Archiv štítku: Ústav pro studium totalitních režimů

Přednáška: Anšlus Rakouska (15. 3. 2018 od 17:00)

ÚSTR zve na přednášku historika Jana Zumra Anšlus Rakouska, která se ve spolupráci s Parlamentní knihovnou uskuteční ve čtvrtek 15. března 2018 v 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1.

Prvním státem okupovaným nacistickým Německem se v březnu 1938 stalo Rakousko. Co anšlusu předcházelo a jaký měl průběh? Jakou roli při něm sehráli tamější nacisté? Jaký měl dopad na mezinárodní politickou situaci?

Pozvánka na přednášku Anšlus Rakouska

Zdroj: TZ ÚSTR

 

Přednáška: Českoslovenští prezidenti v hrané filmové a televizní tvorbě (25. 1. 2018, 17:00)

ÚSTR připravil tematickou přednášku Českoslovenští prezidenti v hrané filmové a televizní tvorbě, která se uskuteční ve čtvrtek 25. ledna od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 6/18, Praha 1.

Přednáška historika Petra Kopala se zaměří na způsoby (re)prezentací čs. prezidentů v hrané filmové a televizní tvorbě. Liší se obrazy (hodnocení) určité hlavy státu před a po roce 1989? Jaká je četnost filmového (televizního) ztvárnění jednotlivých čs. prezidentů? Co některé z nich předurčovalo k tomu, aby se na plátně či obrazovce objevovali opakovaně? A jsou naopak tací, kterým audiovizuální „avatar“ chybí?

Českoslovenští prezidenti v hrané filmové a televizní tvorbě

Zdroj: TZ ÚSTR

Přednáška: Československé ženy v koncentračním táboře Ravensbrück (7. 12. 2017 od 17:00)

Posledním seminářem letošního roku veřejnost bude přednáška historičky Pavly Plaché Československé ženy v koncentračním táboře Ravensbrück, která se uskuteční ve čtvrtek 7. prosince od 17 hodin taktéž v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské náměstí 6/18, Praha 1. Největším nacistickým koncentračním táborem pro ženy v Ravensbrücku prošlo podle posledních odhadů více než tři tisíce žen z předmnichovského Československa. Co o těchto ženách dnes víme? Proč a jakým způsobem se do tábora dostávaly? Jaký byl jejich život za jeho zdmi? Můžeme vůbec mluvit o české kultuře v táboře? Do jaké míry ovlivnily naši současnou představu o Ravensbrücku pozdější interpretace? Přednáška se pokusí vymezit základní skupiny vězněných žen na základě nejnovějších poznatků a pro jejich přiblížení představí některé konkrétní lidské osudy.

Přednáška: Československé ženy v koncentračním táboře Ravensbrück

Zdroj: TZ ÚSTR

Přednáška: Kolektivní násilí v českých zemích 1944–1946 (30. 11. 2017 od 17:00)

Ve čtvrtek 30. listopadu od 17 hodin chystá ÚSTR společně s Parlamentní knihovnou Poslanecké sněmovny přednášku historika Jaromíra Mrňky s názvem Kolektivní násilí v českých zemích 1944–1946. Přednáška se zaměří na akty kolektivního násilí, které se vyskytovaly v prostoru českých zemí v období let 1944 až 1946. Na konkrétních případech budou rozkryty sociální mechanismy umožňující eskalaci násilných konfrontací do masových ukrutností, které se odehrávaly v posledních letech války a v těsně poválečném období. Přednáška se uskuteční v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1.

Přednáška Kolektivní násilí v českých zemích v letech 1944-1946

Zdroj: TZ ÚSTR

Výstava: Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje (27. 9. 2017 – 15. 4. 2018)

Od 27. září 2017 do 15. dubna 2018 bude ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm k vidění výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje, která vznikla ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů, Valašského muzea v přírodě a Archivu bezpečnostních složek.

Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po osvobození. Zklamání z poválečného vývoje a pocit nedostatečného ocenění jejich zásluh stálo na počátku rozhodnutí budoucích velitelů Světlany zahájit odboj proti komunistickému režimu.

Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Zdroj: ÚSTR

Beseda: Ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk (21. 8. 2017 od 18:00, Knihovna Václava Havla)

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijede do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Beseda s panem Popaďjukem, kterou pořádá ÚSTR společně s Knihovnou Václava Havla, proběhne v pondělí 21. srpna od 18 hodin v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1). Tlumočení do češtiny bude zajištěno. Moderuje Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pozvánka na besedu se Zoranem Popaďjukem

ÚSTR již od roku 2008 představuje na výročí srpnové okupace Československa osobnosti, které se s aktem vedeným vládami svých států nesmířily a proti invazi v roce 1968 protestovaly. Nejslavnějším protestem byla několikaminutová demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, jejíž účastníci za svých pár minut svobody tvrdě zaplatili. Na mnoha místech SSSR, ale i dalších zemí Varšavské smlouvy však protestovaly další skupiny lidí i jednotlivci, jejichž jména často zůstala neznámá. V minulých letech se tak v Praze představili například Elijahu Rips a Aldis Cilinskis z Lotyšska, Revaz Cincadze z Gruzie nebo Michas Kukobaka z Běloruska.

