Seminář: 70. výročí Varšavského povstání 1944 (18. 9. 2014)

Pozvánka ÚSTR Varšava 1944

  • Termín: 18. 9. 2014, 17 hod.
  • Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 – Žižkov
  • Moderátor: PhDr. Pavel Zeman, Ph.D.
  • Přednášející: Mgr. David Svoboda, MA, Ph.D., PhDr. Libor Svoboda, Ph.D., PhDr. Pavel Zeman, Ph.D.

Ještě před porážkou polských ozbrojených sil v září 1939 a po odchodu polského státního vedení do zahraničí začaly v Polsku přípravy k organizaci podzemního hnutí odporu. To se v průběhu druhé světové války vyvinulo v nejrozsáhlejší odbojové protinacistické hnutí v Němci okupované Evropě. Jeho jádrem se stal nekomunistický Polský podzemní stát s civilními a vojenskými strukturami, které podléhaly polské exilové vládě vytvořené v Paříži 30. září 1939. V roce 1942 se s výjimkou komunistů a krajních pravicových a nacionalistických kruhů spojila většina nekomunistických polských odbojových organizací do celostátní vojenské odbojové organizace Zemská armáda (Armija Krajowa). Jejím hlavním úkolem ve spolupráci s exilovou vládou byla příprava celonárodního povstání nesoucího název Akce Bouře. To mělo vypuknout na celém území předválečného Polska v okamžiku, kdy bude německá okupační moc na ústupu před postupující Rudou armádou. Zemská armáda měla toto území osvobodit a ovládnout zde státní správu jako legální reprezentant polské exilové vlády ještě před příchodem Sovětů. Příslušníci Zemské armády, kteří zahájili po vstupu Rudé armády do Polska v lednu 1944 Akci Bouře, ale byli na osvobozených územích pronásledováni NKVD. Po uznání sovětských územních nároků vůči Polsku západními spojenci a založení prosovětského Polského národního výboru osvobození v Moskvě 21. července 1944 hodlalo vedení Zemské armády ve Varšavě tuto obsadit ještě před příchodem Rudé armády. Po postupu jejích jednotek k Varšavě na konci července 1944 vypuklo povstání 1. srpna 1944. Nedostatečně vyzbrojení povstalci bez pomoci Rudé armády, která zastavila svůj postup na pravém břehu Visly na okraji Varšavy, a bez dostatečného zásobování zbraněmi ze vzduchu od západních spojenců kapitulovali po dvou měsících tvrdých bojů. Povstání vedlo ke zničení Varšavy i struktur Zemské armády v polském hlavním městě. Společně s pronásledováním jejích jednotek ze strany NKVD v ostatních částech Sověty obsazeného Polska se tím definitivně otevřela cesta k sovětizaci Polska.

Zdroj: http://www.ustrcr.cz/cs/varsavske-povstani-1944

Výstava: TVÁŘE ODVÁŽNÝCH – unikátní fotografie československých parašutistů (18. 9. – 31. 10. 2014)

Na Pražském hradě, v Tereziánském křídle Starého královského paláce, bude ve čtvrtek 18.září 2014 otevřena pro veřejnost výstava Tváře odvážných, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Na výstavě budou představeny dosud neznámé portrétní fotografie československých parašutistů z druhé světové války.

Josef Gabčík

Více fotek najdete zde.

Unikátní soubor negativů, který vznikl na přelomu let 1941 a 1942 v londýnském sídle Zvláštní skupiny D, získal Vojenský historický ústav Praha do svých sbírek na jaře roku 2013. Několik snímků z tohoto souboru bylo vystaveno v dočasné expozici, jež je umístěna v rodném domku Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích.

Na výstavě Tváře odvážných se laická i odborná veřejnost poprvé seznámí se sedmi desítkami neznámých fotografií. Součástí expozice, již připravili odborníci z Vojenského historického ústavu Praha Zdeněk Špitálník a plk. Michal Burian, budou také osobní věci parašutistů – například oblek Jana Kubiše, svetr Josefa Gabčíka, či pracovní knížka parašutisty Arnošta Mikše.

„Ve sbírkách naší paměťové instituce uchováváme památky na československé parašutisty už od roku 1946. Výstava Tváře odvážných, která se koná na Pražském hradě, a další projekty, které na ni budou přímo navazovat, jsou vyjádřením našeho soustavného úsilí, aby se na tyto statečné muže nezapomnělo a byli připomínáni důstojným způsobem,” říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha plk. Aleš Knížek.

