to, aby si návštěvník odnesl co nejvíce poznatků z nejrůznějších období lidských dějin a uvědomil si, že mumie, to není jen starověký Egypt a balzamovaná těla faraonů a kněží. Pokud se na hodinu až dvě (podle toho, jak pečlivě budete číst popisky exponátů nebo poslouchat audioprůvodce) ponoříte do světa mumií a budete pozorně vnímat exponáty i atmosféru, dozvíte se mnoho zajímavostí, o kterých jste před návštěvou výstavy neměli ani tušení.
Na Bratislavském hradě byla dne 26. dubna slavnostně otevřena unikátní výstava s názvem Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, kterou zahájili prezident Slovenské republiky Andrej Kiska a premiéři obou zemí Peter Pellegrini a Andrej Babiš. Na ploše o rozloze zhruba 1400 m² mapuje život Čechů i Slováků ve společném státě, ukazuje úspěchy a radostné momenty, ale též krize a těžké chvíle vzájemného soužití.
Jak vypadaly mapy v období renesance a jak se během staletí proměnila území různých zemí? To odhaluje výběr historických map z Lobkowiczké sbírky, který bude vystaven v Galerii Klementinum. Jedná se o sbírku hořínsko-mělnické větve rodu Lobkowiczů, kterou v roce 1928 odkoupil stát a nyní je uložena v oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Zpracování se mapy dočkaly až na počátku 50. let, ovšem po roce 1957 byla sbírka uzavřena a nového zpřístupnění a digitalizace se dočkala na přelomu 20. a 21. století.
Pokračování textu Výstava: Vzácné historické mapy v Galerii Klementinum (27. 4. – 17. 6. 2018)
První letošní číslo mého oblíbeného čtvrtletníku Paměť a dějiny je nabité skvělými texty, které se týkají hlavně období Protektorátu. Myslím si, že stejně jako já si články užijete a dozvíte se mnoho nového. Úvodním textem je článek autorů Vajskebra a Krčmáře o ohlasech stalingradské bitvy v protektorátním veřejném mínění. Pánové podrobně mapují náladu veřejnosti a i oficiální protektorátní stanoviska a zveřejňované informace.
Ve čtvrtek 3. května v 17 hodin zve ÚSTR ve spolupráci s Parlamentní knihovnou na přednášku historika Jaroslava Pažouta k výročí 40 let od založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Tato nezávislá iniciativa, založená 27. dubna 1978, si kladla za cíl sledovat případy osob, které byly trestně stíhány nebo vězněny za projevy svého přesvědčení či které se staly oběťmi policejní a justiční zvůle, seznamovat s těmito případy veřejnost i úřady a postiženým osobám pomáhat. Mezi jeho zakládající členy patřili takové výrazné postavy disentu, jako byli Václav Havel, Václav Benda, Petr Uhl či Jiří Dienstbier. Sami členové VONS se často stali terčem perzekuce ze strany režimu. Přednáška, která připomene působení výboru, proběhne v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 6/18, Praha 1 (v podloubí paláce Smiřických).
Zdroj: ÚSTR