Více informací o Zorjanu Popaďjukovi naleznete stránkách https://www.ustrcr.cz/akce/15-let-sovetskych-lagru-a-vyhnanstvi-za-protesty-proti-invazi-1968/. Kromě stručného životopisu zde najdete i překlady dvou letáků, které Zorjan Popaďjuk rozšiřoval na protest proti okupaci Československa.

Zdroj: TZ ÚSTR

Diskuzní večer: Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání (31. 8. 2017, 17:00 DOX)

ÚSTR zve na diskuzní večer Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání, který pořádá společně s Centrem současného umění DOX ve čtvrtek 31. srpna 2017 od 19 hodin v DOXu, Poupětova 1, Praha 7.

Pozvánka na diskuzní večer

V poslední době se často diskutuje o stavbách spojených s minulým režimem. Co dnes tyto objekty pro společnost znamenají? Máme je chránit? Jak dnes vzpomínáme prostřednictvím architektury a veřejného prostoru? Lze návštěvu obchodního domu Prior využít pro výuku dějepisu?

Diskutovat přijdou Richard Biegel z Ústavu pro dějiny umění FF UK, Petr Klíma z Pěstuj prostor, z. s., Barbora Vacková z Ústavu populačních studií FSS a Katedry občanské výchovy PedF MU a Čeněk Pýcha z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Diskuze je otevřená veřejnosti a je doprovodným programem letní školy pro učitele „Paměť, město, krajina. Prostor ve výuce o minulosti“, kterou pořádají Ústav pro studium totalitních režimů a Centrum současného umění DOX.

Registrace na večerní diskuzi není třeba, můžete nám však o své účasti dát vědět prostřednictvím události na Facebooku.

Zdroj: TZ ÚSTR

Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu, jehož českou verzi spouští Ústav pro studium totalitních režimů na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví.

Na zdejší adrese Úvoz 156/13, Hradčany, Praha bydlel student práv a přírodovědy Veleslav Wahl. V roce 1949 ho komunisté zatkli a 16. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravili. Na stejném místě předtím shodou okolností žil také právník a diplomat Josef Růžička, který zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu; před dvěma lety byl do dlažby před budovou na jeho památku umístěn kámen zmizelých (Stolperstein). Nyní tu tedy bude připomínka obětí dvou totalitních režimů.

Pokračování textu Tabulka na domě ukáže, kde bydlely oběti komunistického režimu

Den otevřených dveří ABS a ÚSTR (8. 6. 2017 11-17 hod.)

U příležitosti Mezinárodního dne archivů se veřejnosti otevřou dne 8. června 2017 budovy ABS. V rámci komentovaných prohlídek (které začínají na pražských pracovištích v 11, 12, 13, 14, 15 a 16 hod. a v Brně – Kanicích v 10 a 16 hod.) můžete navštívit pro veřejnost jindy nepřístupná místa, nahlédnete „pod pokličku“ práce archivářů a zažijete mnohá překvapení spojená například s osudy účastníků III. odboje. Zavedeme Vás nejen do depozitářů, ale seznámíte se i s činností lustračního, digitalizačního a restaurátorského pracoviště. Na závěr Vám pracovníci z Ústavu pro studium totalitních režimů stručně představí své aktivity.

Pozvánka na Den otevřených dvěří ABS a ÚSTR

Termín: Od 08. 06. 2017, 11:00 do 08. 06. 2017, 17:00 Místo konání: ABS – Branické nám. 2, Praha 4, ABS – Na Struze 3, Praha 1, ABS – Brno-Kanice

Pokračování textu Den otevřených dveří ABS a ÚSTR (8. 6. 2017 11-17 hod.)

Seminář: Zběhové od Pohraniční stráže v letech 1951–1989 (30. 5. 2017 od 17:00)

Zběhnutí je jedním z nejtěžších vojenských provinění, které se objevovalo a objevuje ve všech ozbrojených sborech po celém světě. Nevyhnulo se ani ozbrojeným silám komunistického Československa včetně jeho elitních vojenských a bezpečnostních útvarů, jako byli výsadkáři a příslušníci Pohraniční stráže (PS). Seminář se zaměří na útěky vojáků PS do ciziny od vzniku PS po rok 1989. Těžištěm však bude období normalizace a především 80. let.  Zmíněna budou i zběhnutí vojáků ČSLA.

Pozvánka Zběhové od pohraniční stráže

Na semináři vystoupí historik Libor Svoboda, s filmovými ukázkami jej doplní historik Petr Kopal z Ústavu pro studium totalitních režimů. Seminář se uskuteční v úterý 30. května 2017 od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1 (v podloubí paláce Smiřických).

Zdroj: TZ ÚSTR