Výstava Tváře odvážných bude pro veřejnost otevřena od 18. září do 31. října 2014. Záštitu nad ní převzali prezident České republiky Miloš Zeman a generálmajor Jaroslav Klemeš, radiotelegrafista skupiny Platinum.

Zdroj: http://www.vhu.cz/tvare-odvaznych-vystava-venovana-ceskoslovenskym-parasutistum/

Letecké eso Josef František by oslavil stovku, přijeďte na něj zavzpomínat do Otaslavic (4. 10. 2014)

Pokud ještě nemáte program na sobotu 4. října, poznačte si do kalendáře vzpomínkovou akci v Otaslavicích, rodném městě stíhacího esa Josefa Františka (jeho heslo na Wikipedii najdete tady). Nejúspěšnější spojenecký stíhač Bitvy o Británii se narodil 7. října 1914 právě v Otaslavicích. Reportáž z loňské připomínky najdete tady.

Pozvánka - Josef František Otaslavice - 100 let

Zde je pozvánka obecního úřadu:

Obecní úřad Otaslavice připravil u příležitosti výročí narození plk. i.m. Josefa Františka vzpomínkové setkání, které se uskuteční v sobotu 4. října 2014.

8:30 – 09:00….Prezentace hostů

09:00 – 09:50….Bohoslužba v kostele, doprovodný program v místě setkávání

10:00 – 11:00 ….Zahajovací program v místě setkávání, průlet letounů

12:30 – 13:00 ….Pochod obcí k domu Josefa Františka

13:00……………Vzpomínka na Josefa Františka

14:00 …………..Prohlídka muzea Josefa Františka, doprovodný program – Sokolovna

Jménem všech organizátorů srdečně zve starosta obce Otaslavice

Ing. Rostislav Drnovský

Zdroj: http://fcafa.wordpress.com/2014/09/13/josef-frantisek-100th-anniversary/

Bylo Čechoslováků v Bitvě o Británii hodně nebo málo?

15. září si v Británii (a nejenom tam) připomínají takzvaný “Den Bitvy o Británii.” V ten den roku 1940 došlo ke klíčovému zlomu v souboji o vzdušnou nadvládu nad britskými ostrovy. Do té doby to vypadalo, že německá Luftwaffe snadno smete z oblohy těch několik stovek Hurricanů a Spitfirů, které s vypětím všech sil bránily hlavně Anglii před nálety bombradérů. Němci byli v přesile, měli víc pilotů i letadel a počet bojeschopných pilotů i strojů na straně Velké Británie povážlivě klesal.

Pokračování textu Bylo Čechoslováků v Bitvě o Británii hodně nebo málo?

Vývoj minimální mzdy v ČR 1991 – 2014

Česká vláda zvedla minimální mzdu na 9 200 Kč měsíčně, respektive 55 Kč za hodinu. Hranice padesáti korun přitom byla překonána už při předposledním zvyšování v lonském roce. Nová výše minimální mzdy bude platit od příštího ledna, v dalším roce by mělo dojít k další úpravě. Jak se vyvíjela minimální mzda od porevolučních dob až do současnosti, si můžete najít v tabulce níže.

Období Výše minimální mzdy
v Kč za měsíc v Kč za hodinu
1991 únor 2 000 10,80
1992 leden 2 200 12,00
1996 leden 2 500 13,60
1998 leden 2 650 14,80
1999 leden 3 250 18,00
1999 červenec 3 600 20,00
2000 leden 4 000 22,30
2000 červenec 4 500 25,00
2001 leden 5 000 30,00
2002 leden 5 700 33,90
2003 leden 6 200 36,90
2004 leden 6 700 39,60
2005 leden 7 185 42,50
2006 leden 7 570 44,70
2006 červenec 7 955 48,10
2007 leden 8 000 48,10
2013 srpen 8 500 50,60

Dokument: Neznámí hrdinové – Richard Husmann

Podívejte se na dokument o Richardovi Husmannovi. Nic vám to neříká? Tenhle chlap napsal Nebeské jezdce (pod pseudonymem Filip Jánský, recenzi na audioknihu si přečtěte tady), a to na základě vlastních zkušeností z války. Jde o velmi zajímavou osobnost, pokud můžeme o někom s klidem mluvit jako o hrdinovi, tak je to právě Husmann.

Prague 1968 – Komentovaná prohlídka fotek s Paulem Goldsmithem (15. 9. 2014)

Paul Goldsmith svou zkušenost z 21. srpna popsal následujícími slovy: „Probudil jsem se brzy do zvuku motorů. Podíval jsem se z okna — čekal jsem, že uvidím nákladní auta. Místo toho jsem uviděl seřazené sovětské tanky… Rychle jsem posbíral svůj batoh, fotoaparát a film a vyrazil jsem do pražských ulic, abych invazi zdokumentoval.“

1868-paul-goldsmithsept-15

Část kolekce, kterou můžete zhlédnout v Americkém centru do konce září, je součástí sbírek Chicago Art Institute a Museum of Fine Arts v Houstonu.

Kdy: 15.09.2014 – 17:30 – 19:00
Kde: Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1 – Malá Strana
Vstup: volný, přihlašte se prosím kliknutím na “Přihlásit se” nad obrázkem na webu zde.

Audiokniha: Nebeští jezdci

Audioknihu Nebeští jezdci od Audiotéky jsem si k recenzi vybral hlavně kvůli tomu, že stejnojmenou knihu Filipa Jánského (vlastním jménem Richarda Husmanna) a i stejně nazvaný populární film Jindřicha Poláka miluju. Jánský do své prózy zakomponoval autobiografické prvky, u RAF skutečně létal, jako zadní střelec v československé bombardovací peruti. Válku končil v Sovětském svazu u 3. československého bitevního leteckého pluku, začal jí jako odbojář v Obraně národa. Hned jeho spisovatelská prvotina, Nebeští jezdci, se v šedesátých letech stala bestsellerem a byla přeložena do několika jazyků. Psal dál a potýkal se s komunistickým režimem, živil se jako dělník a zemřel dva roky před pádem železné opony.

Audioknika Nebeští jezdci

Nebeské jezdce coby audioknihu načetl herec David Novotný. I když komentáře ostatních posluchačů jsou pozitivní a oceňují dobrý výběr interpreta, já si neodpustím jízlivou poznámku. Dvakrát jsem se doma natáhl a chtěl poslouchat. Dvakrát jsem během deseti minut usnul a nakonec jsem musel začít jinde, mimo kanape. Davida Novotného mám zaškatulkovaného jako herce ztvárňujícícho fotbalové chuligány, ale jeho přednes mě kupodivu uspává. Nicméně to je asi jediná chybička výběru interpreta, jinak je audiokniha podána opravdu přesvědčivě. Mám nejspíš problém s tím, že Hezounek je pro mě buď herec Bednář, nebo sám Husmann a na Davida Novotného jsem si musel nějakou chvíli zvykat.

Nebeští jezdci jsou deníkem Čecha, kterému říkají Hezounek. Je střelcem v britské bombardovací peruti, má v Anglii místní děvče, chodí s kamarády načerno lovit bažanty, navštěvuje hospody a tancovačky a hlavně dopodrobna popisuje život operačního letce.

Dozvíte se, co se mu honí hlavou, když je spolu s kamarády nad Německem a jde mu o život. Popisuje, co nahoře dělá, na co myslí a že se bojí. Píše o svojí posádce, ve které jsou kromě něco i jeden Slovák a pak Britové. Žijí ze dne na den, když se vrátí v pořádku z akce, tak to oslaví.

Nebeští jezdci jsou zdrojem zajímavých informací z běžného života u bojové jednotky. Věděli jste, že letci jen tak z legrace z letadel vyhazovali prázdné lahve od piva, které při pádu dolů vydávaly strašidelné zvuky a děsily lidi dole? Jaké to je utkat se tam nahoře s německým stíhačem? Co si letci mysleli o politice? V několika náznacích je možné vypozorovat, že vztah k naší exilové vládě nebyl zrovna idylický.

Přijde mi, že je Jánský ve svém vyprávění víc než upřímný. Píše o strachu i o nenávisti, to tom, že se mu ve výšce dělalo špatně a bál se, že si nazvrací do masky. Pozorný posluchač si všimne i několika faktických chyb. Autor si třeba popletl stíhací eso Josefa Františka se svým spisovatelským kolegou Františkem Fajtlem. Právě Fajtlovi chybně připsal 17 letadel sestřelených v Anglii a 10 ve Francii. Jde o nedostatky opravdu kosmetické, kterých si všimnou jenom příznivci letecké historie.

Asi nejsilnějším zážitkem jsou popisy chvilek, kdy se zdá, že to má posádka nad Německem spočítané. Útok stíhačů, to je asi to nejhorší, co se může bombardéru stát. Jánskému se i ve skutečném životě podařilo několikrát přežít nerovný souboj se stíhačem, připsal si dokonce i sestřely. Byl několikrát raněn, vypjaté situace popsal i ve svojí knize. Do knihy si vypůjčil příběh mnoha svých spolubojovníků, kteří byli během akce popáleni v obličeji, stalo se to i jeho hrdinovi a můžeme tak nahlédnout do psychiky člověka, který se musí vyrovnat s tím, že nebude nikdy vypadat jako předtím.

Zajímavé jsou také pasáže o tom, jak se hlavní hrdina po mnoha operacích a bez jednoho oka vrací ke své jednotce a opět začíná létat. Má víc štěstí než jeho spolupacient, francouzský popálený stíhač, který se nevyrovnal s odporem okolí a spáchal sebevraždu. Hezounek při bojových akcích riskuje, nebere si s sebou padák ani plovací vestu. Mnozí si myslí, že hledá smrt, on sám to ale bere tak, že si chce život pořádně užít. Často létá v posádce s pilotem, který mu přebral jeho bývalou přítelkyni, nenávidí ho a tak trochu na něj svaluje i vinu za svá zranění. Z kamaráda se tak stal nepřítel, se kterým tráví desítky hodin nad Biskajským zálivem při honech na ponorky.

V audioknize je hezky popsána i díky filmu známá scéna, ve které se po souboji bombardéru s německou ponorkou přeživší sejdou v jednom záchranném člunu a doufají, že je někdo najde a zachrání. I v tomto případě je kladen důraz na myšlenkové pochody hlavního hrdiny, který se nakonec na člunu stará o soka v lásce a přemýšlí nad tím, jak se jeho bývalá milá vyrovná s tím, že se Pavel Řeřicha, jeho nástupce, možná nikdy nevrátí domů.

Jak jsem již zmínil, autor knižní předlohy se z války domů vrátil. Pokud chcete vědět, jestli se to podařilo i jeho hrdinovi, nezbude vám nic jiného, než si Nebeské jezdce poslechnout. Trvají něco přes 4 hodiny. Pro posluchače mohou znamenat jeden příjemně strávený večer (nepředpokládám, že Novotný bude uspávat i někoho jiného, než jsem já), nebo několik cest do práce. Za aktuálních 99 korun to je dobrá investice.

Pocta československým legiím v zahradě MZV (14. 9. 2014)

Ministerstvo zahraničních věcí pořádá v neděli 14. září 2014 od 14:00 do 18:00 hodin v zahradě Černínského paláce vzpomínkové odpoledne nazvané Pocta československým legiím.

Pocta Čs. Legiím

K vidění bude výstava Vojenského historického ústavu „Umění v zákopech 1. světové války“, které přiblíží tvorbu Jana Štursy, Josefa Váchala, Otto Gutfreunda, Emila Filly, Vojtěcha Preissiga a dalších věhlasných umělců, kteří se ocitli na frontách 1. světové války.

Anabázi československých legionářů v Rusku a jejich návrat do vlasti mapuje výstava fotografií z pozůstalosti legionáře Václava Balcara nazvaná „Návrat domů“.  Expozice přináší záběry z cesty ze Sibiře přes Japonsko, Filipíny, do San Franciska, napříč celými Spojenými státy do New Yorku a odtud pak zpět do Evropy.

Výstavu Musée de l’Élysée v Lausanne nazvanou „Válka z pohledu obětí“ zapůjčilo švýcarské velvyslanectví v Praze. Tato výstava fotografa Jeana Mohra vznikla u příležitosti 150. výročí založení Mezinárodního červeného kříže v roce 1863 a první Ženevské konvence v roce 1864.

Návštěvníci si budou moci prohlédnout dobovou výstroj z fondů Československé obce legionářské a Vojenského historického ústavu. V 16:00 hodin pak koncert Hudby Hradní stráže a Policie ČR navodí dobovou atmosféru.

Pro děti od 5- 12 let je připraven program „Malujeme s legionáři“, který zajistila Česká škola bez hranic.

MZV vás srdečně zve. Vstup volný.

Zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/x2014_09_14_pocta_ceskoslovenskym_legiim.html

Blog pro příznivce historie. Novinky, objevy, fotky, videa, infografiky, recenze, tipy, výlety, rozhovory, archivy…